42 ICm 3873/2015
Číslo jednací: 42 ICm 3873/2015-246

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce Luděk anonymizovano , anonymizovano , bytem Litvínovice 106, 370 01, České Budějovice, zastoupeného JUDr. Bedřichem Benkem, advokátem v Českých Budějovicích, Žižkova 1, proti žalované Růnová v.o.s., IČ 28148118, se sídlem L.B.Schneidera 569/3, 370 01, České Budějovice, insolvenční správkyni dlužníka CALIBRA -VÍNO s.r.o. v likvidaci, zastoupené Mgr. Václavem Pechouškem, advokátem v Českých Budějovicích, Krajinská 35/1, o určení popřené nevykonatelné pohledávky, takto:

I. Určuje se, že žalobcova pohledávka P8-1 přihlášená do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 41 INS 33033/2014 je zajištěna zadržovacím právem žalobce k movitým věcem dlužníka-k lahvím s vínem ve vinném sklepě nacházejícím se na parcele č. 54/6 zapsaného na LV 112 pro obec Kamenný Újezd a k.ú. Otmanka, katastrálním pracovištěm České Budějovice, Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, s výjimkou těch lahví s vínem tam se nacházejících, které jsou uloženy v samostatném drátěném boxu opatřeném úřední plombou Finančního úřadu pro Jihočeský kraj územního pracoviště v Českých Budějovicích.

II. Určuje se, že žalobce nemá za dlužníkem pohledávku z blíže nespecifikované smlouvy o půjčce peněz evidované v insolvenčním řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 41 INS 33033/2014 pod P8-2.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že jeho shora označená pohledávka P8-1 byla přihlášena do insolvenčního řízení jako zajištěná a jeho shora označená pohledávka P8-2 byla do insolvenčního řízení přihlášena po právu. Z přihlášky pohledávky P8-1 soud zjistil, že žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení svou nevykonatelnou pohledávku ve výši 1.540.000,--Kč z titulu nezaplaceného nájemného ze smlouvy o nájmu ze dne 3.4.2013 ve znění změny ze dne 3.10.2013, od které žalobce dne 12.2.2014 pro neplacení nájmeného odstoupil. Tato pohledávka byla přihlášena jako pohledávka zajištěná zadržovacím právem ve výroku I. tohoto rozsudku blíže specifikovaným s tím, že žalobce vyrozuměl dlužníka o svém zadržovacím právu dopisem ze dne 26.9.2014. Z přihlášky pohledávky P822 pak zjistil soud, že žalobce přihlásil do tohoto insolvenčního řízení svou nevykonatelnou pohledávku ve výši 5.000.000,--Kč s odůvodněním, že se jedná o pohledávky ze smlouvy o půjčce peněz, kterou žalobce nabyl na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25.3.2013 od Pavla Šandery jako postupitele, když tato pohledávka byla splatná na základě žádosti věřitele o zaplacení a tato pohledávka byla uznána dlužníkem co do důvodu i výše. Z protokolu o přezkumném jednání zjistil soud, že pořadí pohledávky P8-1 bylo popřeno insolvenčním správcem s odůvodněním, že v přihlášce není dostatečně identifikován předmět zajištění a pohledávka P8-2 byla popřena co do pravosti s odůvodněním, že insolvenční správce nemá k dispozici účetnictví dlužníka a nemůže potvrdit existenci tohoto závazku. Žalobce s popřením svých pohledávek nesouhlasil s odůvodněním, že předmět zadržovacího práva je dostatečně přesně identifikován a nelze ho zaměnit s jiným předmětem a zároveň uvedl, že dílčí pohledávka P8-2 je prokázána výpisy z účtů dlužníka, ve kterých je zaznamenán pohyb finančních prostředků, které poskytoval na základě smlouvy o půjčce Pavel Šandera dlužníku a je taktéž prokazatelná z účetnictví žalobce, neboť se půjčky odrazily v účetnictví dlužníka. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že ve vinném sklepě se nacházejí i jiné láhve s vínem, než láhve dlužníka, a to zejména láhve žalobce samotného i jiných osob a je tak objektivně neurčité, ke kterým lahvím vína se vztahuje zadržovací právo. Žalovaný též nesouhlasil s žalobními argumenty uplatněnými v rámci dílčí pohledávky P8-2 s odůvodněním, že smlouva o postoupení pohledávky, na základě které měla přejít práva ze smlouvy o půjčce na žalobce je neplatná. Přezkumné jednání se ve věci konalo dne 10.9.2015. Žaloba byla soudu doručena dne 7.10.2015 a je tedy žalobou včasnou, uplatněnou ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Mezi účastníky je nesporné, že vinný sklep na předmětném pozemku se nachází v budově, která je včleněna do svahu a vnitřní prostor samotného vinného sklepa je jedna místnost, kterou lze celou projít bez překonání jakýchkoliv překážek, např. uzamčených dveří či tak podobně. Místnost je však členěna jednotlivými boxy na víno, uprostřed je pak umístěna zadrátovaná krabice vína ve vlastnictví dlužníka, tak jak je zajistil finanční úřad. Z nájemní smlouvy mezi žalobcem a dlužníkem ze dne 4.3.2013, včetně změny nájemní smlouvy ze dne 3.10.2013 zjistil soud existenci nájemního vztahu mimo jiné i k nezkolaudované, v katastru nemovitostí nezapsané stavbě vinného sklepa, nacházejícího se na parcele č. 54/6. Z odstoupení od nájemní smlouvy ze dne 10.12.2004 má soud za prokázané ukončení nájemního vztahu mezi žalobcem a dlužníkem z titulu neplacení nájemného. Z vyrozumění o zadržovacím právu ze dne 26.9.2014 má soud za prokázané vyrozumění žalobce dlužníka o zadržení jeho movitých věcí tak, jak jsou specifikovány a vymezeny shora v přihlášce a ve výroku tohoto rozhodnutí. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně uznání postupovaného dluhu zjistil soud, že dne 25.3.2013 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi Pavlem Šanderou a žalobcem. Postupovaná pohledávka byla vymezena v této smlouvě jako část blíže nespecifikované půjčky ve výši 5.000.000,--Kč (když celková výše postupované nespecifikované půjčky v této smlouvě taktéž nebyla zaznamenána), přičemž smlouva o půjčce měla být uzavřena mezi postupníkem Pavlem Šanderou a dlužníkem, když Pavel Šandera je jednatelem dlužníka, který zároveň takto specifikovaný dluh uznal co do důvodu a výše. Pohledávka byla postoupena za částku 1 mil. Kč a ve smlouvě byla dohodnuta splatnost úplaty za postoupení pohledávky. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Co se týče vzniku zadržovacího práva, soud na základě provedeného dokazování uzavírá, že předmět zadržovacího práva je dostatečně určitě specifikován, neboť je určen jak lokací (pozemkem parc.č. 54/6, vinným sklepem nacházejícím se na tomto pozemku), tak je specifikován vlastnictvím lahví vína (ve vlastnictví dlužníka). Je tedy dostatečně určitě pozitivně vymezen lokací a vlastnictvím lahví z vína dlužníka a je taktéž vymezen negativně, neboť se na této lokaci nachází vína ve vlastnictví dlužníka, které však nejsou předmětem tohoto zadržovacího práva a když negativní vymezení se vztahuje právě na vína dlužníka, které jsou uloženy v samostatném drátěném boxu pro Finanční úřad. Co se týká dílčí pohledávky P8-2 soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávky není dostatečně určitá, neboť v ní není přesně specifikován závazek, který je předmětem postoupení, když tento závazek je specifikován pouze účastníky Pavlem Šanderou a CALIBRA-VÍNO s.r.o. a výší postupované pohledávky (která se nekryje s výší původní půjčky), avšak v postupní smlouvě není popsán nezaměnitelným způsobem právní důvod, který zahrnuje též uvedení skutkových okolností ze kterých by bylo možno přesně zjistit který závazek, ze které smlouvy o půjčce je postupován. Tomuto požadavku bylo možno vyhovět zejména časovým vymezením kdy byla smlouva o půjčce uzavřena, na jakou výši půjčky či případně dalšími údaji. Vznik zadržovacího práva soud posuzoval ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (OZ) a smlouvou o postoupení pohledávky posuzoval soud ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 OZ ve smyslu ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. (obč.zák.). Dle ustanovení § 2234 OZ má pronajímatel právo na úhradu pohledávky vůči nájemci zadržet movité věci, které má nájemce na věci nebo v ní. Dle ustanovení § 553 odst. 1 OZ o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Dle ustanovení § 37 odst. 1 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Dle ustanovení § 524 odst. 1 obč.zák., věřitel může svou pohledávku bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvu jinému. Soud vyhověl žalobě na domáhající se určení, že pohledávka P8-1 byla do tohoto insolvenčního řízení přihlášená jako zajištěná po právu s odůvodněním, že znění zadržovacího práva je dle názoru soudu dostatečně určité, neboť lze objektivně zjistit, co je předmětem zadržovacího práva, a sice 1) lahve vína ve vlastnictví žalobce, 2) nacházející se ve vinném sklepě na pozemku č. 54/6, které, za kumulativního splnění podmínek 1) a 2), nejsou po sepsání Finančním úřadem umístěné v samostatně stojícím drátěném boxu. Soud však zamítl nárok žalobce na určení, že jeho pohledávka P8-2 byla přihlášena do insolvenčního řízení po právu s odůvodněním, že žalobce není hmotněprávním nositelem případné pohledávky ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi Pavlem Šanderou a dlužníkem, neboť smlouva o postoupení pohledávky, na základě které na něj toto oprávnění mělo přejít, je neplatná pro neurčitost, neboť na základě neurčitého ujednání v postupní smlouvě nelze postupovanou pohledávku dostatečně individualizovat, a odlišit ji tak od jiné případné jiné pohledávky ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi Pavlem Šanderou a dlužníkem tak, aby je nebylo možno vzájemně zaměnit. Soud proto nemusel provádět dokazování důkazy účetní závěrkou, účetnictvím žalobce, účetnictvím dlužníka ani výpisy z účtu dlužníka, neboť pro soud je nerozhodné, zda smlouva o půjčce byla mezi Pavlem Šanderou dlužníkem vůbec uzavřena, event. zda bylo z této smlouvy plněno, a proto návrhy na doplnění dokazování z tohoto důvodu zamítl. Taktéž soud zamítl návrhy na doplnění dokazování výslechem Pavla Šandery či Radka Šandery, neboť smlouva o postoupení pohledávky je neurčitá v takové míře, že obsah této smlouvy nelze dostatečným způsobem tzv. dovysvětlit výslechem účastníků této smlouvy. Zároveň též není ze stejného důvodu potřebný výslech žalobce a není ani potřebný výslech zástupce insolvenčního správce, neboť je nerozhodné, zda je pravdivé tvrzení isnolvenčního správce z přezkumného jednání, zda disponuje účetnictvím žalobce či nikoli. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když při poměrně stejném úspěchu obou účastníků nemá ani jeden z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V Českých Budějovicích dne 7.1.2016

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Jana Havlenová