42 ICm 4055/2014
Číslo jednací: 42 ICm 4055/2014-52 ( KSHK 42 INS 1913/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce Miroslava Fišera, RČ: , bytem Roztoky u Jilemnice 395, proti žalovanému č. 1) Květuši Bajerové RČ: 655228/1340, bytem 507 82 Pecka 353, a proti žalovanému číslo 2) Ing. Jakubovi Harvanovi, se sídlem Palackého 175, 511 01 Turnov, jako insolvenčnímu správci Květuše Bajerové, o určení pohledávek

t a k t o:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužnicí pohledávku P1/4 ve výši 19 783 50,-Kč, pohledávku P1/5 ve výši 17.723,64 Kč a pohledávku P1/6 ve výši 1.000,-Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 18.11.2014 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužnicí Květuší Bajerovou pohledávky číslo P1/1 až P1/6 v celkové výši 674.329,33 Kč. Tyto pohledávky byly přihlášeny do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice Květuše Bajerové a v přezkumném jednání byly jak dlužnici, tak i insolvenčním správcem co do důvodu a výše popřeny. Na základě částečného zpětvzetí žaloby ze dne 2. 1. 2015 insolvenční soud usnesením ze dne 27. ledna 2015 řízení o určení pravosti a výše pohledávek žalobce přihlášených do insolvenčního řízení jako pohledávka P1/1 ve výši 500.000,-Kč, P1/2 ve výši 56.144,-Kč a P1/3 ve výši 25.000,-Kč zastavil. Jedná se totiž a vykonatelné pohledávky a žalobu o jejich popření podal rovněž popírající insolvenční správce. Předmětem tohoto řízení tak zůstalo ověření existence pohledávek pod pořadovými čísly P1/4. P1/5 a P1/6. přihlášena duplicitně, když je zahrnuta do nároku přihlášeného jako pohledávka P1/1. Dalším důvodem pro popření pohledávky je, že příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vydán po zahájení insolvenčního řízení. V případě pohledávek pod pořadovým číslem P1/5 a P1/6 insolvenční správce namítl, že se nejedná o závazek dlužnice, ale o závazek společnosti HIT-TEX s.r.o., IČ 27504638, která uzavřela s věřitelem komisionářskou smlouvou. Proto navrhli zamítnutí žaloby.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav:

Z přihlášky pohledávek ze dne 17. 2. 2014 bylo zjištěno, že jako pohledávku pod pořadovým číslem P1/4 přihlásil věřitel částku 19.783,50 Kč s odůvodněním, že jde o náklady věřitele vzniklé v souvislosti se zastupováním v exekučním řízení. Pohledávka pod pořadovým číslem P1/5 ve výši 1.914,-Kč s příslušenstvím z titulu smluveného úroku z prodlení ve výši 17.723,64 Kč byla přihlášena na základě platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Jičíně ze dne 27. ledna 2014, č.j. 205 C 1/2014-11. Nárok měl vzejít z blíže nespecifikované komisionářské smlouvy. Jako pohledávka pod pořadovým číslem P1/6 byla přihlášena částka 1.000,-Kč z titulu zaplaceného soudního přiznaného žalobci stejným platebním rozkazem. Z protokolu o přezkumném jednání bylo zjištěno, že insolvenční správce a dlužnice tyto pohledávky popřeli, co do důvodu a výše. Z oznámení insolvenčního správce ze dne 31. 10. 2014 bylo zjištěno, že insolvenční správce vyrozuměl žalobce o popření těchto pohledávek a poučil jej o možnosti podat žalobu na jejich určení.

K pohledávce P1/4 ve výši 19 783,50 Kč Pohledávka byla přihlášena jako náklady za zastupování věřitele v exekučním řízení. K prokázání existence této pohledávky předložil věřitel příkaz k úhradě nákladů exekuce č.j. 158 Ex 667/13-39 ze dne 30. 1. 2014, kterým soudní exekutor JUDr. Jan Bohutínský určil průběžné náklady exekuce částkou 27 648,50 Kč z toho náklady oprávněného byly určeny částkou 19 783,50 Kč. Podle § 88 odst. 1 exekučního řádu platí, že náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému.. Judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 5223/2007 ze dne 10.3.2008) dovozuje, že příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy. Příkaz je ve spojení s usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vymáhá v exekučním řízení, v němž byl vydán (viz § 87 odst. 4 a § 88 odst. 1 a 2 exekučního řádu), přičemž způsob provedení exekuce je stanoven v exekučním příkazu (viz § 47 odst. 1 a § 48 písm. f) exekučního řádu). Pouze v případě podání námitek proti tomuto příkazu některým z účastníků, jestliže jim zcela nevyhoví sám exekutor, přenáší se rozhodování o nákladech exekuce na soud, který rozhodne o důvodnosti námitek (viz § 88 odst. 3 a 4 exekučního řádu). Vzhledem k tomu, že náklady oprávněného jsou pohledávkou z titulu práva na náhradu nákladů řízení, jsou v dané věci aplikovatelné i závěry právní teorie (např. Drápal, L., Bureš J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář I. vydání Praha: C.H.Beck, 2009, str. 1009) a judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 238/2007 ze dne 27.9.2007), podle nichž nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na exekučního řízení se jedná o exekutorem vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce.

K tomu insolvenční soud konstatuje, že insolvenční řízení ve věci dlužnice Květuše Bajerové bylo zahájeno dne 27. 1. 2014 a téhož dne nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vyjmenované v ustanovení § 109 IZ. Podle ust. § 109 odst. 1 písm. e) IZ nelze výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, provádět. Mezi úkony zahrnuté do nedovoleného provádění exekuce je nutno podle judikatury (viz, například rozsudek Vrchního soudu v Praze sp.zn. 60 ICm 992/2013, 104 VSPH 276/2014, KSPA 48 INS 13123/2012 ze dne 6. srpna 2014) počítat i vydání příkazu k úhradě nákladů exekuce. Podle ust. § 109 odst. 6 IZ pak platí, že k rozhodnutím a opatřením přijatým při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ se insolvenčním řízení nepřihlíží. Za daného stavu insolvenční soud v případě této pohledávky uzavřel, že pohledávka věřitele za dlužnicí dosud nevznikla, a pokud ji tedy insolvenční správce a dlužnice popřeli co do důvodu a výše, učinili tak oprávněně.

K pohledávce P1/4 sestávající z jistiny ve výši 1.914,-Kč a z příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 15.809,64 Kč Z přihlášky této pohledávky do insolvenčního řízení plyne, že důvod vzniku této pohledávky byl uveden takto: Na základě platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Jičíně ze dne 27. ledna 2014, sp.zn. 205 C 1/2014-11 byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit věřiteli pohledávku ve výši 1.914,-Kč se 1% úrokem denně dle komisionářské smlouvy od 24. 10. 2011 do zaplacení . Insolvenčnímu správci lze částečně vytknout, že věřitele nevyzval k odstranění vad takto přihlášené pohledávky, neboť důvodem vzniku pohledávky v tomto případě nebyl platební rozkaz, ale nesplněné povinnosti z blíže neoznačené komisionářské smlouvy. Přesto z důvodu procesní ekonomie insolvenční soud respektoval, že insolvenční správce i tuto pohledávku zařadil na přezkumné jednání, kde byla insolvenčním správcem a dlužníkem pro nedostatek pasivní legitimace dlužníka popřena. Předložen byl soudu platební rozkaz č.j. 205 C 1/2014-11 ze dne 27. ledna 2014. Platebním rozkazem bylo dlužnici uloženo zaplatit žalobci 1.914,-Kč s 1% úrokem z prodlení denně dle komisionářské smlouvy od 24. 10. 2011 do zaplacení. K prokázání nedostatku pasivní legitimace dlužnice v případě této pohledávky předložil insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh na vydání platebního rozkazu, daňový doklad č.79/11 včetně dodacího listu a předmětnou komisionářskou smlouvu. Z předložených listin bylo zjištěno, že dne 25. 11. 2013 podal žalobce u Okresního soudu v Hradci Králové proti Květuši Bajerové návrh na vydání platebního rozkazu mimo jiné s odkazem na daňový doklad číslo 79/11 z 10. 10. 2011. Zmíněný daňový doklad zní na částku 1.914,-Kč, je vystaven žalobcem a jako odběratel je označena obchodní společnost HIT-TEX, s.r.o. se sídlem Pecka. Tato obchodní společnost vystavila rovněž předložené dodací listy. Z předložené komisionářské smlouvy pak plyne, že uzavřena byla dne 31. 7. 2010 mezi žalobcem jako komitentem a společností HIT-TEX, s.r.o. jako komisionářem. Zmíněný platební rozkaz nenabyl právní moci, neboť jej žalovaná Květuše Bajerová napadla včas podaným odporem.

Za daného stavu insolvenční soud konstatuje, že přihlášená pohledávka pod pořadovým číslem P1/5, včetně příslušenství nesměřuje za dlužnicí Květuší Bajerovou, ale za pohledávky ze strany insolvenčního správce a dlužnice důvodným a žalobu na určení této pohledávky rovněž zamítl.

K pohledávce P1/6 ve výši 1.000,-Kč. Jako pohledávku pod pořadovým číslem P1/6 přihlásil věřitel částku 1.000,-Kč z titulu zaplaceného soudního poplatku, jež byl přiznán žalobci výše zmíněným nepravomocným platebním rozkazem. Zde se insolvenční soud znovu odkazuje na výše zmiňované závěry, ze kterých plyne, že pohledávka z titulu nákladů řízení, včetně soudního poplatku, vzniká účastníkovi občanského soudního řízení až jejím pravomocným přiznáním, což se v případě přihlášeného soudního poplatku nestalo, když platební rozkaz právní moci pro včas podaný odpor nenabyl. Povahou pohledávky z titulu práva na náhradu nákladů řízení se zabýval např. Vrchní soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. MSPH 188 ICm 1006/2013, 101 VSPH 412/2013 (MSPH 88 INS 24691/2012) ze dne 24.1.2014. Z odůvodnění lze pak ocitovat: Jak soud I. stupně správně předeslal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, je pohledávka z náhrady nákladů řízení v judikatuře Nejvyššího soudu i Vrchního soudu v Praze konstantně považována za nárok procesní povahy, který vzniká konstitutivně právní mocí rozhodnutí, kterým byl přiznán (srov. již výše uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 29 Cdo 238/2007 ze dne 27.09.2007 a stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněné pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.11.2012 č.j. 2 VSPH 227/2012-45 ze dne 15.11.2012). Pro posouzení důvodnosti takto přihlášené pohledávky je proto rozhodující, aby nejpozději ke konci lhůty k přihlášení pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku, pohledávka z přiznané náhrady nákladů řízení vznikla. Dojde-li proto k nabytí právní moci usnesení o náhradě nákladů řízení až po lhůtě k přihlášení pohledávek dle § 173 odst. 1 insolvenčního zákona, nemůže být taková pohledávka zjištěna dle § 201 insolvenčního zákona a nelze ji v insolvenčním řízení uspokojit, neboť se jedná o pohledávku, která není zahrnuta v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, obsaženém v § 168 a § 169 insolvenčního zákona (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.11.2011, sp.zn. 29 NSČR 16/2011, které bylo publikováno pod č. 54/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), které lze uspokojit kdykoli za řízení.

Podepsaný soud se s výše uvedenými závěry plně ztotožňuje, proto i této části byla žaloba zamítnuta.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že popírajícímu insolvenčnímu správci ani popírající dlužnici, kteří měli ve sporu úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 13. srpna 2015

JUDr. Jolana Maršíková, v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Veronika Hrdličková