42 ICm 4527/2017
Číslo jednací: 42 ICm 4527/2017-87

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce: LIQUIDATORS, v.o.s., IČ: 24817465, se sídlem Slezská 2033/11, Praha 2, insolvenční správce dlužníka ARSTAV, s.r.o., IČ: 26030152, proti žalovanému: Ladislav anonymizovano , anonymizovano , bytem Kostelní Radouň 118, zastoupen JUDr. Filipem Sojákem, advokátem se sídlem Košická 63/30, Praha 10, o neúčinnost právního jednání, rozsudkem pro uznání,

takto: I. Určuje se, že právní jednání dlužníka-zaplacení nájemného ve výši 550.000,-Kč na základě vystavené faktury č. 15000010 ze dne 31. 12. 2015, je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 25 INS 3453/2016 neúčinné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit do majetkové podstaty dlužníka v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 25 INS 3453/2016 částku 550.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku 600,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice-Krajskému soudu v Českých Budějovicích na soudním poplatku částku 2.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění: Žalobce se domáhá určení neúčinnosti shora označeného právního jednání dlužníka s odůvodněním, že v současné době je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích insolvenční řízení dlužníka společnosti ARSTAV, s.r.o. pod spis. zn. 25 INS 3453/2016, ve isir.justi ce.cz kterém je žalobce ustanoveným insolvenčním správcem. Žalovaný vystavil dlužníku dne 31. 12. 2015 fakturu č. 15000010 se splatností k 14. 1. 2016, ve které vyúčtoval dlužníkovi nájemné dle Dodatku č. 1 ke Smlouvě o nájmu v celkové výši 952.875,-Kč včetně DPH. Dlužník na tuto fakturu uhradil žalovanému z pokladny dne 29. 2. 2016 částku 50.000,-Kč a dále na základě výběru hotovosti z bankomatu dne 3. 2. 2016 na fakturu uhradil 250.000,-Kč a dne 5. 2. 2016 na základě výběru hotovosti z bankomatu uhradil dalších 250.000,-Kč a celkově tedy na danou fakturu zaplatil částku 550.000,-Kč. Žalobce se domnívá, že toto jednání je neúčinné, neboť v době, kdy došlo ze strany dlužníka k úhradě této faktury, byl dlužník fakticky v úpadku, neboť měl více věřitelů se splatnými pohledávkami po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, jako např. společnost STAVCENT, a.s. s pohledávkou splatnou dne 5. 10. 2012, společnost ELBEN CZ, s.r.o. s pohledávkou splatnou dne 3. 2. 2012, společnost First information systém, s.r.o. s pohledávkou splatnou 16. 2. 2016, společnost PRADAST, spol. s r.o. s pohledávkou splatnou dne 12. 6. 2014, společnost TexColor stavební, s.r.o. s pohledávkou splatnou 31. 10. 2014, Miroslav Macák s pohledávkou splatnou 5. 12. 2014 a společnost BS-Build servis spol. s r.o. s pohledávkou splatnou 29. 12. 2014, a byly tak naplněny znaky úpadku dle ustanovení § 3 odst. 1 insolvenčního zákoníku. Žalovaný je osobou blízkou dlužníku ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 občanského zákoníku, protože je jediným společníkem dlužníkem a zároveň jednatelem dlužníka, a proto je v ustanovení § 241 odst. 2 insolvenčního zákona zakotvena domněnka, že tento úkon byl učiněn v době dlužníkova úpadku. Dlužník tak úhradou nájemného zvýhodnil žalovaného oproti ostatním věřitelům, jelikož žalovaný by ve schváleném konkurzu dlužníka nebyl v takové míře uspokojen, pokud by své pohledávky přihlásil a jejich existenci doložil, neboť dlužník má velké množství věřitelů s vysokými pohledávkami, např. společnost JOHNSON COSTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o. s pohledávkou splatnou 28. 11. 2015, společnost Sádrokartony Vacikar, s.r.o. s pohledávkou splatnou 17. 1. 2015, společnost EMPATE, a.s. s pohledávkou splatnou 15. 2. 2015, společnosti INSTALLTOP, spol. s r.o. s pohledávkou splatnou 14. 9. 2015, společnost Kovostal, s.r.o. s pohledávkou splatnou dne 30. 1. 2015, společnost STAVISERVIS, spol. s r.o. s pohledávkou splatnou 17. 1. 2016, společnost fenza PROTIPOŽÁRNÍ SYSTÉMY, s.r.o. s pohledávkou splatnou 19. 3. 2015, společnost SWIETELSKY stavební, s.r.o. s pohledávkou splatnou 21. 6. 2015 a společnost TELECOM 21 CB, s.r.o. s pohledávkou splatnou 11. 9. 2014 a byla tak naplněna druhá podmínka zvýhodňujícího právního úkonu dle ustanovení § 241 insolvenčního zákona, neboť žalovaný byl zvýhodněn proti ostatním věřitelům, kteří řádně přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení dlužníka. Žalobce se též domáhal určení, že daným jednáním mohla být naplněna i skutková podstata úmyslně zkracujícího jednání dlužníka ve smyslu ustanovení § 242 IZ, neboť dlužník i žalovaný si byli vědomi toho, že úhradou nájemného mohou zkrátit dlužníkovi věřitele, a to přinejmenším ve formě nepřímého úmyslu.

V rámci přípravy jednání dospěl soud k závěru, že v daném případě okolnosti případu odůvodňují použití ustanovení § 114b o.s.ř., neboť žaloba na určení neúčinnosti právních jednání dlužníka je typově věcí velice složitou, neboť toto řízení je spojeno s obsáhlými skutkovými tvrzeními, když v tomto řízení je potřeba prokázat kumulativní naplnění znaků jednotlivých skutkových podstat neúčinnosti právního jednání. Obsáhlá tvrzení sebou nesou i obsáhlé dokazování a lze tedy uzavřít, že žaloby na neúčinnost jsou typově složité jak po stránce tvrzení a důkazní, ale taktéž co do právního hodnocení, neboť při posuzování věci soud aplikuje vícero právních norem. Taktéž je soud přesvědčen, že předmětná žaloba v konkrétním případě je ještě skutkově a právně složitější, než obdobné žaloby na neúčinnost zvýhodňujících právních jednání dlužníka, neboť žalovaný a dlužník jsou v postavení osob blízkých a naplnění skutkové podstaty zvýhodňujícího právního jednání dlužníka je pak minimálně při zkoumání, zda dlužník učinil svůj úkon v době úpadku, postaveno na tzv. vyvratitelné právní domněnce a v řízení pak je na žalovaném, aby tuto vyvratitelnou právní domněnku vyvrátil. Vyvracení vyvratitelné právní domněnky o úpadku dlužníka v době učinění napadeného úkonu je pak jednou ze skutkově i právně nejsložitějších problematik neúčinnosti právního jednání dlužníka, a je proto potřebné, aby soud již v rámci přípravy jednání znal stanoviska a navrhované důkazy obou účastníků, aby mohl následně připravit věc tak, aby ji mohl rozhodnout při prvním jednání ve věci, jak předpokládá občanský soudní řád. Bylo tak nutné, aby soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 114b o.s.ř. neboť ji vyžadovala jak povaha věci, tak okolnosti případu, neboť vylíčení skutkových okolností bylo zřejmé, že se nejedná o zcela jednoduchou věc, která nevyžaduje podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, kde je vydání usnesení dle ustanovení § 114b odst. 1 o.s.ř. vyloučeno (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, spis. zn. 32 Odo 382/2004). Soud proto žalovanému uložil svým usnesením ze dne 24. 10. 2017, č.j. 42 ICm 4527/2017-46, povinnost, aby se ve lhůtě do 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k žalobě a v případě, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, aby v tomto vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření zároveň přiložil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud zároveň žalovaného upozornil na to, že pokud se bez vážného důvodu na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani soudu v téže lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. s tím, že podle odst. 4 citovaného ustanovení nemusí být pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.

Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 25. 10. 2017 a bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 25. 10. 2017. Žalovaný se ve věci vyjádřil když toto vyjádření bylo podáno v elektronické podobě dne 28. 11. 2017 a v písemné podobě dne 29. 11. 2017 ( jak vyplývá z podacího razítka České pošty). K tomuto vyjádření však již soud, vzhledem k bezúspěšně proběhlé propadlé lhůtě, nemohl přihlížet a podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. se má tedy za to, že žalovaný nárok uplatněný vůči němu žalobou uznává. Soud proto postupoval podle ustanovení § 153a odst. 1, 3 o.s.ř. a o žalobě rozhodl rozsudkem pro uznání. Po právní stránce soud posoudil věc dle ustanovení § 235 odst. 1 IZ ve spojení s ustanovením § 241 IZ.

O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů tohoto řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení právně nezastoupeného žalobce představují paušální náhradu za úkon nezastoupeného účastníka dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. O přechodu poplatkové povinnosti rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobce jako insolvenční správce je osvobozen od placení soudních poplatků, a proto soudní poplatek musí zaplatit neúspěšný žalovaný. Výše soudního poplatku byla stanovena v souladu s položkou 13 bod 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existující skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

V Českých Budějovicích dne 12. 12. 2017

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce