42 ICm 4527/2017
Č. j. 42 ICm 4527/2017-120

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem ve věci

žalobce: LIQUIDATORS, v.o.s., IČO: 24817465 sídlem Slezská 2033/11, 120 00 Praha 2 insolvenční správce ARSTAV, s.r.o., IČO: 26030152 zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Madronem sídlem Mikuláše z Husi 736/8, 140 00 Praha 4 proti žalovanému: Ladislav anonymizovano , anonymizovano bytem Kostelní Radouň 118, 378 42 Kostelní Radouň zastoupený advokátem JUDr. Františkem Vavrochem sídlem nám. Přemysla Otakara II. 123/36, 370 01 České Budějovice

takto: I. Určuje se, že právní jednání dlužníka, kterým uhradil žalovanému částku 550 000 Kč podle vystavené faktury č. 15000010 ze dne 31. 12. 2015, splatné dne 14. 1. 2016 na částku 952 875 Kč z titulu úhrady nájemného dle Dodatku č. 1 ke Smlouvě o nájmu, je vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 25 INS 3453/2016 neúčinné. II. Žalovaný je povinen zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 550 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 15 143 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. isir.justi ce.cz -2-Spis. zn.

Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhal určení neúčinnosti shora označeného právního jednání dlužníka s odůvodněním, že žalovaný vystavil dne 31. 12. 2015 dlužníku fakturu č. 15000010 se splatností k 14. 1. 2016, ve které dlužníku vyúčtoval nájemné ve výši 952 875 Kč. Dlužník žalovanému platbami ze dne 3. 2. 2016, 5. 2. 2016 a 29. 2. 2016 uhradil na tuto fakturu celkem částku 550 000 Kč. Toto jednání však dlužník učinil v době, kdy se nacházel v úpadku, přičemž úpadek dlužníka v době učinění napadeného jednání byl na základě vyvratitelné právní domněnky presumován, neboť žalovaný je jediným společníkem a jednatelem dlužníka. Žalovanému se dostalo vyššího uspokojení, než by se mu jako jinému nezajištěnému věřiteli dostalo v konkursu, neboť v konkursním řízení byly zjištěny pohledávky věřitelů ve výši 91 000 000 Kč, přičemž u dalších pohledávek věřitelů probíhají příslušné incidenční spory, když na zajištěné věřitele ze zjištěných pohledávek připadá v současné době 29 000 000 Kč a v majetkové podstatě se nachází majetek, který nepostačuje k uspokojení nezajištěných věřitelů ve vyšším rozsahu, než v jakém byl uspokojen žalovaný. Žalobce dle ustanovení § 3 odst. 1, 2 insolvenčního zákona v žalobě označil též několik věřitelů, s nezaplacenými pohledávkami splňujícími kritéria úpadku dlužníka v rozhodné době učinění předmětného jednání a v doplňujícím vyjádření k žalobě uvedl další výčet věřitelů, jejichž pohledávky splňují parametry pro zjištění úpadku dlužníka v době učinění napadeného jednání. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že dlužník provedl platby z důvodu zachování chodu provozu podniku a žalovaný nemohl předpokládat, že bude zahájeno insolvenční řízení, neboť je přesvědčen, že insolvenční řízení se žalovaným bylo zahájeno na základě podání šikanózního insolvenčního návrhu třetí osoby-společnosti UNIBLOCK TRADE s.r.o. Žalovaný se ve svém vyjádření vymezil vůči označeným pohledávkám jednotlivých věřitelů, které měly splňovat parametry ustanovení § 3 odst. 1, 2 insolvenčního zákona a je přesvědčen, že pohledávky v žalobě označených věřitelů nezakládají možnost zjištění úpadku dlužníka v době učinění napadeného jednání. 3. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 10. 2016, č. j. 25 INS 3453/2016-A-39, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 VSPH 2236/2016-A-64, zjistil soud, že úpadek dlužníka byl zjištěn ke dni 20. 10. 2016, přičemž žaloba byla doručena soudu dne 19. 10. 2017 a je žalobou včasnou podanou ve lhůtě dle ustanovení § 239 odst. 3 IZ. 4. Z vyhlášky Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 2. 2016, č. j. 25 INS 3453/2016-A-3, zjistil soud, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 16. 2. 2016. Mezi účastníky je nesporné, že dlužník vystavil žalovanému dne 31. 12. 2015 fakturu č. 15000010 se splatností k 14. 1. 2016 a vyúčtoval mu nájemné za pronájem nemovitostí ve výši 952 875 Kč a mezi účastníky je nesporné, že platbami ze dne 3. 2. 2016, 5. 2. 2016 a 29. 2. 2016 dlužník uhradil žalovanému na tento závazek částku 550 000 Kč. Z výpisu z obchodního rejstříku dlužníka zjistil soud, že v době učinění napadeného jednání byl žalovaný jediným jednatelem a společníkem dlužníka. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka zjistil soud, že majetek dlužníka je v současné době oceněn na 18 600 675,7 Kč, došlo ke zpeněžení majetku dlužníka ve výši 683 786,7 Kč, přičemž z majetkové podstaty na zajištěné věřitele připadá 17 963 218 Kč a na nezajištěné věřitele 300 675,7 Kč. Z protokolu o přezkumném jednání včetně výpisu zjištěných pohledávek zjistil soud, že pohledávky nezajištěných věřitelů vystupujících v tomto insolvenčním řízení jsou zjištěny ve výši přesahující 60 000 000 Kč. Z přihlášky pohledávky P36 a P56 včetně přezkumných listů pohledávky P36 a P56 zjistil soud, že v tomto insolvenčním řízení jsou mimo jiné zjištěny pohledávky věřitelů First information systems, s.r.o. a BS-Build servis spol. s r.o., které byly v době napadeného jednání více jak 30 dnů po splatnosti a které dlužník více jak tři měsíce před učiněním napadeného jednání nehradil. Soud neprováděl a zamítl pro nadbytečnost -3-Spis. zn.

důkazy výpisem z účetnictví žalovaného, Smlouvou o nájmu včetně Dodatku, emailovou korespondencí mezi dlužníkem a jeho obchodními partnery a Dohodou o úhradě mezd či vzájemnou kompenzací, neboť byl v dostatečném rozsahu zjištěn skutkový stav potřebný k vyhovění této žalobě. 5. Dle ustanovení § 22 odst. 1 OZ osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen partner ); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. Dle ustanovení § 22 odst. 2 OZ stanoví-li zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné skutečnosti. 6. Dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost). Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. 7. Dle ustanovení § 235 odst. 1 IZ neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí. 8. Dle ustanovení § 239 odst. 1 IZ odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě odpůrčí žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. 9. Dle ustanovení § 239 odst. 4 IZ dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Tím není dotčeno právo insolvenčního správce v případě, že šlo o peněžité plnění nebo že má jít o peněžitou náhradu za poskytnuté plnění, požadovat odpůrčí žalobou vedle určení neúčinnosti dlužníkova právního úkonu i toto peněžité plnění nebo peněžitou náhradu plnění. Vylučovací žaloba není přípustná. 10. Dle ustanovení § 241 IZ zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu (odst. 1). Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že zvýhodňující právní úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku (odst.2). Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby (odst. 4). Zvýhodňujícím právním úkonem není a) zřízení zajištění závazku dlužníka, obdržel-li za ně dlužník současně přiměřenou protihodnotu, b) právní úkon učiněný za podmínek obvyklých v obchodním styku, na základě kterého dlužník obdržel přiměřené protiplnění nebo jiný přiměřený majetkový prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka, c) právní úkon, který dlužník -4-Spis. zn.

učinil za trvání moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem (odst. 5). 11. Naplnění skutkové podstaty neúčinného zvýhodňujícího právního jednání dlužníka dle ustanovení § 241 odst. 1 IZ má soud za prokázané, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovanému se dostalo od dlužníka uspokojení ve výši 57,7 %, jak zjistil soud porovnáním výše vyúčtovaného nájemného a nesporné výše úhrady tohoto nájemného a ostatní nezajištění věřitelé budou uspokojeni v insolvenčním řízení v nepatrné části, nepřesahující jednotky procent jak zjistil soud porovnáním rozsahu zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů v tomto insolvenčním řízení (v návaznosti na výsledek přezkumného jednání) a hodnotou majetkové podstaty dlužníka, která není určena k uspokojení zajištěných věřitelů. 12. Taktéž bylo v řízení prokázáno naplnění podmínky vtělené do ustanovení § 241 odst. 2 IZ, neboť dlužník a žalovaný (jediný jednatel a společník dlužníka) jsou osobami blízkými ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 OZ a úpadek dlužníka v době učinění napadeného právního jednání je tak stanoven na základě vyvratitelné právní domněnky. Tuto vyvratitelnou právní domněnku žalovaný ani přes poučení soudu nevyvrátil (neboť se vymezil pouze vůči žalobním tvrzením), přičemž i tato nedostatečná obrana žalovaného proti závěru soudu o učinění právního jednání dlužníkem v době úpadku, byla přímým dokazováním vyvrácena, neboť v rámci tohoto řízení soud zjistil, že dlužník evidoval v době učinění napadeného jednání více věřitelů s pohledávkami více jak 30 po splatnosti, které dlužník více jak 3 měsíce nesplácel (pohledávky věřitelů First information systems, s.r.o. a BS-Build servis spol. s r.o.). Úpadek dlužníka v době učinění napadeného jednání tak je zjištěn nejen na základě nevyvrácené vyvratitelné právní domněnky, ale taktéž na základě (dlužno podotknout, že nadbytečného) provedeného dokazování. 13. V řízení bylo též prokázáno splnění podmínky dle ustanovení § 241 odst. 4 IZ, neboť napadené právní jednání dlužník učinil méně jak jeden rok před zahájením insolvenčního řízení, jak vyplývá z porovnání dat zahájení insolvenčního řízení a dat napadených právních jednání. 14. Na posuzované právní jednání pojmově nedopadají výjimky z neúčinného zvýhodňujícího právního jednání dlužníka dle ustanovení § 241 odst. 5 písm. a) a c) IZ, přičemž ve věci nelze uvažovat ani o splnění negativní podmínky dle ustanovení § 241 odst. 5 písm. b) IZ, neboť dlužník a žalovaný jsou osobami blízkými. 15. Soud proto žalobě vyhověl, aniž by zkoumal naplnění skutkové podstaty úmyslně zkracujících právních jednání dlužníka dle ustanovení § 242 IZ, neboť zjišťování naplnění této skutkové podstaty je při závěru, že žalobě lze vyhovět již na základě prokázaného neúčinného právního jednání dle ustanovení § 241 IZ nadbytečné. 16. Soud v souvislosti s vyhověním žalobě týkající se neúčinnosti právního jednání dlužníka vyhověl též žalobě, která se domáhala vydání plnění z neúčinného právního jednání dlužníka, a to ve smyslu ustanovení § 239 odst. 4 IZ. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů tohoto řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují, odměnu právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby včetně režijních paušálů dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c), ve spojení s ustanovením § 13 vyhl.č. 177/1996 Sb., cestovné právního zástupce žalobce ze sídla advokátní kanceláře v Praze k soudu do Českých Budějovic a zpět, náhradu za promeškaný čas a 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. -5-Spis. zn.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

České Budějovice 16. 8. 2018

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce