44 ICm 1250/2012
(44 ICm 1250/2012-25) KSPA 44 INS 14056/2011-C1-6

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou v právní věci žalobkyně MULTIRENT a.s., se sídlem Ptašínského 8, Brno, IČO 25304526, zastoupené Mgr. Jakubem Sigmundem, advokátem v Brně, Krkoškova 2, proti žalované Mgr. Ing. Michaele Jedličkové, se sídlem Družstevní 929, Skuteč, insolvenčnímu správci ve věci dlužnice Miluše anonymizovano , anonymizovano , bytem Trnávka, Obránců Míru 53, zastoupené Mgr. Martinem Červinkou, advokátem v České Třebové, Čechova 396, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobkyně za úpadcem Miluší anonymizovano , anonymizovano , bytem Trnávka, Obránců Míru 53, je ve výši 24.822,42 Kč popřené v rámci insolvenčního řízení pod sp.zn. KSPA 44 INS 14056/2011 po právu.

II. Žaloba o určení, že pohledávka žalobkyně za úpadcem Miluší anonymizovano , anonymizovano , bytem Trnávka, Obránců míru 53, je ve výši 4.158,-Kč popřené v rámci insolvenčního řízení pod sp.zn. KSPA 44 INS 14056/2011 po právu, se zamítá.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 3.5.2012 se žalobkyně domáhala určení, že má za dlužnicí Miluší anonymizovano pohledávku ve výši 28.980,42 Kč, kterou žalovaná popřela v insolvenčním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 14056/2011. Předně uvedla, že přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 39.382,42 Kč, kterou při přezkumném jednání 29.3.2012 žalovaná popřela do výše 28.980,42 Kč a uznala ve zbytku 10.402,-Kč, v této výši byla pohledávka zjištěna. Žalovaná zařadila pohledávku jako nevykonatelnou, dlužnice pohledávku nepopřela. Částku, kterou žalobkyně žádala uznat, tvoří smluvní pokuta a náklady rozhodčího řízení přiznané rozhodčím nálezem. S odkazem na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.12.2011, sp.zn 12 VSOL 8/2011-64 měla za to, že posouzení pohledávky žalovanou jako nevykonatelné je nesprávné, pohledávka byla přiznána rozhodčím nálezem. Dne 5.11.2007 uzavřela s dlužnicí smlouvu o půjčce, poskytla jí půjčku ve výši 30.000,-Kč a dlužnice se zavázala půjčku splácet v měsíčních splátkách po (KSPA 44 INS 14056/2011)

1.132,-Kč. Protože své závazky neplnila, obrátila se na rozhodce, který vydal rozhodčí nález pod sp.zn. M 1342/2010-Va, který se stal vykonatelným 31.5.2010. Rozhodoval JUDr. Ing. Petr Vašíček. Žalobkyně měla za to, že žalovaná došla k jinému právnímu posouzení než rozhodce, což podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona není přípustné. Žaloba na zrušení rozhodčího nálezu nebyla nikdy podána, takže na rozhodčí nález je nutno pohlížet jako na vykonatelné rozhodnutí. Smluvní pokuta je přiměřená, činila 0,15 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Pro podporu svého názoru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2007, sp.zn. 33 Odo 438/2005 a sp.zn. 33 Odo 61/2005 ze dne 22.11.2006 a další rozhodnutí týkající se nutnosti posuzovat přiměřenost smluvní pokuty nikoliv jen z její výše, ale i vzhledem k délce prodlení. Navrhla přiznat náhradu nákladů řízení.

Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Trvala na tom, že pohledávka není vykonatelná, odkázala na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3.5.2012, č.j. 101 VSPH 41/2012-67 s tím, že určovací rozhodnutí v incidenčním řízení slouží pro potřeby insolvenčního řízení, jeho smyslem je určit rozsah, v němž budou přihlášené pohledávky dlužníkových věřitelů uspokojeny. Dále odkázala i na nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 523/07 k výši smluvní pokuty, podle kterého je nutno dbát na zásadu přiměřenosti.

Žalobkyně ani její zástupce se k ústnímu jednání nedostavili, svou nepřítomnost omluvili, souhlasili s rozhodnutím v jejich nepřítomnosti, soud proto jednal a rozhodl podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

Vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobkyni doručeno do vlastních rukou 19.4.2012, žaloba byla zdejšímu soudu doručena 3.5.2012, žaloba byla podána včas (do 15 dnů od doručení vyrozumění o popření části pohledávky).

Z označených a provedených důkazů soud zjistil: -dne 26.1.2012 soud zjistil úpadek dlužnice Miluše anonymizovano , povolil řešení úpadku oddlužením a ustanovil žalovanou insolvenčním správcem usnesením čj. KSPA 44 INS 14056/2011-A-17, -podle protokolu o přezkumném jednání ze dne 22.3.2012 žalovaná popřela pohledávku žalobkyně do výše 28.980,42 Kč, a to v rozsahu nákladů rozhodčího řízení a smluvní pokuty, neboť rozhodčí doložku považovala za neplatnou, z toho důvodu označila rozhodčí nález za nicotný, pohledávku zařadila jako nevykonatelnou, výši smluvní pokuty považovala za odporující dobrým mravům, uznala pohledávku do výše 10.402,-Kč, do této výše byla pohledávka zjištěna, -podle seznamu přihlášených pohledávek předložených soudu žalovanou žalobkyně přihlásila vykonatelnou pohledávku ve výši 39.382,42 Kč, právním důvodem vzniku pohledávky byla smlouva o půjčce a rozhodčí nález, žalovaná zařadila pohledávku jako nevykonatelnou pro neplatnost rozhodčí doložky a nicotný rozhodčí nález, uznala pohledávku do výše 10.402,-Kč, do výše 28.980,42 Kč ji popřela, -podle přihlášky pohledávky žalobkyně přihlásila vykonatelnou pohledávku celkem ve výši 39.382,42 Kč, z toho jistinu ve výši 6.440,-Kč a jako příslušenství přihlásila úrok z prodlení, smluvní pokutu a náklady řízení celkem ve výši 32.942,42 Kč, z toho smluvní pokuta činila 24.822,42 Kč, úrok z prodlení 3.962,-Kč a náklady řízení 4.158,-Kč, právním důvodem vzniku pohledávky byla smlouva o půjčce č. 0790010230 a rozhodčí nález sp.zn. M 1342/2010-Va, pohledávka byla nezajištěná, -smlouva o půjčce č. 0790010230 byla uzavřena 5.11.2007 podle § 657 a násl. občanského zákoníku, žalobkyně se zavázala poskytnout půjčku ve výši 30.000,-Kč, dlužnice se zavázala půjčku vrátit v 36 splátkách po 1 132,-Kč, v bodě 5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení, (KSPA 44 INS 14056/2011)

podle bodu 8 smlouvy se účastníci dohodli na tom, že veškeré spory budou projednány a rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení před rozhodcem jmenovaným Českou asociací pro arbitráž, s.r.o., přitom bude postupováno podle § 19 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení podle rozhodčího řádu vydaného touto společností, strany prohlásily, že se s tímto řádem seznámily a souhlasily s ním; dále bylo sjednáno, že každá ze stran může až do okamžiku zahájení rozhodčího řízení předkládat spory příslušnému soudu, -rozhodčí nález ze dne 20.5.2010, sp.zn. M 1342/2010-Va vydal rozhodce JUDr. Ing. Petr Vašíček určený Českou asociací pro arbitráž, s.r.o. a uložil Miluši anonymizovano zaplatit žalobci MULTIRENT a.s. 12.452,-Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokutu v rozsahu 0,15 % denně z dlužné částky 12.452,-Kč a nahradit náklady řízení, -podle výpisu z účtu dlužnice u žalobkyně dlužnice hradila splátky až do 31. splátky, kterou zaplatila 30.5.2011, předchozí splátky platila s prodlením, průběžně byla vyčíslována smluvní pokuta a úrok z prodlení, zůstalo k zaplacení 5 splátek, -podle přehledu úhrady smluv předloženého žalobkyní bylo na smlouvu č. 0790010230 uhrazeno celkem 6.012,-Kč od 25.10.2010 do 30.5.2011, tyto platby žalobkyně zohlednila ve výpisu z účtu.

Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že usnesením zdejšího soudu čj. KSPA 44 INS 14056/2011-A-17 byl zjištěn úpadek dlužnice Miluše anonymizovano , bylo jí povoleno oddlužení a žalovaná ustanovena insolvenčním správcem. Žalobkyně přihlásila pohledávku celkem ve výši 39.382,42 Kč jako vykonatelnou, nezajištěnou, žalovaná popřela pohledávku v rozsahu nákladů za rozhodčí řízení a v rozsahu smluvní pokuty, kterou považovala za odporující dobrým mravům. Pohledávku zařadila jako nevykonatelnou, měla totiž za to, že rozhodčí doložka nebyla platně sjednána, tudíž je rozhodčí nález nicotný.

Soud dospěl k závěru, že žalovaná po právu označila pohledávku za nevykonatelnou, závisí totiž jen na insolvenčním správci, jak posoudí pohledávku, zda se jedná o pohledávku vykonatelnou či nevykonatelnou (k tomu srovnej rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, čj. 3 VSPH 1217/2010-P3-7, KSUL 44 INS 4027/2012). Z toho důvodu pak správně popřela pohledávku v rozsahu nákladů rozhodčího řízení ve výši 4.158,-Kč, neboť rozhodčí nález neměl být vydán, rozhodčí doložka je neplatná, neobsahovala totiž přesné určení rozhodce ad hoc, který měl v rozhodčím řízení případný návrh projednat. Smlouva o půjčce obsahovala ujednání o rozhodčí doložce, ale co do určení rozhodce pouze odkazovala na soukromý subjekt Českou asociaci pro arbitráž, s.r.o., aniž by bylo konkrétně uvedeno, jak bude rozhodce ustanoven, soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 11.5.2011, sp.zn. 31 Cdo 1945/2012, nález Ústavního soudu ze dne 1.11.2011, sp.zn. II. ÚS 2164/10 o neplatnosti rozhodčí doložky typu, kde rozhodce není jednoznačně určen a je ponecháno na vůli soukromého subjektu, který není rozhodčím soudem, kdo bude věc projednávat. Pohledávka přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení je tedy nevykonatelnou pohledávkou a pohledávka v rozsahu nákladů rozhodčího řízení 4.158,-Kč není po právu. V projednávané věci se jedná o spotřebitelskou smlouvu, poskytovatel půjčky je právnickou osobou, podnikatelem, dlužnice je fyzickou osobou, spotřebitelem ve smyslu ust. § 52 občanského zákoníku.

Pohledávka v rozsahu smluvní pokuty je naopak podle názoru soudu po právu. Výše smluvní pokuty byla jednoznačně sjednána ve smlouvě o půjčce v bodě 5 ve výši 0,15 % z dlužné částky za každý den prodlení. Jedná se o ujednání určité, srozumitelné a nepřekračující hranici, pro kterou by bylo možné považovat ujednání o smluvní pokutě za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V té souvislosti soud odkazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2007, sp.zn. 33 Odo 438/2005, podle kterého bylo sjednání (KSPA 44 INS 14056/2011) smluvní pokuty ve výši 0,5 % denně z dlužné částky posouzeno jako platné. V projednávané věci je smluvní pokuta výrazně nižší, takže soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě se nepříčí dobrým mravům, není neplatným právním úkonem. Z toho důvodu soud vyhověl návrhu žalobkyně a určil, že pohledávka v rozsahu smluvní pokuty 24.822,42 Kč je po právu. Soud přihlédl i k tomu, že dlužnice byla dlouhou dobu v prodlení, v podstatě počínaje první splátkou byla v prodlení 54 dnů. Soud tedy přihlédl i k délce prodlení. I když žalobkyně přihlásila smluvní pokutu jako příslušenství pohledávky, ačkoliv tato není příslušenstvím podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku, byla smluvní pokuta vyčíslena určitě a podle smlouvy o půjčce uzavřené podle občanského zákoníku. Nejednalo se o smlouvu o úvěru, moderační právo soudu tak nepřipadá v úvahu.

Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním a právnímu posouzení soud žalobě vyhověl co do určení pohledávky ve výši 24.822,42 Kč odpovídající smluvní pokutě. Co do částky 4.158,-Kč za náklady rozhodčího řízení žalobu zamítl, neboť se nejedná o pohledávku po právu.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 202 odst. 1 věta prvá zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění, podle kterého ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Oba účastníci měli částečný úspěch ve věci, větší míru úspěchu měla žalobkyně, vzhledem k uvedené právní úpravě však soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 29. listopadu 2012

JUDr. Ivana Bulisová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková