44 ICm 1410/2012
(44 ICm 1410/2012-26) KSPA 44 INS 19621/2011-C1-8

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobce SMART Capital, a.s., se sídlem Hněvotínská 241/52, Olomouc, IČO 26865297 proti žalované Ing. Janě Vondrážkové, se sídlem Sladkovského 756, Chrudim II, insolvenční správkyni dlužníka Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Komenského 37, Dašice, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396, o určení pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce SMART Capital, a.s., se sídlem Hněvotínská 241/52, Olomouc, IČO 26865297 za dlužníkem Helenou anonymizovano , anonymizovano , bytem Komenského 37, Dašice, ze smlouvy o úvěru č. 22011-638 ze dne 11.2.2011 je po právu ve výši 1.236,40 Kč.

II. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce SMART Capital, a.s., se sídlem Hněvotínská 241/52, Olomouc, IČO 26865297, za dlužníkem Helenou anonymizovano , anonymizovano , bytem Komenského 37, Dašice ze smlouvy o úvěru č. 22011-638 ze dne 11.2.2011 je po právu ve výši 13.547,60 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované do majetkové podstaty na náhradu nákladů řízení za zastoupení Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396 částku 12 674,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 23.5.2012 se žalobce domáhal určení, že má za dlužnicí Helenou anonymizovano podle smlouvy o úvěru ze dne 11.2.2011 pohledávku ve výši 14.784,-Kč. Tvrdil, že s dlužnicí uzavřel smlouvu o úvěru č. 22011-0638, podle které jí poskytl úvěr ve výši jistiny 12.000,-Kč. Dlužnice se zavázala uhradit náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7.860,-Kč, které obsahovaly pevnou výpůjční úrokovou sazbu ve výši 20 % z jistiny, tedy 2.400,-Kč, dále obsahovaly úplatu ve výši 5.100,-Kč a administrativní poplatek ve výši 3 % z jistiny, tj. ve výši 360,-Kč. Dlužnice se zavázala vrátit kromě jistiny ve výši 12.000,-Kč i celkové náklady spotřebitelského úvěru, celkem tedy 19.860,-Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1.500,-Kč a administrativní poplatek 360,-Kč. (KSPA 44 INS 19621/2011)

Žalobce poskytl jistinu v hotovosti podle čl. I smlouvy o úvěru. Dlužnice však zaplatila pouze jedinou splátku za únor 2011 ve výši 1.500,-Kč, druhou splátku zaplatila částečně ve výši 1.200,-Kč (žalobce ji započítal na část měsíční splátky odpovídající úplatě a úroku za březen 2011), zaplatila také administrativní poplatek 360,-Kč. Jako poskytovatel úvěru měl nárok na úplatu, poskytování úvěru je jeho předmětem podnikání a úplatu lze sjednat i vedle úroků z úvěru, proto úplata nemohla být v rozporu s dobrými mravy. Protože se jednalo o smlouvu o úvěru, byla dlužnice povinna platit úroky. Žalobce dále požadoval úrok z prodlení od 25.3.2011 do 23.2.2012 (do dne předcházejícímu dni vydání usnesení o povolení oddlužení). Dále žádal smluvní pokutu 577,-Kč měsíčně v rámci celkových nákladů úvěru podle bodu 3 obchodních podmínek, pokuta vypočetl i za každý započatý kalendářní měsíc prodlení od března 2011 do února 2012, kdy byla dlužnice v prodlení. Měl za to, že musí být přihlédnuto k délce prodlení. Roční procentní sazba nákladů odpovídala podle jeho názoru konkrétním sjednaným platebním podmínkám. Žalobce nesl větší míru rizikovosti při návratu finančních prostředků. Nepovažoval smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, platí zásada smlouvy mají být plněny . Roční sazba procentních nákladů zahrnuje veškeré náklady spojené s úvěrem, nelze ji proto zaměňovat s úrokem podle § 497 obchodního zákoníku. Odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 20.10.2011, který posoudil smlouvu o úvěru jako platnou.

Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Měla za to, že pokud roční procentní sazba nákladů činí 199,7 %, jedná se o absolutně neplatnou smlouvu, je lichevní, odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp.zn. 21 Cdo 1484/2004. Nárok na úplatu považovala na nedůvodný, za neurčitý, odporující zákonu a dobrým mravům. Podle jejího názoru žalobci nevznikl nárok na úplatu, neboť úvěrovanou částku vyplatil dlužnici v hotovosti, žádné prostředky pro ni nerezervoval, tudíž mu nevznikly žádné náklady. S odkazem na nález Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 523/07 měla za to, že smluvní pokuta není důvodná pro svou nepřiměřenou výši, kromě toho může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu podle § 301 obchodního zákoníku snížit.

Žalobce ve vyjádření z 9.7.2012 odkázal na řadu rozhodnutí vydaných v obdobných věcech, např. na rozsudek Nejvyššího soudu, sp.zn. 33 Odo 61/2005 o možnosti dlužníka zabránit vzniku smluvní pokuty tím, že řádně plní své povinnosti. Zmínil také zásadu co není zakázáno, je dovoleno v soukromoprávní sféře. Své vyjádření doplnil podáním z 31.10.2012, ve kterém se zejména zmínil o vyšší míře rizikovosti při návratu finančních prostředků, neboť je subjektem v nebankovním sektoru.

Vzhledem k tomu, že se žalobce z jednání omluvil, o odročení nepožádal, soud projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

V průběhu jednání měla žalovaná za to, že faktická úroková sazba podle smlouvy o úvěru činí 93,37 % ročně, trvala na tom, že smlouva je lichevní. Pokud jde o úplatu, jedná se o skrytý úrok a společně s poplatkem a úrokem významně přesahují úrokovou sazbu používanou v bankách. Žalovaná popřela celé navýšení nad skutečně poskytnutou částkou. Žalobce uplatnil i smluvní pokutu 6.924,-Kč jako příslušenství pohledávky, žalovaná nebyla povinna poučovat věřitele o hmotném právu a nebyla povinna vyzvat k opravě přihlášky.

Z označených a provedených důkazů soud zjistil: -dne 24.2.2012 soud zjistil úpadek dlužnice Heleny anonymizovano , povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil žalovanou insolvenčním správcem usnesením č.j. KSPA 44 INS 19621/2011-A-12, (KSPA 44 INS 19621/2011)

-podle protokolu o přezkumném jednání z 19.4.2012 žalovaná popřela pohledávku do výše 14.784,-Kč a uznala pohledávku ve výši 10.139,-Kč, pohledávku popřela v rozsahu části jistiny ve výši 7.860,-Kč a příslušenství ve výši 6.924,-Kč, tj. smluvní pokutu, považovala smlouvu za absolutně neplatnou pro nepřiměřeně vysokou roční procentní sazbu nákladů 200,4 %, -podle seznamu přihlášených pohledávek žalobce přihlásil nevykonatelnou pohledávku ve výši 24.923,-Kč, právním důvodem vzniku pohledávky byla smlouva o úvěru č. 22011-0638 z 11.2.2011, -podle přihlášky pohledávky žalobce přihlásil pohledávku celkem ve výši 24.923,-Kč, z toho jistinu 16.800,-Kč, jako pohledávku nezajištěnou podle smlouvy o úvěru z 11.2.2011, příslušenství přihlásil ve výši 8.123,-Kč a do příslušenství zařadil úrok z prodlení ve výši 1.199,-Kč a smluvní pokutu ve výši 6.924,-Kč, -smlouva o úvěru č. 22011-638 byla uzavřena 11.2.2011, v ní se žalobce zavázal poskytnout dlužnici spotřebitelský úvěr v celkové výši 12.000,-Kč, tuto částku označil jako jistinu, úvěr poskytl za úplatu a za administrativní poplatek 360,-Kč, podle čl. I činila výše měsíčních nákladů spotřebitelského úvěru 577,-Kč, dlužnice převzala jistinu v hotovosti, což potvrdila svým podpisem na smlouvě podle čl. I, podle čl. II se dlužnice zavázala uhradit věřiteli jistinu 12.000,-Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru 7.860,-Kč, celkem 19.860,-Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1.500,-Kč, dále se dlužnice zavázala zaplatit nejméně 2.000,-Kč, popř. 20 % z poskytnutého úvěru jako paušální náhradu nákladů vynaložených věřitelem v souvislosti s vymáháním dlužné částky, -podle předpisu splátek pro shora uvedenou smlouvu o úvěru se zavázala dlužnice zaplatit v den uzavření smlouvy 360,-Kč jako poplatek za uzavření smlouvy a dále v 1., 2., 3., 4. a 5. splátce úrok ve výši 480,-Kč a měsíční úplatu 1.020,-Kč (celkem 1.500,-Kč), ve splátce 6. až 13. pak vždy 1.500,-Kč na jistinu, -dne 1.11.2011 žalobce oznámil dlužnici zesplatnění úvěru a vyzval ji k zaplacení, protože dlužnice byla v prodlení se splácení úvěru, vyzval ji k zaplacení jistiny včetně úplaty a úroku 16.800,-Kč, smluvní pokuty ve výši 577,-Kč za každý měsíc prodlení od března 2011 a zaplacení paušální náhrady nákladů 2.400,-Kč.

Z vyrozumění žalované ze 7.5.2012 soud zjistil, že bylo doručeno žalobci 11.5. 2012, žaloba byla doručena zdejšímu soudu 23.5.2012, žaloba byla podána včas ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení vyrozumění.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že usnesením zdejšího soudu ze dne 24.2.2012 byl zjištěn úpadek dlužnice Heleny anonymizovano , bylo jí povoleno oddlužení a žalovaná ustanovena insolvenčním správcem. Žalobce přihlásil pohledávku celkem ve výši 24.923,-Kč, kterou žalovaná popřela co do výše 14.784,-Kč a uznala ve výši 10.139,-Kč. Pohledávku popřela z toho důvodu, že považovala smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou pro svou lichevní povahu, popřela pohledávku v rozsahu nákladů, které byly nepřiměřené, tudíž v rozporu s dobrými mravy a uznala jenom tu část pohledávky, která odpovídala nezaplacené částce ze skutečně vyplacené jistiny 12 000,-Kč.

Soud předně dospěl k závěru, že žalobci nenáleží úplata ve výši 5.100,-Kč (tuto částku žalobce uvedl až v žalobě doručené soudu 23.5.2012), neboť jistinu ve výši 12.000,-Kč předal dlužnici před podpisem smlouvy o úvěru, což vyplývá z čl. II. smlouvy o úvěru. Žalobce nemusel peníze pro dlužnici po určitou dobu rezervovat, takže mu žádné náklady v souvislosti s rezervováním jistiny nevznikly (viz např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4.1.2012, čj. 1 VSOL 37/2011-57, 38 ICm 2010/2010). Nárok na odměnu je upraven v ust. § 499 obchodního zákoníku, předpokládá se však, že věřitel poskytne (KSPA 44 INS 19621/2011) peněžní prostředky na požádání dlužníka, tedy až po uplynutí určité doby (ust. § 497 odst. 1 obchodního zákoníku).

Soud vyšel ze zjištění, že dlužnice zaplatila 2 splátky, první z nich ve výši 1.500,-Kč a druhou ve výši 1.200,-Kč, celkem tedy 2.700,-Kč. Z této částky soud odečetl částku 360,-Kč, kterou tvoří poplatek za poskytnutí úvěru, který je podle názoru soudu důvodný a žalobci náleží. Rozdíl mezi těmito dvěma částkami činí 2.340,-Kč a od této částky soud dále odečetl částku 960,-Kč, což je úrok v rozsahu dvou měsíců, tedy dvakrát 480,-Kč. I tento úrok podle názoru soudu žalobci náleží. Výsledná částka činí 1.380,-Kč, která podle názoru soudu tvoří splátku úvěru, tedy jistiny z původně poskytnuté výše 12.000,-Kč. Rozdíl mezi částkou 12.000,-Kč a částkou 1.380,-Kč pak činí částka 10.620,-Kč, kterou soud považuje jako zůstatek z půjčky-jistiny, kterou dlužnice nezaplatila. Úrok z prodlení z jistiny 10.620,-Kč se sazbou 7,75 % p.a. pak činí 755,40 Kč. Dlužnice tak dluží na zůstatku jistiny a na úroku z prodlení z této jistiny 11.375,40 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná uznala z přihlášené pohledávky částku 10.139,-Kč, soud považuje částku 1 236,40 Kč za nárok-pohledávku, která je důvodná. Vedle úplaty ve výši 5.100,-Kč žalobci nenáleží ani smluvní pokuta přihlášená ve výši 6 924,-Kč, která není příslušenstvím pohledávky podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku. Jde o samostatný nárok, který byl přihlášen chybně, kromě toho nebyla v obchodních podmínkách, bod 3 určitě a srozumitelně sjednána.

Smlouva o úvěru byla sjednána mezi podnikatelem na straně jedné jako poskytovatelem úvěru a fyzickou osobou-nepodnikatelem na straně druhé a jako absolutní obchod se jedná o právní vztah podřízený obchodnímu zákoníku a zároveň jde o spotřebitelskou smlouvu podle § 52 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb. Dále má soud za to, že roční procentní sazba nákladů (RPSN) 200,4 % neznamená bez dalšího, že je smlouva lichevní, RPSN slouží k posuzování výhodnosti úvěru a rovná se současné hodnotě všech nákladů spotřebitele sjednaných mezi věřitelem a spotřebitelem ve smlouvě, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a počítá se na roční bázi podle vzorce uvedeného v příloze č. 5 k tomuto zákonu (ust. § 10 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.). Jedná se o jeden z řady ekonomických ukazatelů.

Vzhledem k výše uvedenému pak soud dospěl k závěru, že smlouva je určitá a srozumitelná co do výše poskytnuté jistiny a s ohledem na zaplacenou částku pak soud žalobě vyhověl co do částky 1.236,40 Kč a ve zbytku do částky 13.547,60 Kč žalobu zamítl. Součet částky, kterou soud určil, a rozsah, ve kterém žalobu zamítl, pak činí celkem 14.784,-Kč.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a přihlédl k tomu, že každý z účastníků měl částečný úspěch ve věci. Žalobce měl úspěch v 8 % věci, žalovaná měla úspěch v 92 % věci. Soud přihlédl k míře úspěchu ve věci, avšak vzhledem k tomu, že podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona nemá žádný z účastníků ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení, uložil žalobci nahradit žalované 92 % jejích nákladů řízení. Žalovaná byla zastoupena advokátem, náleží jí náhrada odměny za zastoupení ve výši 10.000,-Kč podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., dále náhrada za 3 režijní paušály po 300,-Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady za jízdné z České Třebové do Pardubic a zpět při překonání vzdálenosti celkem 144 km za použití vozu Volvo S 80, reg.zn. 3E9 2003, při průměrné spotřebě benzinu natural 95 12 l/100 km, a to v rozsahu jedné třetiny ze skutečného jízdného, neboť zástupce žalované se dne 22.11.2012 zúčastnil u soudu prvního stupně dalších dvou soudních jednání, náhrada za jízdné činí 380,-Kč. Náhrada za ztrátu času činí 200,-Kč (v rozsahu jedné třetiny skutečné náhrady za ztrátu času). Daň z přidané hodnoty se sazbou 20 % z odměny a náhrad činí 2 296,-Kč, celkem by činila náhrada nákladů 13 776,-Kč. Z toho pak (KSPA 44 INS 19621/2011)

92 % činí 12 674,-Kč. Podle § 202 odst. 1 insolvenčního zákona náleží náhrada nákladů řízení přiznaná insolvenčnímu správci do majetkové podstaty, takže soud uložil žalobci nahradit tuto částku za zastoupení do majetkové podstaty. Lhůta tří dnů je stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).

V Pardubicích dne 29. listopadu 2012

JUDr. Ivana Bulisová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková