42 ICm 4176/2017
Číslo jednací: 42 ICm 4176/2017-83

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobkyně: JUDr. Mgr. Martina Jinochová Matyášová, IČO: 72657111, se sídlem Washingtonova 25, Praha 1, zástupce insolvenčního správce dlužníka STZ, a.s., IČO: 27294099, za účasti státního zastupitelství, proti žalovanému: AS ZIZLAVSKY v.o.s., IČO: 28490738, se sídlem Široká 36/5, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Via Chem Group, a.s., IČO: 26694590, zastoupen JUDr. Zbyňkem Petrem, advokátem se sídlem Široká 36/5, Praha 1, za vedlejší účasti: Via Chem Group, a.s., IČO: 26694590, se sídlem Rudolfovská tř. 303/113, České Budějovice, zastoupen Mgr. Michalem Strnadem, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, o vyloučení majetku z majetkové podstaty,

takto:

I. Žaloba na vyloučení pohledávky ve výši 227.627.777,86 Kč z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 5. 10. 2009 tak, jak je sepsána v soupisu majetkové podstaty dlužníka v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. 28 INS 1350/2014 pod položkou 2004, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8.224,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníků na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 14.946,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka. isir.justi ce.cz -2-Spis. zn.

Odůvodnění: Žalobce se domáhal vyloučení shora označené pohledávky z majetkové podstaty dlužníka (dále jen Via Chem) s odůvodněním, že tato pohledávka byla sepsána do soupisu, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku pod položkou B-38. Žalobce je však přesvědčen, že označený majetek neměl být zahrnut do majetkové podstaty žalovaného, neboť je zahrnut do soupisu majetkové podstaty žalobce pod položkou 8002, jako peněžitá pohledávka ve výši 316.837.948,95 Kč za totožným dlužníkem-Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost (dále jen Spolek), z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve výši jistiny 200.000.000,-Kč a úroku z této částky k 14. 9. 2017. Žalobce tvrdil, že společnost STZ, a.s. (dále jen STZ) dne 5. 10. 2009 přijala ve prospěch svého účtu od společnosti ADM PRAGUE s.r.o. částku 230.000.000,-Kč jako kupní cenu za prodej movitých věcí a zásob ze závodu v Olomouci-Holici. Společnost STZ téhož dne převedla částku 200.000.000,-Kč na účet č. 5020015691/5500, což je účet společnosti Via Chem, když tato společnost finanční prostředky obratem přenechala do majetkové sféry Spolku a následně tuto transakci simulovala úvěrovou smlouvou datovanou 5. 10. 2009. Společnost Via Chem byla v postavení zprostředkujícího platebního místa pro popsané operace a Spolek byl osobou, která měla prospěch z majetku společnosti STZ. Tento popsaný sled úkonů a navazujících právních jednání měl zajistit, aby se částka nevrátila do majetkové podstaty STZ, STZ žádný obchodní platební titul pro platbu 200.000.000,-Kč v roce 2009 neeviduje, a proto se nemůže jednat o právní úkon této společnosti. Simulovaným uzavřením smlouvy o úvěru dne 5. 10. 2010 mezi Via Chem a Spolkem, pak byl zpronevěřen majetek společnosti STZ, a proto úvěrová smlouva musí být neplatná pro obcházení zákona. Společnosti STZ, Via Chem a Spolek jsou dle žalobce společnosti v koncernu, podřízeny jednotnému vedení a řízení, které žalobce v žalobě blíže rozvedl a popsal. Neexistuje tak pohledávka z titulu úvěrové smlouvy ze dne 5. 10. 2009, jak je zapsána v majetkové podstatě Via Chem, když tato pohledávka je pohledávkou STZ za Spolkem z titulu bezdůvodného obohacení a je zapsána v jeho majetkové podstatě. Žalobce uvedl, že pro Via Chemem tvrzené obchodní transakce neexistoval žádný ekonomický smysl a společnost Via Chem nedisponovala jinými finančními prostředky než těmi, které jí byly poskytnuty převodem od společnosti STZ a zároveň také ani společnost Pembroke, od které Via Chem tvrdí, že získal finanční prostředky na úvěr, žádné prostředky neměla ani žádný úvěr společnosti Via Chem neposkytla. Šlo jen o sofistikované zastření odčerpání prostředků získaných společností STZ z prodeje majetku.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že je jeho povinností hájit zájmy majetkové podstaty a věřitelů Via Chem v rámci insolvenčního řízení společnosti Via Chem Group, a.s. s tím, že na základě informací získaných od dlužníka žalovaný uvedl, že Via Chem uzavřel dne 2. 10. 2009 se společností Pembroke Trading Limited Smlouvu o úvěru na částku 200.000.000,-Kč, kterou následně po získání poskytl Spolku, a to na základě Smlouvy o úvěru ze dne 5. 10. 2009, když tyto skutečnosti by měla osvědčovat i Smlouva o podřízeném splácení ze dne 5. 10. 2009, která byla uzavřena mezi společností Via Chem, Spolkem a bankovními věřiteli Spolku (ČSOB, Komerční banka, LBBW Bank CZ, Raiffeisenbank a Citybank Europe plc.). Pokud se žalobce domnívá, že se Via Chem na jeho úkor bezdůvodně obohatil, měl by ho žalovat o vydání bezdůvodného obohacení, a pokud se domnívá, že se na jeho úkor obohatil Spolek, měl by tuto pohledávku za Spolkem uplatňovat. Zároveň též nelze přehlédnout, že soupis majetkové podstaty žalobce a žalovaného obsahuje dvě zcela rozdílné majetkové hodnoty, které jsou jinak definovány svými tituly a osobou věřitele.

Státní zastupitelství s podanou žalobou souhlasilo a rekapitulovalo ve svém vyjádření personální majetkové propojení společností STZ, Via Chem a Spolku, s tím že se domnívá, že se Spolek v roce 2009 v souvislosti s globální finanční krizí dostal do problémů a hrozila mu insolvence. Spolek financující banky mu však odmítly prodloužit splatnost poskytnutých úvěrů -3-Spis. zn.bez protihodnoty a požadovaly dodatečné zajištění svých pohledávek majetkem Spolku a zajištění dodatečného provozního financování Spolku, který však odmítly samy financovat. Finanční prostředky na zajištění dodatečného provozního financování Spolku pak byly zajištěny právě z peněz, které získala společnost STZ od AMD PRAGUE s.r.o. za prodej svého movitého majetku. Je možné, že se jednotnému řízení podřízené tři osoby rozhodly Spolek tzv. zachránit, neboť bylo zřejmé, že všechny tři společnosti majetkově a personálně propojené, nejsou životaschopné, o čemž svědčí i insolvenční řízení s Via Chem a STZ. Právě k tomuto účelu sloužily prostředky nabyté společností STZ z prodeje movitého majetku. Žalobě by mělo být dle státního zastupitelství vyhověno už ze samotného zjištění, že v soupisu majetkové podstaty STZ je tato pohledávka sepsána a její existence vylučuje existenci pohledávky zapsané žalovaným do majetkové podstaty společnosti Via Chem.

Vedlejší účastník s podanou žalobou nesouhlasil a připojil se k vyjádření žalovaného s tím, že není pravdivé tvrzení žalobce o simulaci úvěrové smlouvy mezi Via Chem a Spolkem a není simulované uzavření smlouvy mezi Via Chem a společností Pembroke Trading Limited. Vedlejší účastník pak tvrdil, že žalobcem požadovaný nárok neodpovídá zákonu, neboť žalobce netvrdí, že by mu aktivum sepsané do majetkové podstaty společnosti Via Chem skutečně patřilo a majetková hodnota, o které tvrdí, že je žalobce (STZ), je pak definována ve svém titulu výši i osobou věřitele zcela jinak, než aktivum sepsané v majetkové podstatě Via Chem. Úspěšná by pak žaloba nemohla být ani tehdy, pokud by se domáhala vyloučení nikoliv pohledávky, ale částky 200.000.000,-Kč s příslušenství, když z ustálené judikatury plyne, že předmětem vylučovací žaloby může být pouze majetek, který je individuálně určitelný, což peníze na účtu nejsou. Žalobce by se tak, pokud je přesvědčen o správnosti svých tvrzení, měl domáhat pohledávky přímo vůči Via Chem nebo přímo vůči Spolku a v rámci těchto soudních řízení by pak soud poskytl ochranu tvrzeným právům žalobce, pokud by mu skutečně svědčila. Vylučovací žaloba však není prostředkem k ochraně žalobcových práv, plynoucích mu z jeho shora popsaného skutkového děje.

Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný jako insolvenční správce Via Chem nezaslal žalobci výzvu ve smyslu ustanovení § 225 IZ o uplatnění vylučovací žaloby, a proto je žaloba podaná včas, ve lhůtě dle ustanovení § 225 odst. 2 IZ.

V soupisu majetkové podstaty Via Chem zveřejněného v události B-38 je sepsána pod položkou 2004 pohledávka ve výši 227.627.778,86 Kč z titulu Smlouvy o úvěru ze dne 5. 10. 2009, který byl poskytnut společnosti Via Chem Group, a.s. a Spolku pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost. Ze soupisu majetkové podstaty STZ zveřejněné v insolvenčním rejstříku žalobce v události B-109 je pak pod položkou 8002 sepsána pohledávka ve výši 316.837.948,95 Kč z titulu pohledávky z bezdůvodného obohacení za Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, představující bezdůvodné obohacení ve výši jistiny 200.000.000,-Kč a příslušný úrok z prodlení ke dni 14. 9. 2017 s dopsanými skutkovými okolnostmi, že dne 5. 10. 2009 STZ převedl prostřednictvím platebního místa-účtu společnosti Via Chem Group, a.s.-částku 200.000.000,-Kč na Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, bez jakéhokoliv legitimního podkladového právního titulu k plnění. Z výpisu z účtu STZ zjistil soud, že dne 5. 10. 2009 společnost ADM PRAGUE s.r.o. zaslala na jeho účet částku 238.000.000,-Kč a dne 5. 10. 2009 z účtu STZ na účet č. 5020015691/5500 odešla platba ve výši 200.000.000,-Kč. Ze zprávy společnosti Raiffeisenbank, a.s. zjistil soud, že účet č. 5020015691/5500 je účet společnosti Via Chem Group, a.s. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 5. 10. 2009 uzavřené mezi Via Chem Group, a.s. jako věřitelem a Spolkem pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, jako dlužníkem zjistil soud, že účastníci uzavřeli Smlouvu o úvěru na částku 200.000.000,-Kč, který bude poskytnut formou bezhotovostního převodu na účet Spolku. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 2. 10. 2009 mezi Pembroke Trading Limited jako věřitelem a Via -4-Spis. zn.

Chem Group, a.s. jako dlužníkem zjistil soud, že byla uzavřena Smlouva o úvěru na částku 200.000.000,-Kč a bude věřitelem splněna poskytnutím prostředků ve výši 200.000.000,-Kč na účet, který se číselně shoduje s účtem uvedeném ve Smlouvy o úvěru ze dne 5. 10. 2009 kam měly být Spolkuposkytnuty finanční prostředky.

Soud zamítl návrh na doplnění dokazování daňovým přiznáním společnosti STZ, a.s. za rok 2009, účetní závěrkou společnosti Via Chem Group, a.s. za rok 2009, smlouvou o podřízeném splácení, výroční zprávou společnosti Via Chem Group, a.s. za rok 2009, výroční zprávou Spolku pro chemickou a hutní výrobu za rok 2009, výroční zprávou společnosti ADM Prague, s.r.o. za rok 2009, výpisy z obchodního rejstříku Spolku pro chemickou a hutní výrovu, STZ, a.s. a Via Chem Group, a.s., komunikací mezi žalobcem a Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v rámci insolvenčního řízení, finanční analýzou likvidity a finanční stability společnosti Via Chem Group na základě znaleckého posudku ze dne 5. 10. 2009, výpisy z účtu potvrzujícími tok peněžních prostředků od společnosti Pembroke Trading Limited, trestním spisem společnosti Via Chem Group, a.s., sdělením Raiffesenbank, a.s. o osobách, které daly pokyny k daným platbám, přílohou účetní závěrky STZ, a.s. za rok 2009, daňovými tvrzeními k dani z příjmů za rok 2009 společností Via Chem Group, a.s. a Spolku pro chemickou a hutní výrobu, neboť je nepotřebné, aby soud zkoumal pravdivost tvrzení o personálním a majetkovém propojení společnosti Via Chem Group, a.s., STZ, a.s. a Spolku, není potřebné znát případný trestněprávní rozměr jednání osob jednajících za tyto společnosti ani není pro věc potřebné zjistit, zda společnost Via Chem Group, a.s. disponovala příslušnými prostředky (bez poskytnutí částky 200.000.000,-Kč od STZ), neboť soud má v rovině právního názoru zcela opačný názor od žalobce (viz dále).

Dle ustanovení § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť základním předpokladem pro úspěšnost vylučovací žaloby je důkazně prokázané tvrzení žalobce, že majetek, který je sepsán v majetkové podstatě dlužníka, patří žalobci. V tomto případě je v majetkové podstatě sepsána pohledávka Via Chem z titulu Smlouvy o úvěru mezi Via Chem Group, a.s. a Spolkem pro chemickou a hutní výrobu ze dne 5. 10. 2009, když žalobce netvrdí, že by práva k pohledávce z této Smlouvy o úvěru svědčila jemu, pouze uvádí, že daná Smlouva o úvěru je simulovaným právním úkonem a je neplatná a soud by měl tak pohlížet na tuto pohledávku jako na pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení, které však svědčí STZ vůči Spolku. Jinými slovy řečeno, žalobce tvrdí, že neexistuje platně uzavřená smlouva o úvěru, tedy neexistuje právní titul pohledávky, která je předmětem této vylučovací žaloby, a přesto by tato pohledávka měla svědčit žalobci, protože má jiný titul Soud podotýká, že vylučovací žaloba není prostředkem k revizi správnosti soupisu majetkové podstaty, a tedy vylučovací žaloba není prostředkem ke zjištění, zda aktiva sepsaná v majetkové podstatě příslušného dlužníka dlužník skutečně má, a zároveň je protismyslné, aby se žalobce domáhal vyloučení pohledávky, která dle veškerých jeho tvrzení neexistuje (neboť dle žalobních tvrzení existuje pouze pohledávka mezi STZ a Spolkem z jiného právního titulu). Lze tak uzavřít, že žaloba je dle názoru soudu koncipována zcela nesprávným způsobem, a pokud se žalobce domnívá, že STZ skutečně svědčí práva z pohledávky z poskytnutí částky 200.000.000,-Kč Spolku prostřednictvím Via Chem (a má tuto pohledávku dokonce i sepsanou v majetkové podstatě), nic mu nebrání v uplatnění práv vůči Spolku, eventuálně uplatnění práv z titulu bezdůvodného obohacení vůči Via Chem. Ač to žalobce nikde výslovně neuvádí, situaci lze shrnout tím, že žalobce sepsal pohledávku STZ za Spolkem do majetkové podstaty STZ a toto řízení se snaží vést k zamezení tomu, aby Via Chem mohl obdržet plnění od Spolku z titulu sepsané pohledávky, o které je vedena toto vylučovací žaloba. Při úspěchu žaloby by však zcela -5-Spis. zn.jistě nedošlo k rozšíření soupisu majetkové podstaty STZ o další pohledávku z titulu úvěrové smlouvy mezi Via Chem a Pembroke, což jen více podtrhuje nesprávnost právního pohledu žalobce na uvedenou problematiku.

Dále soud uvádí, že není správné ani přesvědčení státního zastupitelství o tom, že žaloba by měla být důvodná už jen z toho důvodu, že se jedná o identické pohledávky, a pokud je shora tvrzená pohledávka sepsána v majetkové podstatě STZ, musí být vyloučeno, aby byla sepsána v majetkové podstatě Via Chem. Opětovně je nutno připomenout, že toto řízení není řízením o revizi správnosti soupisu majetkové podstaty Via Chem a zároveň je nutno zdůraznit, že pohledávky sepsané v majetkové podstatě STZ a Via Chem nejsou identickými pohledávkami, neboť se odlišují jak ve své výši, tak v účastnících pohledávek, tak v právním titulu pohledávek.

V neposlední řadě pak nezbývá, než ještě odkázat na judikaturou přijatý závěr týkající se skutečnosti, kdy peníze připsáním na účet ztrácejí svou povahu (s výjimkou peněz-dle ustanovení § 310 o.s.ř.-týkajících se účelově určených prostředků), tak jak již uzavřel např. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí spis. zn. 35 Odo 801/2002. Není tak správné ani základní přesvědčení žalobce, že po připsání částky 200.000.000,-Kč na účet společnosti Via Chem Group, a.s. se jedná tzv. o peníze společnosti STZ, a.s., které nutno ochránit před jinými nároky jiných věřitelů (např. před projednávanou pohledávkou).

O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. když plně procesně úspěšnému žalovanému a vedlejšímu účastníku vystupujícímu na straně žalované náleží právo na náhradu nákladů řízení za právní zastoupení. V případě žalovaného je to odměna za právní zastoupení advokátem za dva úkony právní služby včetně režijních paušálů a příslušného 21% DPH, neboť právní zástupce žalovaného prokázal, že je plátcem DPH a v případě vedlejšího účastníka je to odměna právního zástupce vedlejšího účastníka za tři úkony právní služby včetně režijních paušálů, cestovného právního zástupce ze sídla advokátní kanceláře v Praze k soudu do Českých Budějovic a zpět, včetně promeškaného času a příslušného 21% DPH, neboť právní zástupce vedlejšího účastníka prokázal, že je plátcem DPH.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

V Českých Budějovicích dne 11. 1. 2017

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce