42 ICm 4506/2015
Číslo jednací: 42 ICm 4506/2015-14

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce VITACREDIT s.r.o., IČ 28614488, Selské nám. 9/43, 779 00, Olomouc, proti žalovanému IKT INSOLVENCE v.o.s., IČ 29113091, Palackého 389/7, 301 00, Plzeň, insolvenční správce dlužníka-Jiřího Švarce, o určení popřených pohledávek, takto:

I. Určuje se, že pohledávka P8 přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 41 INS 19615/2015 je v popřené výši 300.000,--Kč po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že jeho popřená pohledávka co do výše 300.000,--Kč byla do shora označeného insolvenčního řízení přihlášena po právu. Z přihlášky pohledávky zjistil soud, že žalobce přihlásil do insolvečního řízení pohledávku v celkové výši 686.666,68 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. 481500116 ze dne 31.3.2015, na základě které poskytl dlužníku jistinu úvěru ve výši 400.000,--Kč se sjednaným smluvním úrokem ve výši 960.000,--Kč a poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 16.000,--Kč. Po částečné úhradě dlužníka na úvěrové splátky žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a uplatnil v tomto insolvenčním řízení jistinu ve výši 386.666,68 Kč a jen část sjednaného úroku ve výši 300.000,--Kč. Z protokolu o přezkumném jednání soud zjistil, že žalovaný popřel pohledávku žalobce co do částky 300.000,--Kč s odůvodněním, že žalobce přihlásil za období 6 měsíců trvání úvěru úrok odpovídající téměř 100% přihlášené jistiny pohledávky. Takto sjednaný úrok je sjednán v rozporu s dobrými mravy. Žalobce s popřením svých pohledávek nesouhlasil. V žalobě uvedl, že úrok z předmětného úvěru byl sjednán ve výši 16% ročně, když doba splácení úvěru byla sjednána na 180 měsíců a zároveň bylo v úvěrové smlouvě ujednáno i oprávnění žalobce zesplatnit úvěr pro porušení úvěrových podmínek, čímž se stane celý dluh včetně příslušenství splatným. Žalobce pak úvěr zesplatnil, neboť ho dlužník neinformoval o existujících závazcích ostatních věřitelů a následně na sebe podal insolvenční návrh a proto se stal celý dluh jistiny splatný, když jistinu tvořilo přirostlé příslušenství, tedy sjednaný úrok z úvěru, ze kterého žalobce v daném insolvenčním řízení požadoval místo sjednaných 960.000,--Kč, pouze částku 300.000,--Kč. Soud rozhodl věc ve smyslu ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání, když účastníci s postupem soudu vyslovili souhlas a věc lze projednat pouze na základě předložených listinných důkazů. Přezkumné jednání se konalo dne 5.11.2015, žaloba byla soudu doručena dne 11.12.2015 a je žalobou včasnou uplatněnou ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Ze smlouvy o úvěru č. 4815000116 ze dne 31.3.2015 zjistil soud, že žalobce poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 400.000,--Kč se sjednaným smluvním úrokem 16% ročně po dobu trvání úvěrového splácení, které bylo sjednáno na 180 měsíců. V článku V. odst. 6 úvěrové smlouvy se účastníci dohodli na možnosti zesplatnění úvěru, pokud dlužník zamlčí podstatné údaje o svých věřitelích, event. se dostane do úpadkové situace. V tomto případě se účastníci úvěrové smlouvy dohodli, že sjednaný úrok z jistiny přiroste k jistině, a bude tak splatná jak částka úvěru, tak úrok splatný v budoucnu. Z oznámení o zesplatnění úvěru a uložených smluvních pokut ze dne 10.7.2015 má soud za prokázané jednostranné zesplatnění úvěru žalobcem. Dle ustanovení § 580 odst. 1 OZ je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jako že právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákonu vyžaduje. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že sjednaný úrok z úvěru, který si účastníci sjednali v rámci úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu ustanovení § 2395 OZ není sjednán v rozporu s dobrými mravy pro svoji nepřiměřenou výši, když roční úročení úvěru ve výši 16%, vážící se k úvěru poskytovanému nebankovních sektorem, není sjednáno v nepřiměřeně vysoké výši i s ohledem na výši úrokových sazeb, které se pohybují v bankovním sektoru. Je nutné si uvědomit, že předmětné úvěry jsou výrazným způsobem rizikovější pro poskytovatele úvěru a jsou vyhledávány dlužníky, kteří mají sníženou možnost zajistit si úvěr u bankovního sektoru. Taktéž ujednání účastníků o kapitalizaci příslušenství (úroků z úvěru) do budoucna k jistině úroku při zesplatnění úvěru, je v rámci soukromého práva, které ctí autonomii vůli účastníků, možné a nelze jej posuzovat jako výkon práva v rozporu s dobrými mravy, když ke stejným závěrům dospěl opakovaně i Nejvyšší soud při posuzování obdobných smluvních ujednání za platnosti předchozího občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že uplatněný úrok z úvěru byl přihlášen do insolvenčního řízení po právu.

O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 202 odst. 1 IZ, když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, avšak vůči insolvenčnímu správci mu v tomto řízení nemůžou být přiznány.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. V Českých Budějovicích dne 19.1.2016

JUDr. Ondřej Ludvík v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: J. Havlenová