42 ICm 2263/2016
42 ICm 2263/2016-54 KSHK 42 INS 7443/2016

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce: Ing. Jiří Fara, Valteřická 757, 543 01 Vrchlabí jako insolvenční správce dlužníka Václava Turka, RČ: 761113/1737 zástupce: JUDr. Tomáš Skoumal, advokát se sídlem Ulrichovo nám. 737, Hradec Králové

žalovaný: Intrum Justitia Czech, s.r.o., IČ: 27221971 Klimentská 1216/46, 110 00 Praha 1 zástupce: JUDr. Ervín Perthen, MBA, advokát Velké nám. 135/19, Hradec Králové

o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalovaný věřitel nemá za dlužníkem Václavem Turkem vykonatelnou pohledávku 140 084.64 Kč, přiznanou mu rozhodčím nálezem Mgr. Landsmanna ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. Pd 680/10-9. II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci k rukám jeho advokáta na nákladech řízení částku 16.456 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovanému se vrací nespotřebovaná část zálohy složená na znalecký posudek ve výši 3 250 Kč, a to prostřednictvím podepsaného soudu. IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice na účet podepsaného soudu soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění: 1. Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 27. 6. 2016 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalovaný věřitel nemá za dlužníkem Václavem Turkem vykonatelnou pohledávku 140 084.64 Kč, přiznanou mu rozhodčím nálezem Mgr. Landsmanna ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. Pd 680/10-9. Žalobu zdůvodnil tím, že přihlášená isir.justi ce.cz KSHK 42 INS 7443/2016 pohledávka byla přihlášena ze směnky vystavené dne 2. 6. 2008, a to konkrétně jako součet směnečné sumy a směnečného úroku z prodlení. Dlužník tvrdí, že směnku nepodepsal a v rozhodčím řízení dlužník námitku nedostatku svého podpisu směnky neuplatnil. Popírající insolvenční správce má za to, že námitku nedostatku podpisu směnky může použít jako novou skutkovou námitku. Nadto namítl, že směnka měla zajišťovat pohledávku žalovaného věřitele ze smlouvy o úvěru, který byl sesplatněn ke dni 18. 7. 2006. Došlo k promlčení nároku žalovaného věřitele ze smlouvy o úvěru, neboť rozhodčí nález se vztahoval ke směnce a nikoliv k úvěrové pohledávce. V rámci projednávání žaloby před soudem pak popírající insolvenční správce namítl, že rozhodčí doložka byla sjednána neplatně, a že pokud sjednána platně byla, pak opravňovala rozhodce toliko k řešení sporů o nároky z dohody o uznání dluhu a nikoliv o nároky ze směnky, jak se stalo v posuzovaném případě. Vznesl tedy rovněž námitku promlčení směnečného nároku. 2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 8. 2016 vyslovil zásadní nesouhlas s tím, že by došlo k promlčení uplatněného nároku. Tvrzení, že dlužník směnku nepodepsal, považuje za ryze účelové. Tuto námitku dlužník nevznesl ani v rámci rozhodčího řízení, ani v rámci řízení exekučního, které probíhalo od roku 2010. 3. Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav: 4. Z přihlášky žalovaného věřitele do insolvenčního řízení ze dne 9. 5. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný věřitel přihlásil do insolvenčního řízení na jistině včetně příslušenství částku 140.084,64 Kč, a to jako nedoplatek směnečné sumy ze zajišťovací směnky. Pohledávku přihlásil jako vykonatelnou podle rozhodčího nálezu sp. zn. Pd 680/10. 5. Při přezkumném jednání popřel tuto vykonatelnou pohledávku insolvenční správce co do její pravosti s odůvodněním, že dlužník popírá pravost svého podpisu na směnce a že pohledávky z úvěru, jež byly směnkou zajištěny, jsou promlčeny, když v rozhodčím řízení bylo rozhodováno toliko o nároku ze směnky. 6. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 13. 8. 2003 mezi věřitelem GE Capital Bank a. s. a dlužníkem Václavem Turkem bylo zjištěno, že tento věřitel poskytl dlužníkovi úvěr ve výši 70.000 Kč. Z oznámení banky ze dne 18. 7. 2006 bylo zjištěno, že úvěr byl pro porušování smluvních podmínek sesplatněn ke dni 18. 7. 2006 a celková dlužná částka včetně příslušenství činila 54.191,18 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi GE Money Bank a. s. jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy o úvěru včetně jejího příslušenství žalovanému věřiteli. 8. Dne 22. 6. 2008 byla mezi dlužníkem a žalovaným věřitelem uzavřena dohoda o uznání dluhu číslo 1113510084, ve které se dlužník zavázal uhradit odkoupenou pohledávku s příslušenstvím v 60 měsíčních splátkách po 1.129 Kč. Nedílnou součástí dohody o uznání dluhu se stala i smluvní ujednání obsažená na rubu dohody. 9. Součástí smluvních ujednání obsažených v bodě 8. jsou ujednání o tom, že dlužník pro případ prodlení s úhradou dluhu vystavuje a předává věřiteli v den podpisu dohody vlastní blankosměnku bez uvedení údaje splatnosti, směnečné sumy a místa platebního; směnka zní na řad věřitele s vyznačenou doložkou bez protestu . V článku 10. smluvních ujednání je sjednána rozhodčí doložka, a to takto: smluvní strany se dohodly, že pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této dohody nebo v návaznosti na ní, bude rozhodovat v jednoinstančním písemném rozhodčím řízení samostatně kterýkoliv z určených rozhodců, kterými jsou JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann nebo jiný věřitelem zvolený rozhodce.

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Jirků. KSHK 42 INS 7443/2016 10. Z předložené směnky bylo zjištěno, že směnka byla vystavena 2.6.2008 na řad žalovaného věřitele. Jako směnečná suma byla vepsána částka 96.269 Kč a splatnost byla určena dnem 11. 9. 2008. 11. Z rozhodčího nálezu Mgr. Marka Landsmanna ze dne 23. 6. 2010 bylo zjištěno, že rozhodce zavázal dlužníka k zaplacení 95 399 Kč s šestiprocentním úrokem p.a. jdoucím od 12. 9. 2008 do zaplacení a k náhradě rozhodčího poplatku ve výši 500 Kč. Z odůvodnění rozhodčího nálezu je patrno, že nárok byl přiznán žalovanému věřiteli ze směnky; dlužník se na výzvu rozhodce k návrhu vůbec nevyjádřil. 12. Ze znaleckého posudku zpracovaného Oldřichem Vachkem, znalcem ze oboru písmoznalectví-ruční písmo ze dne 22. 8. 2017 na bylo zjištěno, že podpis dlužníka na směnce je v podstatě zkrácenou verzí-parafou, což znalecké zkoumání značně ztížilo. Znalec dospěl k závěru, že sporný podpis na předložené směnce ze dne 2. 6. 2008 může být pravým vlastnoručním podpisem dlužníka Václava Turka. Nad rámec znaleckého úkolu, znalec upozornil na to, že zápisy-údaje o částce vystavení, a to jak slovní tak číselné, vykazují zřetelné stopy po dodatečné manipulaci či měnění původních nebo prvotních údajů. Bližší zkoumání a hodnocení této skutečnosti ovšem nebylo předmětem písmoznaleckého zkoumání, neboť takové zkoumání by příslušelo kompetentnímu znalci v oboru technického zkoumání dokumentů. 13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěry: 14. Pohledávka, která je předmětem tohoto sporu byla uplatněna do insolvenčního řízení jako pohledávka ze směnky vlastní, kterou měl vystavit dlužník. Dlužník podpis směnky ze dne 2. 6. 2008 popřel, závěry znalce neumožňují insolvenčnímu soudu přijmout jednoznačný závěr o tom, že podpis na směnce je pravým podpisem dlužníka Václava Turka. Nic na tom nemění fakt, že pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení jako vykonatelná a že dlužník tuto skutkovou námitku neuplatnil ani v řízení rozhodčím ani v řízení exekučním. Námitka zpochybňující pravost podpisu dlužníka je námitkou skutkovou; není tedy v rozporu s ust. § 199 odst. 2 IZ. Za daného stavu, kdy se nepodařilo najisto postavit, že by směnku podepsal dlužník, shledal insolvenční soud žalobu popírajícího správce za důvodnou. Nadto insolvenční soud nepřehlédl poznámku znalce o tom, že s údaji ve směnce bylo manipulováno. 15. Popírá-li insolvenční správce vykonatelnou pohledávku, pak podle ustanovení § 199 odst. 3 IZ platí, že v žalobě může jako žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel. Podle protokolu o přezkumném jednání insolvenční správce v popěrném úkonu jednak namítal nedostatek pravosti podpisu dlužníka na směnce, jednak namítl promlčení pohledávky věřitele z úvěrové smlouvy, ke které se dotčená směnka vázala jako zajišťovací institut. Stejné námitky v souladu s tímto ustanovením použil insolvenční správce v žalobě. Námitky o tom, že došlo k promlčení směnečného nároku, když dle názoru popírajícího správce je rozhodčí doložka sjednána neplatně, popř. nevztahuje se na projednání nároků žalovaného věřitele ze směnky, byly vzneseny až při projednání žaloby před soudem, tedy opožděně. 16. Přesto insolvenční soud dodává, že Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31.5.2011, sp. zn. 29 Cdo 1130/2011 dospěl k závěru, že při respektování výkladových pravidel obsažených v ustanovení § 35 odst. 2 obč. zák. a § 266 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a zásad pro výklad právních úkonů formulovaných např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, je zcela zjevné, že v situaci, kdy jak ujednání o zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru blankosměnkou a o podmínkách vyplnění blankosměnky, tak i rozhodčí doložka jsou obsaženy ve smluvních

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Jirků. KSHK 42 INS 7443/2016 podmínkách, nelze mít důvodné pochybnosti o tom, že formulace pravomoc k řešení veškerých sporů o nároky, které přímo nebo odvozeně vznikly z této smlouvy o revolvingovém úvěru nebo v návaznosti na ni se vztahuje i na spor o zaplacení směnky, kterou byla pohledávka ze smlouvy o úvěru zajištěna. Tedy, pokud by rozhodčí doložka byla sjednána platně, byl rozhodce oprávněn projednat rovněž nárok ze zajišťovací směnky. 17. Ohledně platnosti rozhodčí doložky Nejvyšší soud ČR ve své rozhodovací praxi již dříve uzavřel, že netransparentnost určení jen některých rozhodců ad hoc způsobuje absolutní neplatnost rozhodčí doložky v celém rozsahu, i když se smluvní strany dohodly způsobem předpokládaným v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. také na jednom nebo více rozhodcích jmenovitě, a že přijetí o názoru o částečné neplatnosti ujednání o určení rozhodců by vnášelo nejistotu do právních vztahů účastníků rozhodčího řízení. Proto rozhodčí doložka, podle níž měly být veškeré spory o nároky, které vznikly přímo nebo odvozeně ze smlouvy o úvěru nebo v návaznosti na ni rozhodovány samostatně kterýmkoli z těchto rozhodců, kterému žalobce doručí žalobu, když rozhodci pro tento účel byli stanoveni JUDr. Eva Vaňková, Mgr. Marek Landsmann, či jiný věřitelem zvolený rozhodce, je neplatná jako celek. Okolnost, že o sporu účastníků rozhodl v rozhodčí doložce jimi určený rozhodce, je z výše uvedených důvodů nerozhodná (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.10.2016, sp. zn. 20 Cdo 2739/2016). Tedy spor byl projednán rozhodcem určeným na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky. 18. Otázkou promlčení pohledávky přiznané věřiteli rozhodčím nálezem, který byl vydán na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky, se opakovaně zabýval ve svých rozhodnutích Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, například v rozsudku sp.zn. 41 ICm 2515/2013, 104 VSPH 179/2014, KSHK 41 INS 31895/2012 ze dne 5. srpna 2014. Ve zmíněném rozhodnutí odvolací soud dospěl po podrobném zdůvodnění k závěru, že je-li rozhodčí nález vydán na základě neplatné rozhodčí doložky ve věci, v níž bylo možno rozhodnout rozhodčím řízení, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného soudního rozhodnutí a nelze jej považovat za nicotný právní akt. Ust. § 403 odst. 1 obchodního zákoníku i ust. § 112 občanského zákoníku spojuje stavení promlčecí doby se zahájením rozhodčího řízení, aniž by byla rozlišována platnost či neplatnost rozhodčí doložky. Pokud tedy byl nárok ze směnky žalovanému věřiteli přiznán pravomocným rozhodčím nálezem (byť vydaným na základě neplatně sjednané rozhodčí doložky) a věřitel poté pokračoval ve vymáhání pohledávky v exekuci (26 EXE 1742/2010), k promlčení nároku ze směnky, pokud by tento nárok existoval, by nedošlo. 19. Jak však již insolvenční soud konstatoval shora, nepodařilo se jednoznačně prokázat, že dlužník podepsal posuzovanou směnkou a že by dlužníkovi směnečný závazek, který byl žalovaným věřitelem uplatněn v insolvenčním řízení, vznikl. Proto bylo žalobě popírajícího insolvenčního správce vyhověno. 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci bylo přiznáno proti žalovanému věřiteli právo na náhradu nákladů za právní zastoupení, jež sestává ze 4 úkonů právní pomoci po 3.100 Kč a ze 4 paušálních náhrad po 300 Kč podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. v platném znění, vše navýšeno o 21% DPH, když advokát žalobce je plátcem této daně. 21. Žalovaný věřitel složil zálohu ve výši 10.000 Kč na zpracování znaleckého posudku. Na základě usnesení ze dne 6. října 2017 bylo znalci proplaceno znalečné ve výši 6.750 Kč. Nespotřebovaná část zálohy ve výši 3.250 Kč bude vrácena žalovanému. 22. Vzhledem k tomu, že úspěšný insolvenční správce je podle § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, ze zákona osvobozen od placení soudního poplatku za incidenční žalobu, byl podle ustanovení § 2 odst. 3

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Jirků. KSHK 42 INS 7443/2016 citovaného zákona k jeho zaplacení zavázán neúspěšný žalovaný věřitel. Soudní poplatek činí podle položky 13 bod 1. písm. a) částku 5.000 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat o jeho výkon.

Hradec Králové dne 12. února 2018

JUDr. Jolana Maršíková v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Martina Jirků.