42 ICm 4699/2015
Číslo jednací: 42 ICm 4699/2015-30 ( KSHK 42 INS 17839/2015 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce s Autoleasing a.s., IČ 27089444, se sídlem Budějovická 1518/13b, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 jako insolvenční správce dlužníka Remarque studio, a.s., IČ 27831230, se sídlem akademika Heyrovského 1178/6, Hradec Králové, zastoupeného Mgr. Janem Škeříkem, advokátem se sídlem Táborská 619/46, Praha 4, o pořadí pohledávky ve výši 97.130,-Kč

t a k t o:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce ve výši 97.130,-Kč je pohledávkou zajištěnou zajišťovacím převodem vlastnického práva podle smlouvy ze dne 9. 9. 2011.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 14. prosince 2015 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení za dlužníkem Remarque studio, a.s., ve výši 97.130,-Kč je pohledávkou zajištěnou, a to na základě zajišťovacího převodu vlastnického práva k osobnímu automobilu Fiat Ducato II 30 Diesel MJET L1H1. Žalobu odůvodnil tím, že zajišťovací převod vlastnického práva s rozvazovací podmínkou byl sjednán písemně ve smlouvě o úvěru. Ujednání o zajišťovacím převodu vlastnického práva obsažená jednak v samotném textu úvěrové smlouvy a dále pak v čl. 6.1 Všeobecných obchodních podmínek úvěrů poskytovaných společností s Autoleasing a.s. jsou v souladu se zákonem a plně odpovídají požadavkům judikatury. Proto má žalobce za to, že popření práva na uspokojení ze zajištění ze strany insolvenčního správce nebylo důvodné.

Žalovaný insolvenční správce ve vyjádření k žalobě namítl, že podle smluvních ujednání nebyl žalobce povinen předmět zajištění zpeněžit, když ve smluvních ujednáních není obsažena povinnost žalobce automobil v případě nesplnění podmínek dlužníkem prodat. Žalobce je dle smlouvy oprávněn prodat předmět zajištění, ale není to jeho povinnost, záleží tedy na jeho libovůli, jak s předmětem zajištění naloží. Stejně tak žádné smluvní ujednání neumožňuje dlužníkovi domoci se toho, aby mu žalobce vyplatil případný přebytek zpeněžení-hyperochu. Protože žalovaný insolvenční správce považuje dohodu o zajišťovacím převodu vlastnického práva za absolutně neplatnou, navrhl zamítnutí žaloby.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav.

Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka Remarque studio, a.s. bylo zjištěno, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení částku ve výši 97.130,-Kč z titulu neuhrazené pohledávky z úvěrové smlouvy ze dne 9. 9. 2011. Pohledávku uplatnil jako pohledávku zajištěnou na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva uzavřené v rámci úvěrové smlouvy, když předmětem zajištění se stalo vozidlo Fiat Ducato II 30 Diesel MJET L1H1.

Z protokolu o přezkumném jednání bylo zjištěno, že pohledávku popřel pouze co do pořadí insolvenční správce.

O popření pohledávky pak insolvenční správce vyrozuměl žalujícího věřitele; žalující věřitel podal žalobu o určení pořadí pohledávky v propadné třicetidenní lhůtě od konání přezkumného jednání.

Ze smlouvy o úvěru číslo UDTA11/3011283 uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a dlužníkem dne 9. 9. 2011 bylo zjištěno, že věřitel poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 451.580,-Kč na nákup vozidla Fiat Ducato II 30 Diesel MJET L1H1. V článku II samotného textu úvěrové smlouvy je obsaženo následující ujednání: K zajištění veškerých pohledávek, které vznikly či vzniknou v souvislosti s úvěrovou smlouvou se klient podpisem této smlouvy a za podmínek uvedených v čl. 6.1 Všeobecných obchodních podmínek úvěrů poskytovaných společností s Autoleasing a.s. převádí v souladu s ust. § 553 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění na společnost vlastnické právo k vozidlu a společnost toto vlastnické právo k vozidlu podpisem této smlouvy a za podmínek uvedených v čl. 6.1 Podmínek přijímá. Smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva nabývá platnosti okamžikem podpisu úvěrové smlouvy a účinnosti ode dne převzetí vozidla klientem od prodejce .

Z předložených Všeobecných obchodních podmínek úvěrů poskytovaných společností a Autoleasing, a.s. (dále jen Podmínky) bylo zjištěno, že zajištění je upraveno v čl. 6 Podmínek. Čl. 6.1 Podmínek se týká zajišťovacího převodu vlastnického práva. Z čl. 6.1 Podmínek je třeba pro posouzení platnosti smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva ocitovat tato ujednání:

Je-li smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva součástí úvěrové smlouvy, nabývá platnosti okamžikem podpisu úvěrové smlouvy a účinnosti ode dne převzetí vozidla klientem od prodejce. Společnost a klient sjednávají rozvazovací podmínku, že vlastnictví k vozidlu přejde ze společnosti na klienta okamžikem úplného a včasného splacení zajištěných závazků klientem společnosti nebo okamžikem úplného a nikoliv včasného splacení zajištěných závazků, pokud společnost do okamžiku splacení nerealizovala zajišťovací převod vlastnického práva.

Případné užitky vzniklé ze zajišťovacího převodu vlastnického práva k vozidlu v průběhu prodlení klienta budou použity na úhradu zajištěných závazků nebo jejich části.

Společnosti oprávněna realizovat zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu (prodej vozidla) nejdříve v okamžiku, kdy dojde k odstoupení společnosti od úvěrové smlouvy nebo uplatnění práva společnosti na okamžité splacení úvěru učiněné v souladu a za podmínek stanovených čl. 8 těchto Podmínek, to vše vyjma případu, kdy společnost uplatnila toto své právo na okamžité splacení úvěru z důvodu pojistné události kvalifikované pojišťovnou jako totální škoda nebo došlo-li k odcizení či ztraceni vozidla.

Společnosti je při realizaci zajišťovacího převodu vlastnického práva (prodej vozidla) oprávněna vozidlo prodat za obvyklou tržní cenou, a to způsobem podle své vlastní volby, například přímým prodejem, prodejen obchodní veřejné soutěži či veřejnou dražbou.

Z výtěžku prodeje uspokojí společnost své zajištěné závazky tyto závazky V případě, že pohledávka společnosti za klientem je nižší než výtěžek z prodeje vozidla, zašle společnost rozdíl mezi zajištěnými závazky a výtěžkem z prodeje vozidla do dvou měsíců na účet klienta. Nebudou-li z výtěžku prodeje uhrazeny celé zajištěné závazky společnosti za klientem, je klient povinen zbylou část zajištěných závazků uhradit do 14 pracovních dnů ode dne, kdy byl společností k úhradě předmětného zbytku zajištěných závazků vyzván .

Z oznámení o uplatnění práva na okamžité splacení ze dne 19. 4. 2015 bylo zjištěno, že dlužník se dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto věřitel požádal dlužníka v souladu s Podmínkami o okamžité splacení úvěru a zároveň vyzval dlužníka k okamžitému přistavení předmětu zajištění věřiteli.

Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr:

Podle ust. § 2 písm. g) IZ je zajištěným věřitelem mimo jiné i věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, na základě zajišťovacího převodu práva.

Podle ust. § 553 zákona č. 40/1964 Sb. lze splnění závazku zajistit převodem práva dlužníka ve prospěch věřitele (zajišťovací převod práva). Smlouva o zajišťovacím převodu práva musí být uzavřena písemně.

K podstatným náležitostem smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva se vyjádřil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 31 Odo 495/2006 ze dne 15. 10. 2008. Nejvyšší soud v odůvodnění zdůraznil, že smlouvou o zajišťovacím převodu práva postupuje dlužník věřiteli své vlastnické právo podmíněně. Strany uzavírají smlouvu s tím úmyslem, aby nešlo o trvalý převod, nýbrž jen o převod za účelem zajištění pohledávky věřitele. Smyslem tohoto převodu je především motivovat dlužníka na řádném a včasném splnění jeho závazku. Zajišťovacím převodem pak věřitel sleduje též možnost dosáhnout v případě prodlení dlužníka s plněním závazku uspokojení svého práva z předmětu převedeného práva. Dlužník tak postupuje věřiteli své vlastnické právo s rozvazovací podmínkou pro případ, že zajištěný závazek bude splněn. Tato rozvazovací podmínka se uplatní při uspokojení zajištěné pohledávky splněním tak, že úkony, jimiž bylo právo převedeno, pozbývají účinnosti, a právo v rozsahu, v jakém bylo převedeno, přechází zpět na dlužníka. Převod práva na věřitele tedy ze zákona zaniká.

Těmto požadavku posuzovaná smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva plně vyhovuje.

V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud České republiky rovněž konstatoval, že úprava obsažená v § 553 občanského zákoníku neřeší blíže, jaká jsou vzájemná práva a povinnosti věřitele a dlužníka, a proto je pro obsah jejich právního vztahu rozhodující obsah smlouvy.

Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že neplatné by bylo ujednání o propadné zástavě. Takové ujednání však posuzovaná smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva neobsahuje, když z jejího textu je patrno, že předmět zajištění bude věřitelem v případě prodlení dlužníka prodán.

Nejvyšší soud rovněž zdůraznil, že zajišťovací převod práva musí plnit i uhrazovací funkci. O tom, jakým způsobem se tak má stát, ovšem občanský zákoník mlčí. Smluvní ujednání však musí podle názoru Nejvyššího soudu České republiky odpovědět na otázku, zda dlužník může splnit dluh s účinky splnění rozvazovací podmínky i v době, kdy se dostal do prodlení s úhradou zajištěné pohledávky. I v tomto směru požadavkům posuzovaná smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva vyhovuje, když vlastnické právo přejde zpět na dlužníka úplným, i když pozdním splacením zajištěného dluhu.

Nejvyšší soud dále prezentoval názor, že zajišťovací převod vlastnického práva lze sjednat také formou ujednání, podle kterého bude věřitel oprávněn majetek zpeněžit dohodnutým způsobem a vrátit dlužníku případný přebytek zpeněžení tzv. hyperochu. Takto se rovněž účastníci dohodli v posuzovaném případě.

Žalovaný insolvenční správce namítal, že slovní spojení společnost je oprávněna realizovat zajišťovací převod vlastnického práva nebo spojení společnost je při realizaci zajišťovacího převodu vlastnického práva oprávněna vozidlo prodat za obvyklou tržní cenu způsobem podle své výhradní volby , zakládá toliko oprávnění věřitele předmět zajištění zpeněžit, nikoliv však jeho povinnost. Insolvenční soud tento jazykový výklad smluvních ujednání provedený žalovaným insolvenčním správcem nesdílí. Ujednání o tom, že společnost je oprávněna realizovat zajišťovací převod vlastnického práva k vozidlu nejdříve v okamžiku, kdy dojde k odstoupení od úvěrové smlouvy nebo uplatnění práva společnosti na okamžité splacení úvěru insolvenční soud vnímá tak, že toto ujednání zapovídá věřiteli přistoupit k prodeji dříve, než jsou splněny smluvené podmínky. Smluvní ujednání o tom, že společnost je oprávněna vozidlo prodat za obvyklou cenu a způsobem dle své výhradní volby pak insolvenční soud vnímá tak, že vyjadřuje oprávnění volby způsobu prodeje. Ani jedno z těchto ustanovení dle závěru insolvenčního soud s ohledem na ostatní související smluvní ujednání nezbavuje zajištěného věřitele povinnosti realizovat předmět zajištění jeho prodejem.

Insolvenční soud dospěl k závěru, že smluvní ujednání dostatečným způsobem vymezují práva a povinnosti věřitele i dlužníka. Dostatečně určitým způsobem zakládají podmínky, za kterých je věřitel povinen přistoupit ke zpeněžení, a pravidla pro vypořádání výtěžku zpeněžení. Na druhou stranu dostatečným způsobem ošetřují práva dlužníka, včetně obnovení vlastnického práva k předmětu zajištění i v případě splnění zajištěného závazku s prodlením a včetně práva na vydání hyperochy získané zpeněžením předmětu zajištění.

Protože insolvenční soud shledal smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva za platnou, dospěl k závěru, že pohledávka věřitele byla přihlášena do insolvenčního řízení jako zajištěná po právu.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k ust. § 202 IZ, podle kterého nemá úspěšný věřitel ve sporu o pravost, výši či pořadí popřené pohledávky proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 12. května 2016

JUDr. Jolana Maršíková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Jirků