42 ICm 2675/2014
Číslo jednací: 42 ICm 2675/2014-69 ( KSHK 42 INS 12866/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu Lubomíra Rejla, Hradecká 497, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, proti žalovanému Pavlu Výprachtickému, nar. 26.4.1977, bytem Karolíny Světlé 2144, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, o určení pohledávky ve výši 553.500,-Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za žalovaným dlužníkem Pavlem Výprachtickým, nar. 26.4.1977, bytem Karolíny Světlé 2144, 544 01 Dvůr Králové nad Labem pohledávku ve výši 553.500,-Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 8. srpna 2014 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem Pavlem Výprachtickým, nar. 26. 4. 1977, pohledávku v celkové výši 553.500,-Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dluh vznikl na základě smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009, kde žalovaný vystupoval jako ručitel. Přestože byla splatnost půjčky prodloužena do 31. 12. 2012, nebyly půjčené finanční prostředky vráceny, a to ani přes uznání dluhu ze dne 3. 6. 2009. Věřitel pak přihláškou pohledávky uplatnil proti ručiteli nárok ve výši nevrácené půjčky ve výši 500.000,-Kč s úroky z prodlení ve výši 53.500,-Kč. Při přezkumném jednání insolvenční správce pohledávku uznal, pohledávka byla popřena co do důvodu a výše žalovaným dlužníkem, proto byla podána tato žaloba.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl její zamítnutí. Namítal, že smlouva o půjčce ze dne 6. 2. 2009 je vztahem upravujícím závazek vzniklý mezi otcem žalovaného panem pouze jako ručitel, nicméně samo ručitelské prohlášení ve smlouvě chybí a smlouvu o půjčce podepsal pouze dlužník ze smlouvy o půjčce-pan Výprachtický starší, nikoliv žalovaný.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav:

Z přihlášky pohledávky žalobce do insolvenčního řízení ve věci dlužníka Pavla Výprachtického, nar. 26. 4. 1977, bylo zjištěno, že žalobce přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 500.000,-Kč na jistině podle smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009, a to z titulu ručení. Do přihlášky věřitel uvedl, že ve věci bylo sepsáno uznání dluhu ze dne 3. 6. 2009, splatnost půjčky byla prodloužena do 31. 12. 2012. Současně byl přihlášen zákonný úrok z prodlení jdoucí od 1. 1. 2013 do rozhodnutí o úpadku v celkové výši 53.500,-Kč. Z protokolu o přezkumném jednání bylo zjištěno, že insolvenční správce pohledávku uznal, dlužník popřel pravost pohledávky s odůvodněním, že smlouvu o půjčce nikdy nepodepsal.

K prokázání existence své pohledávky připojil žalobce k přihlášce pohledávky smlouvu o půjčce ze dne 6. 2. 2009, uznání dluhu ze dne 3. 6. 2009 a směnku vystavenou dne 2. června 2009. Ze smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009 bylo zjištěno, že smlouva o půjčce byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a Pavlem Výprachtickým, narozeným 13. 4. 1948, jako dlužníkem. Ve smlouvě se konstatuje, že pan Lubomír Rejl půjčil dne 6. 2. 2009 panu Pavlu Výprachtickému částku 500.000,-Kč a dlužník se zavazuje půjčenou částku vrátit nejpozději do 28. 2. 2009. V článku III smlouvy se uvádí, že za vrácení dluhu ručí dlužník i ručitel svým veškerým majetkem. Na smlouvě o půjčce je prostor pro podpis věřitele Lubomíra Rejla, prostor pro podpis Pavla Výprachtického staršího jako dlužníka a Pavla Výprachtického mladšího jako ručitele. Soudu byla předložena toliko kopie smlouvy o půjčce, nikoliv originál. Podpis je připojen pouze u předepsaného označení Pavla Výprachtického jako dlužníka. Na rubu této listiny je připojeno rukou psané prohlášení opatřené datem 16. 3. 2009 následujícího znění: na moji žádost prodlužuje se platnost této smlouvy 6. 2. 2009 v plném znění do 30. 4. 2009 . Prohlášení je opatřeno dvěma podpisy-žalovaný potvrdil, že se jedná o jeho podpis a podpis pana Výprachtického staršího. Následuje další prohlášení ze dne 5. 6. 2012 ve znění na moji žádost prodlužujeme tuto smlouvu 5. 6. 2012 v plném znění do konce roku 2012 . Následuje jeden podpis, o kterém žalovaný prohlásil, že jde o podpis pana Výprachtického staršího.

Z listiny nadepsané jako uznání ze dne 3. 6. 2009, bylo zjištěno, že účelem této listiny bylo uznání dluhu vůči věřitelům Lubomíru Rejlovi a Vratislavu Horákovi z titulu půjček na výstavbu bytů v domě na adrese Karoliny Světlé 2144, Dvůr Králové nad Labem. Mělo jít o dluhy ze směnky, když 2 směnky měly znít ve prospěch pana Vratislava Horáka a 1 směnka ve prospěch Lubomíra Rejla-konkrétně je mělo jednat o směnku ze dne 2. 6. 2009 znějící na částku 500.000,-Kč. Z připojené směnky bylo zjištěno, že byla vystavena dne 2. 6. 2009 výstavcem Pavlem Výprachtickým, kterou se zavázal zaplatit dne 2. června 2009 (tedy v den vystavení směnky) Pavlu Výprachtickému částku 500.000,-Kč.

Insolvenční soud vyslechl jako účastníka řízení žalovaného pana Pavla Výprachtického mladšího. Ten uvedl, že si nevzpomíná, že by byl přítomen uzavření smlouvy Výprachtickému staršímu peníze.

Až při druhém soudním jednání dne 23. 11. 2015 doplnil žalobce tvrzení, že první smlouva o půjčce byla uzavřena již dne 1. 7. 2008, na základě které poskytl žalobce panu Výprachtickému staršímu částku 460.000,-Kč. Když nebyla ve smluveném termínu půjčka vrácena, došlo k uzavření nové smlouvy o půjčce dne 6. 2. 2009. Při tomto soudním jednání předložil žalobce originál smlouvy o půjčce ze dne 1. 7. 2008 uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a panem Pavlem Výprachtickým starším jako dlužníkem, ve které se konstatuje, že dne 1. 7. 2008 půjčil žalobce panu Výprachtickému staršímu částku 460.000,-Kč, když dlužník se zavázal vrátit tuto částku do 30. 12. 2008. Žalobce rovněž předložil doklad o výběru částky 400.000,-Kč dne 1. 7. 2008 z účtu vedeného u GE Money Bank.

Insolvenční soud vyslechl ve věci jako svědka pana Pavla Výprachtického narozeného dne 13. 4. 1948. Svědek prohlásil, že žalobce zná podle vidění; po nahlédnutí na smlouvu o půjčce ze dne 1. 7. 2008 prohlásil, že smlouva o půjčce mu nic neříká a že se není schopen vyjádřit k tomu, zda podpis na listině je jeho pravým podpisem. Rovněž prohlásil, že se nepamatuje, že by si někdy půjčil peníze od žalobce. Rovněž tak svědek prohlásil, že si nepamatuje, že by uzavřel smlouvu o půjčce ze dne 6. 2. 2009, případně podepsal dodatky o prodloužení smluvního vztahu nebo uznávací prohlášení ze dne 3. 6. 2009.

K návrhu žalobce soud rovněž vyslechl jako svědka pana Vratislava Horáka, bytem Zábřezí č.p. 24. Svědek uvedl, že nebyl osobně přítomen při poskytnutí půjčky, nicméně byl přítomen nejméně jednomu jednání, jež se konalo ve sklenářství u pana Výprachtického za přítomnosti žalobce a obou pánů Výprachtických. Předmětem jednání mělo být vrácení půjčky panu Rejlovi, když se jednalo o její nesplácení, případně o splátkovém kalendáři.

Z takto zjištěného stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr:

Podle ust. § 198 odst. 2 IZ platí, že věřitel, jehož nevykonatelná pohledávka byla při přezkumném jednání popřena, se v žalobě o její určení může dovolávat pouze důvodů vzniku pohledávky, které uplatnil v přihlášce pohledávky nebo nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Jako důvod vzniku pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení vedeném na majetek žalovaného uvedl žalobce ručení za nevrácenou půjčku poskytnutou podle smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009.

Podle ust. § 546 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 platilo, že dohodou účastníků lze zajistit pohledávku ručením. Ručení vzniká písemným prohlášením, jímž ručitel bere na sebe vůči věřiteli povinnost, že pohledávku uspokojí, jestliže ji neuspokojí dlužník. Musí zde tedy být písemné prohlášení ručitele, že dluh splní, pokud tak neučiní dlužník, a projev souhlasu věřitele s touto nabídkou (tj. se vznikem ručení). Podle výslovného ustanovení zákona se přitom písemná forma vyžaduje jen pro úkony ručitele. Nedostatek písemné formy ručitelského prohlášení má za následek neplatnost právního úkonu. Naopak forma věřitelova souhlasu není předepsána, jeho souhlas tedy může být udělen i ústně, respektive konkludentně. Podmínkou vzniku ručení je navíc existence platného závazku mezi věřitelem a dlužníkem. dne 1. 7. 2008, z kopie smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009, jež je na rubové straně opatřena dvěma originálními žádostmi prodloužení lhůty splatnosti půjčky a z bankovních dokladů) za prokázané, že žalobce poskytl Pavlu Výprachtickému staršímu půjčku, která nebyla žalobci vrácena. Insolvenční soud neuvěřil svědecké výpovědi pana Pavla Výprachtického staršího, který na všechny otázky insolvenčního soudu odpovídal slovy nepamatuji se .

Přesto však nezbylo insolvenčnímu soudu, než žalobu o určení pohledávky žalobce za dlužníkem Pavlem Výprachtickým mladším zamítnout, a to z následujícího důvodu: Text smlouvy o půjčce ze dne 6. 2. 2009, které se žalobce v přihlášce pohledávky dovolává, neobsahuje ručitelské prohlášení s náležitostmi předepsanými v ust. § 546 občanského zákoníku a navíc tato smlouva o půjčce nebyla ručitelem podepsána. Smlouva ze dne 6.2.2009 tak nezakládá závazek pana Pavla Výprachtického mladšího z titulu ručení. Tento závazek nemohl založit pouhý podpis pana Výprachtického mladšího na žádosti o prodloužení splatnosti půjčky ze dne 16. 3. 2009.

Pro úplnost insolvenční soud konstatuje, že příznivější rozhodnutí ve věci nemohlo přivodit ani předložené uznání dluhu ze dne 3. 6. 2009 a připojená směnka, když tato směnka nezní ve prospěch pana Lubomíra Rejla a nezakládá tak závazek žalovaného k žalobci, stejně tak jako zmíněné uznání dluhu.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovanému dlužníkovi, který měl ve věci úspěch, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 3. prosince 2015

JUDr. Jolana Maršíková, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Veronika Hrdličková