44 ICm 1057/2013
(44 ICm 1057/2013-32) KSPA 44 INS 19119/2012-P3-2Icelk. 3







ČESKÁ REPUBLIKA

,ROZSUDEK JMENEM REPUBLIKY

Krajský soud V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Bulisovou V právní Věci žalobkyně JUDr. Ilony Dorkové, se sídlem Jindřišská 1441, Pardubice, insolvenční správkyně dlužnice Jiřiny Špácové, bytem Pelechov 16, zastoupené JUDr. Danuší Pollákovou Staňkovou, advokátkou V Pardubicích, Jindřišská 1441 proti žalovanému PROFI CREDIT Czech, a.s., se sídlem Klimentská 1216/46, Praha 1, IČO 61860069 o žalobě na určení popření vykonatelné pohledávky takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka č. 1 žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení dlužnice Jiřiny Špácové, bytem Pelechov 16, vedeného u Krajského soudu V Hradci Králové, pobočka V Pardubicích pod sp.zn. KSPA 44 INS 19119/2012 V celkové Výši 73.044,-Kč, není po právu co do pravosti a Výše 39.972,63 Kč a pohledávka č. 2 přihlášená vcelkové Výši 31.526,-Kč není po právu co do pravosti a Výše 31.026,14 Kč, se zamítá.

II. Zádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu 22.3.2013 se žalobkyně domáhala určení, že pohledávka č. 1 žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení s Jiřinou Špácovou, bytem Pelechov 16, vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. KSPA 44 INS 19119/2012 (dále také jen dlužnice), není po právu co do pravosti a Výše 39.972,63 Kč a pohledávka č. 2 není po právu co do pravosti a Výše 31.026,14 Kč. Tvrdila, že pohledávky byly přihlášeny jako vykonatelné, vykonatelnost doložena rozhodčím nálezem JUDr. Evy Vaňkové z 17.2.2012. První pohledávku činily nezaplacené splátky podle smlouvy o revolvingovém úvěru, úrok z prodlení a náklady rozhodčího řízení. Jako druhá pohledávka byly přihlášeny nezaplacené smluvní pokuty podle téhož revolvingového úvěru a úrok z prodlení z nezaplacených smluvních pokut. Pohledávku č. 1 žalobkyně popřela, nebot se nemělo jednat o jistinu, ale o smluvní úrok, který není předmětem přihlášky, navíc smluvní úrok je lichvářský, nemravný, a tudíž neplatný, nebot činil 148,21 % ročně. K tomu popřela částku 2.868,-Kč jako část úroku z prodlení, která se vztahovala k popřené jistině. U pohledávky č. 2 popřela smluvní pokutu 28.800,-Kč, kterou považovala za nemravnou a lichvářskou, a k tomu částku 2.226,14 Kč, což byla poměrná část úroku z prodlení vztahující se k popřené části jistiny-smluvní pokuty.

KSPA 44 INS 19119/2012-P3-2

Zalovaný navrhl žalobu zamítnout a v rozsáhlém odůvodnění především namítal, že jako důvod popření u vykonatelné pohledávky nemůže být jiné právní posouzení věci, což V daném případě nastalo.

Ve Věci bylo možno rozhodnout bez nařízení jednání. Zalovaný s takovým postupem výslovně souhlasil, žalobkyně se nevyjádřila, soud proto rozhodl ve Věci bez nařízení jednání.

Přezkumné jednání se konalo 21.2. 2013, žaloba byla doručena 22.3.2013, žaloba byla podána včas.

Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

-soudu je známo ze své činnosti, že 7.1.2013 soud zjistil úpadek dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a žalobkyni ustanovil insolvenčním správcem usnesením č.j. KSPA 44 INS 19119/2012-A-13, řízení bylo zahájeno 7.8.2012,

-z přihlášky pohledávky žalovaného se podává, že přihlásil dvě pohledávky, z toho pohledávku č. 1 ve Výši jistiny 56.000,-Kč jako nezaplacené a zesplatněné splátky podle smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100461660 a úrok z prodlení a náklady rozhodčího řízení 17.044,-Kč, celkem tedy 73.044,-Kč, pohledávku č. 2 přihlásil ve Výši jistiny 29.264,-Kč jako nezaplacenou smluvní pokutu podle téže smlouvy, zákonný úrok zprodlení činil 2.262,-Kč, celkem 31.526,-Kč, obě pohledávky přihlásil jako vykonatelné podle rozhodčího nálezu,

-rozhodčím nálezem ze 17.2.2012, č.j. Va 2-13/2012-8 rozhodce JUDr. Eva Vaňková uložila dlužnici zaplatit žalovanému 85 .264,-Kč s úrokem z prodlení od 9.1.2012 do zaplacení a nahradit náklady rozhodčího řízení, rozhodnutí nabylo právní moci 27.2.2012, vykonatelné se stalo 1.3.2012, podle odůvodnění rozhodčího nálezu byla v částce 85.264,-Kč obsažena i smluvní pokuta 28.800,-Kč ve Výši 50 % zvýše úvěru a penále ve Výši 464,-Kč, dlužná částka dle splátkového kalendáře činila 56.000,-Kč, z odůvodnění pak vyplývá, že se rozhodce zabýval právním základem nároku, posoudil smlouvu o revolvingovém úvěru č. 9100461660, poskytnutá částka 57.600,-Kč měla být splácena v měsíčních splátkách po 1.600,-Kč, dlužnice Však uhradila pouze 1.600,-Kč a žalovaný celou pohledávku zesplatnil, rozhodce dospěl k závěru, že důkazy nevzbuzují pochybnost o pravosti a že jde o listiny platné v souladu s tvrzeními obsaženými v žalobě,

-z připojené karty klienta k revolvingovému úvěru soud zjistil, že byla zaplacena pouze jedna splátka 28.9.2011,

-při přezkumném jednání 21.2.2013 žalobkyně popřela pohledávku č. 1 ve Výši 39.972,63 Kč, nebot u jistiny se nejednalo o jistinu, ale o smluvní úrok, který nebyl předmětem přihlášky, smluvní úrok považovala za neplatný, nebot činil 148,21 % ročně, u pohledávky č. 2 popřela jistinu do Výše 28.800,-Kč, tedy ve Výši smluvní pokuty 50 %, kterou považovala za nemravnou a lichvářskou, popřela dále částku 2.226,14 Kč, což odpovídalo popřené části jistiny, celkem tedy žalobkyně popřela pohledávku č. 2 do Výše 31.026,14 Kč.

Soud má prokázáno, že 7.8.2012 bylo zahájeno insolvenční řízení s dlužnicí, dne 7.1.2013 byl zjištěn úpadek, povoleno řešení úpadku oddlužením a žalobkyně ustanovena insolvenčním správcem. Žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení vykonatelnou pohledávku č. 1 celkem ve Výši 73.044,-Kč podle vykonatelného rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Evy Vaňkové ze 17.2.2012, žalobkyně popřela pohledávku č. 1 do Výše 39.972,63 Kč, nebot jistinu nepovažovala za jistinu, ale za úrok, který se jí jevil jako nemravný, nepřípustný. Pohledávku č. 2 přihlášenou celkem ve Výši 31.526,-Kč jako neuhrazenou část smluvní köťA 44 lNö 191 ly/ZUlz-ťá-Z pokuty ze smlouvy o revolvingovém úvěru a úrok z prodlení pak popřela do Výše 31.026,14 Kč V rozsahu smluvní pokuty ve Výši 50 % z poskytnutého úvěru a k tomu náležející úrok z prodlení, nebot smluvní pokutu rovněž považovala za nepřiměřenou, nemravnou, a tudíž za neplatnou.

Podle ust. § 199 odst. 2 insolvenčního zákona jako důvod popření pravosti nebo Výše vykonatelné pohledávky (rozuměj insolvenčním správcem) přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem V řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření Však nemůže být jiné právní posouzení Věci.

Podle ust. § 121 odst. 3 občanského zákoníku příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spoj ené s jejím uplatněním.

V projednávané Věci žalovaný přihlásil vykonatelnou pohledávku podle pravomocného rozhodčího nálezu, žalobkyně ji také jako vykonatelnou posoudila a popřela pohledávku č. 1 do části 39.972,63 Kč a pohledávku č. 2 do části 31.026,14 Kč. Rozhodčí nález vydal rozhodce, který měl pravomoc ve sporu rozhodnout, neplatnost rozhodčí doložky nebyla namítána. Rozhodčí nález byl řádně odůvodněn, rozhodce se zabýval právním posouzením důvodu pohledávky a posuzoval také důkazy předložené žalovaným. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.7.2013 sen.zn. 29 ICdo 7/2013, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že pokud V insolvenčním řízení insolvenční správce snáší výhrady proti části pohledávky spočívající V neplatně sjednané smluvní pokutě pro příslušející úrok a pro jistinu, která byla přiznána pravomocným rozhodčím nálezem, a nejsou-li zpochybněna skutková zjištění, jedná se o jiné právní posouzení Věci a to je insolvenčnímu správci jako důvod popření pravosti nebo Výše takové pohledávky zapovězeno ustanovením § 199 odst. 2 části Věty za středníkem insolvenčního zákona. Vprojednávané Věci zdejší soud přihlédl i ke skutečnosti, že podle karty klienta předložené žalovaným společně s přihláškou pohledávky dlužnice uhradila pouze jednu splátku podle revolvingového úvěru a další splátky neplatila. Z toho soud dovozuje, že smluvní pokuta je přiměřená, dlužnice se zavázala ve smlouvě splatit poskytnutý úvěr ve splátkách, závazky řádně neplnila, proto se žalovaný důvodně obrátil na rozhodce, který se právním důvodem pohledávky, jak se uvedeno shora, zabýval.

Vzhledem k Výše uvedenému skutkovému zjištění a právnímu posouzení soud žalobu zamítl.

Soud nepřiznal náhradu nákladů žádnému z účastníků. Žalovaný sice měl úspěch ve Věci, ale podle ust. § 202 odst. 1 insolvenčního zákona ve sporu o pravost, Výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu V Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Pardubicích dne 19. prosince 2013 J UDr. Ivana Bulisová V.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Iveta Popílková

Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 18.01.2014. Připojení doložky provedla Petra Bláhová dne 03.02.2014.