43 ICm 1567/2017
Č. j. 43 ICm 1567/2017-113

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl soudkyní Mgr. Evou Zvěřinovou v právní věci

žalobce: Česká republika-Celní úřad pro Jihočeský kraj, IČO: 71214011 sídlem Kasárenská 6/1473, 370 21 České Budějovice proti žalovanému: První konkursní v.o.s., IČO: 26424568 sídlem Severozápadní II. 32/306, 141 00 Praha 4 insolvenční správce úpadce LIHO-Blanice spol. s r.o., IČO: 42407109 o žalobě na vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty,

takto: I. Ze soupisu majetkové podstaty úpadce LIHO-Blanice spol. s r.o., se sídlem Blanice 11, Mladá Vožice, IČO: 42407109, provedeného žalovaným insolvenčním správcem První konkursní v.o.s., se sídlem v Praze 4, Severozápadní II. 32/306, IČO: 26424568, dne 21. 2. 2017, se vylučuje movitý majetek sepsaný v Příloze č. 6 (inventurní soupis zásob-líh) a v Příloze č. 7 (inventurní soupis zásob-alkoholické nápoje), poř. č. 7. a 8. upraveného soupisu majetkové podstaty úpadce, tak jak je v příloze součástí písemného vyhotovení rozsudku.

II. Žalobci se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění: 1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 3. 2017 (žaloba je podána včas podle § 225 odst. 2 IZ, neboť vyrozumění o soupisu movitého majetku do majetkové podstaty bylo žalobci doručeno dne 24. 2. 2017) domáhal na soudu vydání rozhodnutí, kterým by ze soupisu majetkové podstaty dlužníka byl vyloučen do této podstaty zahrnutý movitý majetek, a to neznačený líh, který žalobce isir.justi ce.cz -2-Spis. zn.

v areálu úpadce zajistil dle ustanovení § 58 odst. 3 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu (dále jen PZL). 2. Žalobce dne 29. 3. 2016 vydal rozhodnutí o zrušení povolení k provozování daňového skladu úpadce, jako podniku na výrobu vybraných výrobků podle § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 353/2003, o spotřebních daních. V okamžiku zrušení povolení k provozování daňového skladu úpadce se v prostorách tohoto nacházel neznačený líh ve spotřebitelském balení, který nebyl označen kontrolní páskou a líh, který nebyl ve spotřebitelském balení, tedy neznačený líh podle § 15 odst. 2 písm a) a c) PZL. Z tohoto důvodu žalobce dne 12.4.2016 rozhodl o zajištění neznačeného lihu. Podle ustanovení § 68 zákona o povinném značení lihu je žalobce v postavení kompetentního správního orgánu povinen uložit u neznačeného lihu vždy jeho propadnutí, přičemž vlastníkem propadlé věci se stává stát (dle názoru žalobce se ustanovení § 68 odst. 1 PZL podle důvodové zprávy vztahuje i na konkrétní případ, přestože nová právní úprava již neobsahuje podmínku vždy ). Rozhodnutí o zajištění neznačeného lihu ze dne 12. 4. 2016 je součástí rozhodnutí Generálního ředitelství cel vydaného dne 6. 9. 2016, které nabylo právní moci dne 12. 9. 2016. Upravený soupis majetkové podstaty úpadce byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 22. 2. 2017, a to v Příloze č. 6 (inventurní soupis zásob-líh) a v Příloze č. 7 (inventurní soupis zásob-alkoholické nápoje). Podle § 263 odst. 1 IZ v platném znění od 1. 1. 2014 se prohlášením konkursu správní řízení nepřerušují, proto žalobce jako správní orgán rozhodnutím ze dne 22. 3. 2017 rozhodl o propadnutí zajištěného lihu. Toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. Dle názoru žalobce neměl být vůbec označený majetek zahrnut do soupisu majetkové podstaty, neboť jeho zpeněžení brání (zákonná) nemožnost insolvenčního správce s ním jakkoliv nakládat. 3. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nerozporuje faktická tvrzení žalobce, že tento postupoval podle pro něj platných celních a daňových předpisů. V tomto případě se však jedná o spor v rámci insolvenčního řízení, kde insolvenční zákon je zákonem speciálním, a tedy žalovaný jako insolvenční správce byl povinen sepsat do majetkové podstaty veškeré movité věci, které byly v majetku dlužníka den před prohlášením konkursu tak, jak jeho povinnost vyplývá z ustanovení § 205 a § 206 IZ, přičemž majetek podléhající režimu podle zvláštních předpisů podle § 208 IZ je v tomto přesně specifikován a netýká se lihu, který byl zabaven až v průběhu insolvenčního řízení. Případné vyloučení zabaveného lihu z majetkové podstaty by bylo v rozporu s dobrými mravy, poněvadž se jedná jednoznačně o majetek dlužníka patřící do majetkové podstaty, z jehož zpeněžování by měli být uspokojeni všichni věřitelé, a není tak možné, aby jej obstavil stát. Žalovanému jako insolvenčnímu správci by mělo být umožněno zpeněžit tento líh ze skladu Celního úřadu za dodržení podmínek, že tento bude zpeněžen právnické či fyzické osobě s povolením k nakládáním s lihem. Dle názoru žalovaného by byli věřitelé poškozeni dvakrát, pokud by soud rozhodl o oprávněnost údajné pohledávky za podstatou vyúčtovanou po zahájení insolvenčního řízení ze zabaveného lihu ve výši cca. 14 000 000 Kč, tak i tím, že by z majetku dlužníka ke zpeněžení byl vyjmut zabavený líh (pohledávka Celního úřadu v řízení spis. zn. 43 ICm 4456/2016). 4. Ze systému ISIR byl ve věci proveden důkaz usnesením o úpadku dlužníka LIHO-Blanice spol. s r. o. s rozhodnutím o ustanovení žalovaného insolvenčním správcem, ze dne 24.3.2016, PM 29.8.2016. Konkurz na majetek dlužníka byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 12.10.2016, PM 6.2.2017. 5. Důkaz byl dále proveden vyrozuměním o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka ze dne 24. 2. 2017, které zaslal insolvenční správce žalobci, o sepsání lihu (Příloha č. 6) a dále veškerých alkoholických nápojů (Příloha č. 7) do majetkové podstaty dlužníka. Důkaz byl dále proveden dopisem žalovaného Krajskému soudu v Českých Budějovicích o soupisu lihu a alkoholu do majetkové podstaty dlužníka, upraveným soupisem majetkové podstaty dlužníka. -3-Spis. zn.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 10-28 spisu) bylo zjištěno, že pokud jde o nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, pak na těchto vázne zástavní právo z rozhodnutí správního orgánu pro pohledávky správního orgánu-Finančního úřadu pro Jihočeský kraj. Dokazování bylo dále doplněno o Přílohu č. 6 a Přílohu č. 7 (č. l. 33 spisu), ze kterého bylo zjištěno množství a charakter, resp. inventurní soupis zásob lihu (č.6) a jiného alkoholu (č.7) před úpadkem a před konkurzem. 7. Z rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 12. 4. 2016 bylo zjištěno, že Celním úřadem bylo rozhodnuto o zajištění neznačeného lihu ve smyslu ustanovení § 58 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, neboť se jednalo o neznačený líh, neznačený kontrolní páskou, případně líh, který není ve spotřebitelském balení. Z rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 6. 9. 2016 bylo zjištěno, že Generální ředitelství cel rozhodlo ve věci daňového subjektu LIHO-Blanice spol. s r.o. o dovolání proti rozhodnutí Celního úřadu ze dne 12. 4. 2016 tak, že se napadené rozhodnutí mění tak, že ve výroku napadeného rozhodnutí se vypouští odkaz na ustanovení § 86 daňového řádu a ustanovení § 83 odst. 2 písm. b) a c) daňového řádu. 8. Z rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 17. 3. 2017, jehož součástí je nyní i rozhodnutí o odvolání Generálního ředitelství cel, které nabylo právní moci dne 16. 5. 2017, jak vyplývá ze zprávy Celního úřadu (č. l. 65 spisu) bylo zjištěno, že tento rozhodl, že se dlužník dopustil správního deliktu podle § 59 odst. 1, písm. a) PZL. Z rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 16. 5. 2017 ve věci daňového subjektu LIHO-Blanice spol. s r.o. v konkurzu bylo zjištěno, že došlo ke změně výroku III. rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj tak, že výrok III. nově zní, že dlužníku, jako pachateli správního deliktu, hrozí sankce-propadnutí výše uvedeného neznačeného lihu a v souladu s ustanovením § 70 odst. 1 PZL propadlý neznačený líh připadá státu (změna se týkala pouze upřesnění ustanovení § 68 PZL). Toto rozhodnutí se rovněž zabývalo odvolacími námitkami insolvenčního správce, že je v rozporu s insolvenčním zákonem a v rozporu s dobrými mravy, přičemž tyto námitky Celní úřad neshledal jako důvodné, neboť dikce ustanovení § 68 PZL mu obligatorně ukládá, bez ohledu na existenci insolvenčního řízení, rozhodnout o propadnutí neznačeného lihu a tento líh nelze dále zpeněžit za účelem uspokojení věřitelů, neboť každý, kdo by s tímto lihem disponoval, by se dopustil deliktního jednání. Co do zbývající části bylo rozhodnutí Celního úřadu pro Jihočeský kraj ze dne 17. 3. 2017 potvrzeno. 9. Skutkový stav tak, jak byl soudem zjištěn ze systému ISIR a dále z listinných důkazů provedených ve věci, odpovídá tvrzením žalobce v podané žalobě, když s ohledem na vyjádření žalovaného (o takto zjištěném skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu) odkazuje soud na tvrzený skutkový stav v podané žalobě i v rámci jím zjištěného skutkového stavu, a tedy, že : usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24.3.2016, PM 29.8.2016, bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka LIHO-Blanice spol. s r. o. a o ustanovení žalovaného insolvenčním správcem (žalovaný je tak pasivně legitimován) Konkurz na majetek dlužníka byl prohlášen usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 12.10.2016, PM 6.2.2017. Dne 29.3.2016 rozhodl správní orgán o zrušení povolení k provozování daňového skladu úpadce. Dne 24. 2. 2017 vyrozuměl insolvenční správce žalobce o soupisu majetku do majetkové podstaty dlužníka, o sepsání lihu (Příloha č. 6) a dále veškerých alkoholických nápojů (Příloha č. 7). Rozhodnutí o zajištění neznačeného lihu ze dne 12. 4. 2016 je součástí rozhodnutí Generálního ředitelství cel vydaného dne 6. 9. 2016, které nabylo právní moci dne 12. 9. 2016. V okamžiku zrušení povolení k provozování daňového skladu úpadce se v prostorách tohoto nacházel neznačený líh ve spotřebitelském balení, který nebyl označen kontrolní páskou a líh, který nebyl ve spotřebitelském balení, z tohoto důvodu žalobce v postavení kompetentního správního orgánu dne 12.4.2016 rozhodl o zajištění neznačeného lihu a uložil u neznačeného lihu jeho propadnutí (což dokládá aktivní legitimaci žalobce), přičemž vlastníkem propadlé věci se stává stát. -4-Spis. zn.

10. Podle § 58 odst. 3 z.č. 307/2013, o povinném značení lihu Působnost správních orgánů při značení lihu a při nakládání s lihem Správce daně nebo jiný orgán příslušný k prověřování plnění povinností při značení lihu nebo při nakládání s lihem zajistí a) neznačený líh, b) kontrolní pásku, s níž bylo nakládáno v rozporu s právními předpisy, a c) padělek kontrolní pásky. 11. Podle § 19 odst. 2, a) z.č. 353/2003 o spotřebních daních, se za daňový sklad považuje a) podnik na výrobu vybraných výrobků, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak. 12. Podle § 15 odst.1 a odst. 2, písm a) a c) PZL je (1) zakázáno nakládat s neznačeným lihem. (2) Neznačeným lihem se pro účely tohoto zákona rozumí líh, a) na nějž se vztahuje povinnost značit líh a který je neznačený kontrolní páskou a c) líh, který není ve spotřebitelském balení. 13. Podle § 83 z. o spotřebních daních může správce daně při místním šetření zajistit věci, které mohou sloužit jako důkazní prostředek, je-li důvodná obava, že by později nebylo možné příslušný důkazní prostředek provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi. 14. Podle § 10 PZL 1) Vyrobený nebo dovezený líh ve spotřebitelském balení musí být nejpozději v okamžiku jeho uvedení do volného daňového oběhu označen kontrolní páskou. (2) Osobou povinnou značit líh je osoba, která uvádí líh do volného daňového oběhu a je a) výrobcem lihu, b) dovozcem lihu, nebo ( v daném případě ) c) provozovatelem daňového skladu podle zákona o spotřebních daních, který nabyl líh v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. 15. Podle § 68 PZL (ve zění do 30.6.2017, tedy ve znění vydání rozhodnutí žalobce) (1) uloží správní orgán a) propadnutí neznačeného lihu b) kontrolní pásky c) padělku kontrolní pásky nebo d) jiné věci. (2) Propadnutí věci se uloží, pokud a) náleží pachateli správního deliktu (viz rozhodnutí žalobce o spáchání správního deiktu dlužníkem) a b) byla ke spáchání správního deliktu užita nebo byla správním deliktem získána nebo nabyta za věc správním deliktem získanou. 16. Podle § 59 PZL (1) právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) v rozporu s § 15 odst. 1 nakládá s neznačeným lihem, nebo b) v rozporu s § 12 odst. 1 označí líh ve spotřebitelském balení, který nesmí být značen. 17. Podle § 70 odst. 1 a 2 PZL (ve znění rovněž do 30.6.2017) propadlá nebo zabraná věc připadá státu. Věc, o jejímž propadnutí nebo zabrání rozhodl jiný správní orgán než správce daně, předá tento správní orgán správci daně. 18. Žaloba je důvodná. 19. Lze dle názoru soudu přisvědčit žalovanému, že tento v souladu s ust. §205 a 206 IZ řádně sepsal do majetkové podstaty dlužníka majetek dlužníka, líh a další alkoholické nápoje, jak vyplývá m.j. z přílohy 6 a 7. soupisu majetkové podstaty, neboť tento soupis v době jeho provádění nevylučovalo ani ust. § 208 IZ a především majetek dlužníka byl insolvenčním správcem sepsán před vydáním rozhodnutí žalobce o propadnutí věci. K podané žalobě však musí soud rovněž konstatovat, že v době rozhodování soudu již rozhodnutí žalobce o propadnutí věci (líh a alkoholické nápoje dle přílohy 6 a 7. nabylo právní moci a vlastníkem tohoto, žalovaným sepsaného majetku se stal stát (§ 70 PZL). Lze tedy přisvědčit žalobci, že žalovanému nesvědčí k majetku státu žádné právo, bránící rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty dlužníka a současně žalovaný nemá, dle názoru soudu, žádnou zákonnou možnost s neznačeným lihem (příp. lihem, který není ve spotřebitelském balení) nakládat (§15 odst.1 PZL). Soudu tedy nezbylo, než odmítnou námitky žalovaného proti podané žalobě, včetně námitky rozporu s dobrými mravy, neboťžalobce si ve správním řízení toliko plnil svoji zákonnou povinost (a musel si tuto plnit i podáním vylučovací žaloby), tedy povinnost majetek -5-Spis. zn.

dlužníka zajistit a rozhodnout o jeho propadnutí ( v zákonném postupu správního orgánu k ochraně veřejnosti před neznačeným lihem a současně k ochraně majetku státu nelze shledávat rozpor s dobrými mravy z pohledu ostatních věřitelů dlužníka) a jako o majetku státu pak soud o tomto rozhodoval i v rámci vylučovací žaloby postupem podle §225 odst. 1 IZ, neboť sepsanému majetku svědčí vlastnické právo státu. 20. Zároveň soud závěrem konstatuje, že v řízení spis. zn. 43 ICm 4456/2016 byl k odvolání žalované První konkursní v.o.s. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 2. 2017 změněn tak, že žaloba, podle níž mělo být určeno, že žalobkyně (Česká republika- Celní úřad pro Jihočeský kraj) má za dlužníkem LIHO-Blanice spol. s r.o. vykonatelnou pohledávku za majetkovou podstatou dlužníka na spotřební dani z lihu ve výši 14 808 885 Kč dle platebního výměru ze dne 6. 4. 2016 řádně uplatněnou u žalovaného insolvenčního správce, jako osoby s dispozičním oprávněním, byla zamítnuta. Soud I. stupně dospěl k závěru, že pohledávka žalobkyně je pohledávkou za majetkovou podstatou z titulu daní, která vznikla na základě vydaného platebního výměru přiznáním ke spotřební dani z lihu úpadce, v průběhu odvolacího řízení však došlo ke změně skutkového stavu, když ze sdělení žalobkyně ze dne 14. 3. 2017 odvolací soud zjistil, že pohledávka, o jejíž pořadí byl veden spor, zanikla, neboť byla v celém rozsahu uhrazena ručitelem. 21. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za situaci, kdy plně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nepožadoval.

Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

České Budějovice 31. 1. 2018

Eva Zvěřinová soudkyně