42 ICm 2586/2016
Číslo jednací: 42 ICm 2586/2016-45

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce Cofidis s.r.o., IČ 27179907, Bucharova 1423/6, 158 00, Praha 5, zast.: Mgr. Jiří Sita, advokát, Rybná 682, 110 00, Praha, proti žalovanému Kancelář správců v.o.s, IČ 04204867, Čechyňská 419/14a, 602 00, Brno, insolvenční správce dlužníka Marta Šimečková, zast.: Mgr. Jaroslav Nekuda, advokát, Dukelská 550, 664 56, Blučina, o určení pravosti popřené pohledávky, takto:

I. Určuje se, že žalobce nemá za dlužnicí pohledávku ve výši 44.851,62 Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. 2597198 ze dne 20.12.2006 přihlášenou jako P6 do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27 INS 7872/2016.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů soudního řízení částku 6.800,--Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že jeho shora označená pohledávka byla do shora označeného insolvenčního řízení přihlášená po právu. Z přihlášky pohledávky P 6 do shora označeného insolvenčního řízení zjistil soud, že žalobce přihlásil za dlužnicí svou pohledávku ve výši 44.851,62 Kč z titulu shora označené smlouvy o revolvingovém úvěru s tím, že isir.justi ce.cz poslední splátka na tuto smlouvu o revolvingovém úvěru byla učiněna ze dne 10.10.2011, když jako datum splatnosti uvedl žalobce den 31.1.2013. Pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná. V protokolu o přezkumném jednání zjistil soud, že žalovaný popřel tuto nevykonatelnou pohledávku žalobce co do pravosti pro promlčení. Žalobce s popřením své pohledávky nesouhlasil s odůvodněním, že dlužnice uzavřela spolu s druhým spoludlužníkem Milanem Šimečkem shora označenou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které jí byl poskytnut revolvingový úvěr a postupně byl ze strany dlužníků splácen. Poslední čerpání pak proběhlo dne 29.3.2011 a poslední splátku učinili dlužníci dne 10.10.2011. K odstoupení od smlouvy o revolvingovém úvěru žalobce přistoupil až svým dopisem ze dne 7.12.2015 a v důsledku doručování toto odstoupení nabylo účinnosti dne 18.12.2015. Dne 18.3.2016 byla pak k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 podána žaloba, ve které se žalobce domáhal svých závazků z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. Co se splatnosti dluhu týče, došlo v přihlášce k písařskému pochybení s označením data 31.1.2013, když správně mělo být označeno datum splatnosti dne 18.12.2015. Zároveň též žalobce namítl, že popření žalovaného je dle jeho názoru nicotné, neboť žalovaný popřel část vykonatelné pohledávky a neuplatnil své popření žalobou u soudu ve smyslu ustanovení § 199 IZ. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že pohledávka je promlčena, neboť počátek promlčecí doby nelze vázat na 18.12.2015, tedy datum, které žalobce označuje jako datum splatnosti dluhu, ale na datum, kdy mohlo být právo žalobce na zaplacení splátek úvěru vykonáno poprvé, což je dle žalobce datum 16.12.2011, neboť si účastníci smlouvy sjednali právo žalobce odstoupit od smlouvy o úvěru v případě nehrazení splátek úvěru. Na základě tohoto přesvědčení dle žalovaného uplynula promlčecí doba ještě před zahájením soudního řízení dne 18.3.2016. Soud věc ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. ve sojení s ust. § 11 odst. 4 o.s.ř.projednal se souhlasem účastníků bez nařízení jednání. Přezkumné jednání se konalo dne 28.6.2016. Žaloba byla soudu doručena dne 21.7.2016 a je žalobou včasnou, podanou ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Z přihlášky pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla přihlášená jako nevykonatelná a z protokolu o přezkumném jednání vyplývá, že pohledávka žalobce byla popřena jako nevykonatelná a proto je nesprávné přesvědčení žalobce o nicotnosti popření žalovaného vzhledem k tomu, že neuplatnil svá práva žalobou u soudu ve smyslu ustanovení § 199 IZ. Ze smlouvy o úvěru č. 2597198 zjistil soud pravdivost přihláškových tvrzení ohledně účastníků smlouvy, předmětu smlouvy o revolvingovém úvěru, když z Všeobecných obchodních podmínek Smlouvy o revolvingovém úvěru vyplývá (bod 8.2.), že žalobce je oprávněn odstoupit od Smlouvy o úvěru, pokud se dlužník ocitne v prodlení s úhradou více jako dvou po sobě jdoucích úvěrových splátek, nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší jak tří měsíců. Z přehledu splácení revolvingového úvěru zjistil soud pravdivost tvrzení žalobce ohledně data učinění poslední splátky úvěru dne 10.10.2011. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2.5.2016 č.j. 52 C 280/2016-11 zjistil soud pravdivost skutkových tvrzení, že své pohledávky z předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru uplatnil žalobce u soudu dne 18.3.2016. Z odstoupení od smlouvy ze dne 7.12.2015 zjistil soud pravdivost skutkových tvrzení o tom, že od smlouvy o úvěru žalobce odstoupil dne 7.12.2015. Po provedením dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalobce uzavřel s dlužnicí a Milanem Šimečkem Smlouvu o revolvingovém úvěru, když se s nimi dohodl na povinnosti vracet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že pokud nedojde o řádnému hrazení dohodnutých splátek, je oprávněn odstoupit od této smlouvy a zesplatnit celý dluh v případě nezaplacení dvou po sobě jdoucích úvěrových splátek či jedné úvěrové splátky po dobu delší jak tří měsíců. K úhradě poslední úvěrové splátky došlo dne 10.10.2011 a dne 16.12.2011 s ohledem na dohodnutou splatnost úvěrových splátek k 15. dni každého kalendářního měsíce došlo k oprávnění žalobce odstoupit od smlouvy o uplatnit své právo u soudu. Žalobce však od smlouvy odstoupil až 17.12.2015. Dle ustanovení § 497 obch.zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 391 odst. 1 obch.zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného. Dle ustanovení § 397 obch.zák., nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba 4 roky. Soud je toho názoru, že počátek doby promlčení nepočal s datem zesplatnění dluhu (18.12.2016), ale v souladu s ustanovením § 391 odst. 1 obch.zák., počala promlčecí doba plynout okamžikem, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé bez ohledu, zda toto právo věřitel u dlužníka uplatnil (16.12. 2011). Promlčecí čtyřletá doba tak proběhla dne 16.12.2015 a v této promlčecí době žalobce neuplatnil svá práva u soudu či jiného orgánu a proto je pohledávka celá promlčená, když ke stejným závěrům ohledně počátku běhu promlčecí lhůty dospěl i Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku sp.zn. 31 Cdo 3881/2009. Námitka promlčení tak byla ze strany insolvenčního správce vznesena důvodně a žalobce nemá pohledávku z titulu předmětné smlouvy o revolvingovém úvěru. O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce žalovaného za 2 úkony právní služby včetně režijních paušálů dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s ustanovením § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 1.9.2016

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce