44 ICm 143/2014
Č. j.: 44 ICm 143/2014-142 (KSPA 44 INS 7722/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce: Roman anonymizovano , anonymizovano , bytem U Podhorky 197, Česká Třebová, zastoupený JUDr. Zdenkem Poštulkou, advokátem v České Třebové, U Javorky 976 proti žalovanému: Insolvency Project v.o.s., se sídlem Dukelská třída 15/16, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Ing. Jaroslava Pospíšila, zastoupený JUDr. Milanem Novákem, advokátem v Hradci Králové, Dukelská 15/16 o určení pohledávky

t a k t o:

I. Řízení o určení pohledávky v rozsahu příslušenství s 10,5% úrokem z prodlení z 515.199 Kč od 23. 3. 2008 do zaplacení se zastavuje.

II. Žaloba o určení, že žalobce má za dlužníkem Ing. Jaroslavem Pospíšilem, s nímž je vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. KSPA 44 INS 7722/2013, pohledávku ve výši 515.199 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce JUDr. Milana Nováka, advokáta v Hradci Králové, Dukelská 15/16 na náhradu nákladů řízení 35.626 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 15. 1. 2014 se žalobce domáhal určení, že má za Ing. Jaroslavem Pospíšilem, s nímž je vedeno insolvenční řízení pod sp. zn. KSPA 44 INS 7722/2013 (dále jen dlužník), pohledávku z titulu nezaplacené ceny díla, popř. bezdůvodného obohacení ve výši 515.199 Kč s 10,5% úrokem z prodlení od 23. 3. 2008 do zaplacení. V doplnění z 27. 1. 2014 tvrdil, že žalobce vyúčtoval dlužníkovi fakturou č. 1/08 částku 515.199 Kč za provedené práce a dodávky pro dlužníka na jeho domě čp. 560 v České Třebové (dále jen dům čp. 560). Práce provedla společnost RYDO spol. s r.o. na základě objednávky žalobce z 6. 1. 2005. Žalobce dále isir.justi ce.cz (KSPA 44 INS 7722/2013) odkázal na rozsudek zdejšího soudu z 5. 6. 2008, č. j. 44 Cm 189/2007-100, ve kterém soud uložil žalobci zaplatit společnosti RYDO spol. s r.o., se sídlem Topolová 2079, Česká Třebová (dále jen společnost) částku 515.199 Kč s tím, že soud konstatoval, že výsledek těchto prací byl předán dlužníkovi. Žalobce dále tvrdil, že žalobce a dlužník ve vzájemných vztazích vystupovali jako podnikatelé a že dlužník měl se žalobcem konzultovat, co se na stavbě-domu čp. 560 má provést, na základě výsledků těchto jednání žalobce práce u společnosti objednával. Protože dlužník fakturu č. 1/08 neuhradil, obrátil se žalobce na Okresní soud v Ústí nad Orlicí se žalobou o zaplacení, soud návrhu vyhověl, vydal platební rozkaz, proti kterému dlužník podal odpor, řízení je vedeno pod sp. zn. 14 C 59/2010, přerušeno kvůli prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Pohledávka není promlčená, byla uplatněna u soudu v čtyřleté promlčecí lhůtě. Obdobně i v podání ze dne 6. 4. 2016 trval na tom, že vztah mezi žalobcem a dlužníkem byl vztah mezi podnikateli, žalobce byl v době dodávání prací podnikatelem, přiznával daň z přidané hodnoty.

Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Měl za to, že faktura č. 1/08 není důkazem o smluvním vztahu mezi žalobcem a dlužníkem, žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně uzavření smlouvy o dílo. Může se jednat o závazek z bezdůvodného obohacení. Měl za to, že právo žalobce se promlčelo podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v dubnu 2008, ale žalobce podal žalobu až 15. 7. 2008. Řízení vedené pod sp. zn. 2 Ro 217/2008 u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí (správně sp.zn. 14 C 59/2010) nemá žádný vztah k projednávané věci.

Vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky bylo zástupci žalobce doručeno 27. 1. 2014. Protože žaloba o určení pohledávky byla zdejšímu soudu doručena 15. 1. 2014, žaloba byla podána včas.

Na jednání 15. 11. 2016 soud poučil zástupce žalobce o povinnosti označit rozhodné skutečnosti, na základě kterých se žalobce domáhá určení pohledávky 515.199 Kč s příslušenstvím, neboť dosud neuvedl konkrétní obsah ujednání mezi žalobcem a dlužníkem, netvrdil skutečnosti, na základě kterých dlužník uvedenou částku dluží. Zástupce žalobce byl soudem vyzván k doplnění tvrzení, pokud tak neučiní, nebude mít úspěch ve věci. Odkazoval-li zástupce žalobce v žalobě a v jejím doplnění na listiny, tyto mají povahu důkazů, ale skutečný rozsah prací a kdy byly provedeny, žalobce netvrdil. Po poučení zástupce žalobce odkázal na doplnění žaloby z 27. 1. 2014 s tím, že žalobce provedl zemní a dopravní práce označené ve fakturách. Tvrdil, že docházelo k postupným smlouvám o dílo mezi žalobcem a dlužníkem a posouzení věci jako plnění podle smlouvy má přednost před posouzením jako bezesmluvní plnění. Odkázal na spor mezi žalobcem a dlužníkem vedený u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí o náhradu škody, ve kterém dlužník tvrdí, že jak dlužník, tak žalobce jsou podnikatelé.

V písemném podání z 16. 11. 2016 žalobce tvrdil, že ujednání mezi žalobcem a dlužníkem spočívalo v ústní dohodě o tom, že žalobce objedná u společnosti zemní a těžební práce pomocí techniky a mechanismů, dále odvoz zeminy a sutin na skládku, dodávku lomového kamene a po vyfakturování prací ze strany společnosti žalobce částku přeúčtuje dlužníkovi. Tvrdil, že práce byly průběžně po konzultaci žalobce s dlužníkem upřesňovány. Rozsah prací je charakterizován výkazem práce vystaveným společností, která provedla zemní a výkopové práce prostřednictvím těžkých strojů, provedla přepravní výkony, suť uložila na skládky a dodala lomový kámen, což vyplývá z alonží a výkazů od října 2004 do února 2005. Společnost vykonané práce podle objednávky žalobce vyúčtovala ve fakturách a částky poté žalobce přeúčtoval dlužníkovi fakturou č. 1/08. Protože dlužník fakturovanou částku nezaplatil, žalobce přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení. Trval na tom, že dlužník práce převzal. (KSPA 44 INS 7722/2013) Na jednání 17. 1. 2017 zástupce žalobce uvedl, že žalobce provedl práce podle písemné smlouvy o dílo z 20. 9. 2004, ručně provedené práce podle této smlouvy dlužník zaplatil. Odstraňování porostu, zarovnání hrubých nerovností, příprava terénu pro zahájení stavebních prací byly provedeny těžkou technikou prostřednictvím společnosti a do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku za práce právě těžkou technikou. Práce těžkou technikou byly provedeny na základě ústní dohody mezi žalobcem a dlužníkem a bez takové dohody by žalobce neměl důvod tyto práce zajišťovat. Potvrzení o zálohách ve výši 180.000 Kč a 150.000 Kč vystavil dlužník k pracím podle písemné smlouvy o dílo.

Podáním doručeným soudu 1. 2. 2017 žalobce upřesnil přihlášku pohledávky a žalobu tak, že žádal určit pohledávku ve výši 761.475 Kč. K jistině ve výši 515.199 Kč připočetl úroky z prodlení 246.276 Kč. Soud posoudil toto podání jako návrh na připuštění změny žaloby a usnesením ze dne 14. 2. 2017 změnu žaloby na určení pohledávky ve výši 761.475 Kč nepřipustil.

Na jednání 14. 2. 2017 vzal žalobce žalobu co do určení příslušenství pohledávky, tj. 10,5% úrok z prodlení z 515.199 Kč od 23. 3. 2008 do zaplacení zpět. Žalovaný souhlasil se zpětvzetím žaloby do části na jednání 10. 10. 2017, a proto soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.

Soud zjistil tento skutkový stav:

-usnesením č. j. KSPA 44 INS 7722/2013-A-19/1 ze dne 14. 10. 2013 soud zjistil úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs a žalovaného ustanovil insolvenčním správcem, řízení bylo zahájeno 20. 3. 2013 zveřejněním vyhlášky, -žalobce přihlásil přihláškou evidovanou pod č. P2 pohledávku ve výši jistiny 515.199 Kč podle smlouvy o dílo, podle žaloby a platebního rozkazu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, č.j. 2 Ro 217/2008-31, práce vyúčtovány fakturou č. 1/08 ze dne 15. 3. 2008 na 515.199 Kč se splatností 22.3.2008, dále přihlásil úrok z prodlení, který nevyčíslil, pouze uvedl sazbu 10,5 % z 515.199 Kč od 23.3.2008 do zaplacení, celkovou pohledávku vyčíslil ve výši 515.199 Kč, -platebním rozkazem č.j. 2 Ro 217/2008-31 z 8. 1. 2010 zdejší soud uložil dlužníkovi zaplatit žalobci 515.199 Kč s 10,5% úrokem z prodlení od 23. 3. 2008 do zaplacení, nahradit žalobci náklady řízení a zaplatit státu soudní poplatek 20 610 Kč, -fakturou č. 1/08 z 15. 3. 2008 vyúčtoval žalobce dlužníkovi 515.199 Kč se splatností 22. 3. 2008, den zdanitelného plnění 15. 3. 2005 s tím, že přeúčtoval práce a výkony provedené na domě čp. 560 od října 2004 do konce března 2005, přičemž práce a výkony byly ve výši 479.181 Kč vyúčtovány společností včetně částky 36.018 Kč za lomový kámen dodaný v dubnu 2005, -podle protokolu o přezkumném jednání z 16. 12. 2013 žalovaný popřel žalobcovu pohledávku ve výši 515.199 Kč co do pravosti pro promlčení, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy o dílo, lze uvažovat o závazku z bezdůvodného obohacení a právo z tohoto závazku se promlčelo nejpozději v dubnu 2008, žaloba podána až 15. 7. 2008, tyto důvody žalovaný uvedl v seznamu přihlášených pohledávek, na který při přezkumném jednání odkázal, -usnesením Okresního soudu v Ústí nad Orlicí z 15. 11. 2013, č. j. 14 C 59/2010-83 bylo přerušeno řízení o zaplacení 515.199 Kč s příslušenstvím, -podle faktury č. 02 z 25. 4. 2006 žalobce vyúčtoval dlužníkovi za pomocné, stavební a úklidové práce celkem 300.000 Kč s tím, že fakturovaná částka byla postupně zálohově uhrazena do roku 2005, dále uvedl, že od 14. 2. 2005 je plátcem daně z přidané hodnoty, -ze svědecké výpovědi dlužníka soud zjistil, že objednal u žalobce práce na pozemku u domu čp. 560 podle smlouvy ze dne 20. 9. 2004 pro odklizení náletových dřevin, odklizení suti, pro přípravu projektu stavebního povolení, práce podle této smlouvy měly (KSPA 44 INS 7722/2013) být provedeny ručně, práce probíhaly od roku 2004 a ukončeny byly na jaře 2005, práce byly provedeny podle smlouvy mezi dvěma podnikateli, dům čp. 560 měl sloužit dlužníkovým podnikatelským účelům, žalobci zaplatil dvě nebo tři zálohy na práce předem domluvené, podle smlouvy neměl žalobce provádět demoliční práce, provedl ale práce v rozsahu, ve kterém nebyla práce objednaná, žalobce přibral společnost, ta použila těžkou techniku, odstranila zeminu u domu, pobořila část domu, těžká technika společnosti odvezla zeminu, byla odstraněna kamenná zeď, částku, kterou žádá zaplatit jako náhradu škody v řízení před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, musel zaplatit třetí osobě, která odstranila důsledky prací, neboť byla poškozena silnice, na opravu a odstranění následků jednání byl použit beton, musel zaplatit přibližně 3.000.000 Kč, žalobci za použití těžké techniky nic nezaplatil, neboť tyto práce neobjednal, na objektu se používaly kontejnery, do nich se dávaly náletové dřeviny a suť, za použití těchto kontejnerů dlužník žalobci zaplatil v rámci smlouvy s ním uzavřené, neboť dřeviny a suť musely být odvezeny, ale stroje a bagry neobjednal a nezaplatil, po skončení prací podle smlouvy z 20. 9. 2004 žádnou další smlouvu se žalobcem neuzavřel, naopak na jaře 2005 žádal vrátit vše do původního stavu po činnostech, které žalobce dělat neměl, těžkou technikou bylo zasaženo i do pozemku města a do sousedního pozemku, část pozemku města, ze kterého byla také odvezena zemina, musel dlužník poté koupit, na jaře 2005 požádal žalobce o vyúčtování zaplacených záloh, toto vyúčtování bylo provedeno 25. 4. 2006, nesouhlasil s fakturou na 515.199 Kč, -ve vyjádření v řízení vedeném před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 14 C 65/2007 z 24. 10. 2007 o náhradu škody dlužník uvedl, že žalobce musel vědět, že předmět díla, který měl vykonat, slouží k podnikatelským účelům dlužníka, ve smlouvě z 20. 9. 2004 byl označen jako podnikatel, uvedl své identifikační číslo, odkazoval se na živnostenský list, v posuzovaném vztahu vystupoval jako podnikatel a dlužník dovodil, že pokud žalobce překročil podnikatelské oprávnění, nemůže to znamenat, že účastníci posoudí své vztahy podle jiného právního předpisu. -

Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 44 Cm 189/2007 byly provedeny tyto důkazy:

-podle objednávky z 6. 1. 2005 adresované společnosti objednal žalobce výkopové práce a odvoz sutin na domě čp. 560, na objednávce je rukou psaná doložka podepsaná žalobcem nejsem plátce DPH , je připojen otisk razítka žalobce s uvedením identifikačního čísla osoby 64773744, -podle smlouvy o dílo z 20. 9. 2004 se žalobce jako zhotovitel zavázal provést pro dlužníka terénní úpravy u domu čp. 560, a to odstranění trvalých i dočasných porostů, včetně odvozu na skládku, zarovnání terénu a výkopové práce na drenáže kolem celého domu, včetně zarovnání terénu, dílo mělo být předáno 31. 10. 2004, cena sjednána nebyla, dohodnuta byla záloha bez uvedení výše, cena měla být vyúčtována fakturou a zaplacena na účet č. 271247740267/0100 po odečtení zaplacených záloh po předání a převzetí díla, podle záhlaví byla smlouva uzavřena podle občanského zákoníku, -v žalobě podané dlužníkem proti žalovaným-Romanu Poštulkovi a společnosti o náhradu škody, řízení vedeno u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 11 C 65/2007, dlužník označuje sebe a oba žalované jako podnikatelské subjekty, domáhá se zaplacení 3.128.145 Kč za způsobenou škodu na domě čp. 560, kde měl 1. žalovaný- Roman anonymizovano provést vyčištění terénu od náletových dřevin, odvodnění pozemku a provedení zarovnání podle smlouvy z 20. 9. 2004, přičemž jiný předmět díla nebyl sjednán, a Roman anonymizovano nebyl oprávněn jednostranně předmět díla rozšiřovat či měnit, došlo však k porušení boční zdi domu čp. 560, k narušení statiky, na práce byla použita těžká technika, práce těžkou technikou prováděla společnost, došlo ke zhroucení (KSPA 44 INS 7722/2013) opěrných zdí domu čp. 560, dům musel být následně v roce 2005 demolován, došlo k masivnímu sesuvu půdy, k poklesu půdy sousedního vlastníka a dalším škodám, bylo nutné provést rozsáhlé zabezpečovací práce, spočívající např. ve zřízení bezpečného oplocení nad svahem, předložení projektové dokumentace pro zajištění trvalé stabilizace a provedeny sanační práce společností KLEPOCOL s. r. o. podle smlouvy z 14. 6. 2005, za tyto sanační práce dlužník zaplatil 3.001.629 Kč a dále hradil odvoz zeminy 126.516 Kč, uhradil tedy 3.128.145 Kč, a to je škoda, která mu vznikla a vyjadřuje jeho majetkovou újmu způsobenou jednáním Romana Poštulky a společnosti, dlužník jakožto žalobce odkázal na právní úpravu náhrady škody podle obchodního zákoníku, -podle výpovědi dlužníka jako svědka 13. 3. 2008 dlužník uzavřel s žalobcem-Romanem Poštulkou 20. 9. 2004 písemnou smlouvu, aby mohlo dojít k rekonstrukci domu čp. 560, podle ní měl žalobce odstranit náletové dřeviny a odvoz odpadu, jednalo se o práce, které měly být vykonány ručně, kromě odstranění náletových dřevin měla být odstraněna zemina do úrovně terénu, aby mohlo dojít k posouzení kvality domu čp. 560, společnost však nabořila stavbu, odtěžila zeminu, došlo k sesuvu půdy, společnost pracovala se stroji v místech, kde pracovat neměla, po odstranění zeminy jednal se společností, aby nedocházelo k pracím v zadní části parcely, za práce podle smlouvy se žalobcem nebyla sjednána cena předem, zaplatil mu většinou převodem z účtu, platil zálohy a poté zaplatil po vyúčtování, jednalo se o částky ve výši 400.000-450.000 Kč, o přefakturaci nebylo nic sjednáno, podle smlouvy měl zaplatit faktury, které mu žalobce předloží, k fakturám žalobce nepředložil žádný položkový rozpis, pouze uvedl, že se jedná o platbu za odvedené práce, práce se prodloužily, smlouva pokračovala do doby, než žalobce opustil místo v roce 2005, dále uvedl, že v zadní části objektu (nikoliv přímo kolem domu čp. 560) byly provedeny práce, které neobjednal, věděl, že se používá těžká technika k objednaným pracím, těžkou technikou mínil auta, která i nakládala zeminu do kontejneru nebo odvážela, k odhrabání zeminy kolem zdí byl použit malý bagr, vytěženou zeminu odvážela nákladní auta, připustil, že konzultoval s panem Poštulkou, co se má u domu čp. 560 dělat, dílo písemně nepřevzal, část prací byla provedena dobře, část špatně, místo pouhého odtěžení zeminy došlo k poškození domu čp. 560, za kámen po něm žalobce nic nežádal, k odtěžení zeminy, která neměla být odtěžena a jejíž odtěžení bylo příčinou sesuvu, došlo od ledna do března 2005, -z výpovědi Jaroslava Nováka, jednatele společnosti, soud zjistil, že práce na domě čp. 560 začaly v říjnu 2004, žalobce žádal provést zemní práce, společnost přistavila bagry, auta, kontejnery, stroje odbagrovaly zeminu mezi sousedním domem a rekonstruovaným domem, žalobce žádal lomový kámen, faktury za práce sestavil podle stazek pro provoz jednotlivých aut, bagrů, za práce měl žalobce společnosti zaplatit poté, kdy mu zaplatí dlužník, práce objednával a na místě rozděloval a řídil žalobce, -z výpovědi Jany Kalíkové, zaměstnankyně společnosti, soud zjistil, že žalobce objednával stroje a auta podle ceníku, k obsahu dvou vydaných faktur s kopiemi stazek a výkazů neměl výhrady, faktury nebyly zaplaceny, -z výpovědi Jaroslava Voleského, zaměstnance společnosti, soud zjistil, že pracoval jako řidič, strojník, přistavoval kontejnery na odvoz odpadu pro odklízení sutě a dřeva z domu čp. 560, společnost odvážela zeminu, umístila bagr k objektu, dlužníka na stavbě u domu čp. 560 neviděl, neznal ho, -z výpovědi Lukáše Nováka, syna jednatele společnosti, soud zjistil, že jeho práci řídil žalobce, jako řidič přivážel k domu materiál, dlužníka na místě prováděných prací nikdy neviděl, -z výpovědi Martina Holíka, strojníka a řidiče společnosti, soud zjistil, že pracoval s nakladačem, s kolovým bagrem DH, s bagrem Kaiser, žalobce mu práci u domu čp. 560 přiděloval a během dne ji kontroloval, zemina se odvážela dvěma nebo třemi auty, (KSPA 44 INS 7722/2013) žalobce mu sdělil, že práce se dělají pro dlužníka, kterého několikrát viděl se ráno bavit s žalobcem, -z výslechu Jiřího Podhajského, řidiče nákladního auta Tatra 815 společnosti, soud zjistil, že u domu čp. 560 pracoval podle pokynů žalobce, jako řidič auta jízdy opakoval až pětkrát denně, kámen, který se vezl pro žalobce, byl koupen pro společnost, -rozsudkem č. j. 44 Cm 189/2007-100 z 5. 6. 2008 soud uložil žalobci zaplatit společnosti 515.199 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení, neboť společnost provedla podle jeho objednávky práce na domě čp. 560, soud konstatoval, že výsledek prací byl předán dlužníkovi, Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 4 Cmo 348/2008-145 z 3. 6. 2009 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (právní moc 15. 7. 2009), -z pracovních výkazů společnosti ze dne 1.2.2005 (6 hodin), 8.2.2005 (7,5 hodiny), 2.2.2005 (6,75 hodin), 10.2.2005 (6,75 hodin), 9.2.2005 (6,75 hodin), 12.2.2005 (2,5 hodiny), 11.2.2005 (2 hodiny), 15.2.2005 (7,5 hodiny), 14.2.2005 (2,5 hodiny), 20.10.2004 (2,5 hodiny), 21.10.2004 (1,75 hodin), 24.11.2004 (6,25 hodin), 26.11.2004 (2 hodiny), 22.11.2004 (7 hodin), 23.11.2004 (7,25 hodin), 18.11.2004 (4,5 hodiny), 19.11.2004 (6,5 hodiny), 9.11.2004 (6 hodin), 11.11.2004 (6,5 hodiny), 4.11.2004 (1,25 hodiny), 16.12.2004 (8,25 hodin), 17.12.2004 (8,25 hodin), 10.12.2004 (7 hodin) a 13.12.2004 (7 hodin) soud zjistil, že v těchto dnech a v rozsahu uvedených hodin se prováděly práce u domu čp. 560 podle žalobce, a to odkopávání sutě a demoliční práce, odkop zeminy a nakládání, těžení zeminy a nakládání, obkopání domu čp. 560, odkopání kamene a suti, rovnání povrchu různými stroji, tj. strojem LIEBHERR, strojem DH 112 nebo D 4112 nebo strojem KAISER se lžící, -fakturu č. 2005000113 z 27. 4. 2005 splatnou 7. 5. 2005 společnost vystavila k tíži žalobce na 36.018 Kč za zemní práce, dopravu vozem Tatra a přefakturaci lomového kamene, -fakturu č. 2005000059 z 28. 2. 2005 splatnou 14. 3. 2005 na 479.181 Kč společnost vystavila k tíži žalobce za zemní práce zemními stroji, za dopravu vozem Liaz, za přistavení kontejneru, za dopravu a manipulaci s vozem Tatra, uložení odpadu a za přefakturaci lomového kamene.

Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 14 C 59/2010 soud zjistil:

-žalobou z 14. 7. 2008 původně doručenou Krajskému soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích 15. 7. 2008 žádal žalobce, aby soud uložil dlužníkovi zaplatit mu 515.199 Kč s 10,5% úrokem z prodlení od 23. 3. 2008 do zaplacení za práce na domu čp. 560, kde zemní a výkopové práce od října 2004 do dubna 2005 provedla společnost těžkou technikou, tj. přepravu hmot, přistavení kontejneru a uložení odpadu, dále žalobce zajistil lomový kámen, práce i lomový kámen společnost vyúčtovala žalobci dvěma fakturami se splatnosti 14. 3. 2005 a 7. 5. 2005, které následně žalobce přeúčtoval dlužníkovi fakturou č. 1/08 z 15. 3. 2008 na 515.199 Kč, v řízení byla faktura č. 1/08 předložena, -ve věci byl vydán 8. 1. 2010 Krajským soudem v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích platební rozkaz č.j. 2 Ro 217/2008-31, proti kterému podal dlužník odpor s odůvodněním, že se žalobcem uzavřel smlouvu o provedení jednoduchých prací, o odstranění náletových křovin a mírnou úpravu terénu u domu čp. 560, lomový kámen neobdržel, proplatil žalobci veškeré faktury s výjimkou té, která je žádána zaplatit, řízení nadále vedeno pod sp.zn. 55 Cm 8/2010, o věcné příslušnosti Okresního soudu v Ústí nad Orlicí rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením z 29. 4. 2010 -v podání ze 7. 3. 2010 měl žalobce za to, že se jedná o vztah mezi podnikateli, nároky podle písemné smlouvy z 20. 9. 2004 byly plně konzumovány, jedná se o jiný právní vztah mezi žalobcem a dlužníkem, neboť dlužník v listopadu 2004 předložil projektovou dokumentaci na přestavbu domu čp. 560 na podnikatelský objekt, jenž měl sloužit k (KSPA 44 INS 7722/2013) podnikatelským účelům dlužníka, podle žaloby o náhradu škody se také mělo jednat o vztah mezi podnikateli, -v podání ze 7. 5. 2013 žalobce doplnil svá tvrzení tak, že se dlužník zavázal faktury za práce objednané žalobcem a provedené dodavateli proplatit po jejich předložení, o ceně díla se měli dohodnout později, pokud by chtěli uzavřít další smlouvu o dílo, nic by jim nebránilo další smlouvu uzavřít, ale smlouva později uzavřena nebyla, k dohodě o ceně nedošlo ani později, po sesuvu půdy na jaře 2005 se dlužník vyjádřil tak, že nikomu nezaplatí ani korunu, žalobce za svou činnost žalovanému nikdy nic neúčtoval, trval na tom, že žaloba byla podána ve čtyřleté lhůtě dle obchodního zákoníku, -podle potvrzení ze 14. 12. 2004 dlužník poskytl žalobci zálohu na stavební práce ve výši 180.000 Kč, -podle potvrzení z 18. 3. 2005 dlužník poskytl žalobci zálohu na stavební práce ve výši 150.000 Kč, -podle souhrnné zprávy s označením Přestavba RD čp. 560 z 2. 12. 2004 vypracované Ing. Jaroslavem Ježkem řeší dokumentace přestavbu celého objektu, v 1. nadzemním podlaží budou kanceláře softwarové firmy, v 2. nadzemním podlaží dva pokoje s příslušenstvím pro zákazníky firmy a byt správce, ve 3. nadzemním podlaží školící sál pro školení zákazníků se zázemím, přistavěn nový schodišťový trakt a sklad, střecha pochůzná pro přístup do 2. nadzemního podlaží, podle půdorysu podkroví domu čp. 560 měl být v podkroví kromě jiného školící sál a kuchyňka.

Ke zpochybnění výpovědi svědka-dlužníka soud provedl tyto důkazy:

-z dopropisu č. 01 žalobce k faktuře č. 01 dlužníkovi se splatností 25. 4. 2006 soud zjistil, že byl vystaven k faktuře za pomocné, stavební a úklidové práce celkem ve výši 300.000 Kč, odesláno dlužníkovi poštou 25. 4. 2006, -z výpisu z účtu č. 271247740267/0100 majitele Zdeněk anonymizovano u Komerční banky, a. s. se podává, že 14. 12. 2004 obdržel platbu od dlužníka ve výši 50.000 Kč, dne 21. 9. 2004 obdržel 30.000 Kč, dne 8. 10. 2004 obdržel 50.000 Kč, dne 4. 11. 2004 obdržel 50.000 Kč, dále dne 10. 2. 2005 obdržel 50.000 Kč, dne 14. 1. 2005 opět 50.000 Kč, dne 18. 3. 2005 obdržel 50.000 Kč, celkem 330 000 Kč jako zálohy.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že 14. 10. 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlášen konkurs a žalovaný ustanoven insolvenčním správcem. Řízení bylo zahájeno 20. 3. 2013. Žalobce přihlásil do insolvenčního řízení jednu pohledávku ve výši jistiny 515.199 Kč a tuto částku označil jako celou pohledávku, i když zároveň uvedl, že žádá úrok z prodlení v rozsahu 10,5 % z jistiny od 23. 3. 2008 do zaplacení. Jako právní důvod vzniku pohledávky uvedl smlouvu o dílo a odkázal na řízení vedené před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 2 Ro 217/2008, práce podle smlouvy o dílo byly vyúčtovány fakturou č. 1/08 ze dne 15. 3. 2008 na 515.199 Kč se splatností 22. 3. 2008. Žalovaný popřel pohledávku kvůli promlčení. Soud má za prokázané, že 20. 9. 2004 uzavřel žalobce s dlužníkem písemnou smlouvu o dílo, podle které měl žalobce odstranit dočasné i trvalé porosty včetně odvozu na skládku, zarovnat terén a provést výkopové práce na drenáže kolem celého domu čp. 560, včetně zarovnání terénu, práce měly být ukončeny a dílo předáno 31. 10. 2004. Ve smlouvě byl sjednán předmět díla, výše ceny dohodnuta nebyla, sjednáno bylo zaplacení zálohy dlužníkem a zaplacení konečné ceny po odečtení zálohy na účet č. 271247740267/0100. Soud má za prokázané z potvrzení vystaveného dlužníkem 14. 12. 2004, že poskytl žalobci zálohu na stavební práce ve výši 180.000 Kč a z potvrzení ze dne 18. 3. 2005, že poskytl žalobci zálohu 150.000 Kč také na stavební práce, celkem tedy 330 000 Kč. Z výpisů z účtu č. 271247740267/0100 majitele Zdeněk anonymizovano u Komerční banky, a.s. má soud za prokázané, že dlužník postupně v sedmi platbách (KSPA 44 INS 7722/2013) počínaje dnem 4. 11. 2004 s poslední platbou 18. 3. 2005 zaplatil na uvedený účet celkem 330.000 Kč. Soud má dále za prokázané fakturou č. 02 ze dne 25. 4. 2006, že žalobce vyúčtoval dlužníkovi 300.000 Kč s tím, že částka byla zálohově uhrazena do roku 2005, což je v souladu s výpisy z účtu u Komerční banky, a. s. a z vystavených dlužníkových potvrzení. Zároveň vystavil dobropis na 300.000 Kč k faktuře č. 01. Z uvedeného vyplývá, že částku celkem ve výši 330 000 Kč dlužník zaplatil žalobci do 18. 3. 2005, resp. na účet sjednaný ve smlouvě o dílo z 20. 9. 2004. Od 14. 2. 2005 byl žalobce plátcem daně z přidané hodnoty. Soud vyslechl dlužníka jako svědka a z jeho výpovědi má soud za prokázané, že dlužník uzavřel se žalobcem pouze jednu smlouvu o dílo s konkrétním předmětem díla, a to písemnou smlouvu z 20. 9. 2014. K provedení prací sjednaných touto smlouvou měly sloužit poskytnuté zálohy. Soud má dále za prokázané, že žalobce vystavil 15. 3. 2008 fakturu č. 01/08 splatnou 22. 3. 2008, kterou vyúčtoval dlužníkovi 515.199 Kč, ke zdanitelnému plnění došlo 15. 3. 2005. Touto fakturou přeúčtoval dlužníkovi práce a výkony na domě čp. 560 provedené od října 2004 do konce března 2005, a to ve stejném rozsahu, jak byly práce, výkony a lomový kámen žalobci účtovány společností, tj. 479 181 Kč za práce a výkony a za lomový kámen 36 018 Kč. Soud má za prokázané z výpovědi dlužníka v tomto řízení a v řízení vedeném pod sp. zn. 44 Cm 189/2007, že dlužník fakturu č. 01/08 nezaplatil, neboť práce, výkony a zboží u žalobce neobjednal. Soud má za prokázané, že žalobce provedl nejen ruční práce podle písemné smlouvy o dílo, ale zároveň provedl práce těžkou technikou LIEBHERR, strojem DH 112 nebo D 4112 nebo strojem KAISER se lžící prostřednictvím společnosti. Práce u společnosti objednal žalobce objednávkou z 6. 1. 2005. Společnost kromě jiného přistavovala i kontejnery pro odvoz odstraněných náletových dřevin, odstraněné sutě, s použitím techniky pro odvoz sutě a pro odvoz náletových dřevin dlužník souhlasil. Těžkou technikou, tj. citovanými stroji byly provedeny činnosti vedoucí k odstranění zeminy a poboření zdí domu v takovém rozsahu, že dům čp. 560 musel být odstraněn, jak má soud za prokázané z výpovědi dlužníka, došlo k sesuvu půdy na pozemku s domem, zároveň došlo k sesuvu půdy na sousedním pozemku, došlo k poškození silnice, pozemku ve vlastnictví města a tyto nepříznivé následky byl dlužník nucen odstranit třetí osobou společností KLEPOCOL s. r. o. podle smlouvy ze 14. 6. 2005, za tyto sanační práce dlužník zaplatil 3.001.629 Kč a dále hradil odvoz zeminy 126.516 Kč, uhradil tedy 3.128.145 Kč. Dlužník uvedl, že jednáním žalobce a společnosti mu byla způsobena škoda, náhrady této škody se domáhá v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 14 C 65/2007. Skutečnost, že dlužník zaplatil tuto částku, má soud za prokázanou jednak z jeho výpovědi a dále tento údaj vyplývá i z žaloby podané dlužníkem u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí o náhradu škody proti žalobci jako 1. žalovanému a společnosti jako 2. žalovanému. Soud provedl i důkazy čtením výpovědí jednatele společnosti a zaměstnanců společnosti slyšených v řízení vedeném pod sp.zn. 44 Cm 189/2007. Z nich má soud především za prokázané, že práce u domu čp. 560 přiděloval zaměstnancům společnosti žalobce, práce objednával žalobce a k jeho tíži společnost vystavila dvě faktury celkem ve výši 515 199 Kč.

Pokud jde o právní vztah, na základě kterého měly existovat vztahy mezi žalobcem a dlužníkem, pak má soud za prokázané z obsahu smlouvy z 20. 9. 2004, z výpovědi dlužníka a z toho, co vyšlo v řízení najevo, tj. včetně žaloby o náhradu škody a z vyjádření dlužníka v řízení před Okresním soudem v Ústí nad Orlicí o náhradu škodu, že mezi žalobcem a dlužníkem existoval vztah podle obchodního zákoníku, oba vystupovali jako podnikatelé. Zároveň má soud za prokázané z dokumentu označeného jako Přestavba RD čp. 560 z 2. 12. 2004 vypracovaného Ing. Jaroslavem Ježkem, že tato dokumentace řeší přestavbu celého objektu, že dům čp. 560 měl sloužit k podnikatelským účelům dlužníka, měly tam být kanceláře softwarové firmy, pokoje pro zákazníky firmy a byt správce, školící sál, kuchyňka a sklad.

Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobcem a dlužníkem byla uzavřena smlouva o dílo na provádění prací těžkou technikou. Ačkoliv v řízení sp. zn. 44 Cm 189/2007 svědek Martin Holík, (KSPA 44 INS 7722/2013) strojník a řidič společnosti, který pracoval s nakladačem a bagry, uvedl, že věděl od žalobce, že práce se provádějí pro dlužníka a toho několikrát viděl se ráno bavit s žalobcem, soud nemá za prokázané, že mezi dlužníkem a žalobcem byly dohodnuty práce pro těžkou techniku k odstranění zeminy v takovém rozsahu, aby došlo k odstranění svahu, poboření domu, odtěžení zeminy i ze sousedního pozemku a poškození pozemní komunikace. Navíc v podání ze 7. 3. 2010 v řízení u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. 14 C 59/2010 žalobce uvedl, že nároky podle písemné smlouvy z 20. 9. 2004 byly plně konzumovány a že v probíhajícím řízení se jedná o jiný právní vztah mezi žalobcem a dlužníkem. V podání ze 7. 5. 2013 pak uvedl, že nic nebránilo další smlouvu uzavřít, ale smlouva později uzavřena nebyla.

Soud na jednání 15. 11. 2016 poučil žalobce o povinnosti označit rozhodné skutečnosti, na základě kterých se domáhá určení částky 515.199 Kč s příslušenstvím, že doposud žalobce netvrdí konkrétní obsah ujednání žalobce a dlužníka, netvrdil konkrétní skutečnosti, na základě kterých dlužník dlužil uvedenou částku a byl poučen o tom, že pokud svá tvrzení nedoplní, nebude mít ve věci úspěch. Žalobce doplnil svá tvrzení tak, že došlo k uzavření smlouvy o dílo a zároveň, že žalobce a dlužník byli podnikateli. Žalobce opakovaně odkazoval na výsledky řízení pod sp.zn. 44 Cm 189/2007, ze kterých dovozoval, že byla uzavřena smlouva mezi žalobcem a dlužníkem, že dlužníkovi byla věc a výsledek díla předán. V průběhu řízení potom připustil, že se mohlo jednat i o bezesmluvní plnění, na straně dlužníka mohlo dojít k obohacení ve výši částky, kterou byl žalobce povinen zaplatit společnosti podle rozsudku z 5. 6. 2008 v řízení sp. zn. 44 Cm 189/2007. Soud má za prokázané, že u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí je vedeno řízení pod sp. zn. 14 C 65/2007 o náhradu škody 3.128.145 Kč s příslušenstvím.

Soud zdůrazňuje, že v řízení vedeném pod sp. zn. 44 Cm 189/2007 se jednalo o nárok společnosti na zaplacení 515.199 Kč za práce, které u ní objednal žalobce, a veškeré dokazování a závěry se vztahovaly k tomuto meritu věci. Byť soud konstatoval v rozsudku z 5. 6. 2008, že výsledek díla, které provedla společnost pro žalobce, bylo předáno dlužníkovi, neznamená tento závěr podle názoru soudu, že dílo bylo dlužníkovi předáno na základě smluvního ujednání mezi žalobcem a dlužníkem. Soud dospěl k závěru, že existence smlouvy pro provádění díla těžkou technikou nebyla prokázána, žalovaný existenci smlouvy popíral. Dlužník ve své výpovědi pouze připustil, že uzavřel smlouvu o dílo z 20. 9. 2004 a práce podle této smlouvy také zaplatil. Uzavření smlouvy pro práce těžkou technikou nebylo prokázáno. Jak žalobce také uvedl, smlouva o dílo z 20. 9. 2004 byla zkonzumována.

Podle ust. § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2).

Podle ust. § 458 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Soud však dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za to, že k obohacení by muselo dojít tehdy, pokud by se majetek dlužníka zvýšil oproti stavu před zahájením prací těžkou technikou. K majetkovému prospěchu na straně dlužníka však nedošlo, neboť jednáním žalobce (popřípadě i společnosti) byla dlužníkovi způsobena újma v tvrzené výši přes 3.000.000 Kč, což má soud za prokázané z výpovědi dlužníka. Ze žaloby o náhradu škody se podává, že dlužník nejen uzavřel smlouvu o dílo ze 14. 6. 2005 s třetí osobou k odstranění následků, ale zároveň, že cenu díla zaplatil. Na straně dlužníka tedy k obohacení nedošlo, naopak došlo k újmě. (KSPA 44 INS 7722/2013)

Z ust. § 458 zákona č. 40/1964 Sb., vyplývá, že obohacení musí sestávat z hodnoty, kterou je možné vrátit in natura nebo jako peněžitou náhradu. Pokud vznikla újma v důsledku činnosti těžkou technikou a za práce těžkou technikou žalobce žádá pohledávku určit, pak podle názoru soudu nelze hovořit o obohacení na straně dlužníka, a tudíž nevznikla ani pohledávka spočívající v nároku na zaplacení peněžité náhrady. Z toho důvodu žalobce nemá pohledávku za dlužníkem, neboť na straně dlužníka jednáním žalobce žádné obohacení nevzniklo.

Pokud jde o promlčení práva z bezdůvodného obohacení, dospěl soud k těmto závěrům. Vztah mezi žalobcem a dlužníkem byl vztahem mezi podnikateli. Ani dlužník, ani žalobce o právní povaze tohoto vztahu nepochybovali. Dům čp. 560 měl sloužit podnikatelským potřebám dlužníka, žalobce tvrdil a z vystavených faktur k tíži dlužníka vyplývá, že byl plátce daně z přidané hodnoty. Práce prováděné těžkou technikou probíhaly na pozemku s domem čp. 560 až do 15. 2. 2005, jak vyplývá z výkazů práce (stazek) připojených k fakturám vystavených společností k tíži žalobce (nicméně ještě fakturou z 27. 4. 2005 s datem uskutečnění plnění 5. 4. 2005 společnost účtovala zemní práce strojem CAT). Podle smlouvy ze 14. 6. 2005 pak třetí osoba odstranila následky způsobené těžkou technikou, muselo dojít k rozsáhlým zabezpečovacím pracím. Žaloba o zaplacení 515.199 Kč s příslušenstvím byla Krajskému soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích doručena 14. 7. 2008. Protože práce, které bezesmluvně žalobce provedl, byly provedeny mezi podnikatelskými subjekty, platí čtyřletá promlčecí lhůta pro bezdůvodné obohacení mezi podnikateli podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Pokud byly práce těžkou technikou ukončeny v únoru 2005, případně počátkem dubna 2005, pak by případná pohledávka žalobce nebyla promlčena, neboť žaloba byla podána v běhu čtyřleté promlčecí lhůty.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl zastoupen advokátem, a proto soud přiznal náhradu za osm úkonů právní služby po 3.100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v platném znění, tj. celkem 24.800 Kč. Dále přiznal náhradu za osm režijních paušálů po 300 Kč podle advokátního tarifu, tedy celkem 2.400 Kč. Dále přiznal náhradu cestovních výdajů vozem Škoda Octavia, reg.zn. 6H33164, s průměrnou spotřebou 3,8 l/100 km, pohonné hmoty nafta v ceně 29,50 Kč/l v roce 2016 ve výši 28,60 Kč/l v roce 2017, a to za cestu z Hradce Králové do Pardubic a zpět při překonání vzdálenosti vždy 50 km k pěti jednáním. Náhrada za cestovné činí 1 243 Kč. Dále přiznává náhradu za promeškaný čas deset půlhodin po 100 Kč podle advokátního tarifu ve výši 1 000 Kč. Zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, soud proto přiznal i náhradu této daně se sazbou 21 %, daň činí 6.183, 03 Kč. Celkem činí náhrada nákladů řízení 35.626 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 24. listopadu 2017

JUDr. Ivana Bulisová v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Zuzana Dušková