43 ICm 224/2010
43 ICm 224/2010-39

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fellnerem v právní věci žalobce Ing. Aleše Klaudyho, se sídlem Masarykovo nám. 191/18, Děčín 1, insolvenčního správce dlužníka BusMat plus, s.r.o., IČ: 27315665, se sídlem Zeměchy 111, 440 01 Louny, zastoupen Mgr. Martinem Kolářem, advokátem, se sídlem Masarykovo nám. 3/3, Děčín 1, proti žalovanému Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, IČ: 00006963, se sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5-Smíchov, ve věci žaloby na popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že vykonatelná pohledávka žalovaného v částce 961.484,-Kč přihlášena v insolvenčním řízení 43 INS 4068/2009 jako pohledávka č. 53, není pohledávkou zajištěnou.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 13.953,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 28.4. 2010 se žalobce domáhal určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného (pohledávka č. 53 přihlášená v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 4068/2009), kterou popřel žalobce jako insolvenční správce v její části (co do částky 961.484,-Kč) co do pořadí (s tím, že pohledávka není pohledávkou zajištěnou) při přezkumném jednání dne 31.3 2010, není pohledávkou zajištěnou.

Insolvenční správce uplatnil včas, ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání (§ 199 odst. 1 IZ) u soudu žalobu, kde uplatnil skutečnost, pro kterou pohledávku popřel (§ 199 odst. 2 IZ), když uvedl, že zajištění přihlášené pohledávky vzniklo po zahájení insolvenčního řízení.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že zajištění přihlášené pohledávky (výkazu nedoplatků podle § 104g odst. 2 zák.č. 582/1991 Sb.) co do částky 961.484,-Kč představuje soudcovské zástavní právo k nemovitostem dlužníka v kat. úz. Jimlín zřízené na základě návrhu žalovaného doručeného soudu dne 3.6. 2009 usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 18.8. 2009 č.j. 11 E 37/2009-6, jež nabylo právní moci 25.9. 2009. Žalovaný míní, že pro vznik zástavního práva je rozhodující datum podání návrhu na jeho zřízení k soudu (tedy 3.6. 2009), přičemž insolvenční řízení bylo zahájeno až 1.7. 2009. Poukazoval v této souvislosti na ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona (IZ).

Soudu je známo z úřední činnosti (z insolvenčního rejstříku), že návrh na zahájení insolvenčního řízení byl podán 1.7. 2009, a týž den bylo zahájení řízení oznámeno vyhláškou. Z protokolu o přezkumném jednání konaném dne 31.3. 2010 je zřejmé, že insolvenční správce zčásti popřel pohledávku žalovaného co do pořadí (co do zajištění) z důvodu, že zástavní právo nevzniklo před zahájením insolvenčního řízení. U přezkumného jednání byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 1.4. 2010. Zajištění představuje soudcovské zástavní právo, tak jak je výše popsáno. Návrh na zahájení řízení o zřízení soudcovského zástavního práva byl soudu doručen, jak bylo doloženo poštovní dodejkou k této žalobě, dne 3.6. 2009.

Podle § 109 odst. 1 IZ, se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení (písm. b) uvedeného ustanovení). Podle § 248 odst. 2 věty první IZ, nejde-li o zajištění poskytnuté podle § 41, stávají se neúčinnými práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Podle § 160 obč. zák., zástavní právo na základě rozhodnutí soudu nebo správního úřadu vzniká dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V daném případě vzniklo popřené zajištění, soudcovské zástavní právo k nemovitostem dlužníka, dne 25.9. 2009, kdy nabylo usnesení soudu o zřízení soudcovského zástavního práva právní moci. Den, kdy došel soudu návrh na zřízení soudcovského zástavního práva (3.6. 2009) má význam pro pořadí pohledávky (§ 338d o.s.ř.); určuje tedy sice postavení pohledávky při výkonu rozhodnutí, ale není dnem vzniku zástavního práva. Pokud tedy žalobce popřel zajištění z důvodu, že zástavní právo získal žalovaný věřitel dne 25.9. 2009, tedy poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (1.7. 2009), a pokud je dlužníkův úpadek řešen konkursem, jehož důsledkem je podle § 248 odst. 2 IZ (když toto ustanovení přestavuje zvláštní úpravu práva na uspokojení ze zajištění pro případ řešení úpadku konkursem) neúčinnost takového zajištění, je třeba na přihlášenou pohledávku skutečně hledět jako na pohledávku nezajištěnou. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že přihlášená pohledávka žalovaného není pohledávkou zajištěnou.

Úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému do majetkové podstaty (§ 142 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 IZ). Jedná se o tyto náklady: Jedná se (§ 137 o.s.ř.) o tyto náklady: -odměna za právní zastoupení podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. v částce 10.000,-Kč (§ 5 písm. d) vyhlášky) se čtyřmi režijními paušály po 300,-Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, sepis žaloby, repliku k vyjádření žalovaného a za účast u jednání -jízdné za cestu ze sídla advokáta k soudu a zpět, celkem 50 km, podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 157 odst. 4 a § 158 zákoníku práce a vyhlášky č. 462/2009 Sb.-základní náhrada 3,90 Kč za 1 km (195,-Kč) a náhrada za PHM při průměrné spotřebě 5,66 l/100 km a ceně PHM 27,20 Kč v částce 77,-Kč; celkem tedy jízdné 272,-Kč -náhrada za ztrátu času stráveného na cestě (2 půlhodiny), tedy 200,-Kč podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. -DPH, kterou je zástupce žalobce povinen odvést; z nákladů v částce 11.672,-Kč činí DPH 2.334,40 Kč.

Celkem tedy činí náhrada 14.006,40 Kč.

Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ústí nad Labem dne 22. října 2010

Mgr. Jiří Fellner v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Elena Koloničná