44 ICm 1923/2012
12/49/44 ICm 1923/2012-59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Vladimírou Kubíčkovou v právní věci

žalobce Alena Střítežská, nar. 1971, bytem Podvesná IX/2082, 760 01 Zlín proti žalovanému Mgr. Petr Fišer, Benešovo nábřeží 3954, 760 01 Zlín, insolvenční správce dlužníka Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Podvesná IX/2082, Zlín, IČ 13088441 zast. JUDr. Pavlem Fišerem, advokátem, Benešovo nábřeží 3954, 760 01 Zlín o vyloučení věci nemovité z konkursní podstaty

takto:

I. Z majetkové podstaty úpadce p. Petra Martínka, bytem Zlín, Podvesná IX/2082, se vylučuje spoluvlastnický podíl žalobkyně Aleny Střítežské ve výši ideální 1/2 na budově č. popisné 2082 objekt bydlení, postavené na pozemku parcelního č. st. 2881/2 zastavěná plocha a nádvoří a dále pozemku parcelního č. st. 2881/2, to vše zapsáno na LV 5662 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Zlín, katastrální území Zlín, obec Zlín, část obce Zlín.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 5.000,-Kč na zaplacený soudní poplatek do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení ze dne 25.6.2012 se žalobce domáhal vyloučení věcí nemovitých z majetkové podstaty úpadce p. Petra Martínka, a to vyloučení spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/2 na budov a pozemku. Na p. Petra Martínka byl prohlášen konkurs ě usnesením Krajského soudu v Brně dne 30.11.2011. Insolvenční správce zahrnul do majetkové podstaty úpadce i celý rodinný dům č. popisné 6220, postavený na pozemku parc. č. st. 2881/2 a pozemek parc. č. st. 2881/2, to vše zapsáno na LV č. 5662 u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj. Na uvedeném listu vlastnictví je zapsáno vlastnictví tohoto majetku jako SJM, a to ve prospěch Petra Martínka jako úpadce a p. Aleny Střítežské jako žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že je bývalou manželkou úpadce p. Petra Martínka a jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně dne 2.7.1998, který nabyl právní moci dne 7.10.1998. K okamžiku rozvodu manželství se nemovitosti nacházely ve společném jmění manželů. Po zániku společného jmění manželů nebyla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů ani nebyl v zákonné tříleté lhůtě podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu. Na základě toho dne 7.10.2001 se změnil režim bývalých manželů z vlastnictví v SJM na podílové spoluvlastnictví, kdy podíl každého z bývalých manželů činí ideální 1/2 celku. V době podání insolvenčního návrhu na p. Petra Martínka neexistoval mezi ním a žalobkyní majetkový vztah v režimu společného jmění manželů a nelze tedy její výluční podíl na majetku zapsat do majetkové podstaty úpadce.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že dle jeho závěru je celý majetek zapsaný na LV č. 5662 součástí nevypořádaného SJM, a to bez ohledu na délku, která uplynula od zániku manželství a bez ohledu na případný návrh na vypořádání SJM, pokud byl v minulosti podán. Dle žalovaného k uzavření dohody o vypořádání SJM, týkající se předmětných nemovitostí, nedošlo. Správce sepsal majetek do majetkové podstaty i přes skutečnost, že k zániku manželství došlo více než 3 roky před prohlášením konkursu s odkazem na ust. § 268 odst. 1 insolvenčního zákona. Dle tohoto ustanovení prohlášením konkursu zaniklo tzv. SJM a s odkazem na ust. § 269 odst. 2 insolvenčního zákona byl odložen vznik účinku podílového spoluvlastnictví bývalých manželů až na 6 měsíců po prohlášení konkursu. Správce rovněž zahrnul majetek do soupisu majetkové podstaty s odkazem na ust. § 274 insolvenčního zákona, neboť závazky dlužníka jsou vyšší než hodnota jeho majetku, náležejícího do SJM. Smlouvy o úvěru, zajištěné předmětnými nemovitostmi byly dlužníkem p. Petrem Martínkem podepsány před rozvodem manželství a tedy lze dovodit i přímá odpovědnost žalobkyně za tyto závazky. Žalobkyně rovněž podepsala ručení za závazek ze smlouvy o úvěru dne 6.10.1997. Žalobkyně tak je zástavním dlužníkem k pohledávkám přihlášeným zajištěným věřitelem, neboť žalobkyně podepsala 6.10.1997 i smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, tvořícím předmět žaloby.

Z provedeného dokazování soud zjistil následující:

Z rozsudku Okresního soudu ve Zlíně č.j. 5 C 84/98-18 ze dne 2.7.1998 soud zjistil, že rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně bylo rozvedeno manželství p. Aleny Martínkové a p. Petra Martínka. Rozhodnutí soudu nabylo právní moci 7.10.1998.

Z výpisu z katastru nemovitostí, zpracovaném ke dni 26.6.2012, soud zjistil, že na LV č. 5662 jsou jako vlastníci předmětných nemovitostí zapsáni p. Petr anonymizovano a p. Alena Střítežská, a to v kategorii společné jmění manželů. Kromě jiných zástavních práv zde bylo zapsáno i zástavní právo smluvní ze smlouvy ze dne 17.1.1996 a ze smlouvy ze dne 6.10.1997.

Žalovaný soudu výslovně uvedl, že zápis majetku do konkursní podstaty byl proveden na základě nevypořádaného SJM a nikoliv na základě zástavy a zástavní smlouvy.

Z náhledu do katastru nemovitostí (informace o pozemku) soud zjisti, že nemovitosti jsou stále zapsány jako SJM pro p. Petra Martínka a p. Alenu Střítežskou.

Žádné další důkazy již soudu předloženy nebyly a tedy ani nebyly prováděny.

Po takto provedeném dokazování soud měl za prokázané, že na p. Petra Martínka byl prohlášen konkurs s tím, že správce konkursní podstaty zapsal do této majetek, který je veden na LV jako SJM p. Martínka a p. Střítežské. Soud měl dále za prokázané, že manželství p. Petra Martínka a p. Aleny Střítežské skončilo dne 7.10.1998, kdy nabyl rozsudek Okresního soudu ve Zlíně právní moci.

Po právní stránce věc byla soudem zhodnocena následovně:

Podle ust. § 150 odst. 1 občanského zákoníku dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou dohodu, jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

Podle ust. § 150 odst. 3 občanského zákoníku neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud.

Podle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku nedošlo-li do 3 let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do 3 let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádají podle vztahu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně, jako vlastník, užívá. O ostatních movitých věcech a nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou vlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.

Podle ust. § 268 odst. 1 insolvenčního zákona prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela.

Podle ust. § 268 odst. 2 insolvenčního zákona po prohlášení konkursu se provede vypořádání společního jmění manželů, které do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádáno.

Podle ust. § 268 odst. 3 insolvenčního zákona se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu.

Z provedeného dokazování soud zjistil, že manželství p. Petra Martínka a p. Aleny Střítežské skončilo ke dni 7.10.1998. Zánikem manželství skončilo společné jmění manželů podle ust. § 149 odst. 1 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že do 3 let od zániku společného jmění nedošlo k jeho vypořádání dohodou ani nebyl podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, došlo k naplnění majetkového stavu podle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku. V souvislosti s nemovitostmi to znamená, že se staly podílovým spoluvlastnictvím při stejném podílu obou spoluvlastníků, tj. p. Martínka a p. Střítežské. Vzhledem k tomu, že konkurs na p. Martínka byl prohlášen až dne 30.11.2011, tj. až po více než 13 letech po zániku společného jmění manželů, nelze v insolvenčním řízení postupovat podle ust. § 268 a násl. insolvenčního zákona. SJM mezi bývalými manžely Martínkovými bylo vypořádáno ze zákona podle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku, tzn. že není možno v konkursu postupovat jmenovitě podle ust. § 268 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona. Nelze v této souvislosti přijmout výklad žalovaného, že citovaným ustanovením (§ 269 odst. 2 insolvenčního zákona) se prodlužuje tříletá lhůta dle ust. § 150 odst. 4 občanského zákoníku na dobu prakticky neomezenou. Nelze vzít za svou myšlenku, že prohlášením konkursu na fyzickou osobu je možno obnovit dávno již zaniklé právní vztahy, v tomto případě obnovit SJM je pro účely konkursu a zhodnocení majetkové podstaty. Pokud SJM zaniklo zánikem manželství a bylo vypořádáno ze zákona, nemůže ani speciální ustanovení insolvenčního zákona tento stav obnovit. Správce konkursní podstaty by mohl realizovat zápis majetku do majetkové podstaty pouze ve lhůtě do 3 let od zániku společného jmění manželů ke dni prohlášení konkursu, neboť v této době nebyla-li uzavřena dohoda o vypořádání či pokud nerozhodl soud, dosud nedošlo k jeho vypořádání dle zákona. Po uplynutí 3 let od zániku SJM však již nelze vypořádání jmění napadnout, a to ani správcem konkursní podstaty (zapsání majetku do konkursní podstaty).

Soud dospěl k závěru, že správce konkursní podstaty nepostupoval správně, když zapsal jednu ideální 1/2 majetku p. Aleny řítežské do majetkové podstaty úpadce p. Petra St Martínka, pokud je zapsal jako součást tzv. SJM. Jiný důvod pro zapsání situovaného majetku do majetkové podstaty úpadce žalovaný jako správce konkursní podstaty neuváděl.

Za daných okolností soud vyhověl návrhu žalobkyně na vyloučení předmětných nemovitostí z majetkové podstaty, jak je uvedeno ve výroku I.

O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že byly přiznány úspěšnému žalobci, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku, když jiné náklady řízení žalobkyni nevznikly.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u tohoto soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Brně dne 23.9.2014

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Kubíčková, v.r. Ivana Maternová samosoudce