42 ICm 4246/2017
Číslo jednací: 42 ICm 4246/2017-20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČ: 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, proti žalovanému: Petr anonymizovano , anonymizovano , bytem Dolní Dvořiště 150, zastoupen JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem se sídlem Kasárenská 4, České Budějovice, o určení pravosti pohledávek, rozsudkem pro uznání,

takto: I. Určuje se, že žalobce má za žalovaným pohledávku P3-3 ve výši 10.099,-Kč a pohledávku P3-4 ve výši 10.515,-Kč tak, jak byly žalobcem přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 26 INS 11916/2017.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku 5.000,-Kč, a to ve stejném pořadí jako pohledávky žalobce přihlášené přihláškou P3 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 26 INS 11916/2017.

Odůvodnění: Žalobce se domáhal určení pravosti svých shora označených pohledávek. Tyto pohledávky žalobce přihlásil do shora označeného insolvenčního řízení jako pohledávky nevykonatelné, když dílčí pohledávku P3-3 přihlásil z titulu nedoplatku pojistného z vyúčtování ze dne 3. 7. 2017 za období od 26. 8. 2016 do 28. 6. 2017 a dílčí pohledávku P3-4 přihlásil z titulu nedoplatku penále z vyúčtování ze dne 3. 7. 2017 za období od 26. 8. 2016 do 28. 6. 2017. Tyto pohledávky žalovaný popřel s tím, že pohledávky z nedoplatku pojistného nevznikly, neboť byl veden jako uchazeč o zaměstnání od 8. 6. 2015 a pojistné za něj platil stát a taktéž mu nevznikla pohledávky z nedoplatku penále, neboť neexistuje jistina, z níž vychází požadované penále, které sdílí osud hlavní pohledávky. Žalobce s popřením svých pohledávek nesouhlasil a v žalobě uvedl, že je isir.justi ce.cz pravdivé tvrzení žalovaného o tom, že byl veden jako uchazeč o zaměstnání od 8. 6. 2015 a zálohy na pojistné na veřejném zdravotním pojištění za něj hradil Úřad práce České republiky, tuto skutečnost však žalobce zohlednil při vyměření pohledávek výměrem VN č. 3341600672 ze dne 2. 9. 2016 na pojistné i penále. Přezkoumávané pohledávky však vznikly z důvodu, že žalovaný byl před obdobím 8. 6. 2016 zařazen do kategorie osob samostatně výdělečně činných, v důsledku čehož byl jako pojištěnec plátcem pojistného podle § 5 písm. b) zákona č. 48/1996 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a měl tak povinnost platit pojistné formou záloh na pojistném a doplatku pojistného. Zálohy pojistného však žalovaný nehradil, a proto mu vznikla povinnost uhradit jak pojistné, tak penále. Obě popřené pohledávky byly nevykonatelnými pohledávkami, neboť doposud nebyly vyměřeny výkazy nedoplatků, ale byly doloženy vyúčtováním plateb zdravotního pojištění, jež bylo přílohou přihlášky a výpočet nedoplatků pojistného a penále se odvíjí od neuhrazených výkazů nedoplatků pojistného na veřejném zdravotním pojištění.

V rámci přípravy jednání dospěl soud k závěru, že v daném případě okolnosti případu odůvodňují použití ustanovení § 114b o.s.ř., a proto uložil žalovanému svým usnesením ze dne 19. 10. 2017, č.j.-17, povinnost, aby se ve lhůtě do 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k žalobě a v případě, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává, aby v tomto vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu a k vyjádření zároveň přiložil listinné důkazy, jichž se dovolává, popř. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud zároveň žalovaného upozornil na to, že pokud se bez vážného důvodu na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nevyjádří a ani soudu v téže lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, soud rozhodne o žalobě rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 1 o.s.ř. s tím, že podle odst. 4 citovaného ustanovení nemusí být pro vydání rozsudku pro uznání nařízeno jednání.

Předmětné usnesení bylo k rukám právního zástupce žalovaného doručeno dne 25. 10. 2017 a žalovaný na toto usnesení nijak nereagoval. Podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. se tedy má za to, že žalovaný nárok uplatněný vůči němu žalobou uznává. Soud proto postupoval podle ustanovení § 153a odst. 1, 3 o.s.ř. a o žalobě rozhodl rozsudkem pro uznání.

O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů tohoto řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek. O lhůtě k plnění rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 202 odst. 1 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Odvolání lze podat pouze pro vady spočívající v tom, že nebyly splněny podmínky řízení, rozhodoval věcně nepříslušný soud prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně vydal vyloučený soudce (přísedící) nebo soud prvního stupně byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát, případně že existující skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Českých Budějovicích dne 12. 12. 2017

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce