43 Cm 13/2009
43 Cm 13/2009-59

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl JUDr. Michalem Mědílkem jako soudcem v právní věci žalobkyně: ČSOB Leasing, a.s. se sídlem Praha 4, Na Pankráci 310/60, IČ 63998980, zast. JUDr. Miroslavem Nyplem, advokátem se sídlem Praha 1, Dukelská 15, proti žalované: 1) JUDr. Soňa Rákosová, insolvenční správkyně dlužnice Stanislavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Ústí nad Labem, Luční Chvojno 6, 2) Stanislava anonymizovano , anonymizovano , bytem Ústí nad Labem, Luční Chvojno 6, o určení pravosti pohledávky,

takto:

I. Řízení o určení pravosti pohledávky v částce 38.000,-Kč se podle § 96 odst. 2 věty první o.s.ř. z důvodu zpětvzetí žaloby v tomto rozsahu zastavuje.

II. Určuje se, že pohledávka žalobkyně za žalovanou č. 2 ve výši 104.944,-Kč, která byla popřena v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 6499/2009 je po právu.

III. Žaloba o určení, že pohledávka žalobkyně za žalovanou č. 2 ve výši 24.993,-Kč která byla popřena v rámci insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 43 INS 6499/2009 je po právu, se zamítá.

IV. Žalobkyně a žalovaná č. 1 nemají ve vzájemném vztahu právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaná č. 2 je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 700,-Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou, která byla soudu doručena dne 22.12.2009, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že pohledávka žalobkyně popsaná ve výroku I. tohoto rozsudku byla v rámci insolvenčního řízení vedeného na dlužnici Stanislavu anonymizovano přihlášena po právu z důvodů v žalobě podrobně uvedených. Celková přihlášená pohledávka v částce 167.937,-Kč sestávala z dlužných splátek č. 19 až 22 do vrácení vozidla ve výši 17.228,-Kč, zesplatněné jistiny ve výši 123.196,-Kč, škody způsobené předčasným ukončením smlouvy ve výši 24.993,-Kč a dlužných úroků z prodlení ve výši 2.520,-Kč. Při jednání před soudem žalobkyně uvedla, že částka představující tvrzenou škodu ve výši 24.993,-Kč byla promítnuta do úroku z úvěru, což ale není uvedeno ve všeobecných smluvních podmínkách.

Žalovaná č. 1 se žalobou nesouhlasila; na svoji obranu uvedla, že žalovaná č. 2 předmětné vozidlo vlastnila pouze do 23.9.2009, proto byla žalobkyně vyzvána k doplnění, resp. specifikaci, přihlášené pohledávky. Škoda ve výši 24.993,-Kč pak byla doložena pouze fakturou č. FVAA8385_700101, z níž není zřejmé, na která vozidla se vztahuje. Pohledávka byla popřena proto, že žalobkyně nezohlednila ve své přihlášce hodnotu vozidla, jež jí bylo vydáno dne 16.9. 2009. Žalovaná č. 2 uhradila celkem 18 splátek úvěru, přičemž zbývající splátky mohou být uhrazeny z výtěžku prodeje předmětného vozidla. Žalobkyně požaduje v rámci splátek úvěru i pojistné, které však žalovaná č. 2 není od okamžiku převodu vozidla na žalobkyni povinna platit. Úrok z prodlení ve výši 0,15 % denně, tj. 54,75 % ročně, je nepřiměřeně vysoký. Z těchto důvodů žalovaná č. 1 navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

Žalovaná č. 2 k žalobě uvedla, že na pokyn žalobkyně vrátila vozidlo zn. CITROËN Xsara žalobkyni, kde jí bylo řečeno, že vozidlo musí prodat, což bude odečteno od splátek. Dosud však vyrozumění o prodeji vozidla neobdržela.

Podle § 159 odst. 1 incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 225 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužnice a jejího manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) další spory, které zákon označí jako spory incidenční.

Podle § 489 odst. 1 obchodního zákoníku se smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku.

Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

Ze smlouvy o úvěru č. 7716510 ze dne 8.12.2007 uzavřené mezi žalobkyní, jež byla zastoupena společností AAA AUTO, a.s., a žalovanou č. 2 bylo zjištěno, že žalované č. 2 byl na základě této smlouvy poskytnut úvěr pro účely pořízení vozidla CITROËN Xsara 1.4i, r.v. 2003, výr. č. VF7N0KFWB73656149, přičemž jeho cena činila 149.935,-Kč. Výše splátek činila 4.307,-Kč měsíčně, přičemž každá ze splátek sestávala z úvěrových splátek ve výši 3.838,-Kč a přeúčtovaných nákladů na měsíční pojištění ve výši 469,-Kč; úvěrová splátka pak sestávala z jistiny a z úroku z úvěru, přičemž jejich výše byla proměnlivá v závislosti na datu splatnosti té které úvěrové splátky, což bylo obsahem předpisu splátek č. 7716510-0 ze dne 8.12.2007. Roční procentní sazba nákladů na úvěr činila 25,32 %.

Z čl. 2.2.6 Všeobecných smluvních podmínek žalobkyně pro poskytování úvěrů bylo zjištěno, že pokud by se žalovaná č. 2 ocitla v prodlení se splacením jakékoli splátky nebo její části po dobu delší než 60 dnů, byla by žalobkyně oprávněna zesplatnit všechny dosud neuhrazené splátky úvěru.

Z čl. 2.2.17 Všeobecných smluvních podmínek žalobkyně pro poskytování úvěrů bylo zjištěno, že pro případ prodlení s placením splátek byla žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši 0,15 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení.

Z čl. 6.1.3 Všeobecných smluvních podmínek žalobkyně pro poskytování úvěrů bylo zjištěno, že v případě ukončení smlouvy o úvěru byla žalovaná č. 2 povinna zaplatit žalobkyni všechny do té doby splatné a neuhrazené peněžité závazky včetně jejich příslušenství, prokazatelné náklady spojené s vymáháním splnění povinnosti, náklady spojené s odebráním, přepravou, skladováním, oceněním, dalším prodejem vozidla a zákonným pojištěním, dohodnuté smluvní pokuty a příslušenství všech pohledávek, poplatky a předepsané náklady na pojištění a náhradu škody ve výši sjednaných úvěrových splátek za dobu ode dne, kdy měla žalovaná č. 2 předat vozidlo žalobkyni do dne jeho skutečného předání.

Z faktury č. FVAA8385_700101 ze dne 21.12.2007 bylo zjištěno, že dodavatel AAA Auto a.s. se sídlem Hostivice, Husovo nám. 14, IČ 26699648, vyúčtovala žalobkyni provizi v celkové částce 3,220.783,-Kč, a to za období od 1. do 20.12.2007 bez bližší specifikace.

Z dopisu žalobkyně ze dne 11.4.2009, jenž byl adresován žalované č. 2, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala úrok z prodlení za pozdní úhradu splátek č. 771650312, č. 771650313 a č. 771650314 v celkové výši 608,-Kč v sazbě 0,15 % za každý den prodlení.

Z dopisu žalobkyně ze dne 8.8.2009, jenž byl adresován žalované č. 2, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala úrok z prodlení za pozdní úhradu splátek č. 771650316, č. 771650317 a č. 771650318 v celkové výši 730,-Kč v sazbě 0,15 % za každý den prodlení.

Z dopisu žalobkyně ze dne 11.4.2009, jenž byl adresován žalované č. 2, bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala úrok z prodlení za pozdní úhradu splátek č. 771650319, č. 771650320 a č. 771650321 v celkové výši 1.182,-Kč v sazbě 0,15 % za každý den prodlení.

Z dopisu žalobkyně ze dne 9.9.2009 adresovaného žalované č. 2 bylo zjištěno, že dluh žalované č. 2 činí k datu 8.9.2009 celkem 14.259,-Kč, proto bylo vozidlo zn. CITROËN Xsara převedeno na žalobkyni; žalovaná č. 2 byla tímto dopisem současně vyzvána, aby předmětné vozidlo co nejdříve předala žalobkyni. Pokud by žalovaná č. 2 dlužnou částku nezaplatila do 18.9.2009, měly být zesplatněny všechny pohledávky plynoucí z poskytnutého úvěru.

Z protokolu předání vozidla bylo zjištěno, že žalovaná č. 2 své vozidlo zn. CITROËN Xsara předala žalobkyni dne 16.9.2009.

Z faktury č. 2010/3A-333 ze dne 21.5.2010 bylo zjištěno, že osobní vozidlo zn. CITROËN Xsara, jež bylo předmětem leasingu, bylo prodáno dne 21.5.2010 za kupní cenu ve výši 38.000,-Kč.

Ze zprávy Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 26.10.2009 bylo zjištěno, že na žalovanou č. 2 bylo vozidlo zn. CITROËN Xsara registrováno od 9.1.2008 do 23.9.2009.

Z vyrozumění o popření pohledávky ze dne 10.12.2009 vyplývá, že pohledávka žalobkyně byla popřena insolvenčním správcem i dlužníkem, přičemž důvodem popření byla skutečnost, že správkyně měla za prokázané, že by jednáním žalované č. 2 byla žalobkyni způsobena škoda, neboť zaplacení provize za nákup vozidla nemůže jít k tíži dlužníka, když se jedná o smluvní ujednání se třetí osobou. Dále bylo namítáno, že dlužník již nemusí hradit pojistné od okamžiku převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu.

Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou č. 2 dne 8.12.2007 smlouvu o úvěru č. 7716510, v níž se mj. zavázala uhradit poskytnutý úvěr 36 leasingových splátek po 4.307,-Kč měsíčně; předmětem leasingu bylo motorové osobní vozidlo CITROËN Xsara 1.4i, r.v. 2003, výr. č. VF7N0KFWB73656149, přičemž jeho cena činila 149.935,-Kč. Zároveň bylo účastníky v čl. 2.2.17 výslovně ujednáno, že pro případ prodlení s placením splátek byla žalobkyně oprávněna požadovat úrok z prodlení ve výši 0,15 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení. Dále má soud z prokázané, žalovaná č. 2 zaplatila pouze 18 splátek a poté poskytnutý úvěr splácet přestala, čímž se ocitla v prodlení, což bylo důvodem pro ukončení předmětné smlouvy o úvěru a žalovaná č. 2 tak byla povinna zaplatit žalobkyni všechny dosud splatné a neuhrazené splátky a zároveň byla povinna zaplatit všechny zesplatněné splátky úvěru včetně příslušenství. Z tohoto důvodu pak žalovaná č. 2 předmětné vozidlo předala dne 16.9.2009 žalobkyni. Tyto skutečnosti nebyly mezi účastnicemi sporné.

Ohledně sazby úroků z prodlení je třeba pouze uvést, že byla účastnicemi sjednána ve smlouvě, k jejímuž uzavření nebyla žalovaná č. 2 nijak nucena, proto soud sjednanou sazbu úroků z prodlení plně respektuje a akceptuje.

Tvrzení žalované č. 1, že předmětné vozidlo bylo prodáno za cenu nižší, než jaká je cena obvyklá u srovnatelných vozidel, nemůže pro žalované přivodit příznivější rozhodnutí o věci, neboť výše kupní ceny vychází vždy ze stavu konkrétního vozidla, přičemž není zřejmé, zda toto vozidlo bylo zcela bez závad či zda jen prostě o takový typ vozidla byl právě na trhu zájem či nikoliv.

Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně svoji pohledávku ve výši 17.228,-Kč představující nezaplacené splátky č. 19 až 22, zesplatněnou jistinu v částce 123.196,-Kč, jakož i úroky z prodlení v částce 2.520,-Kč, tj. v celkové částce 142.944,-Kč přihlásila po právu. Protože však byla žaloba vzata zpět v rozsahu 38.000,-Kč, bylo možno z uvedené částky určit pravost pohledávky pouze co do částky 104.944,-Kč. Dlužno ještě doplnit, že zesplatněná jistina v sobě již nezahrnovala měsíční splátky pojištění předmětného vozidla ve výši 469,-Kč.

Naproti tomu důvodnost pohledávky ve výši 24.993,-Kč, jež měla představovat škodu způsobenou předčasným ukončením smlouvy o úvěru, prokázána nebyla, neboť tento nárok, jenž měl být svojí podstatou jakousi provizí, na níž snad měl vůči žalobkyni vzniknout nárok společnosti AAA AUTO, a.s., nebyl nijak ošetřen ve smlouvě o úvěru ani ve Všeobecných smluvních podmínkách žalobkyně pro poskytování úvěrů. Vznik údajné škody ve výši 24.993,-Kč se tedy žalobkyni nepodařilo prokázat a žalovaná č. 2 tak není povinna tuto škodu, či snad provizi, žalobkyni platit. Tvrzení žalobkyně, že tato provize byla součástí jednotlivých splátek úvěru, by pak vylučovalo možnost tento nárok uplatnit již jen z toho důvodu, že by byl uplatněn dvakrát. V uvedeném rozsahu tedy soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

Výrok IV. o nákladech řízení se ve vztahu vůči žalované č. 1 opírá o ust. § 202 odst. 1 věty první insolvenčního zákona, podle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

Výrok V. o nákladech řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto případě byla ve věci úspěšná žalobkyně, a to ze 85 % (pozn.: ohledně zpětvzetí žalobu co do částky 38.000,-Kč je žalobkyni nutno považovat též za úspěšnou, jelikož k prodeji předmětného vozidla došlo až po podání žaloby), proto jí soud ze všech účelně vynaložených nákladů řízení v celkové částce 1.000,-Kč za zaplacený soudní poplatek přiznal pouze 70 %, tj. 700,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného do 15 dnů od jeho doručení.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domoci návrhem na soudní výkon rozhodnutí.

V Ústí nad Labem dne 25. února 2011

JUDr. Michal Mědílek v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Miroslava Fábryová