43 ICm 1262/2010
43 ICm 1262/2010-99 (KSUL 43 INS 3834/2010)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdalénou Ryvolovou v právní věci žalobce: Citibank Europe plc, reg. pod č. 132781, se sídlem Dublin, North Wall Quay 1, Irsko, zastoupený Mgr. Janem Dajbychem, advokátem se sídlem Tychonova 44/3, 160 00 Praha 6, proti žalovanému: Petru anonymizovano , anonymizovano , bytem Jirkovská 5046, 430 03 Chomutov, zast. Mgr. Bc. Michaelem Kisem, advokátem se sídlem Kostnická 2916/16, 430 03 Chomutov, o určení popřené pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 100.365,87 Kč přihlášená jako P3/1 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 43 INS 3834/2010 dlužníka Petra Mikeše, anonymizovano , bytem Červenohrádecká 1544, 430 01 Jirkov, je po právu.

II. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 101.204,39 Kč přihlášená jako P3/2 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 43 INS 3834/2010 dlužníka Petra Mikeše, anonymizovano , bytem Červenohrádecká 1544, 430 01 Jirkov, je po právu. (KSUL 43 INS 3834/2010)

III. Žaloba o určení, že pohledávka žalobce ve výši 16.387,17 Kč přihlášená jako P3/2 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 43 INS 3834/2010 dlužníka Petra Mikeše, anonymizovano , bytem Červenohrádecká 1544, 430 01 Jirkov, je po právu, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25.639,35 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 20.09.2010 (doručenou soudu dne 22.09.2010) se žalobce domáhal proti žalovanému určení, že pohledávka žalobce č. 1 ve výši 100.365,87 Kč a pohledávka žalobce č. 2 ve výši 117.591,56 Kč přihlášené do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem sp.zn. KSUL 43 INS 3834/2010 ve věci úpadce Petra Mikeše, anonymizovano , bytem Červenohradecká 1544, 430 01 Jirkov, byly do insolvenčního řízení vedeného s úpadcem Petrem Mikešem, anonymizovano , bytem Červenohradecká 1544, 430 01 Jirkov, přihlášeny po právu, a to jako pohledávky stojící mimo pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 19.10.2010, které bylo soudu doručeno dne 21.10.2010, uvádí, že dne 28.05.2010 usnesením KSUL 43 INS 3834/2010 v souladu s ustanovením § 185 IZ byla přihláška věřitele odmítnuta z důvodu opožděného podání. Dne 16.06.2010 usnesením KSUL 43 INS 3834/2010-P3-4 soud na základě odvolání věřitele založeného na opožděném zveřejnění usnesení o zjištění úpadku změnil usnesení ze dne 28.05.2010 a přihlášku věřitele v rámci autoremedury neodmítl. Dle názoru žalovaného se má za to, že tímto rozhodnutím došlo k pochybení v procesu projednávání a dodatečným zařazením pohledávky na PJ vznikla vzájemně si odporující rozhodnutí. Na základě popsaných skutečností je žalovaný přesvědčen, že soud v usnesení KSUL 43 INS 3834/2010-P3-4 ze dne 16.06.2010 dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí vydané dne 16.06.2010 spočívalo na nesprávném právním posouzení věci, což vedlo k vydání nesprávného rozhodnutí věci. Žalovaný očekával, že soud jakožto garant dodržování zákonných ustanovení vydá vlastním rozhodnutím, následně po řádném prostudování a zvážení svého rozhodnutí o zpětném zařazení pohledávky, opravné opatření, jež potvrdí původní usnesení KSUL 43 INS 3834/2010 ze dne 28.05.2010. Na základě těchto skutečností má žalovaný za to, že žalobce Citibank Europe plc není oprávněným věřitelem k jeho osobě, neboť nesplnil zákonnou povinnost a promarnil zákonem určenou dobu k podání přihlášky pohledávky. Žalovaný navrhl, aby soud vydal rozsudek, jímž bude určeno, že pohledávka (KSUL 43 INS 3834/2010)

žalobce nebyla vůči úpadci Petru anonymizovano přihlášena po právu a jako taková se zamítá. Dále navrhl nepřiznat žalobci náklady řízení.

Následně bylo usnesením č.j. KSUL 43 INS 3834/2010,-18 ze dne 14.12.2012 řízení zastaveno, neboť dlužník učinil nesrozumitelný popěrný úkon. Na základě odvolání žalobce ze dne 21.12.2012 a odvolání žalovaného ze dne 18.01.2013 bylo napadené usnesení odvolacím soudem dne 04.03.2013 zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j., 101 VSPH 320/2013-53 (KSUL 43 INS 3834/2010) ze dne 06.01.2014 byl žalovanému ustanoven zástupce pro toto řízení, a to advokát Mgr. Bc. Michael Kis, sídlem Kostnická 2916/16, 430 03 Chomutov.

Na základě výzvy soudu doručil žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce soudu dne 17.03.2014 vyjádření, z něhož vyplývá, že žalovaný považuje žalobu za zcela nedůvodnou a trvá na tom, že žalobce nepřihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení včas a uvádí, že marným uplynutím lhůty k podání přihlášek došlo k tomu, že jakékoli další kroky žalobce stran uplatnění jeho pohledávek jsou nicotné. Žalovaný dále upozorňuje na to, že výše pohledávky č. 2 byla žalobcem vyčíslena nesprávně, to z důvodu chybného výpočtu celkové dlužené částky. Výše dlužné částky byla v exekutorském zápisu č. 025EZ 239/09 vyčíslena na 74.391,-Kč, tedy jistina nečiní 92.838,-Kč, jak uvádí žalobce. Skutečná výše pohledávky č. 2 včetně všeho příslušenství činí dle žalovaného 95.070,93 Kč.

Ve věci se konala tři ústní jednání, na nichž soud provedl všechny důkazy navržené stranami.

Z přihlášky pohledávky P3 soud zjistil, že byla soudu doručena dne 26.05.2010 a věřitel jí přihlásil tři pohledávky v celkové výši 240.145,77 Kč. Jako důvod vzniku je u pohledávky P3/1 uvedena smlouva o úvěru č. 7000265764, kdy tento závazek žalovaný uznal exekutorským zápisem sp.zn. 025 EZ 456/09 ze dne 28.01.2009. U pohledávky P3/2 je jako důvod vzniku uvedena smlouva o kreditní kartě č. a i tento závazek žalovaný uznal exekutorským zápisem sp.zn. 025 EZ 293/09 ze dne 10.02.2009.

Tato přihláška P3 věřitele Citibank Europe plc byla usnesením insolvenčního soudu č.j. KSUL 43 INS 3834/2010-P3-2 odmítnuta pro opožděnost. Na základě odvolání věřitele, který poukazoval zejména na skutečnost, že usnesení o úpadku bylo zveřejněno později a proto jeho přihláška byla podána ve lhůtě k přihlašování, bylo napadené usnesení v rámci autoremedury změněno tak, že se přihláška P3 věřitele Citibank Europe plc neodmítá. Jak je uvedeno v odůvodnění usnesení č.j. KSUL 43 INS 3834/2010-P3-4 ze dne 16.06.2010 technickým pochybením serveru insolvenčního rejstříku došlo ke zveřejnění usnesení o zjištění úpadku až 26.04.2010 a proto byla přihláška pohledávky P3 podána včas.

Z doplnění přihlášky pohledávky ze dne 28.06.2010 soud konstatuje, že žalobce specifikoval skladbu pohledávky takto: jistina ve výši 92.838,-Kč, úrok ve výši 26,4 % p.a. z částky 92.838,-Kč od 29.04.2009 do 25.04.2010-částka 24.307,79 Kč, smluvní pokuta ve výši 550,-Kč měsíčně za období od 29.04.2009 do 25.04.2010-částka 6.600,-Kč, náklad na (KSUL 43 INS 3834/2010) sepsání exekutorského zápisu ve výši 1.547,-Kč, což celkem představuje částku 125.272,79 Kč.

Z protokolu o zvláštním přezkumném jednání konaném dne 02.08.2010 soud zjistil, že pohledávka P3 byla insolvenčním správcem uznána ve výši 188.251,96 Kč a popřena co do pravosti ve výši 15.360,-Kč u pohledávky P3/3, popřena co do výše 36.533,81 Kč u pohledávky P3/2 (celkově tedy byla insolvenčním správcem popřena výše 51.893,81 Kč). Žalovaný popřel tuto pohledávku celou z důvodu pochybení insolvenčního soudu při procesu projednávání a dodatečného zařazení této pohledávky na přezkumné jednání. Následně byl dlužník-žalovaný poučen, že měl podat odvolání do usnesení KSUL 43 INS 3834/2010-P3-4 ze dne 16.06.2010, neboť rozhodování o přihlášce bylo oddělené od zvláštního přezkumného jednání. Dlužník na popření i přesto trval a uvedl, že je srozuměn s možnými vzniklými náklady na vedení incidenční žaloby věřitelem.

Z vyrozumění věřitele o popření jeho nevykonatelné pohledávky soud zjistil, že věřitel byl o popření vyrozuměn insolvenčním správcem dne 07.09.2010. Žaloba byla věřitelem doručena soudu dne 22.09.2010, tedy ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání.

Na základě shodných přednesů účastníků učiněných při jednání dne 29.06.2015 vzal soud za nespornou pohledávku P3/1 ve výši 100.365,87 Kč. Sporná tedy zůstala pouze část přihlášky, a to pohledávka P3/2, neboť pohledávka označená jako P3/3 ve výši 15.360,-Kč není předmětem tohoto řízení.

Z exekutorského zápisu sp.zn. 025 EZ 293/09 sepsaného dne 28.01.2009 Mgr. Veronikou Jírovou, koncipientem JUDr. Jana Grosama, soudního exekutora Exekutorského úřadu Praha 6 soud zjistil, že byl sepsán za přítomnosti pouze žalovaného, žalobce ani jeho právní zástupce přítomni nebyli. Dlužník-žalovaný v článku prvním exekutorského zápisu prohlásil, že ke dni sepsání tohoto zápisu dluží žalobci částku 74.391,-Kč z titulu smlouvy o kreditní kartě č. , kdy tato částka se úročí sjednanou úrokovou sazbou ve výši 2,2 % měsíčně. V odstavci třetím je obsaženo prohlášení, že v případě dodržení splátkového kalendáře ze strany dlužníka, přestane věřitel účtovat smluvní pokutu za nedodržení data splatnosti ve výši 550,-Kč měsíčně. Dlužník-žalovaný se zavázal uhradit úrok z dlužné částky ode dne sepsání tohoto zápisu do zaplacení. Dále dlužník prohlásil, že uhradí žalobci náklad na sepsání tohoto zápisu spočívající v odměně exekutora ve výši 1.547,-Kč (vč. DPH). Exekutorský zápis v článku druhém obsahuje uznání těchto závazků ze strany dlužníka. Dlužník se zavázal zaplatit celkovou dlužnou částku ve 29 měsíčních splátkách, přičemž 28 splátek mělo být ve výši 3.500,-Kč a poslední splátka ve výši 3.385,-Kč. První splátka byla splatná 28.02.2009. V odstavci čtvrtém článku druhého je uvedeno, že nezaplacením jediné splátky řádně a včas se stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky včetně úroku, dále se dlužník zavázal uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 550,-Kč za každý měsíc prodlení do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 26,4 % p.a. ode dne ztráty výhody splátek do zaplacení. V části druhé exekutorského zápisu je doložka přímé vykonatelnosti. Z pokračování exekutorského zápisu ze dne 24.02.2009 sp.zn. 025 EZ 613/09, kdy byla přítomna pouze osoba oprávněná jednat za žalobce, soud zjistil, že se účastníci dohodli na splnění závazku dlužníka ve splátkách a na přímé vykonatelnosti. (KSUL 43 INS 3834/2010)

Z hromadného příkazu k úhradě ze dne 09.02.2009 a výpisu z účtu žalovaného za období od 15.01.2009 do 15.02.2009 soud zjistil, že dne 09.02.2009 podal dlužník příkaz k úhradě částky 1.547,-Kč ve prospěch účtu žalobce, který byl uveden mimo jiné i ve shora specifikovaném exekutorském zápisu a dne 10.02.2009 banka tento příkaz provedla tím, že odepsala uvedenou částku z účtu žalovaného. Částka je totožná s částkou, kterou se dlužník-žalovaný zavázal uhradit jako náklady na sepsání exekutorského zápisu.

Při jednání konaném dne 29.06.2015 žalobce specifikoval přihlášenou pohledávku P3/2 takto: jistina 74.391,-Kč, smluvní úrok ve výši 26,4 % ročně, smluvní pokuta za 14 měsíců (měsíčně 550,-Kč) a náklady na sepsání exekutorského zápisu ve výši 1.547,-Kč. Žalobce tedy upravil svá žalobní tvrzení a v této části není rozporu s tvrzením žalovaného, jak vyplývá i z jeho vyjádření ze dne 14.03.2014, kdy uvádí, že výše dlužné částky byla v exekutorském zápisu č. 025EZ 239/09 vyčíslena na 74.391,-Kč.

Soud proto provedl kapitalizaci žalovaného smluvního úroku ve výši 26,4 % p.a. z částky 74.391,-Kč od 29.04.2009 do 25.04.2010, což představuje částku 19.673,39 Kč. Dále soud akceptoval vyčíslení smluvní pokuty ve výši 550,-Kč měsíčně za období od 29.04.2009 do 25.04.2010-částka 6.600,-Kč tak, jak bylo specifikováno v doplnění přihlášky pohledávky věřitele ze dne 28.06.2010, neboť takto byla částka smluvní pokuty přihlášena a žaloba tomuto vyčíslení neodpovídala.

Soud vzal za prokázané, že žalovaný uhradil žalobci částku 1.547,-Kč představující náklad na sepsání exekutorského zápisu.

Rozsudek byl vyhlášen dne 20.07.2015.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle 137 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Soud proto přiznal žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, a to v rozsahu, jak byla zástupcem žalobce vyčíslena, přestože v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) by odměna advokáta byla podstatně vyšší. Jedná se tedy o částku 25.639,35 Kč (uhrazený soudní poplatek ve výši 1.000,-Kč, odměna za 5 úkonů právní služby po 3.100,-Kč, 5x režijní paušál po 300,-Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 12 půlhodin po 100,-Kč a náhrada cestovních výdajů ve výši 2.163,10 Kč) a dále 21 % DPH ve výši 4.276,25 Kč). Tyto náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. (§ 204 odst. 1 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí. (KSUL 43 INS 3834/2010)

V Ústí nad Labem dne 19.08.2015

Mgr. Magdaléna Ryvolová v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Mühlbauerová