42 ICm 3003/2016
Číslo jednací: 42 ICm 3003/2016-9

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce LIQUIDATORS v.o.s., IČO 24817465, Radhošťská 1942/2, 130 00, Praha 3, proti žalovanému SECAPITAL S.a.r.l., Jiné reg.č. B 108305, rue Jean Piret 1A, L-2350, Lucemburk, LU, zast.: JUDr. Jiří Šmída, Eliščino nábřeží 280/23, Hradec Králové, o určení pravosti pohledávky, takto:

I. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku z titulu náhrady nákladů rozhodčího řízení přiznaných žalovanému rozhodčím nálezem JUDr. Marka Ivčiče, č. 59727/2012 z 11.3.2014 ve výši 28.667,20 Kč přihlášených žalovaným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27 INS 9866/2016 jako přihláška P5.

II. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku z titulu úhrady nákladů exekuce přiznaných žalovanému příkazem k úhradě nákladů exekuce soudního exekutora JUDr. Petra Kociána ze dne 29.6.2016, č.j. 137 Ex 12098/13-77 ve výši 11.834,--Kč přihlášených žalovaným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27 INS 9866/2016 jako přihláška P8-2.

III. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku z titulu náhrady nákladů rozhodčího řízení přiznaných žalovanému rozhodčím nálezem isir.justi ce.cz

rozhodce Bc. Martina Sedláčka ze dne 1.9.2009, sp.zn. 20597/09 ve výši 1.785,--Kč přihlášených žalovaným do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27 INS 9866/2016 jako přihláška P9.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit ČR-Krajskému soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek ve výši 5.000,--Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že žalovaný nemá za žalobcem shora označené pohledávky, které žalovaný přihlásil do shora označeného insolvenčního řízení. Z přihlášky pohledávky P5 do tohoto insolvenčního řízení zjistil soud, že žalovaný přihlásil pod touto přihláškou mimo jiné i pohledávku z titulu shora označeného rozhodčího nálezu, kterým byl rozhodován spor mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem vzešlý ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta ze dne 17.6.2008. Z přihlášky pohledávky P8-2 zjistil soud, že do tohoto insolvenčního řízení přihlásil žalobce pohledávku z titulu náhrady nákladů řízení s odkazem na shora označený příkaz k úhradě nákladů exekuce. Z přihlášky P9 do tohoto insolvenčního řízení zjistil soud, že žalovaný přihlásil touto přihláškou mimo jiné i pohledávku ze shora označeného titulu náhrady nákladů rozhodčího řízení, která byla právnímu předchůdci žalovaného přiznána shora označeným rozhodčím nálezem, ve kterém byl rozhodován spor mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem plynoucí ze smlouvy o úvěru č. 8334215100. Z protokolu o přezkumném jednání zjistil soud, že pohledávka P5 byla popřena v projednávané výši s odůvodněním, že rozhodčí nález je nicotný, neboť rozhodce neměl pravomoc ve věci rozhodnout z důvodu neplatně sjednané rozhodčí doložky. Přihláška pohledávky P8 byla v projednávané výši popřena co do pravosti, neboť příkaz k úhradě nákladů exekuce nenabyl do rozhodnutí o úpadku právní moci. Přihláška pohledávky P9 pak byla v odpovídající výši popřena s odůvodněním, že předmětný rozhodčí nález je nicotný, neboť rozhodce neměl pravomoc ve věci rozhodnout z důvodu neplatně sjednané rozhodčí doložky. V žalobě setrval žalobce na svých popěrných argumentech. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. projednal věc bez nařízení jednání, když účastníci tímto postupem soudu vyslovili souhlas. Přezkumné jednání se konalo dne 25.7.2016 a žaloba byla doručena soudu dne 23.8.2016 a je žalobou včasnou, uplatněnou ve lhůtě dle ustanovení § 199 odst. 1 IZ. Prvotní závěr musel soud učinil v otázce, zda-li uplatněné pohledávky P5 a P9 jsou pohledávkami vykonatelnými či nevykonatelnými. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním klienta ze dne 17.6.2008 uzavřené mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem soud zjistil, že v článku IV. bod 8 byla sjednána rozhodčí doložka, na základě které se účastníci dohodli, že veškeré vzešlé majetkové spory budou řešeny v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem dle rozhodčího řádu a poplatkového řádu vydaným Sdružením rozhodců s.r.o.. Ze smlouvy o

úvěru ze dne 15.12.2006 č. 8334215100 sjednané mezi právním předchůdcem žalovaného a dlužníkem zjistil soud, že ve Všeobecných úvěrových podmínkách v bodě IV.-8.1. byla sjednána mezi účastníky tzv. rozhodčí doložka s tím, že veškeré spory se účastníci zavázali řešit v rozhodčím řízení před jediným rozhodcem v souladu s rozhodčím řádem a poplatkovým řádem vydaným Sdružením rozhodců s.r.o.. Dle zákona č. 216/1994 Sb. ve stavu platném k 31.3.2012 může být vyloučena pravomoc obecných soudu a svěřena pravomoc k rozhodnutí sporu mezi účastníky buď rozhodci ad hoc (na základě § 4) či stálému rozhodčímu soudu podle ustanovení § 13 tohoto zákona. Ve věci je však zřejmé, že v obou případech rozhodce ad hoc nebyl ve smlouvě určen ani nebyl určen přezkoumatelným transparentním způsobem, způsob jeho určení, když jeho výběr měla provést společnost Sdružení rozhodců s.r.o., která není stálým rozhodčím soudem. Soud proto dospěl k závěru, že takto sjednané rozhodčí doložky jsou neplatné dle ustanovení § 39 obč.zák. když ke stejným závěrům dospěl i Velký senát Nejvyššího soudu ve svém rozhodnutí sp.zn. 31 Cdo 1945/2010. Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27.4.2016, sp.zn. 27 INS 9866/2016-A-3 zjistil soud, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 27.4.2016. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30.5.2016, č.j. 27 INS 9866/2016-A-7 zjistil soud, že úpadek dlužníka byl zjištěn k 30.5.2016. Z přihlášky pohledávky P8 zjistil soud, že tato byla podána soudu dne 29.6.2016. Ze shora označeného příkazu k úhradě nákladů exekuce zjistil soud, že tento byl vydán dne 29.6.2016. Dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojují účinky, že výkon rozhodnutí či exekuce, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané tvrzení žalobce, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku z titulu nákladů shora označeného rozhodčího řízení (viz výrok I. tohoto rozhodnutí), neboť rozhodčí řízení bylo vedené, na základě neplatné rozhodčí doložky a rozhodce tedy neměl pravomoc k rozhodování sporu a v daném rozhodčím sporu tak nemohla vzniknout žalovanému pohledávka z titulu nákladů rozhodčího řízení. Ke stejným závěrům dospěl soud i v případě uplatněné pohledávky z titulu nákladů rozhodčího řízení uplatněných přihláškou P9 (výrok III. tohoto rozhodnutí). Soud má zároveň za prokázané správné tvrzení žalobce, že žalovaný nemá za dlužníkem pohledávku z titulu shora označeného příkazu k úhradě nákladů exekuce. Příkaz k úhradě nákladů exekuce byl jednak vydán v rozporu s omezením vtěleným do ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ, když vydání příkazu k úhradě a nákladů exekuce nutno považovat jako provádění exekuce a zároveň je zřejmé, že do insolvenčního řízení byla přihlášena pohledávka před její právní mocí, neboť byla přihlášena dne 29.6.2016, přičemž příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vydán též dne 29.6.2016. Toto rozhodnutí nemohlo nabýt právní moci nejen v návaznosti na nemožnost proběhnutí lhůty k podání námitek do příkazu k úhradě nákladů exekuce, ale také díky omezením vtěleným do ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Před právní mocí rozhodnutí, které přiznává účastníku právo na náhradu nákladů soudního řízení nelze tuto pohledávku z titulu konstitutivního rozhodnutí soudního exekutora přihlásit do insolvenčního řízení, když ke stejným závěrům dospěl Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí spisové značky 29 ICdo 62/2014. Soud proto všem třem žalobním nátokům jako důvodným vyhověl. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšnému žalobci náklady řízení nevznikly. O přechodu poplatkové povinnosti rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, neboť žalobce jako insolvenční správce je od poplatku osvobozen a soudní poplatek tak přechází na neúspěšného žalovaného. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 13 bod 1 písm. a) Sazebníku soudního poplatků. Soudní poplatek uhraďte převodem na účet Krajského soudu v Českých Budějovicích, vedený u ČNB České Budějovice, č. účtu 3703-8920231/0710, VS 4242300316, BIC: CNBACZPP, IBAN: CZ06 0710 0037 0300 0892 0231. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 4.10.2016

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce