42 ICm 3682/2013
č.j.: 42 ICm 3682/2013 KSPH 42 INS 20476/2012

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze se sídlem Nám. Kinských 5, 150 75 Praha 5 rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Bartákovou ve věci žalobce Ing. Jaroslava Drahovzala, narozeného dne 15. 9. 1949, bytem Jeronýmova 643, 282 02 Kolín, zastoupeného Mgr. Jarmilou Grumlovou, advokátkou se sídlem Politických vězňů 98, 280 02 Kolín proti žalovaným 1) Mgr. Anně Zingrové, IČ: 63108615 se sídlem Bratří Čapků 1851/24, 101 00 Praha 10, insolvenční správkyni a dlužníkům 2) Ivetě anonymizovano , anonymizovano a 3) Ondřeji Koky, narozenému anonymizovano , oba bytem Tovární 1143, 280 02 Kolín, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníky Ivetou Ko anonymizovano , bytem Tovární č. 1413, Kolín a Ondrejem anonymizovano , anonymizovano , bytem Tovární č. 1413, Kolín, pohledávku v celkové výši 662 556,-Kč a to v těchto částkách: 2x 45 000,-Kč z titulu směnky ze dne 3. 9. 2011, 490 000,-Kč z titulu směnky ze dne 19. 6. 2011, 2 krát 41 278,-Kč z titulu směnky ze dne 4. 5. 2007, vše uplatněno v insolvenčním řízení sp.zn. KSPH 42 INS 20476/2012 přihláškami ze dne 9. 10. 2012. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Na základě insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne 22. 8. 2012, který podal dlužník Ondřej Koky, narozený anonymizovano , bytem Tovární 1143, 280 02 Kolín, bylo zahájeno insolvenční řízení vedené pod sp. zn. KSPH 42 INS 20492/2012. Na základě insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení ze dne 22. 8. 2012, který podala dlužnice Iveta anonymizovano , anonymizovano , bytem Tovární 1143, 280 02 Kolín, isir.justi ce.cz bylo zahájeno insolvenční řízení vedené pod. sp. zn. KSPH 42 INS 20476/2012. Obě řízení byla usnesením KSPH 42 INS 20476/2012-A-8 ze dne 3. 9. 2012 spojena a dále vedena pod sp. zn. KSPH 42 INS 20476/2012.

Usnesením KSPH 42 INS 20476/2012-A-9 ze dne 5. 8. 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a dlužnice a bylo povoleno řešit jejich úpadek oddlužením. Insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Anna Zingrová, IČ 63108615 se sídlem Bratří Čapků 1851/24, 101 00 Praha 10.

Žalobce přihlásil dne 9. 10. 2012 za dlužníkem 6 pohledávek a téhož dne za dlužnicí 4 pohledávky.

Na přezkumném jednání, které se konalo dne 4. 10. 2013 žalovaná popřela pohledávky žalobce, které přihlásil do insolvenčního řízení dne 9. 10. 2012 a to pohledávky č. 1 ve výši 45 000,-Kč, č. 2 ve výši 490 000,-Kč č. 3 ve výši 46 353,-Kč, č. 5 ve výši 15 368,-Kč, č. 6 ve výši 450 000,-Kč, č. 7 ve výši 490 000,-Kč č. 8 ve výši 41 278,-Kč, č. 9 ve výši 5 770,-Kč s tím, že pohledávky byly popřeny pro jejich pravost především z toho důvodu, že nebyly předloženy originály směnek.

Pohledávky č. 4 ve výši 46 353,-Kč a č. 10 ve výši 50 583,-Kč byly žalovanou uznány.

Vyrozumění o popření pohledávek obdržel žalobce dne 10. 10. 2013.

Dne 29. 10. 2013 podal žalobce žalobu, ve které trval na tom, že jím přihlášené pohledávky, které žalovaná popřela, byly přihlášeny po právu, přičemž pohledávky č. 5 a č. 9 byly dlužníkem po podání přihlášky uhrazeny.

Žalobce nesouhlasil s popřením svých pohledávek z důvodu, že nebyly předloženy originály směnek, neboť originál směnky ze dne 3. 9. 2011 ve výši 45 000,-Kč dokládající pohledávku č. 1 je založen u Krajského soudu v Praze ve spisu 37 INS 24751/2013, o čemž žalobce vyrozuměl žalovanou e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem dne 3. 10. 2013.

Originál směnky ze dne 4. 5. 2007 ve výši 43 600,-Kč dokládající pohledávku č. 3 (ve výši 46 353,-Kč, ale správně má být uvedena částka 41 278,-Kč) je založen u Krajského soudu v Praze ve spisu 37 INS 24751/2013, o čemž žalobce vyrozuměl žalovanou e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem dne 3. 10. 2013.

Originál směnky ze dne 3. 9. 2011 ve výši 45 000,-Kč dokládající pohledávku č. 6 je založen u Krajského soudu v Praze ve spisu 37 INS 24751/2013, o čemž žalobce vyrozuměl žalovanou e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem dne 3. 10. 2013.

Originál směnky ze dne 19. 6. 2011, splatné dne 10. 9. 2012 ve výši 490 000,-Kč, dokládající pohledávku č. 7 žalobce dne 3. 10. 2013 založil u Krajského soudu v Praze, přičemž o tom žalobce vyrozuměl žalovanou e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem téhož dne. Žalobce tvrdí, že směnka má všechny náležitosti směnky vlastní a není neurčitá, podpisy jsou pravé.

Originál směnky ze dne 4. 5. 2007 ve výši 43 600,-Kč dokládající pohledávku č. 8 ve výši 41 278,-Kč je založen u Krajského soudu v Praze ve spisu 37 INS 24751/2013, o čemž žalobce vyrozuměl žalovanou e-mailovou zprávou s elektronickým podpisem dne 3. 10. 2013.

Žalobce se proto domáhal, aby bylo určeno, že má za dlužníky z titulu uvedených směnek pohledávku v celkové výši 662 556,-Kč, která se skládá z částky 2x 45 000,-Kč ze směnky ze dne

3. 9. 2011, z částky 490 000,-Kč ze směnky ze dne 19. 6. 2011 a z částky 2x 41 278,-Kč ze směnky ze dne 4. 5. 2007.

Žalobce žalobu upřesnil podáním ze dne 14. 11. 2013 a to tak, že právním důvodem pohledávek jsou směnky, jejichž originály jsou již založeny u Krajského soudu v Praze a to směnka ze dne 4. 5. 2007 na částku 43 600,-Kč splatná dne 1. 9. 2011 a směnka ze dne 3. 9. 2011 na částku 45 000,-Kč, splatná dne 3. 9. 2012. tyto směnky jsou založeny u spisové značky KSPH 37 INS 24751/2013. Dále směnka ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 0000,-Kč splatná dne 3. 10. 2013 do podatelny Krajského soudu v Praze ke spisové značce KSPH 42 INS 20476/2012.

Předložením originálů směnek tak podle žalobce odpadl jediný důvod jejich popření, a to u pohledávek č. 1, 3, 6, a 8. U pohledávky č. 7 originál směnky rovněž existuje a směnka je určitá, má všechny náležitosti a pro případ, že by byla zpochybňována pravost podpisů na směnce, navrhnul žalobce důkaz znaleckým posudkem.

Dne 26. 5. 2015 navrhl žalobce, aby soud připustil, aby do řízení vstoupili jako 2. a 3. žalovaný dlužníci Iveta K anonymizovano a Ondřej Koky, anonymizovano , oba bytem Tovární č. 1143, Kolín a to proto, že byl insolvenční správkyní (žalovanou) poučen o tom, že pokud nesouhlasí s popřením svých pohledávek v insolvenčním řízení, aby žalobu na určení existence svých pohledávek podal pouze proti insolvenční správkyni. Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 4. 10. 2013 sice vyplývá, že dlužníci všechny přihlášené pohledávky uznávají, ale v seznamu přihlášených pohledávek, který je součástí protokolu o přezkumném jednání dlužníci pohledávky žalobce popírají, shodně jako insolvenční správkyně (žalovaná). Byla-li však přihlášená pohledávka věřitele na přezkumném jednání popřena insolvenčním správcem i dlužníkem a bylo -li schváleno oddlužení nebo povolena reorganizace, přihlášený věřitel podává žalobu na určení pravosti, výše nebo pořadí jak proti insolvenčnímu správci, tak proti dlužníku. Protože insolvenční správkyně (žalovaná) věřitele poučila nesprávně a také z důvodu ne zcela jasného úkonu dlužníků o popření pohledávek věřitele u přezkumného jednání, podal žalobce uvedený návrh. Insolvenční soud usnesením-111 ze dne 6. 5. 2016 návrhu vyhověl.

Žalovaná vyrozuměla žalobce o popření jeho pohledávek dne 8. 10. 2013, uvedla, že dlužníci se vyjádřili shodně jako insolvenční správkyně (žalovaná) a poučila jej, že pokud trvá na své přihlášené pohledávce, která byla popřena co do pravosti a výše, je oprávněn podat u insolvenčního soudu proti insolvenčnímu správci žalobu na určení pravosti a výše pohledávky a to ve lhůtě 30 dnů od přezkumného jednání s tím, že tato lhůta neskončí dříve než 15 dnů ode dne doručení vyrozumění.

Žalovaná se k pohledávkám uvedeným v žalobě vyjádřila v podání ze dne 27. 1. 2014 (č.l. 40) tak, že pohledávku č. 1, č. 3, č. 6, a č. 8 popřela z důvodu nepředložení originálu směnky při jednání u soudu a tvrzení žalobce, že je založena u jiného soudního spisu u Krajského soudu v Praze neobstojí, neboť ani insolvenční správce ani soud nemůže nahradit úkony vlastníka směnky.

Pohledávka č. 2, a pohledávka č. 7, které jsou duplicitní, byly popřeny z důvodu nepředložení originálu směnky při jednání u soudu a také proto, že je směnka neurčitá a dlužník podal trestní oznámení pro neexistenci pohledávky ze směnky. Žalovaná navrhla, aby tato směnka na částku 490 000,-Kč byla podrobena znaleckému zkoumání, neboť dlužníci tvrdí, že ji nepodepsali a že ji žalobce vytvořil bez jejich vědomí.

Pohledávky č. 5 a č. 9 byly uhrazeny.

Soud ustanovil usnesením ze dne 24. 4. 2014 (č.l. 44) znalkyni JUDr. Jarmilu Hanykovou CSc., IČO 66226350, se sídlem Zlenice 77, 257 22 Čerčany, z oboru písmoznalectví a uložil jí, aby zkoumala, zda jsou podpisy na všech třech směnkách podpisy dlužnice.

Při jednání před soudem dne 22. 5. 2016 provedl soud důkaz originály směnek č. 957/2013 znějící na částku 490 000,-Kč, č. 945/2013 znějící na částku 45 000,-Kč a č. 944/2013 na částku 43 600,-Kč, a to:

originál směnky ze dne 4. 5. 2007 (kopie na č.l. 16)

originál směnky ze dne 3. 9. 2011 (kopie na č.l. 17)

originál směnky ze dne 19. 6. 2001 (kopie na č.l. 18)

přihláškou pohledávky za dlužnicí (č.l.19)

přihláškou pohledávky za dlužníkem (č.l.24)

vyrozuměním o popření pohledávek (č.l. 38)

znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví (č.l. 50)

Žalobce, žalovaná i dlužníci učinili nesporným, že směnka ze dne 3. 9. 2011, která zní na částku 45 000,-Kč je pravá, dlužnice potvrdila, že tuto směnku skutečně podepsala. Žalobce, žalovaná i dlužníci souhlasili, že grafická podoba podpisů dlužnice i dlužníka na všech třech směnkách se shoduje. Sporné však mezi žalobcem a žalobkyní a dlužníky zůstalo, zda podpisy dlužníků nebyly na zbývající 2 směnky ze dne 4. 5. 2007 na částku 43 600,-Kč a ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 000,-Kč, přeneseny uměle, nějakým technickým způsobem, zřejmě přefocením. Žalobce poukázal na vyjádření znalkyně z oboru písmoznalectví, JUDr. Jarmily Hanykové, CSc., ve znaleckém posudku na straně 3, odst. 4 že fyzikálním zkoumáním nebyly nalezeny žádné znaky, které by nasvědčovaly možnému technickému padělání zkoumaných podpisů, avšak žalovaná i dlužníci navrhli provedení důkazu znalcem specializovaným na technické zkoumání dokladů a písemností. Soud usnesením ze dne 4. 8. 2015 (č.l. 86) ustanovil znalce z oboru kriminalita a tiskařství, Ing. Davida Hermana, IČO 71488111 se sídlem Stradonice 55, 440 01 Louny a uložil mu, aby odpověděl na otázku, zda jsou podpisy dlužnice a dlužníka na směnce vlastní ze dne 4. 5. 2007, a na směnce vlastní ze dne 19. 6. 2011, vystavených na řad Jaroslava Drahovzala na směnečný peníz 43 600,-Kč a směnečný peníz 490 000,-Kč technickými padělky. Znalec vyhotovil znalecký posudek (č.l. 93) s tím závěrem, že podpisy dlužnice a dlužníka ani na jedné z uvedených směnek nejsou technickými padělky.

Soud vyzval žalobce, žalovanou i dlužníky usnesením (č.l. 102) ze dne 29. 2. 2016, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení vyjádřili ke znaleckému posudku, který jim byl zaslán a sdělili, zda trvají na výslechu znalce a pokud tomu tak nebude, zda souhlasí, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat, že proti znaleckému posudku námitky nemají, výslech znalce při jednání nepožadují a souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.

Žalobce se k výzvě soudu vyjádřil (č.l. 106) tak, že výslech znalce nežádá a žádné námitky proti znaleckému posudku nemá, žalovaná a dlužníci se nevyjádřili.

Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu (ději), a to že dlužník (žalovaný) Ondrej Koky, vystavil dne 4. 5. 2007 směnku vlastní, ve které se zavázal zaplatit věřiteli (žalobci) dne 1. 9. 2011 částku 43 600,-Kč. Na líc směnky se kromě dlužníka a Miroslava Netopila podepsala i dlužnice (žalovaná). Miroslav Netopil vystavil dne 3. 9. 2011 směnku vlastní, ve které se zavázal zaplatit věřiteli (žalobci) dne 3. 9. 2012 částku 45 000,-Kč, na líc směnky se podepsali i oba dlužníci (žalovaní) a Marian Koky. Dlužník (žalovaný)vystavil dne 19. 6. 2011 směnku vlastní, ve které se zavázal zaplatit věřiteli (žalobci) dne 10. 9. 2012 částku 490 000,-Kč, na líc směnky se podepsala i dlužnice a Iveta Pechová.

Usnesením KSPH 42 INS 20476/2012-A-9 ze dne 5. 8. 2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a dlužnice (žalovaných) a bylo povoleno řešit jejich úpadek oddlužením. Insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Anna Zingrová, IČ 63108615 se sídlem Bratří Čapků 1851/24, 101 00 Praha 10, (žalovaná).

Žalobce přihlásil dne 9. 10. 2012 za dlužníkem 6 pohledávek a téhož dne za dlužnicí 4 pohledávky.

Na přezkumném jednání, které se konalo dne 4. 10. 2013 žalovaná popřela pohledávky žalobce, které přihlásil do insolvenčního řízení dne 9. 10. 2012 a to pohledávky č. 1 ve výši 45 000,-Kč, č. 2 ve výši 490 000,-Kč č. 3 ve výši 46 353,-Kč, č. 5 ve výši 15 368,-Kč, č. 6 ve výši 450 000,-Kč, č. 7 ve výši 490 000,-Kč č. 8 ve výši 41 278,-Kč, č. 9 ve výši 5 770,-Kč s tím, že pohledávky byly popřeny pro jejich pravost především z toho důvodu, že nebyly předloženy originály směnek, směnku ze dne 10. 9. 2012 popírala žalovaná také pro její neurčitost.

Dlužníci podle protokolu z přezkumného jednání všechny přihlášené pohledávky uznali, ale na přezkumných listech, které jsou součástí protokolu z přezkumného jednání je vyznačeno, že stanovisko dlužníků je shodné se stanoviskem insolvenční správkyně a dlužníci popírají pohledávky žalobce shodně jako ona.

Z vyrozumění ze dne 8. 10. 2013 o popření pohledávek na přezkumném jednání konaném dne 4. 10. 2013, které bylo žalobci doručeno dne10. 10. 201 soud zjistil, že žalobkyně, ač konstatovala, že se dlužníci v popěrném úkonu shodují s insolvenční správkyní, poučila žalobce, že je oprávněn podat žalobu (pouze) proti insolvenčnímu správci (a nikoliv i proti dlužníkům).

Žalobce podal žalobu včas, upřesnil ji podáním ze dne 14. 11. 2013 a to tak, že právním důvodem pohledávek jsou směnky, jejichž originály jsou již založeny u Krajského soudu v Praze a to směnka ze dne 4. 5. 2007 na částku 43 600,-Kč splatná dne 1. 9. 2011 a směnka ze dne 3. 9. 2011 na částku 45 000,-Kč, splatná dne 3. 9. 2012. tyto směnky jsou založeny u spisové značky KSPH 37 INS 24751/2013. Dále směnka ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 0000,-Kč splatná dne 3. 10. 2013, která byla doručena žalobcem do podatelny Krajského soudu v Praze ke spisové značce KSPH 42 INS 20476/2012.

Protože insolvenční správkyně (žalovaná) věřitele poučila nesprávně a také z důvodu ne zcela jasného úkonu dlužníků o popření pohledávek věřitele u přezkumného jednání, soud vyhověl návrhu žalobce, aby soud připustil, aby do řízení vstoupili jako 2. a 3. žalovaný oba dlužníci.

Na jednání před soudem dne 22. 5. 2015 byly předloženy originály všech tří směnek a byl proveden důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Ze závěrů posudku soud zjistil, že podpis na všech třech směnkách je pravým podpisem výstavce Ivety anonymizovano . Současně znalkyně na str. 3 odst. č. 4 znaleckého posudku konstatovala, že Fyzikálním zkoumáním nebyly nalezeny žádné znaky, které by nasvědčovaly možnému technickému padělání zkoumaných podpisů.

Žalovaná i oba žalovaní dlužníci uznali, že směnka ze dne 3. 9. 2011 na částku 45 000,-Kč je pravá a že ji dlužnice skutečně podepsala. Všichni žalovaní také uznali, že grafická podoba podpisů dlužníka a dlužnice na všech třech směnkách je shodná.

Sporná zůstala pravost směnek ze dne 4. 5. 2007, vystavené na částku 43 600,-Kč a ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 000,-Kč a to v tom smyslu, že dlužníci sice uznávali podobu svých podpisů, ale namítali, že jejich podpisy byly na tyto směnky nějakým technickým způsobem přeneseny a směnky byly vyrobeny uměle, dlužníci je fakticky nikdy nepodepsali.

Pokud jde o směnku ze dne 19. 6. 2011 vystavenou na částku 490 000,-Kč, je na ní uvedeno datum a místo vydání, (Kolín, dne 19. června 2011), místo placení (Kolín), kdy bude na směnku hrazeno (za tuto směnku zaplatím dne 10. září 2012) komu (na řad Jaroslava Drahovzala), jaká částka bude hrazena (490 000,-Kč ), kdo je výstavce (jako výstavce je zde uveden Ondrej koky, anonymizovano Iveta a Pechová Iveta, nikdo z nich není výslovně označen jako aval)

Ze znaleckého posudku z oboru kriminalita a tiskařství soud zjistil, že na směnkách ze dne 4. 5. 2007, vystavené na částku 43 600,-Kč a ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 000,-Kč podpisy Ivety anonymizovano a Ondřeje Kokyho, anonymizovano nejsou technickými padělky.

Podle ustanovení § 410 odst. 1, věta prvá, zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen IZ, není-li dále stanoveno jinak, platí o přezkoumání přihlášených pohledávek za trvání účinnosti oddlužení obdobně § 190 až 202.

Podle téhož ustanovení odst. 2 IZ popření pohledávky nezajištěného věřitele dlužníkem má za trvání účinků schválení oddlužení tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem. Jestliže dlužník popřel pohledávku při přezkumném jednání, které se konalo před schválením oddlužení, nastávají účinky tohoto popření dnem, kdy nastaly účinky oddlužení; tento den je rozhodný i pro počátek běhu lhůt k podání žaloby o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky, která byla popřena dlužníkem. Věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena dlužníkem, podávají žalobu vždy vůči dlužníku.

Podle ustanovení § 197 odst. 2 IZ věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, poučí insolvenční správce nebo insolvenční soud při přezkumném jednání o dalším postupu; věřitele, který se přezkumného jednání nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle ustanovení § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci.

Podle ustanovení § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. musí vlastní směnka obsahovat označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce.

V průběhu řízení byly předloženy originály všech tří směnek. Pravost směnky ze dne 3. 9. 2011 na částku 45 000,-Kč dlužnice výslovně uznala. Tvrzení dlužníků, že směnky ze dne 4. 5. 2007 na částku 43 600,-Kč a ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 000,-Kč nepodepsali a že tyto směnky byly vytvořeny uměle, například přefocením, bylo spolehlivě vyvráceno znaleckými posudky z oboru písmoznalectví a z oboru kriminalita a tiskařství, z jejichž závěrů bylo zjištěno, že podpisy dlužníků na směnkách jsou jejich vlastní a směnky ze dne 4. 5. 2007 a ze dne 19. 6. 2011 nejsou technickými padělky. Směnka ze dne 19. 6. 2011 na částku 490 000,-Kč je určitá a splňuje kritéria § 75 zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb.

Žalobou mělo být určeno, zda žalobce mohl uplatnit pohledávky ze směnky vůči oběma dlužníkům. Oba dlužníci byli výstavci všech třech směnek, proto pohledávky mohly být uplatněny vůči oběma. To však neznamená, že každý z dlužníků má samostatný závazek ze směnky na uvedenou částku. Oba dlužníci jsou povinni plnit závazky ze směnek, které podepsali společně a nerozdílně. Vůči každému z dlužníků byla pohledávka uplatněna po právu, neboť nároky byly žalovanou popřeny nikoliv z důvodu duplicity pohledávek, ale proto, že nebyly předloženy originály směnek. Žalobci tak nezbylo, než žalovat učení pravosti pohledávky vůči každému z dlužníků. Jinak řečeno, žalobce nemá nárok na vyplacení dvojnásobku částky, na kterou byly vystaveny směnky, ale pouze a právě na tu částku, na kterou byly směnky vystaveny, přičemž dlužníci jsou k vyplacení těchto částek zavázáni společně a nerozdílně.

O nákladech řízení rozhoduje soud podle ust. § 151 odst. l za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, a to proti tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl.

V daném případě však soud rozhodl o nákladech řízení podle speciálního ust. § 163 ve spojení s ust. § 202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Soud se držel uvedeného pravidla, a rozhodl proto tak, že nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Pokud jde o žalované dlužníky, kteří neměli ve věci úspěch, stali se účastníky řízení v důsledku nesrovnalostí na straně insolvenčního správce, které se nepodařilo odstranit ani soudu a to ve zjištění, zda dlužníci popírali pohledávky svého věřitele shodně s insolvenční správkyní či nikoliv. V této situaci spatřuje soud důvody hodné zvláštního zřetele a proto rozhodl o postupu podle § 150 o.s.ř. a nikomu z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení vůči dlužníkům.

Poučení: Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o.s.ř.). Podání učiněné tele-faxem nebo v elektronické podobě (bez uznávaného elektronického podpisu), je třeba ve lhůtě tří dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží (§ 42 odst. 2 o.s.ř.).

Praha 10. listopadu 2017

JUDr. Jitka Bartáková soudkyně