43 ICm 43/2017
Č. j. 43 ICm 43/2017-62 KSUL 43 INS 15112/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v incidenčním sporu

žalobce: UbrIS v.o.s., IČO 02516519 sídlem Senovážné náměstí 977/24, Nové Město 110 00 Praha 1 insolvenční správce dlužníků Ing. Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Otvice, Chomutovská 50 a Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem Otvice, Chomutovská 50 zastoupen advokátkou Mgr. PhDr. Ladou Hvizdákovou sídlem Hradec Králové, ČSA 413 proti žalovanému Finanční úřad pro Ústecký kraj, IČO 72080043 sídlem Ústí nad Labem, Velká hradební 39/61, 400 21

o popření pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného přihlášená přihláškou P 7 v insolvenčním řízení dlužníků Ing. Jaroslava anonymizovano a Jitky anonymizovano co do částek 1.566,-Kč a 1.170,-Kč není pohledávkou po právu.

II. Zamítá se žaloba na určení, že pohledávka žalovaného přihlášená přihláškou P 7 v insolvenčním řízení dlužníků Ing. Jaroslava anonymizovano a Jitky anonymizovano co do částky 775,-Kč není pohledávkou po právu.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 3.808,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 4.1.2017 se žalobce domáhal určení, že pohledávky (resp. příslušenství daňových pohledávek-penále k dani z přidané hodnoty) v částkách 1.566,-Kč, 1.170,-Kč a 775,-Kč podle platebních výměrů č. 123048, č. 123049 a č. 123050 přihlášené jako vykonatelné na základě výkazu nedoplatků ze dne 30.8.2016 v rámci přihlášky žalovaného evidované jako P7 v insolvenčním řízení dlužníků Ing. Jaroslava anonymizovano a Jitky anonymizovano (dále Ing. isir.justi ce.cz

Jaroslav Šváb jako dlužník a Ing. Jaroslav Šváb a Jitka anonymizovano jako dlužníci ) vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 15112/2016, a popřené při přezkumném jednání konaném dne 7.12.2016 insolvenčním správcem co do pravosti a výše, nejsou pohledávkami přihlášenými po právu. Důvodem popření těchto pohledávek při přezkumném jednání byla (a důvodem pro podání popěrné žaloby je) ta skutečnost, že toto přihlášené penále bylo dlužníkem uhrazeno; částka 1.566,-Kč podle platebního výměru č. 123048 byla uhrazena 21.11.2011, částka 1.170,-Kč podle platebního výměru č. 123049 byla uhrazena 17.6.2011 a částka 775,-Kč podle platebního výměru č. 123050 byla uhrazena 21.3.2010). Jako důkaz navrhl žalobce přihlášku žalovaného, protokol z přezkumného jednání s upraveným seznamem a doklady k tvrzeným úhradám.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že tvrzení o úhradách dlužníkem, jak je uvedeno v žalobě, odpovídá skutečnosti (jím uhrazené částky byly připsány na účet správce daně 22.11.2011, 20.6.2011 a 21.3.2011). Tyto úhrady na daňovém účtu dlužníka však byly podle zákonné úpravy (v písemném vyjádření odkázal žalovaný na daňový řád, u ústního jednání pak /správně/ na zákon o správě daní a poplatků), tedy podle zákonného pořadí použity na úhradu jiných-dříve splatných-daňových závazků dlužníka na daňovém účtu DPH. Úhrada částky 1.566,-Kč byla správcem daně použita na úhradu (částečnou úhradu) nedoplatku na penále ve výši 8.192,-Kč na základě platebního výměru č. 123052 ze dne 9.12.2010, když šlo o penále k daňové povinnosti dlužníka za období od 1.12.2005 do 31.12.2005, která byla splatná 25.1.2006. Úhrada částky 1.170,-Kč byla použita na úhradu (částečnou úhradu) nedoplatku na penále ve výši 3.691,-Kč na základě platebního výměru č. 123051 ze dne 9.12.2010, když šlo o penále k daňové povinnosti dlužníka za období od 1.11.2005 do 30.11.2005, která byla splatná 27.12.2005. Úhrada částky 775,-Kč byla použita na úhradu (částečnou úhradu) nedoplatku na penále ve výši 635,-Kč na základě platebního výměru č. 123039 ze dne 9.12.2010, když šlo o penále k daňové povinnosti dlužníka za období od 1.12.2004 do 31.12.2004, která byla splatná 25.1.2005, a dále byla použita na úhradu (částečnou úhradu) nedoplatku na penále ve výši 3.025,-Kč na základě platebního výměru č. 123045 ze dne 9.12.2010, když šlo o penále k daňové povinnosti dlužníka za období od 1.6.2005 do 30.6.2005, která byla splatná 25.7.2005. Jako důkaz k důvodnosti své obrany proti popření vykonatelné pohledávky navrhl žalovaný platební výměry na penále, na které byly dlužníkem uváděné (a žalovaným jako správcem daně přijaté) platby použity a výpisy vět má dáti a dal a přehled párování na daňovém účtu dlužníka (DPH) v roce 2010.

Opatřením předsedy insolvenčního soudu ze dne 18.4.2017 byl spor přikázán podepsanému soudci.

Soud ve věci nařídil jednání na 31.1.2018. Žalobce se k jednání nedostavil, svou neúčast řádně a včas omluvil. Soud spor projednal a rozhodl o něm v nepřítomnosti žalobce, vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále o.s.ř. /, jež se použije, stejně jako i další ustanovení občanského soudního řádu, podle § 7 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon /dále IZ / přiměřeně).

Ke zjištění sporných skutečností byly provedeny důkazy na základě návrhů stran. Soud předně provedl dokazování k ověření toho, zda je žaloba včasná. Žalobcem tvrzené platby ze strany dlužníka byly nesporné, proto shodná tvrzení stran v tomto směru vzal soud za svá skutková zjištění. Další dokazování se pak tedy týkalo tvrzení žalovaného, že-nespornými-platbami dlužníka byly uhrazeny jiné-tj. dříve splatné-závazky dlužníka na daňovém účtu DPH.

Důkazy byly provedeny z insolvenčního rejstříku (řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 15112/2016) a z listin předložených účastníky.

Soud tak učinil tato skutková zjištění:

-dne byl 4.8.2016 zjištěn úpadek dlužníků, insolvenčním správcem dlužníků byl ustanoven žalobce a věřitelé byli vyzváni k podání přihlášek do 5.9.2016 (A-8) -žalobce dne 31.8.2016 přihlásil peněžité vykonatelné nezajištěné pohledávky v částce 9.630,-Kč, sestávající z penále k DPH ve výši 1.566,-Kč na základě platebního výměru č. 123048, z penále k DPH ve výši 1.170,-Kč na základě platebního výměru č. 123049, z penále k DPH ve výši 775,-Kč na základě platebního výměru č. 123050 a z penále k daní z příjmů ve výši 6.119,-Kč na základě platebního výměru č. 187110; vykonatelnost byla doložena výkazem nedoplatků č. 1977687 ze dne 30.8.2016 (přihláška P7) -při přezkumném jednání konaném dne 7.12.2016 insolvenční správce a dlužníci popřeli pohledávky v částce 1.566,-Kč, 1.170,-Kč a 775,-Kč z přihlášky žalovaného P7 co do pravosti a výše z důvodu, že tyto pohledávky byly uhrazeny (protokol z přezkumného jednání a upravený seznam, B-12)

V přihlášce žalovaný uplatnil (vedle nepopřeného penále k dani k příjmu) též tyto pohledávky (resp. příslušenství, tj. daňové penále): -platební výměr č. 123048 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 1.566,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.9.2005 do 30.9.2005, která byla splatná 25.10.2005 -platební výměr č. 123049 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 1.170,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.10.2005 do 17.10.2005, která byla splatná 18.11.2005 -platební výměr č. 123050 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 775,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 18.10.2005 do 31.10.2005, která byla splatná 25.11.2005.

Žalovaný uvedl, že úhrady dlužníka (o kterých přitom není sporu) použil na úhradu (na částečnou úhradu) těchto platebních výměrů (tyto výměry připojil k vyjádření k žalobě): -platební výměr č. 123039 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 1.483,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.12.2004 do 31.12.2004, která byla splatná 25.1.2005 -platební výměr č. 123045 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 3.617,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.6.2005 do 30.6.2005, která byla splatná 25.7.2005 -platební výměr č. 123051 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 3.691,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.11.2005 do 30.11.2005, která byla splatná 27.12.2005 -platební výměr č. 123052 ze dne 9.12.2010 na penále ve výši 8.192,-Kč k daňové povinnosti dlužníka (DPH) za období od 1.12.2005 do 31.12.2005 která byla splatná 25.1.2006.

Podle § 199 odst. 1 IZ (ve znění platném do 30.6.2017), insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu

žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle § 199 odst. 2 IZ, jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle § 199 odst. 3 IZ, v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Insolvenční správce podal žalobu proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil, a učinil tak ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání. Žaloba na popření pohledávky byla tedy podána včas (§ 199 odst. 1 IZ), důvod k odmítnutí žaloby pro opožděnost (160 odst. 4 IZ) dán nebyl a soud se proto žalobou dále zabýval věcně.

Pro posouzení důvodnosti žaloby bylo třeba posoudit, které daňové penále k DPH bylo platbami dlužníka uhrazeno.

Jelikož jde ve všech případech (jak u penále v přihlášce, tak i u penále, které bylo podle žalovaného platbami dlužníka uhrazeno) o daňové povinnosti z let 2004 až 2006, aplikoval soud příslušná ustanovení zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Podle § 58 věty první a druhé zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, příslušenstvím daně se rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle tohoto nebo jiného daňového zákona. Příslušenství daně, s výjimkou pokut, sleduje osud daně, nestanoví-li správce daně svým rozhodnutím jinak. Podle § 59 odst. 5 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, úhrada daně se použije na úhradu daňových povinností v tomto pořadí a) náklady řízení, b) pokuty a penále, c) zvýšení daně, d) nejstarší nedoplatky na dani, e) běžné platby daní, f) úrok.

Penále uplatněné v přihlášce-a popřené při přezkumu-bylo splatné (když sleduje osud daně, ke které se váže) splatností daně, tj. 25.10.2005 (platební výměr č. 123048), 18.11.2005 (platební výměr č. 123049) a 25.11.2005 (platební výměr č. 123050). Penále vyměřené platebními výměry, na něž byla žalovaným jako správcem daně úhrada poskytnutá dlužníkem použita, se vázalo k dani (a to k téže dani, k DPH) splatné 25.1.2005 (platební výměr č. 123039), 25.7.2005 (platební výměr č. 123045), 27.12.2005 (platební výměr č. 123051) a 25.1.2006 (platební výměr č. 123052).

Pokud správce daně použil úhradu 775,-Kč, o níž žalobce tvrdí, že jí bylo uhrazeno penále podle výměru č. 123050 (splatnost daně 25.11.2005) na úhradu (částečnou) penále podle výměru č. 123039 (splatnost daně 25.1.2005) a na (částečnou) úhradu penále podle výměru č. 123045 (splatnost daně 25.7.2005), pak toto použití úhrady odpovídá zákonnému pořadí; ve všech případech šlo o penále (k DPH) a pak je rozhodující splatnost daně, k níž se penále váže, přičemž úhrada byla správcem daně-správně-použita na úhradu penále k dani dříve splatné. Zde tedy popření pohledávky a popěrná žaloba neobstojí.

Pokud však správce daně použil úhradu částky 1.566,-Kč, o níž žalobce tvrdí, že jí bylo uhrazeno penále podle výměru č. 123048 (splatnost daně 25.10.2005) na úhradu (částečnou úhradu) penále podle výměru č. 123052 (splatnost daně /až/ 25.1.2006) a pokud použil úhradu částky 1.170,-Kč, o níž žalobce tvrdí, že jí bylo uhrazeno penále podle výměru č. 123049 (splatnost daně 18.11.2005) na úhradu (částečnou) penále podle výměru č. 123051 (splatnost daně

/až/ 27.12.2005), pak toto použití správcem daně nebylo v souladu s citovanou zákonnou úpravou (správce daně úhradu nesprávně použil na zaplacení později splatných závazků); podle zákona úhradou zanikly dříve splatné závazky, tj. ty závazky, o nichž tak-správně-uvažoval žalobce při popření pohledávky při přezkumu a v popěrné žalobě (tj. úhradou bylo zaplaceno penále podle výměru č. 123048 v částce 1.566,-Kč a podle výměru č. 123049 v částce 1.170,-Kč). Potud bylo popření přihlášené pohledávky na místě a popěrná žaloba je potud důvodná.

Na základě uvedených závěrů soud žalobě na popření pohledávek v příslušném rozsahu vyhověl, a nakolik nebyla podána důvodně, tak ji zamítl.

Žalobce byl úspěšný v rozsahu 78 %, proto mu byla podle § 163 IZ a § 142 odst. 2 o.s.ř. (ve spojení s ustanovením § 7 IZ) přisouzena náhrada, odpovídající 56 % nákladů, které vynaložil k účelnému uplatnění svého práva před soudem.

Jedná se o tyto náklady (§ 137 o.s.ř):

-odměna za právní zastoupení za dva hlavní úkony právní pomoci z pc. 50.000,-Kč (převzetí zastoupení a sepis žaloby) po 3.100,-Kč (§ 9 odst. 4 písm. c), § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále AT /), tedy 6.200,-Kč

-dva režijní paušály po 300,-Kč podle § 13 odst. 1, 3 AT za uvedené úkony, tj. 600,-Kč

Celkové náklady žalobce tak činily 6.800,-Kč.

Náhrada nákladů odpovídající 56 % nákladů je tedy 3.808,-Kč.

Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání odvolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 a § 160 odst. 3 IZ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (návrh na nařízení exekuce).

Ústí nad Labem 31. ledna 2018

Mgr. Jiří Fellner soudce