42 ICm 2182/2016
42 ICm 2182/2016-106 KSHK 42 INS 17650/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobce Česká insolvenční v.o.s., IČ: 28810341, se sídlem Fráni Šrámka 1139/2, 500 02 Hradec Králové jako insolvenčního správce dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, se sídlem Čechova 3810, Havlíčkův Brod, zastoupeného JUDr. Janem Malým, advokátem, Resslova 1253, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému Romanu anonymizovano , anonymizovano , bytem Termesivy 14, 580 01 Havlíčkův Brod, zastoupenému Mgr. Martinem Pokorným, advokátem se sídlem Jakubská mn647/2, 110 00 Praha 1, o vyslovené neúčinnosti právních úkonů

takto:

I. Žaloba o určení, že -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400020 ze dne 28.11.2014 znějící na částku 250.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400021 ze dne 30.11.2014 znějící na částku 250.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400022 ze dne 05.12.2014 znějící na částku 250.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400023 ze dne 10.12.2014 znějící na částku 250.000,-Kč, je neúčinný, isir.justi ce.cz -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400024 ze dne 15.12.2014 znějící na částku 250.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI,s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1400025 ze dne 19.12.2014 znějící na částku 283.209,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1500003 ze dne 21.4.2015 znějící na částku 260.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1500004 ze dne 22.4.2015 znějící na částku 260.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1500005 ze dne 23.4.2015 znějící na částku 260.000,-Kč, je neúčinný, -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1500007 ze dne 13.6.2015 znějící na částku 260.000,-Kč, je neúčinný a -právní úkon hotovostní úhrady závazku dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle výdajového pokladního dokladu č. VS1500008 ze dne 15.6.2015 znějící na částku 236.532,-Kč, je neúčinný, se zamítá.

II. Žaloba o určení, že -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320030 ze dne 30.4.2013 znějící na částku 560.931,-Kč, je neúčinný, -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320045 ze dne 31.5.2013 znějící na částku 121.750,-Kč, je neúčinný, -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320048 ze dne 30.6.2013 znějící na částku 115.750,-Kč, je neúčinný, -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320055 ze dne 31.7.2013 znějící na částku 115.750,-Kč, je neúčinný, -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320062 ze dne 31.8.2013 znějící na částku 115.750,-Kč, je neúčinný a že -právní úkon úhrady závazku zápočtem dlužníka RHPI, s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, žalovanému dle vnitřního dokladu č. VD1320072 ze dne 30.9.2013 znějící na částku 55.894,-Kč, je neúčinný, se odmítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 3.895.565,-Kč do majetkové podstaty dlužníka RHPI s.r.o., IČ: 25089471, sídlem Čechova 3810, 580 01 Havlíčkův Brod, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne17.6.2016 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že úkony dlužníka spočívající jednak v platbách žalovanému, jak jsou specifikovány v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí, a jednak v zápočtech, jak jsou specifikovány v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí, jsou neúčinnými právními úkony. Zároveň se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3.895.565,-Kč do majetkové podstaty dlužníka RHPI s.r.o. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že dlužník, tedy již v úpadkové situaci, uhradil žalovanému v období od listopadu 2014 do června 2015 (tedy v mezidobí od zahájení insolvenčního řízeno do rozhodnutí o úpadku) dílčími platbami částku 2.809.741,-Kč z titulu vrácení půjček. Dále dlužník v období od dubna 2013 do září 2013 (tedy před zahájením insolvenčního řízení uhradil zápočtem žalovanému závazky ze smlouvy o půjčce oproti pohledávkám dlužníka vůči žalovanému z titulu vyplácených záloh, a to v objemu 1.085.824,-Kč. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl část žaloby, jež se týká tvrzených zápočtů, odmítnout jako neprojednatelnou. Pokud jde o hotovostní úhrady, tam je nesporné, že finanční prostředky žalovaný obdržel, žalovaný však tvrdí, že se jednalo ze strany dlužníka a žalovaného o úkony nezbytné k dalšímu provozu podniku a odvrácení hrozícího rozhodnutí o úpadku. Žalovaný hradil dluhy za dlužníka, aby mohl nadále fungovat, a v tomto směru nijak nešlo o to, případně zvýhodnit některého ze starších věřitelů. K objemu převáděných prostředků a výší jednotlivých plateb, žalovaný poukázal na to, že se nejednalo o platby mimo standardní rozsah plateb prováděných dlužníkem běžně. Žalovaný doplnil, že minimálně v tom, co ze společnosti dlužníka vyčerpal, sám do společnosti investoval, i když uznal, že mnohé účetní operace byly zaúčtovány špatně, což je příčina dnešních problémů. Rovněž poukázal na to, že kdyby se v budoucnu potvrdilo, že dlužník neručí za závazek společnosti ROSS Holding, pak by objem přihlášených pohledávek činil asi 30 mil. Kč, které by s přebytkem mohly být zcela uspokojeny ze zpeněžení dlužníkova majetku.

Dne 27.6.2014 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka RHPI, s.r.o. Dne 19.6.2015 bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka. Dne 21.10.2015 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Žalovaný je a v době napadených úkonů byl jediným jednatelem dlužníka. Do 3.1.2014 byl 50% společníkem dlužníka a od 3.1.2014 je dodnes již jediným společníkem dlužníka.

K platbám dlužníka ve prospěch žalovaného: Z výdajových pokladních dokladů vystavených dlužníkem RHPI, s.r.o. bylo zjištěno, že dlužník vyplatil žalovanému dne 28.11.2014, dne 30.11.2014, dne 5.12.2014, dne 10.12.2014 a dne 15.12.2014 vždy částku 250.000,-Kč, dále dne 21.4.2015, dne 22.4.2015, dne 23.4.2015 a dne 13.6.2015 vždy částku 260.000,-Kč a dne 15.6.2015 pak částku 236.532,-Kč. Dále žalobce tvrdil, že dne 19.12.2014 provedl dlužník pod VS č. 1400025 platbu 283.209,-Kč, tuto platbu však nedoložil, když předložen byl jen doklad výše uvedeného označení, znějící ovšem na částku 33.209,-Kč Žalobce předložil insolvenčnímu soudu dvě smlouvy o půjčce s tím, že jde o jediné smlouvy, které dohledal. Ze smlouvy o půjčce č. 9920102 uzavřené dne 9.9.2010 bylo zjištěno, že žalovaný půjčil dlužníkovi bezúročně částku 914.410,-Kč splatnou dne 30.9.2015. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne 12.12.2012 bylo zjištěno, že žalovaný půjčil dlužníkovi bezúročně částku 171.414,-Kč splatnou dne 31.12.2013. Z výpisu z elektronického účetnictví dlužníka bylo zjištěno, že dlužník evidoval poskytnutí půjčky od žalovaného dne 30.3.2014 ve výši 600.000,-Kč, dne 29.7.2014 ve výši 500.000,-Kč. Rovněž účtoval o vrácení půjček žalovanému tak, jak dle data a částky uvádí žalobce v této odpůrčí žalobě. V podání ze dne 16.10.2017 žalovaný sestavil přehled plateb za dlužníka, popř. ve prospěch dlužníka. V seznamu žalovaný uvedl, že po zahájení insolvenčního řízení ve snaze odvrátit rozhodnutí o úpadku -uhradil za dlužníka pojistné a penále VZP ve výši 135.287,-Kč -uhradil za dlužníka věřiteli P.P.H Kovo, s.r.o. ve 4 platbách celkem 1.035.760,-Kč (věřitel pak vzal přihlášku pohledávky zpět) -uhradil za dlužníka věřiteli Elektro SPEKTRUM částku 36.110,-Kč -uhradil dlužníkovi obtížně vymahatelné pohledávky za jeho dlužníky uvedenými v podání částku 481.578,64 Kč. Výše uvedeným způsobem tak za dlužníka nebo dlužníkovi na místo jeho dlužníků po zahájení insolvenčního řízení uhradil 1.688.735,64 Kč a dne 29.7.2014 pak poskytl ještě půjčku 500.000,-Kč. V součtu se pak jedná o částku 2.188.735,64 Kč. Žalobce odporuje úkonům představujícím dílčí platby dlužníka v celkovém objemu 2.809.741,-Kč, tedy o částku 621.005,36 Kč vyšší, než jakou podpořil žalovaný dlužníka po zahájení insolvenčního řízení. Insolvenční soud dovozuje, že se patrně v tomto případě mohlo jednat o vrácení půjčky 600.000,-Kč poskytnuté před zahájením insolvenčního řízení, popř. o vyrovnání dalších plateb provedených žalovaným za dlužníka před zahájením insolvenčního řízení, jak je žalovaný specifikoval v celkové výši 51.425,-Kč v podání z 16.10.2017. Ze zprávy z forenzního šetření ze dne 12.6.2016 zpracované společností Surveilligence, s.r.o., konkrétně ze závěrů obsažených v čl. 6.2.17 až 6.2.22 bylo zjištěno, že ve zprávě se uvádí, že v roce 2013 poskytl Roman Stryk dlužníkovi půjčku ve výši 790.00,-Kč jež byla dlužníkem přijata a zaúčtována jako vrácení záloh. V letech 2012 až 2014 přijal dlužník od Romana Stryka hotovostní půjčky v objemu 2.121.668,-Kč, většinu v první polovině roku 2014 před zahájením insolvenčního řízení. Dlužník v období od 28.11.2014 do 19.6.2014, tedy po zahájení insolvenčního řízení splatil Romanu anonymizovano půjčky v objemu 2.809.741,-Kč. V čl. 6.24 zprávy se uvádí, že v letech 2009 až 2014 zaúčtoval dlužník poskytnutí záloh panu anonymizovano v objemu 3.708.767,09 Kč, podle účetnictví byly tyto zálohy vráceny v objemu 3.645.172,09, a to zejména v letech 2013 a 2014. Ze soupisu majetkové podstaty bylo zjištěno, že majetek dlužníka byl oceněn na částku 68.365.580,24 Kč. Odpůrčí žalobou napadené platby byly provedeny v době od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku, tedy z pohledu jejich možné neúčinnosti je na ně třeba aplikovat ust. § 111 IZ. Podle ust. § 111 IZ je dlužník povinen zdržet se od zahájení insolvenčního řízení nakládání s majetkem, který tvoří majetkovou podstatu tak, aby nedošlo k podstatné změně ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo k jeho nikoliv zanedbatelnému zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených IZ, naopak pohledávky dle §168 a 169 IZ je povinen plnit ve lhůtách jejich splatnosti, je-li to s přihlédnutím k stavu majetkové podstaty možné. Účelem výše uvedeného ustanovení je zabránit tomu, aby se v důsledku úkonů dlužníka po zahájení insolvenčního řízení hodnota dlužníkova majetku podstatně snížila a aby pro případ, že bude rozhodnuto o úpadku dlužníka, nebylo ohroženo právo věřitelů na maximální možné uspokojení jejich pohledávek z majetku dlužníka. O tento případ v posuzované věci nejde. Dlužník se napadenými úkony nezbavoval svého majetku a nepreferoval vybrané věřitele. Žalovaný jako jednatel a společník dlužníka se snažil ještě v době po zahájení insolvenčního řízení výše popsaným způsobem odvrátit úpadek dlužníka. Provedením napadených plateb, v kontextu s plněním žalovaného za dlužníka nebo v jeho prospěch, nedošlo po zahájení insolvenčního řízení k nikoliv zanedbatelnému zmenšení majetku dlužníka, jak je má na mysli ust. § 111 odst. 1 IZ. Proto byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.

K tvrzeným zápočtům: K tvrzeným zápočtům předložil žalobce pouze výpis z elektronické účetní evidence dlužníka sestávající z přehledu vnitřních dokladů dlužníka s poznámkou zápočet zálohy a půjčky-R. Stryk . Na výzvu insolvenčního soudu žalobce nedoplnil potřebná skutková tvrzení, jimiž by odpůrčí žalobou napadené úkony specifikoval. Žádné listiny obsahující ať již jednostranný úkon dlužníka směřující k započtení, popř. dohodu o započtení ani na výzvu insolvenčního soudu žalobce nepředložil a uvedl, že doklady o provedených zápočtech nemá k dispozici. Za daného stavu, kdy žalobce nedostatečným způsobem specifikoval úkony spočívající v započtení vzájemných pohledávek a závazků, jejichž neúčinnosti se domáhá, a kdy je žaloba z tohoto důvodu neprojednatelná a tuto vadu se v průběhu řízení nepodařilo odstranit, insolvenční soud žalobu v této části odmítl podle § 43 odst. 2 o.s.ř. , jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí. Nad rámec výše uvedeného připomíná insolvenční soud závěry obsažené např. v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 29 ICdo 12/2015 o tom, že započtení pohledávek nelze považovat za nějaký jiný způsob či formu plnění dluhu; jde o způsob zániku nesplněného závazku, při němž naopak dvojí plnění odpadá (povinnost plnit zaniká). Započtením se tak stranám zápočtu nedostává žádného plnění, natož takového plnění, které by mohlo být využitelné k (byť jen částečnému) uspokojení přihlášených pohledávek jiných věřitelů dlužníka; nelze však přehlédnout, že započtením dlužník ztrácí majetek (pohledávku), který by mohl být využitelný k shora zmíněnému účelu. Z povahy započtení rozsahu, v němž se kryjí). Není-li započtení plněním dluhu, je zároveň pojmově vyloučeno, aby šlo o neúčinný právní úkon podle ustanovení § 240 insolvenčního zákona. Na neúčinnost započtení lze zásadně usuzovat jen na základě posouzení právního úkonu, z nějž vzešla pohledávka, kterou věřitel dlužníka, ohledně kterého je vedeno insolvenční řízení, použil k započtení, jako neúčinného. K povinnosti zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku 3.895.565,-Kč. Žaloba o zaplacení částky 3.895.565,-Kč do majetkové podstaty dlužníka se opírá o ust. § 239 odst. 4 IZ. Předpokladem úspěchu žalobce v této části žaloby by byl úspěch v odpůrčí žalobě. Insolvenční soud však odpůrčí žalobu zčásti zamítl a zčásti odmítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 150 o.s.ř. I když byl žalovaný ve sporu úspěšným a podle ust. § 142 o.s.ř. by mu příslušelo právo na náhradu nákladů řízení, insolvenční soud toto právo žalovanému nepřiznal s přihlédnutím k tomu, že spor byl vyvolán nestandardními účetními postupy dlužníka, jež znemožnily insolvenčnímu správci zorientovat se ve lhůtě stanovené v ust. § 239 odst. 3 IZ v jednotlivých účetních operacích a přiřadit jim dlužníkem sledovaný účel. Odpovědným za tento stav je právě žalovaný-jediný jednatel a společník dlužníka.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 20. listopadu 2017

JUDr. Jolana Maršíková soudce