42 ICm 2936/2016
42 ICm 2936/2016-40 KSHK 42 INS 3587/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce JUDr. Zdeňka Šulce, RČ: 550217/0322, Václavské nám. 18/780, 111 21 Praha 1-Nové Město, proti žalovanému Mgr. Václavu Sychrovskému, advokátu se sídlem Československé armády 556, 500 03 Hradec Králové, jako insolvenčního správce dlužníka Ing. Pavla Hančara, RČ: 561126/1249, Riegrova 1048, 508 01 Hořice, o určení existence pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že žalobce má za dlužníkem Ing. Pavlem Hančarem pohledávku ve výši 169.056,00 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění Žalobou ze dne 16. 8. 2016 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem Ing. Pavlem černém pohledávku ve výši 169.056 Kč z titulu náhrady nákladů soudního řízení. Žalobu odůvodnil tím, že přihláškou pohledávky uplatnil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 2 045 384 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 7. 2014, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 76.178,86 Kč a částku 169.056 Kč jako náklady řízení podle rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 15. 12. 2015, č. j. 207C 34/2015-20. Při přezkumném jednání insolvenční správce popřel zákonný úrok z prodlení do výše 28.207,95 Kč a pohledávku ve výši 169.056 Kč z titulu náhrady nákladů řízení. Touto žalobou se žalobce domáhá zjištění toliko popřené pohledávky z titulu náhrady nákladů řízení. V žalobě žalobce poukázal na to, že dlužník napadl rozsudek č. j. 207C 34/215-20 odvoláním a procesními úkony zdržovat projednání odvolání až do zahájení insolvenčního řízení. V důsledku zjištění úpadku dlužníka bylo soudní řízení přerušeno. Rozhodnutí tak nenabylo právní moci. isir.justi ce.cz na to, že náhrada nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká teprve až na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu. Pravomocně žalobci právo na náhradu nákladů řízení ve výši 169.056 Kč přiznáno nebylo.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav: Z přihlášky žalobce do insolvenčního řízení ze dne 16. 2. 2016 bylo zjištěno, že jako pohledávku č P1.2 přihlásil žalobce částku 169.056 Kč z titulu přisouzených nákladů řízení podle rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 15. 12. 2015, č. j. 207C 34/2015-20. Z protokolu o přezkumného jednání bylo zjištěno, že tento nárok popřel insolvenční správce s odůvodněním, že rozsudek nenabyl právní moci, neboť byl napaden odvoláním. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně čj. 207C 34/2015-20 bylo zjištěno, že Okresní soud v Jičíně zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 2.161.425 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2015 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení zaplatit částku 169.056 Kč. Rozsudek nenabyl právní moci, když jej žalovaný dlužník napadl včas podaným odvoláním.

Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr:

Již v rozsudku ze dne 31. března 2015, sp. zn. 29 ICdo 62/2014 konstatoval Nejvyšší soud ČR, že před právní mocí rozhodnutí, kterým soud přizná účastníku občanského soudního řízení nárok na náhradu nákladů řízení (před okamžikem vzniku nároku na náhradu nákladů řízení), nelze takový nárok přihlásit do insolvenčního řízení ani jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky. Za daného stavu, kdy do rozhodnutí o úpadku nebyly žalobci soudem náklady řízení pravomocně přiznány, pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení žalobci nevznikla. Proto shledal insolvenční soud popěrný úkon insolvenčního správce důvodným a rozhodl, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.

Nad rámec výše uvedeného insolvenční soud konstatuje následující: Při projednávání této incidenční žaloby žalovaný insolvenční správce uvedl, že Okresní soud v Jičíně vydal k návrhu žalobce usnesení o tom, že v řízení bude pokračováno. Zároveň vyslovil žalovaný správce názor, že usnesení bylo vydáno v rozporu s § 140a IZ a v rozporu s ustanovením § 265 odst. 1 IZ. K tomu insolvenční soud konstatuje, že řízení o zaplacení částky 2.161.425 Kč bylo před okresním soudem zahájeno v říjnu 2015, insolvenční řízení bylo zahájeno v roce 2016 a rozhodnutím o úpadku došlo podle § 140a IZ k přerušení řízení, v tomto případě již k přerušení řízení odvolacího. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu byl dluh ze zápůjčky, tedy nárok, jež má být uplatněn přihláškou, nelze v projednávání takovéhoto sporu pokračovat, pokud by k tomu nedal pokyn insolvenční soud podle § 265 odst. 2 a 3 IZ. Takového pokynu nebylo zapotřebí, neboť žalobou uplatněný nárok (právo na vrácení zápůjčky) byl do insolvenčního řízení přihlášen a zjištěn.

Pokud žalobce v žalobě poukazuje na nepřiměřenou tvrdost výše uvedeného postupu, kterým je mu znemožněno dosáhnout v konkursu náhrady nákladů řízení, pak insolvenční soud odkazuje na závěry obsažené například v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 29 NSČR 54/2016 nebo v rozhodnutí ze dne 30. 11. 2015, sp. zn. 29 NSČR 110/2015. Z výše uvedených rozhodnutí plyne, že příslušenství pohledávky tvořené soudně přiznanou náhradou nákladů řízení zásadně sdílí, co do pořadí, osud jistiny, bez zřetele kterým byla taková náhrada nákladů řízení přiznána. Nepovažuje se za nový dluh, který by měl být v průběhu insolvenčního řízení ze strany dlužníka uspokojen mimo insolvenční řízení, a dopadá ně shodně jako na pohledávku, která byla předmětem řízení, osvobození od dluhů. Tato judikatura se sice vztahuje ke způsobu řešení úpadku oddlužením a reflektuje stav právní úpravy platné do 31.12.2013, kdy rozhodnutím o úpadku k přerušení řízení o pohledávkách, jež mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nedocházelo a nalézací řízení tak mohlo (na rozdíl od dnes platní právní úpravy), pokračovat i po rozhodnutí o úpadku a po schválení oddlužení, nicméně ze závěrů tam přijatých plyne, že pokud věřitel nedosáhl pravomocného přiznání náhrady nákladů řízení nejpozději do rozhodnutí o úpadku, (podle úpravy platné do 31.12.2013 do skončení přihlašovací lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku), neměl nárok na uspokojení těchto nákladů a dokonce na ně dopadlo i osvobození od dluhů. V tomto směru je postavení žalobce příznivější, když po pravomocném zrušení konkursu bude možno v přerušeném řízení u okresního soudu pokračovat a není vyloučeno, bude-li žaloba shledána pravomocně důvodnou, že žalobci budou náklady řízení přiznány a stanou se pohledávkou vymahatelnou za dlužníkem.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že se úspěšný žalovaný insolvenční správce práva na náhradu práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze

V Hradci Králové dne 20. listopadu 2017

JUDr. Jolana Maršíková soudce