44 ICm 1858/2014
Spisová značka: 44 ICm 1858/2014-33 (KSUL 44 INS 16321/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrou Švamberkovou v právní věci žalobce České spořitelny, a.s., IČ: 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Ing. Petru Koubovi, IČ: 72750294, se sídlem čp. 450, 468 27 Nová Ves nad Nisou, insolvenčnímu správci dlužníka Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Smolnice 21, 439 14 Smolnice, zastoupen JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem Měsíčná 256/2, 460 02 Liberec 3, o žalobě na určení pravosti a výše popřené pohledávky ve výši 4.245.931,28 Kč

tak to :

I. Určuje se, že žalobce jako zajištěný věřitel má za dlužníkem Petrou anonymizovano , anonymizovano , bytem Smolnice 21, 439 14 Smolnice, zástavním dlužníkem odlišným od obligačního dlužníka, zajištěnou pohledávku ve výši 3.000.000,-Kč z titulu zástavní smlouvy č. 185537129/1 ze dne 15.6.2006, kterou lze uspokojit jen z výtěžku prodeje v této smlouvě uvedeného zajištěného majetku zástavního dlužníka a sepsaného v majetkové podstatě insolvenčního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn.44 INS 16321/2013.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou ze dne 2.6.2014, doručenou Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 4.6.2014, se žalobce Česká spořitelna, a.s., IČ: 45244782, se sídlem Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4, domáhal proti žalovanému Ing. Petru Koubovi, IČ: 72750294, se sídlem čp. 450, 468 27 Nová Ves nad Nisou, insolvenčnímu správci dlužníka Petry anonymizovano , anonymizovano , bytem Smolnice 21, 439 14 Smolnice, určení oprávněnosti pohledávky žalobce, přihlášené do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 44 INS 16321/2013 ve věci dlužníka Petry anonymizovano . (KSUL 44 INS 16321/2013) Pohledávka žalobce ve výši 4.245.931,28 Kč byla přihlášena do insolvenčního řízení přihláškou č. 12, přičemž tato pohledávka spočívá v nároku žalobce na uspokojení zajištěné pohledávky ze zástavy ve vlastnictví zástavního dlužníka Petry anonymizovano .

Žaloba byla podána včas dle ust. § 198 odst. 1 IZ. Soudu byla doručena dne 4. 6. 2014, tedy do 30 dnů od konání přezkumného jednání, které se konalo 15. 5. 2014.

K podané žalobě se podáním ze dne 21.7.2014 vyjádřil rovněž žalovaný, kde navrhl zamítnutí žaloby.

Při soudním jednání dne 1.9.2015 soud zrekapituloval nesporné skutečnosti vyplývající ze spisu, kterými jsou: Při přezkumném jednání dne 15.5.2014 popřel správce přihlášku č. 12, věřitele č. 11 (žalobce) ve výši 4.245.931,28 Kč pro pravost a výši jako pohledávku nevykonatelnou. Byla uzavřena úvěrová smlouva č. 0185537129 mezi žalobcem a Lukášem Novotným jako osobním dlužníkem a dále byla uzavřena dne 15.6.2015 zástavní smlouva č. 185537129/1 mezi žalobcem a Petrou anonymizovano jako zástavním dlužníkem. Žalobce poskytl osobnímu dlužníku úvěr ve výši 2.400.000,-Kč. Výše příslušenství rovněž není sporná. Mezi stranami byl sporný důvod vzniku.

Po právním posouzení skutkových zjištění dospěl soud zejména vzhledem k zákonným ustanovením a judikatuře soudů k závěru, že žaloba je z části důvodná.

Žalobce v přihlášce uvedl jako důvod vzniku pohledávky smlouvu o úvěru č. 0185537129 ze dne 15.6.2006, která je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka a je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. 185537129/1 ze dne 15.6.2006. Správce popřel pohledávku pro pravost a výši v důvodech popření ze dne 15.5.2014 uvedl, že pohledávka je přihlášená ve výši zůstatku úvěru a příslušenství, přesto, že dlužnice žádnou úvěrovou smlouvu nepodepsala, pouze úvěr zajistila zástavní smlouvou k nemovitostem v jejím vlastnictví, kterou je výše pohledávek omezena na částku 3.000.000,-Kč. Věřitel tedy mohl do insolvenčního řízení přihlásit pouze pohledávku z titulu právního důvodu vzniku uspokojení z majetku poskytnutého k zajištění do výše hodnoty zástavy. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že dlužnice není osobním, ale zástavním dlužníkem. Právním důvodem pohledávky tedy není úvěrová smlouva, ale právo věřitele na uspokojení z majetku poskytnutého k zajištění plynoucí ze zástavní smlouvy. Při přezkumném jednání dne 15.5.2014 žalobce uvedl, že se jedná o pohledávku za dlužníkem, kdy tento byl poskytovatelem zajištění z titulu zástavní smlouvy č. 185537129/2001 s právními účinky vkladu 16.6.2006 s tím, že dle této zástavní smlouvy má tuto pohledávku zajištěnou do výše jistiny i do výše příslušenství o to ve smyslu č.l. I odst. 1 oddíl zajištěné pohledávky písm. a) a b). V zástavní smlouvě v č.l. V odst. 1 je uvedeno, že v době uzavření této zástavní smlouvy činila hodnota zástavy 3.000.000,-Kč a smlouva byla uzavřena 15.6.2006. Věřitel je přesvědčen, že tento údaj není směrodatný pro hodnotu nemovitosti v okamžiku zpeněžení a dále svoji přihlášku odůvodňujeme ust. § 166, druhá věta IZ, když předmětné nemovitosti na LV 121 pro k. ú. Smolnice u Loun jsou v majetkové podstatě dlužníka.

Spornou je tedy zejména otázka právní, zda žalobce byl oprávněn přihlásit do insolvenčního řízení pohledávku z titulu zástavního práva vůči zástavnímu dlužníkovi, který je v úpadku, ale který není osobním dlužníkem žalobce, zástavního věřitele.

Ze shodných skutkových zjištěních a po provedeném dokazování z přihlášky věřitele č. 12: České spořitelny a.s., z důvodů popření insolvenčního správce, z insolvenčního spisu (KSUL 44 INS 16321/2013) KSUL 44 INS 16321/2013: rozhodnutí o úpadku na č.l. A-41 ze dne 17.3.2014, z protokolu z přezkumného jednání ze dne 15.5.2014, ze zástavní smlouvy č. 185537129/1 ze dne 15.6.2006, ze soupisu majetkové podstaty ze dne 29.4.2014 na č.l. B-3 spisu a z úřední činnosti soudu, soud zjistil a má prokázány tyto skutečnosti: Dlužník Petra anonymizovano podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, soud zjistil úpadek a povolil oddlužení dlužníkovi usnesením ze dne 17.3.2014, na přezkumném jednání konaném dne 15.5.2014 insolvenční správce popřel přihlášku č. 12, věřitele č. 11 (žalobce) ve výši 4.245.931,28 Kč pro pravost a výši jako pohledávku nevykonatelnou z důvodu, že pohledávka byla přihlášená ve výši zůstatku úvěru a příslušenství, přesto, že dlužnice žádnou úvěrovou smlouvu nepodepsala, pouze úvěr zajistila zástavní smlouvou k nemovitostem v jejím vlastnictví, kterou je výše pohledávek omezena na částku 3.000.000,-Kč. Dlužník pohledávku tohoto věřitele nepopřel. Věřitel č. 11 byl přítomen na přezkumném jednání a u jednání upravil důvod pohledávky a uvedl, že se jedná o pohledávku za dlužníkem, kdy tento byl poskytovatelem zajištění z titulu zástavní smlouvy č. 185537129/2001 s právními účinky vkladu 16.6.2006. Výše pohledávky z úvěru a její příslušenství není mezi účastníky sporná.

Dle ustanovení § 166 IZ uplatňují zajištění věřitelé své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které jej osvědčují a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění.

Dle ustanovení § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti, jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla nebo že se promlčela.

Podle ustálené judikatury, z níž soud zejména odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Cdo 2690/2011 ze dne 31.7.2013, dále na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1 VSPH 803/2009-A ze dne 28.4.2010 (KSKH 41 INS 1042/2009) a rozhodnutí Vrchního soudu v Praze 1 VSPH 278/2010-A (KSLB 76 INS 7992/2009), dle těchto rozhodnutí platí, že zástavní věřitel je oprávněn přihlásit do insolvenčního řízení vedeného na majetek zástavního dlužníka pohledávku, kterou má za osobním dlužníkem odlišným od zástavního dlužníka. Takový nárok však nelze uspokojit jinak než z výtěžku prodeje předmětné zástavy (je vyloučeno uspokojení z jiného majetku dlužníka), a takovému právu věřitele odpovídá pouze dlužníkova povinnost strpět zpeněžení svého zastaveného majetku a použití výtěžku do výše zajištěných pohledávek zástavního věřitele strpět. Na tyto nároky zástavního věřitele nelze nahlížet jako na peněžité pohledávky vůči dlužníku, a nelze tak ani uvažovat o dlužníkově prodlení s jejich placením. Zajištění věřitelé ve shodě s dikcí s ustanovením § 166 uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky. Povinnost přihlásit pohledávku mají i zajištění věřitelé, jinak riskují, že ze zajištění uspokojení nebudou. Tím, že insolvenční zákon dovoluje zajištěnému věřiteli uplatnit právo na uspokojení zajištěné pohledávky ze zajištění tvořeného majetkem dlužníka přihláškou již od zahájení insolvenčního řízení, jej současně od okamžiku, kdy v souladu s ustanovením § 109 odst. 4 IZ nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, vylučuje z možnosti uplatňovat práva ze zajištění tvořeného majetkem dlužníka žalobou (ust. § 109 odst. 1 písm.a) IZ). Je-li zástava majetkem zástavního dlužníka, jenž v případě, že je vedeno insolvenční řízení na jeho pokračování 4 MSPH 76 ICm 3045/2012 majetek, tato zástava náleží do jeho majetkové podstaty, pokud ovšem zajištěný věřitel nepřihlásil pohledávku, kterou má jen z titulu zástavního práva vůči zástavnímu dlužníku odlišného od dlužníka osobního nese ten důsledek, že ze zajištění nebude uspokojeno (R 54/2012 i R 70/2011), (KSUL 44 INS 16321/2013) Žaloba je z části důvodná. V daném případě žalobce jako zástavní věřitel mající pohledávku plynoucí z poskytnutého úvěru třetí osobě, obligačnímu dlužníkovi, kterou si zajistil zástavním práva k nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka, dlužníka Petry anonymizovano , který je v úpadku, správně přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení vedeného na majetek zástavního dlužníka odlišného od obligačního dlužníka, jeho nevykonatelná pohledávka ve výši 3.000.000,-Kč je pohledávkou zajištěnou, existuje, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu s tím, že tuto pohledávku žalobce vzniklou z titulu zástavní smlouvy lze uspokojit jen z výtěžku prodeje v této smlouvě uvedeného zajištěného majetku ve vlastnictví zástavního dlužníka Petry anonymizovano , který žalovaný sepsal do majetkové podstaty tohoto dlužníka v insolvenčním řízení.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 202 odst. 1 IZ, tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V zástavní smlouvě v č.l. I. odst. 1 je uvedeno, že zajištěné pohledávky znamenají veškeré budoucí pohledávky banky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. 0185537129 a z neplatnosti této smlouvy; z této zástavní smlouvy; kteréžto budoucí pohledávky vzniknou bance v období od uzavření této zástavní smlouvy do 31.12.20365 až do celkové výše 3.000.000,-Kč. Soud má za to, že toto ujednání omezilo horní hranici výše pohledávky, kterou mohl žalobce do insolvenčního řízení přihlásit, a proto nerozhodl o tom, že ve výši 1.245.931,28 Kč se jedná o pohledávku, kterou lze uspokojit z majetku dlužníka.

Po vyhlášení rozsudku se účastníci vzdali práva odvolání, proto je odůvodnění rozsudku zkráceno v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

Po vyhlášení rozsudku soud zjistil, že ne rozhodl o části pře dmětu žaloby, a to tak, že výslovně nezamítl žalobu ve výši 1.245.931,28 Kč, když žalobě bylo vyhověno je n do výše pohledávky 3.000.000,-Kč. I tak je dle názoru soudu zře jmé, že pohledávka žalobce ve výši 1.245.931,28 Kč zůstala sporná, to je popřena. Dle ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozs udku o některé části předmětu řízení, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout je ho doplnění.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.)

V Ústí nad Labem dne 1. září 2015 JUDr. Petra Švamberková v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Markéta Polcarová