43 ICm 2351/2015
Číslo jednací: 43 ICm 2351/2015-18

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce Barlog Capital a.s., IČ 28210956, Moulíkova 2238, 150 00, Praha 5-Smíchov, proti žalovanému JUDr. Josef Šťastný, Ševčíkova 38, 341 01, Horažďovice, insolvenční správce dlužníka Libora Eichingera, zast.: JUDr. Marek Šťastný, advokát, Ševčíkova 38, 341 01 Horažďovice, o určení popřené pohledávky, takto: I. Určuje se, že pohledávka P13 ve výši 84.790,--Kč přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 28 INS 26301/2014, je po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění: Žalobce se domáhal určení, že shora označená pohledávka byla do shora označeného insolvenčního řízení přihlášena po právu. Přihlášky P13, včetně částečného zpětvzetí přihlášky zjistil soud, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení za dlužníkem své dvě dílčí pohledávky v celkové výši 84.790,--Kč. Dílčí pohledávka č. 1 byla uplatněna z titulu neuhrazené jistiny ze smlouvy o úvěru ze dne 17.5.2008 č. 42008-2432, kterou dlužník uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností Smart Capital, a.s. s tím, že tato dílčí pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná, přestože byla přiznána právnímu předchůdci žalobce rozhodčím nálezem Mgr. Michala Bazínka ze dne 23.7.2009, sp.zn. 3355/2009. Splatnost daných závazků nastala dne

27.6.2008. Dílčí pohledávka č. 2 pak byla uplatněna z titulu smluvních pokut ze shora označené smlouvy o úvěru, když i tato dílčí pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná, přestože byla právnímu předchůdci žalobce přiznána shora označeným rozhodčím nálezem. Z protokolu o přezkumném jednání a vyrozumění o popření pohledávky zjistil soud, že obě dílčí pohledávky byly o přezkumného jednání popřeny co do pravosti a výše s odůvodněním, že pohledávky jsou promlčeny, neboť vydaný rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem a nelze jím prokázat stavění promlčecí lhůty, když rozhodčí doložka, na jejímž základě byl vydán, je neplatná z důvodu že rozhodčí doložka neobsahuje přímé určení rozhodce a rozhodce byl určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Žalobce nesouhlasil s popřením svých pohledávek s odůvodněním, že daná pohledávka promlčena není, neboť dle názoru žalobce, jestli-že rozhodčí nálet byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného rozhodnutí a nelze jej považovat za nicotný právní akt. Zároveň se též žalobce domnívá, že nepřestala uplatněním nároku u rozhodce běžet promlčecí doba a i v případě, že by pohledávky byly promlčeny, nelze námitce promlčení vyhovět pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a argumentačně setrval na svém popěrném úkonu. Soud věc projednal ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout pouze na základě předložených důkazů, když účastníci s tímto postupem ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. vyslovili souhlas. Přezkumné jednání se konalo dne 31.5.2015, vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobci doručeno dne 4.6.2015 a žaloba došla k soudu dne 16.6.2015 a je tedy žalobou včasnou, uplatněnou ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Prvotní závěr musel soud učinit o otázce, zda uplatněné pohledávky jsou pohledávkami vykonatelnými či nevykonatelnými. Ze shora označené smlouvy o úvěru sjednané mezi právním předchůdcem žalobce a dlužníkem zjistil soud, že v bodě 11 obchodních podmínek připojených k této smlouvě byla sjednána rozhodčí doložka, ve které se strany dohodly, že spor bude rozhodovat rozhodce jmenovaný Rozhodčí a správní společností a.s., když procesní pravidla rozhodčího řízení, provádění dokazování, forma rozhodnutí a náklady rozhodčího řízení jsou upraveny v jednacím řádu vydaném Rozhodčí a správní společností a.s., přičemž s jednacím řádem pro rozhodčí řízení byly smluvní strany seznámeny, což prohlásily a stvrdily svými podpisy na úvěrové smlouvě. Dle zákona č. 216/1994 Sb. ve stavu platném k 31.3.2012 může být vyloučena pravomoc obecných soudů a svěřena pravomoc k rozhodnutí sporu mezi účastníky buď rozhodci ad hoc (na základě § 4), či stálému rozhodčímu soudu podle ustanovení § 13 tohoto zákona. V daném věci je však zřejmé, že rozhodce ad hoc nebyl ve smlouvě určen, ani nebyl určen transparentním způsobem způsob jeho určení, neboť jeho výběr měla provést Rozhodčí a správní společnost, a.s., která není stálým rozhodčím soudem. Soud proto dospěl k závěru, že takto sjednaná rozhodčí doložka je neplatná podle ustanovení § 39 obč. zák., když ke stejným závěrům dospěl i Velký senát Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí sp.zn. 31 Cdo 1945/2010. Soud proto obě dílčí pohledávky shledal nevykonatelnými. Dále se soud zabýval skutečností, zda lze na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky dospět k závěru, že uplatněné pohledávky, které byly splatné dne 27.6.2008 jsou ke dni přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení promlčené, když mezi účastníky je nesporný počátek běhu promlčecí lhůty dnem 27.6.2008. Ze shora označeného rozhodčího nálezu Mgr. Michala Bazínka zjistil soud, že obě dílčí pohledávky byly právními předchůdci

žalobce přiznány tímto rozhodčím nálezem, když rozhodčí nález byl dlužníku doručen dne 6.8.2009 do vlastních rukou. Dle ustanovení § 16 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění platnému k 31.3.2012 uplatňuje-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo v prekluzivní lhůtě a rozhodci rozhodnou, že není dána jejich pravomoc, nebo došlo-li ke zrušení rozhodčího nálezu a podá-li stana znovu u soudu nebo jiného příslušného orgánu žalobu nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci nebo zrušení rozhodčího nálezu, zůstávají účinky podané žaloby zachovány. Možnosti zrušení rozhodčího nálezu pak upravuje citovaný zákon v ustanoveních § 31-35. Dle ustanovení § 403 odst. 1 obchodního zákoníku promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí. Na základě shora citované právní úpravy dospěl soud k závěru, že shora citovaná ustanovení zákona o rozhodčím řízení nepřímo novelizovala shora citované ustanovení § 403 obch.zák. a z právní úpravy vyplývá, že ke stavění promlčecí lhůty dochází i pokud věřitel zahájí rozhodčí řízení na základě neplatné rozhodčí smlouvy. Ve věci je pak zřejmé, že dlužník neuplatnil právo na zrušení rozhodčího nálezu u soudu, a proto promlčecí doba nemohla uplynout, když promlčecí doba neuplynula ani mezi splatností závazku a vydáním rozhodčího nálezu. I v případě, že by promlčecí doba běžet přestala, bylo by nutno shledat námitku promlčení uplatněnou v rozporu s dobrými mravy podle ustanovení § 3 obč. zák., zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobce neznaje další vývoj příslušné judikatury, která změnila svá stanoviska a z nich plynoucí další právní konsekvence při posuzování platnosti rozhodčích doložek, uplatnil v dobré víře své nároky u rozhodce, který jeho nárokům svým rozhodčím nálezem vyhověl a právní předchůdce žalobce tak byl v dobré víře, že disponuje vykonatelným exekučním titulem a neměl tak důvod podávat návrh na zahájení soudního řízení. Při uplatnění závěrů změněného právního názoru soudů na platnost rozhodčích doložek (jak učinil soud např. i v tomto řízení při svém závěru o nevykonatelnosti přihlášené pohledávky), by však bylo nemravné úspěšně uplatnit námitku promlčení, když je zřejmé, že pokud by právní předchůdce mohl znát vývoj judikatury, nespokojil by se s rozhodčím nálezem a svá práva by mohl uplatnit u soudu a k promlčení pohledávek by nedošlo. Obě dílčí pohledávky tak promlčeny nejsou a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 odst. 1 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 IZ, když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení však žalobci vůči žalovanému jako insolvenčnímu správci v tomto řízení nelze přiznat.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. V Českých Budějovicích dne 1.9.2015

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Havlenová