42 ICm 2899/2011
Číslo jednací: 42 ICm 2899/2011-38 ( KSHK 42 INS 10661/2011 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce Česká insolvenční v.o.s., se sídlem Fráni Šrámka 1139, 500 02 Hradec Králové, jako insolvenčního správce dlužníků Marty Horákové, RČ: 495503/091 a JUDr. Zdeňka Horáka, RČ: 430617/023, oba bytem 544 42 Choustníkovo Hradiště 62, zastoupeného JUDr. Jaromírem Peterou, advokátem se sídlem Fráni Šrámka 1139, 500 03 Hradec Králové, proti žalovanému JUDr. Robertu Pazákovi, IČ: 18764878 se sídlem nám. Svobody 15, 602 00 Brno, o popření vykonatelné pohledávky ve výši 7.920,-Kč

t a k t o:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného ve výši 7.920,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení za dlužnicí Martou Horákovou RČ: 495503/091, bytem 544 42 Choustníkovo Hradiště 62, není po právu. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám jeho advokáta na náhradu nákladů řízení částku 12.342,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové č. 3703-6828511/0710, ČNB Hradec Králové, KS 1148, VS 4242289911, soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 31.10.2011 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že pohledávka žalovaného ve výši 7.920,-Kč přihlášená do insolvenčního řízení za dlužnicí Martou Horákovou RČ: 495503/091, bytem 544 42 Choustníkovo Hradiště 62, není po právu.

Žalobu zdůvodnil tím, že tuto pohledávku přihlásil žalovaný do insolvenčního řízení z titulu nákladů exekučního řízení. Poukázal na to, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 20.6.2011 a usnesení Okresního soudu v Trutnove ze dne 21.1.2011 nabylo právní moci dne 18.6.2011. Protože po zahájení insolvenčního řízení nelze výkon rozhodnutí provést, měl exekutor na provedení exekuce pouze jediný den, když za ten mu uplatněné náklady stěží vznikly. Navíc příkaz k úhradě nákladů exekuce byl vyhotoven v den podání přihlášky této pohledávky do insolvenčního řízení.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok na náhradu nákladů exekuce je dán již v usnesení o nařízení exekuce. V posuzovaném případě bylo toto rozhodnutí vydáno ještě před zahájením insolvenčního řízení a nabylo i právní moci. Příkaz k úhradě nákladů exekuce je již jen konkrétním vyčíslením nákladů soudního exekutora. Žalovaný má tedy za to, že nárok mu vznikl a navrhl zamítnutí žaloby.

Z insolvenčního spisu plyne, že insolvenční řízení ve věci dlužnice Marty Horákové bylo zahájeno dne 20.6.2011, dne 12.8.2011 bylo vydáno rozhodnutí o úpadku a dlužníkům bylo povoleno řešit úpadek oddlužením.

Z usnesení Okresního soudu v Trutnově čj. 26 EXE 183/2011-9 ke sp.zn. 59 EX 515/11 ze dne 21.1.2011 bylo zjištěno, že usnesením okresní soud nařídil exekuci na majetek Marty Horákové, a to k vymožení pohledávky věřitele Home Credit a.s. včetně nákladů řízení a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny. Provedením exekuce byl pověřen žalovaný jako soudní exekutor. Rozhodnutí nebylo právní moci dne 18.6.2011, tedy 2 dny před zahájením insolvenčního řízení na majetek povinné. Z výzvy soudního exekutora ze dne 27.5.2011 bylo zjištěno, že žalovaný vyzval povinnou k dobrovolné úhradě dluhu včetně nákladů nalézacího a exekučního řízení.

Z příkazu k úhradě nákladů exekuce čj. 59 EX 515/11-26 ze dne 1.7.2011 bylo zjištěno, že žalovaný soudní exekutor vyčíslil odměnu exekutora částkou 3.600,-Kč včetně DPH , náhradu hotových výdajů částkou 4.200,-Kč včetně DPH a náhradu za doručení písemností částkou 120,-Kč včetně DPH. Podle připojené doručenky byl příkaz k úhradě nákladů exekuce doručen povinné až dne 13.9.2012 (poté, co žalovaného insolvenční soud při projednání této žaloby vyzval k doložení, že příkaz nabyl právní moci). Příkaz k úhradě nákladů exekuce tak nabyl právní moci až dne 25.9.2012.

Z přihlášky žalovaného do insolvenčního řízení bylo zjištěno, že žalovaný přihlásil pohledávku ve výši 7.920,-Kč dne 1.7.2011 a to jako vykonatelnou a nepodmíněnou.

Při přezkumném jednání dne 24.10.2011 tuto pohledávku co do důvodu a výše popřel insolvenční správce.

Otázkou povahy nároku soudního exekutora na odměnu a náhradu hotových výdajů se zabýval Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí čj. 1 VSPH 209/2011-42 (41 ICm 1923/2011, KSPH 41 INS 2788/2011) ze dne 26.1.2012. Z odůvodnění lze k povaze nároku ocitovat:

Podle § 87 odst. 1 exekučního řádu patří mezi náklady exekuce odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu. Podle § 87 odst. 3 téhož zákona hradí náklady exekuce exekutorovi povinný. Z odst. 4 téhož ustanovení pak plyne, že náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky. Podle § 88 odst. 1 exekučního řádu platí, že náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Z odst. 3 téhož ustanovení vyplývá, že účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (ust. § 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal. . Odvolací soud je přesvědčen o tom, že náklady exekuce (v přezkoumávané věci jde o odměnu exekutora, náhradu jeho paušálně určených hotových výdajů, náhradu za doručení písemnosti a daň z přidané hodnoty) nejsou ničím jiným než náklady (exekučního) řízení, přičemž rozhodování o nich zákon primárně svěřuje soudnímu exekutorovi, který tak činí příkazem k úhradě nákladů exekuce. Judikatura (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 5223/2007 ze dne 10.3.2008) dovozuje, že příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy. Příkaz je ve spojení s usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vymáhá v exekučním řízení, v němž byl vydán (viz § 87 odst. 4 a § 88 odst. 1 a 2 exekučního řádu), přičemž způsob provedení exekuce je stanoven v exekučním příkazu (viz § 47 odst. 1 a § 48 písm. f) exekučního řádu). Pouze v případě podání námitek proti tomuto příkazu některým z účastníků, jestliže jim zcela nevyhoví sám exekutor, přenáší se rozhodování o nákladech exekuce na soud, který rozhodne o důvodnosti námitek (viz § 88 odst. 3 a 4 exekučního řádu). Jsou-li tedy náklady exekutora pohledávkou z titulu práva na náhradu nákladů řízení, jsou v dané věci aplikovatelné i závěry právní teorie (např. Drápal, L., Bureš J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář I. vydání Praha: C.H.Beck, 2009, str. 1009) a judikatury (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 238/2007 ze dne 27.9.2007), podle nichž nárok na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a vzniká na základě pravomocného rozhodnutí, které má v tomto směru konstitutivní povahu. V případě exekučního řízení se jedná o pravomocné soudní rozhodnutí, jímž je exekutorovi vůči některému z účastníků exekučního řízení přiznáno právo na náhradu nákladů exekuce, nebo-a opakovaně to budiž zdůrazněno-o exekutorem vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce.

Insolvenční soud nemá důvod se od názorů výše uvedených odchýlit. V posuzovaném případě přihlásil exekutor svoji pohledávku z titulu nákladů exekučního řízení v okamžiku, kdy nebyl exekuční titul povinné ani doručen, natož aby byl pravomocný. Tedy pohledávka ve výši 7.920,-Kč v době jejího uplatnění přihláškou neexistovala, natož aby byla vykonatelnou. Věřitel mohl v popsaném případě uplatnit pohledávku na náhradu nákladů řízení maximálně jako podmíněnou, což se ovšem nestalo. Pokud tedy při přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku do důvodu i výše popřel, učinil tak po právu. Proto bylo žalobě vyhověno.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 o.s.ř. a úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů za právní zastoupení advokátem ve výši 12.342,-Kč (odměna advokáta podle vyhl. č. 484/2000 Sb. ve výši 9.000,-Kč a 4x paušál po 300,-Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb., obojí navýšeno o 21% DPH, když advokát žalobce je plátce této daně).

Podle ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích bylo neúspěšnému žalovanému uloženo uhradit České republice soudní poplatek za řízení ve výši 5.000,-Kč, když žalobce je od jeho placení ze zákona osvobozen.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat o jeho výkon.

V Hradci Králové dne 31. ledna 2013

JUDr. Jolana Maršíková, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Jeřábková Jana