42 ICm 3966/2015
Číslo jednací: 42 ICm 3966/2015-28 (KSHK 42 INS 17650/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce Česká insolvenční v.o.s. se sídlem Fráni Šrámka 1139/2, Hradec Králové jako insolvenčního správce dlužníka ROSS Holding, a.s., IČ: 25259741, se sídlem Jihlavská 893, Havlíčkův Brod, zastoupeného JUDr. Janem Malým advokátem se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8, proti žalované č. 1) Mgr. Barboře Novákové, se sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové jako oddělené insolvenční správkyni dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod, zastoupené JUDr. Petrem Wildtem, Ph.D., advokátem se sídlem Bohuslava Martinů 1038, Hradec Králové a proti žalovanému č. 2) RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Bursíkem, advokátem se sídlem Belgická 38, 120 00 Praha 2, o určení pohledávek P1.1, P1.2, P22.2 a P22.3

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod pohledávku P1.1 ve výši 3.063.367,66 Kč, pohledávku P1.2 ve výši 1.315.233,14, pohledávku P22.2 ve výši 212.819,95 Kč a pohledávku P22.3 ve výši 131.457,35 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 14. 10. 2015 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod mimo jiné i pohledávku P1.1 ve výši 3.063.367,66 Kč, pohledávku P1.2 ve výši 1.315.233,14, pohledávku P22.2 ve výši 212.819,95 Kč a pohledávku P22.3 ve výši 131.457,35 Kč. isir.justi ce.cz ve věci jejich zjištění bylo však vyloučeno k samostatnému projednání do několika samostatných řízení podle povahy uplatněných nároků. V žalobě žalobce uvedl, že uplatněné nároky přihlášené jako pohledávky P1.1, P1.2, P22.2 a P22.3 představují jistinu a příslušenství na základě dvou smluv o půjčce ze dne 29. 7. 2013 a ze dne 12. 11. 2013.

Žalovaná oddělena insolvenční správkyně ve vyjádření k žalobě uvedla, že k popření pohledávek co do pravosti přistoupila z toho důvodu, že nebyl předložen souhlas valné hromady dle § 196a obchodního zákoníku s poskytnutím půjčky. Žalovaný dlužník se k žalobě nevyjádřil.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav:

Z přihlášky pohledávek ze dne 25. 6. 2014 evidované pod pořadovým číslem P1 bylo zjištěno, že věřitel ROSS Holding a.s., IČ 25259741, přihlásil do insolvenčního řízení za dlužníkem jako pohledávku P1.1 částku 3.063.367,66 Kč podle smlouvy o půjčce ze dne 12. 11. 2012. V přihlášce věřitel uvedl, že dlužníkovi byla na základě této smlouvy poskytnuta půjčka v celkové výši 4.300.000,-Kč; do podání přihlášky do insolvenčního řízení dlužník zaplatil pouze 1.503.467,51 Kč. Na jistině tak zůstalo nesplaceno 2.796.532,49 Kč. Spolu s touto jistinou uplatnil věřitel zákonný úrok z prodlení v sazbě 7,05 % za období od 12. 1. 2013 do 21. 5. 2014 v celkové výši 266 835,17 Kč. Jako pohledávku P1.2 přihlásil věřitel částku 1.315.233,14 Kč s odůvodněním, že se jedná o část nesplacené jistiny poskytnuté dlužníkově na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 7. 2013, když věřitel poskytl dlužníkovi 2.500.000,-Kč a dlužník uhradil pouze 1.184.766,86 Kč.

Z přihlášky pohledávek ze dne 18. 8. 2015 evidované pod pořadovým číslem P22 bylo zjištěno, že věřitel ROSS Holding a.s. přihlásil do insolvenčního řízení jako pohledávku P22.2 částku 212.819,95 Kč jako zákonný úrok z prodlení s vrácením prostředků poskytnutých na základě smlouvy o půjčce ze dne 12.11.2012 za období od 22.5.2014 do rozhodnutí o úpadku dne 19. 6. 2015 Jako pohledávku P22.3 pak přihlásil žalobce zákonný úrok z prodlení s vrácením prostředků poskytnutých na základě smlouvy o půjčce ze dne 29. 7. 2013 za období od 1. 8. 2014 do 19. 6. 2015.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 7.9.2015 bylo zjištěno, že obě přihlášené pohledávky popřel co do důvodů jak insolvenční správce, tak dlužník; přezkumné jednání se konalo v době před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku. Usnesením ze dne 21. 10. 2015 (po podání této žaloby) byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs.

Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 12. listopadu 2012 mezi věřitelem ROSS Holding a.s., zastoupeným předsedou představenstva panem Romanem Strykem a dlužníkem RHPI s.r.o., zastoupeným jednatelem panem Romanem Strykem bylo zjištěno, že věřitel se zavázal poskytnout dlužníkovi ke dni sepsání smlouvy o půjčce částku 4.300.000,-Kč, a to převodem na účet dlužníka; půjčka byla poskytnuta jako bezúročná s termínem splatnosti do 12. 1. 2013. Z výpisu z účtu společnosti ROSS Holding a.s., ze dne 12. 11. 2012 bylo zjištěno, že prostředky ve výši 4.300.000,-Kč byly odepsány z účtu věřitele ve prospěch účtu dlužníka. jednajícím svým předsedou představenstva Romanem Strykem a dlužníkem RHPI s.r.o., jednajícím jednatelem panem Romanem Strykem bylo zjištěno, že věřitel se zavázal půjčit dlužníkovi peněžní prostředky v celkové výši 2.500.000,-Kč, a to se smluvním úrokem 4 % p.a. Splatnost půjčky byla sjednána do 31. 7. 2014.

Již při projednávání úpadku dlužníka předložil dlužník 2 dohody o vzájemném započtení pohledávek ze dne 25. 8. 2013. Obě dohody podepsal pan Roman Stryk, a to jednak v pozici předsedy představenstva věřitele ROSS Holding a.s., jednak v pozici jednatele dlužníka RHPI, s.r.o. V dohodách byla konstatována existence pohledávek věřitele ROSS Holding a.s., za dlužníkem z titulu obou smluv o půjčce ve výši, jež se shodovala s částkami uvedenými věřitelem v insolvenčním návrhu a později i v přihlášce pohledávky. Zároveň bylo v dohodách konstatováno, že dlužník má za věřitelem splatné pohledávky z titulu smlouvy o poskytování služeb a nájemních smluv ve výši odpovídající pohledávce věřitele a že se strany dohodly na vyrovnání vzájemných závazků pohledávek započtením. Vzhledem k tomu, že ani v jedné dohodě o vzájemném započtení pohledávek nebyly pohledávky dlužníka použité k započtení dostatečně konkretizovány, dospěl insolvenční soud k závěru, že pohledávky insolvenčního navrhovatele (žalobce v tomto sporu) započtením nezanikly.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti RHPI, s.r.o., bylo zjištěno, že v době poskytnutí obou půjček byl pan Roman Stryk 50% společníkem a jediným jednatelem této právnické osoby.

Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr:

Mezi společností ROSS Holding a.s. jako věřitelem a společností RHPI s.r.o. jako dlužníkem byly uzavřeny 2 smlouvy o půjčce v režimu ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v tehdy platném znění. Podle ust. § 196a odst. 1 obchodního zákoníku ve znění platném v době uzavření obou smluv o půjčce platilo, že společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Podle § 196a odst. 2 pak platilo, že pokud jsou osoby uvedené v odstavci 1 oprávněny jednat i jménem jiné osoby, použije se ustanovení odstavce 1 obdobně i na plnění tam uvedené ve prospěch této jiné osoby. Souhlasu valné hromady není zapotřebí, jde-li o poskytnutí půjčky nebo úvěru ovládající osobou ovládané osobě.

Podrobnou zprávu o propojení mezi tímto věřitelem a dlužníkem podal insolvenční správce dne 27. 11. 2014, zpráva je založena, jak dokument A-31. Již v rozhodnutí o úpadku konstatoval insolvenční soud, že neshledal, že by existovalo koncernové propojení dlužníka s věřitelem ROSS Holding a.s. Insolvenční soud proto nesdílí názor insolvenčního navrhovatele, že k poskytnutí půjčky nebylo třeba souhlasu valné hromady s ohledem na ust. § 196a odst. 2 obchodního zákoníku.

Insolvenční soud má za prokázané, že finanční prostředky byly však dlužníkovi podle neplatně uzavřených smluv o půjčce poskytnuty. finančních prostředků, respektive rozdílu mezi poskytnutými finančními prostředky a finančními prostředky dlužníkem vrácenými, učinil tak po právu.

Vzhledem k tomu, že se dlužník dostal do prodlení se vrácením peněžitého plnění, vzniklo věřiteli dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení v sazbě stanovené podle ust. § 1 vl. nař. č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení dlužníka.

V případě smlouvy uzavřené 12. 11. 2012 vyúčtoval žalobce zákonný úrok z prodlení za období od 12. 1. 2013 do rozhodnutí o úpadku, když pro stanovení počátku běhu těchto úroků použil datum splatnosti sjednané ve smlouvě o půjčce. V tomto případě výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Repo sazba činila v rozhodném období 0,05%, proto byl zákonný úrok v sazbě 7,05% požadován přihláškou po právu.

V případě smlouvy uzavřené 29.7.2013 vyúčtoval žalobce zákonný úrok z prodlení za období od 1.8.2014 do rozhodnutí o úpadku, když pro stanovení počátku běhu těchto úroků použil datum splatnosti sjednané ve smlouvě o půjčce. V tomto případě výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Repo sazba činila v rozhodném období 0,05%, proto byl věřitel oprávněn požadovat zákonný úrok v sazbě 8,05% . Pokud požadoval méně v sazbě 7,05% p.a. , není to důvodem k nepřiznání takového nároku.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 202 IZ tak, že úspěšný věřitel nemá ve sporu o pravost, výši či pořadí přihlášené pohledávky právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 17. října 2016

JUDr. Jolana Maršíková v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková