44 ICm 1369/2012
12/44 ICm 1369/2012-54

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Vladimírou Kubíčkovou v právní věci

žalobce JUDr. Tomáš Truschinger, Bašty 413/2, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníka Stanislav anonymizovano , anonymizovano , Tyršova 635, 768 05 Koryčany zast. JUDr. Lukášem Kučerou, advokátem, Bašty 413/2, 602 00 Brno proti žalovanému č. 1: Karla anonymizovano , nar. , bytem č. 2: Laura anonymizovano , nar. bytem č. 3: Monika anonymizovano (Bábíčková), nar. , bytem

č. 4: Josef Bábíček, nar. , bytem

o neúčinnost právního úkonu

takto:

I. Právní úkon dlužníka-smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 23.7.2010, kterou bylo zřízeno doživotní a bezplatné užívání ideální 1/2 nemovitostí, a to budovy č.p. 635 na pozemku p.č. 1556, pozemku p.č. 1556, pozemku p.č. 1557, vše isir.justi ce.cz

zapsáno na listu vlastnictví č. 1611 pro k.ú. a obec Koryčany u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Kroměříž, ve prospěch žalovaných -Karly anonymizovano , Laury anonymizovano , Moniky anonymizovano (Bábíčkové) a Josefa Bábíčka, je neúčinný.

II. Žalovaní č. 1, 2, 3 a 4 jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 4.356 Kč na náklady řízení spojené s právním zastoupením na účet právního zástupce žalobce do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaní č. 1, 2, 3 a 4 jsou povinni zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Brně č.ú. 3703-5720621/0710, KS 1148, VS 4443136912 u ČNB, soudní poplatek ve výši 2.000 Kč rovněž společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Návrhem na zahájení řízení ze dne 23.4.2012 se insolvenční správce dlužníka p. Stanislava anonymizovano domáhal určení, že právní úkon dlužníka, tj. smlouva o zřízení věcného břemene ze dne 23.7.2010, kterou bylo zřízeno doživotní a bezplatné užívání jedné ideální1/2 nemovitosti ve prospěch p. Karly anonymizovano , Laury anonymizovano , Moniky Bábíčkové a Josefa Bábíčka, je neúčinný. Správce konkursní podstaty byl ustanoven do funkce usnesením Krajského soudu v Brně dne 5.1.2012, kdy bylo současně rozhodnuto o úpadku dlužníka p. Stanislava anonymizovano . Insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno na návrh věřitele dne 9.11.2011. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 5.1.2012 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a současně o jeho řešení konkursem.

Dlužník p. Stanislav anonymizovano je spoluvlastníkem nemovitosti, a to v rozsahu jedné ideální poloviny. Jedná se o budovu č. popisné 635 na pozemku parc. čísla 1556, dále pak o pozemek parc. čísla 1556, pozemek parc. č. 1557, přičemž vše je zapsáno na LV č. 1611 pro k.ú. a obec Koryčany u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž. Tento majetek byl insolvenčním správcem pojat do soupisu majetkové podstaty dne 9.3.2012 tak, jak byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Druhým spoluvlastníkem nemovitostí v ideální 1/2 je bratr dlužníka p. Filip anonymizovano , na něhož je rovněž vedeno insolvenční řízení.

V průběhu insolvenčního řízení správce zjistil, že dlužník spolu se svým bratrem Filipem anonymizovano zřídili věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání k budově a pozemkům ve prospěch žalovaných-p. Karly anonymizovano , Laury anonymizovano , Moniky Bábíčkové a p. Josefa Bábíčka. Věcné břemeno bylo zřízeno smlouvou ze dne 23.7.2010 při právních účincích vkladu do katastru nemovitostí ke dni 26.7.2010. Dlužník tak je osobou povinnou z citované smlouvy. Žalovaní jsou osoby blízké p. Stanislavu anonymizovano (dlužníkovi), žalovaná p. Karla anonymizovano je matkou dlužníka, žalovaná Laura anonymizovano je jeho sestrou, p. Monika Bábíčková je partnerkou bratra dlužníka a současně matkou synovce dlužníka a žalovaný p. Josef Bábíček je otcem p. Moniky Bábíčkové. Ke zřízení bezplatného věcného břemene došlo v době, kdy dlužník již převážnou část svých závazků neplatil a byly na něj i na jeho bratra vedeny četné exekuce. Lze tedy mít zato, že právní úkon, tj. zřízení bezplatného a doživotního věcného břemene užívání byl učiněn již v době, kdy dlužník byl v úpadku.

Žalobce měl zato, že právní úkon dlužníka, kterým zřídil bezplatné a doživotní věcné břemeno užívání na základě smlouvy ze dne 23.7.2010 ve prospěch žalovaných, je neúčinným právním úkonem bez přiměřeného protiplnění podle ust. § 240 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) v platném znění. Žalobce byl dále přesvědčen, že učiněný právní úkon je neúčinný jako úmyslně zkracující právní úkon ve smyslu ust. § 242 insolvenčního zákona. V daném případě totiž byly naplněny všechny znaky zakládající neúčinnost ve smyslu uvedených zákonných ustanovení. V daném případě se také jednalo o právní úkon učiněný ve prospěch osob dlužníkových blízkých. V případě žalované č. 1 a č. 2 se jedná o příbuzné dlužníka v řadě přímé a sourozence, v případě žalované č. 3 jde rovněž o osobu blízkou , neboť v době uzavření smlouvy byla partnerkou bratra dlužníka a z tohoto vztahu se narodil dlužníkův synovec Alexandr anonymizovano . V případě žalovaného č. 4 lze rovněž dovodit, že se jedná o osobu blízkou, neboť jde o otce partnerky dlužníkova bratra. Žalobce měl zato, že ke zřízení věcného břemene došlo v době, kdy již dlužník byl v úpadku a byly naplněny znaky úpadku podle ust. § 3 odst. 1 insolvenčního zákona. Tyto skutečnosti lze dovodit z přihlášených pohledávek, jakož i z výpisu z listu vlastnictví. Dlužník již převážnou část svých závazků neplatil a byly na něj a jeho bratra vedeny četné exekuce. Navíc, věcné břemeno, zřízené ve prospěch žalovaných, bylo zřízeno zdarma a jednalo se tedy o právní úkon bez přiměřeného protiplnění. Tento úkon byl navíc učiněn ve prospěch osob dlužníku blízkých, a to v době, kdy byl dlužník již v úpadku. Žalobce měl rovněž zato, že tímto učiněným právním úkonem dlužník úmyslně zkrátil uspokojení svých věřitelů. V době předmětného právního úkonu musel dlužník vědět o svých dluzích, které již nebyl schopen plnit a byl seznámen se skutečností, že na jeho majetek je vedena exekuce. S touto situací museli být obeznámeni i všichni žalovaní. Označeným právním úkonem došlo k zásadnímu snížení ceny nemovitostí a k výraznému snížení výsledku zpeněžení těchto nemovitostí. V podstatě se nemovitosti zřízením věcných břemen staly prakticky neprodejné. Úmysl dlužníka zkrátit své věřitele je možno posoudit i ze skutečnosti, že věcné břemeno nebylo zřízeno pouze ve prospěch matky a sestry dlužníka, které nemovitosti fakticky využívají, ale i ve prospěch partnerky dlužníka a jejího otce, kteří v nemovitosti trvale nebydlí a zdržují se na jiné adrese. Tím právní úkon obsáhl co největší počet osob a podstatně zkomplikoval nedobrovolný prodej dotčených nemovitostí. Tím je dána neúčinnost i ve smyslu ust. § 242 insolvenčního zákona.

Po výzvách soudu žalovaní učinili vyjádření dne 30.8.2013, ve kterém všichni uvedli, že nesouhlasí, aby soud rozhodoval o tom, že právní úkon dlužníka-smlouva o zřízení věcného břemene-je neúčinný. Smlouvou o zřízení věcného břemene byl uveden fakticky stav, kdy na citovaném domě bydlí žalovaná č. 1 a žalovaná č. 2, uveden do souladu se stavem právním. Proto také na nemovitosti byla zřízena věcná břemena bezplatného a doživotního užívání pro žalovanou č. 1a žalovanou č. 2. Žalovaný navrhli zamítnutí žaloby.

Soud nařídil jednání, kterého se zúčastnili všichni účastníci řízení. Při jednání žalovaní doplnili své vyjádření, přičemž žalovaná č. 1 p. Karla anonymizovano uvedla, že původně nemovitost vlastnila ona se svým manželem. Někdy v roce 2005 přišel její manžel s návrhem, že dům bude prodán oběma synům, tj. Stanislavovi a Filipovi. Tehdy také byla uzavřena smlouva o prodeji domu za cenu 1,5 milionu Kč dle odhadu. Synové však již tehdy v tomto domě nebydleli a dodnes nebydlí. Domek je místem bydliště obou žalovaných p. Karly anonymizovano a Laury anonymizovano , která jej obývá již s malou dcerkou a tedy obě mají zájem tuto nemovitost, jako vlastnictví, udržet, resp. chtějí vlastnictví k této nemovitosti nabýt. Obě si najaly právníka, který by měl situaci řešit se správcem konkursní podstaty a má být správci nabídnuta cena za nemovitost zhruba kolem 800.000 Kč.

Žalovaná č. 2 p. Laura anonymizovano uvedla, že věcné břemeno bylo zřízeno poté, kdy došlo k odprodeji nemovitosti oběma jejím bratrům. Nicméně, v poslední době se vztahy mezi sourozenci vyhrotily tak, že bratři na ni a její matku tlačí, aby se z domku vystěhovaly. I žalovaná č. 2 potvrdila, že má zájem předmětnou odkoupit s tím, že správci bude nabídnuta částka 800.000 Kč za odprodej.

Žalovaná č. 3 p. Monika anonymizovano (původně Bábíčková) uvedla, že na věcném břemeni žádný zájem nemá a tedy se dobrovolně tohoto věcného břemena vzdá. Ona sama v domě nikdy nebydlela, pouze nějakou přechodnou dobu, když chodila s p. Filipem anonymizovano .

Žalovaný č. 4 uvedl, že v podstatě ani on nemá zájem na věcném břemeni na domě a tohoto by se vzdal též. Pokud se týká podepsání smlouvy o věcném břemeni, pak ji podepisoval s rodinou anonymizovano s tím, že tehdy věděli, že se jedná o zatížení nemovitosti proto, aby byla méně prodejná.

Po provedeném dokazování soud zjistil následující:

Ze smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že byla uzavřená 23.7.2010, a to mezi p. Filipem a Stanislavem anonymizovano a p. Laurou anonymizovano , Karlou anonymizovano , Monikou Bábíčkovou a p. Josefem Bábíčkem. V bodě II. bylo zakotveno bezplatné doživotní užívání a věcné břemeno bylo zřízeno bezplatně.

Ke smlouvě bylo přiloženo prohlášení o pravosti podpisu na smlouvě, provedené advokátní kanceláří.

Z výpisu z katastru nemovitostí s datem 3.11.2011 soud zjistil, že k nemovitostem bylo zapsáno vlastnictví p. Filipa a Stanislava anonymizovano . Na výpisu byly zaznamenány exekuční příkazy na oba označené.

Účastníci řízení učinili nesporným, že p. Bábíček je otcem p. Moniky Bábíčkové, nyní anonymizovano . K tomuto pak soud z rozsudku Okresního soudu ve Hodoníně zjistil, že p. Monice Bábíčkové a p. Filipu anonymizovano se narodil syn Alexandr anonymizovano dne

Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5.1.2012 soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužníka p. Stanislava anonymizovano a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Stanislava anonymizovano soud zjistil, že do majetkové podstaty dlužníka Stanislava anonymizovano byla správcem zahrnuta i předmětná nemovitost.

Z dalšího výpisu z katastru nemovitostí, tentokrát s datem 31.8.2005 soud zjistil, že k tomu datu byly předmětné nemovitosti zapsány s vlastnickým právem pro p. Alexandra anonymizovano a p. Karlu anonymizovano .

Ze seznamu přihlášených pohledávek soud zjistil, že v tomto je veden jako zajištěný věřitel Komerční banka a.s. pro úvěr poskytnutý p. Stanislavu anonymizovano ve výši 1.400.608,32 Kč. Pohledávka byla zajištěna zástavou k předmětným nemovitostem z jedné ideální poloviny. Pohledávka byla přihlášena ve výši 1.454.273,85 Kč. V seznamu věřitelů byl uveden i další, tentokrát již nezajištěný věřitel, a to Raifeissen banka pro pohledávku ve výši 507.165,37 Kč z úvěru ze dne 13.11.2007 a další, tentokrát nezajištění věřitelé-Celní úřad ve Vyškově, společnost Cetelem ČR a.s. a Finanční úřad v Kroměříži (částečné zajištění).

Z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 15/44 ICm 1403/2012-49 ze dne 1.7.2014 soud zjistil, že v obdobné věci, kdy insolvenční správce dlužníka Filipa anonymizovano žaloval tytéž žalované soud rozhodl o neúčinnosti smlouvy o zřízení věcného břemene. K tomuto rozsudku uvedly žalovaná č. 1 a 2, že bylo podáno odvolání.

Po takto provedeném dokazování soud měl za prokázané, že mezi p. Stanislavem anonymizovano , Filipem anonymizovano a všemi žalovanými, byla uzavřena smlouva o věcném břemeni dne 23.7.2010. Mezi účastníky nebylo sporné, že všichni žalovaní jsou osoby blízké jak dlužníkovi Stanislavu anonymizovano , tak p. Filipu anonymizovano . Soud měl rovněž za zjištěné, že v době, kdy byla smlouva uzavírána, měl p. Stanislav anonymizovano značné závazky, které neplatil a byly na něj a jeho bratra p. Filipa anonymizovano vedeny exekuce. Žalovaní č. 3 a 4 soudu nepopřeli, že uzavřená smlouva o zřízení věcného břemene měla zatížit nemovitosti k menší prodejnosti.

Po právní stránce věc byla soudem zhodnocena následovně:

Podle ust. § 240 odst. 1 insolvenčního zákona je protiprávním úkonem bez přiměřeného protiplnění právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.

Podle ust. § 240 odst. 2 téhož zákona je právním úkonem bez přiměřeného protiplnění pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se zato, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Podle ust. § 240 odst. 3 citovaného zákona právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních třech letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern nebo v době jednoho roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Podle ust. § 242 odst. 1 insolvenčního zákona lze odporovat právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

Podle ust. § 242 odst. 2 téhož zákona se má zato, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu, učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

Jde-li o právní úkon mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo o právní úkon učiněný dlužníkem ve prospěch osoby jemu blízké, nemusí žalující věřitel tvrdit ani prokazovat, že žalovanému musel být úmysl dlužníka odporovaným právním úkonem zkrátit věřitele znám; zákon v tomto případě předpokládá, že žalovaný o úmyslu dlužníka zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele věděl ledaže žalovaný prokáže, že v době právního úkonu dlužníkův úmysl zkrátit věřitele ani při náležité péči nemohl poznat (rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 30 Cdo 653/2006).

Osoba dlužníkovi blízká se může ve smyslu ust. § 42a odst. 2 občanského zákoníku ubránit odpůrčí žalobě jen jestliže prokáže, že o úmyslu dlužníka zkrátit odporovatelným právním úkonem věřitele nevěděla a ani vědět nemohla, přestože vyvinula pečlivost k poznání tohoto úmyslu dlužníka a šlo o náležitou pečlivost. Vynaložení náležité pečlivosti předpokládá, že osoba dlužníkovi blízká vykonala s ohledem na okolnosti případu a s přihlédnutím k obsahu právního úkonu dlužníka takovou činnost (aktivitu), aby úmysl dlužníka zkrátit věřitele, který tu byl v době odporovaného právního úkonu z jejich výsledků poznala, tj. aby se o tomto úmyslu dověděla (rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 21 Cdo 1912/2000).

K naplnění skutkové podstaty neúčinnosti právního úkonu podle ust. § 240 insolvenčního zákona se nevyžaduje dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, ale pouze zjištění, že dlužník byl v době uskutečnění zpochybněného právního úkonu v úpadku (nebo že tento právní úkon vedl k dlužníkově úpadku). Jde-li o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké, pak se skutečnost, že úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku, předpokládá. V takovém případě je na žalovaném, chce-li se odpůrčí žalobě ubránit, aby tvrdil a prokázal, že dlužník v době uzavření darovací smlouvy nebyl v úpadku (rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 ICdo 17/2013).

O úpadku dlužníka p. Stanislava anonymizovano bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně dne 5.1.2012. Žaloba na neúčinnost právního úkonu byla podána insolvenčním správcem dlužníka p. Stanislava anonymizovano u Krajského soudu v Brně dne 2.5.2012. Žaloba správce byla tedy podána včas, t.j. ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy nastaly účinky z rozhodnutí o úpadku podle ust. § 239 odst. 3 insolvenčního zákona. Insolvenční řízení ve věci dlužníka p. Stanislava anonymizovano bylo zahájeno na návrh věřitele 9.11.2011. Pan Stanislav anonymizovano spolu se svým bratrem Filipem anonymizovano uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene dne 23.7.2010, přičemž věcné břemeno pro osoby jim blízké zřídili doživotně a bezplatně a přenechali jim tak k užívání nemovitosti, označené správcem v petitu žaloby. Smlouva byla uzavřena ve 3 letech před zahájením insolvenčního řízení. Tím, že došlo k uzavření tak jednostranné smlouvy, kdy věcné břemeno užívání celého nemovitého majetku bylo svěřeno osobám blízkým, a to jednak doživotně a jednak bez jakéhokoliv protiplnění (zcela bezplatně), snížilo prodejní cenu nemovitostí a tím také ke ztížení jejího prodeje, což vše šlo na úkor věřitelů dlužníka. Bylo-li věcné břemeno bez přiměřeného protiplnění zřízeno ve prospěch osob blízkých, pak platí vyvratitelná právní domněnka, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku. Žalovaní soudu neprokázali a ani se nesnažili prokázat, že by dlužník p. Stanislav anonymizovano nebyl v době uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene v úpadku. Nemalé závazky p. Stanislava anonymizovano byly patrné z pouhého nahlédnutí do výpisu z katastru nemovitostí. Soud dospěl k závěru, že úkon dlužníka p. Stanislava anonymizovano je nutno posoudit podle ust. § 240 insolvenčního zákona a shledat jej neúčinným. Žalobě tedy bylo v plném rozsahu vyhověno.

O nákladech řízení bylo rozhodováno podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byly přiznány náklady řízení související s právním zastoupením za 2 úkony právní pomoci včetně příslušného paušálu. Jeden úkon byl počítán v hodnotě 1.500 Kč spolu s paušálem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, byla připočítána hodnota 21 % DPH k celkové částce.

Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od zaplacení soudního poplatku a byl v řízení úspěšný, soud rozhodl o povinnosti žalovaných k úhradě soudních poplatků, jak je uvedeno ve výroku III.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení u tohoto soudu.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

Krajský soud v Brně dne 1.4.2016

Za správnost vyhotovení: Vladimíra Kubíčková v.r. Ivana Maternová samosoudce