42 ICm 2068/2014
Číslo jednací: 42 ICm 2068/2014-70 ( KSHK 42 INS 2087/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobkyně JUDr. Jaroslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem K.J. Erbena 1266, 509 01 Nová Paka, zastoupené obecným zmocněncem Mgr. Michalem Ulrichem, Husova 65, Jičín, proti žalovanému Na Čtvrtích, a.s., Radotínská 41, 159 00 Praha-Velká Chuchle, IČ: 27123308, zastoupenému JUDr. Ondřejem Vodákem, advokátem se sídlem Washingtonova 1567/25, 110 00 Praha 1, o popření pravosti, výše a pořadí pohledávek ve výši 3.067.367,95 Kč a 831.807,12 Kč

takto:

I. Žaloba o popření pravosti a výše pohledávky věřitele Na Čtvrtích, a. s. za dlužníkem Františkem Kubelkou P2/1 v rozsahu 2 820 729,75 Kč a P2/2 v rozsahu 831 807,12 Kč, se zamítá.

II. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužníkem Františkem Kubelkou část pohledávky P2/1 v rozsahu 246 638,20 Kč.

III. Popření pořadí pohledávek věřitele Na Čtvrtích, a. s. za dlužníkem Františkem Kubelkou je důvodné; pohledávky P2/1 v rozsahu 2 820 729,75 Kč a P2/2 v rozsahu 831 807,12 Kč, jsou zjištěny jako nevykonatelné a nezajištěné.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Po právní moci tohoto rozhodnutí soud vrátí žalobci složenou jistotu na nákladech insolvenčního řízení ve výši 10 000,00 Kč.

Odůvodnění

Popěrným formulářem doručeným insolvenčnímu soudu dne 3. 6. 2014 popřela věřitelka JUDr. Jaroslava anonymizovano pohledávky věřitele Na Čtvrtích a.s. za dlužníkem Františkem Kubelkou přihlášené v celkové výši 3.899.175,07 Kč, a to co do pravosti, výše i pořadí. K důvodu popření pravosti a rovněž i výše pohledávky popírající věřitelka uvedla, že rozhodnutí rozhodčího soudu vychází z právního úkonu dlužníka-smlouvy o dílo, kterou uzavřela třetí osoba. Dlužník František Kubelka nebyl ve sporu v rozhodčím řízení pasivně legitimován, neboť nepodepsal smlouvu o dílo ze dne 26. 3. 2008, jíž se spor týká. Tuto smlouvu podepsal Jiří Janata, který byl na smlouvě uveden jako zástupce. Jiří Janata nikdy neměl zmocnění k podpisu žádné smlouvy o dílo za Františka Kubelku, dlužník nikdy uzavření této smlouvy neschválil. Protože mezi žalovaným věřitelem a Františkem Kubelkou nedošlo k platnému uzavření smlouvy o dílo, nemohla být platně sjednána ani rozhodčí doložka. Jiří Janata byl autorem celého projektu malé vodní elektrárny, zajišťoval potřebná povolení vyhotovení technologie, prováděl celkovou koordinaci s dodavateli a subdodavateli díla. K důvodu popření pohledávky co do jejího pořadí pak věřitel uvedl, že rozhodčí rozhodčím nálezem sp.zn. Rsp 700/11 vydaným Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky bylo rozhodnuto, že dlužník František Kubelka je povinen zaplatit věřiteli Na Čtvrtích a.s. částku 2.950.810,-Kč spolu s úrokem z prodlení, dále je povinen zaplatit poplatek za rozhodčí řízení ve výši 88.524,-Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 31.954,-Kč, vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. K žádosti odložil Městský soud v Praze vykonatelnost tohoto rozhodčího nálezu, a to do právní moci rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. Rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 16 Cm 14/2012-106 ze dne 29. 4. 2013 byla žaloba na zrušení rozhodčího nálezu zamítnutá, dlužník se proti tomuto rozhodnutí odvolal, ve věci dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Na základě rozhodčího nálezu nařídil Okresní soud v Pardubicích exekuci na majetek dlužníka k uspokojení přiznané pohledávky, včetně nákladů řízení. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. Petr Polanský, Exekutorský úřad se sídlem v Liberci. Usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 39 EXE 220/2012-14 ze dne 5. 3. 2012, jímž soud nařídil exekuci na majetek dlužníka, nebylo v době provedení zápisu exekutorského zástavního práva u nemovitostí dlužníka vedených na LV číslo 337 v katastrálním území Chrtníky, ve prospěch věřitele Na Čtvrtích a.s., pravomocné; exekutorské zástavní právo nemohlo platně vzniknout a dosud platně nevzniklo. Proto se jedná o pohledávku nezajištěnou.

Dne 9. 6. 2014 proběhlo u insolvenčního soudu přezkumné jednání a schůze věřitelů; popěrný úkon se stal v souladu s ust. § 200 odst. 5 IZ po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání žalobou, kterou tento věřitel uplatnil u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil.

Žalobní tvrzení pak žalobce doplnil ve svém podání z 15. 6. 2015 tak, že pohledávku je třeba přezkoumat v důsledku zrušení rozhodčího nálezu jako nevykonatelnou.

Žalovaný-nositel popřené pohledávky-ve vyjádření k žalobě uvedl, že podle ust. § 200 odst. 6 IZ lze jako důvod popření uvést pouze skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí, jímž byla pohledávka přiznána. Skutečnost, že pan Kubelka smlouvu o dílo nepodepsal a uzavřel jí za něj pan Janata, však pan Kubelka uváděl opakovaně ve všech řízeních, ať se již jednalo o rozhodčí řízení či řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Městský soud v Praze v řízení o zrušení rozhodčího nálezu v rozsudku čj. 16 Cm 14/2012-106 ze dne 29. 4. 2013 uvedl, že lze tedy konstatovat, že až do vyjádření své právní zástupkyně pan František Kubelka nevznesl vůči uzavření smlouvy o dílo žádné námitky. Jejímu režimu se podřídil a stejně tak nenamítl nedostatek pravomoci rozhodčího soudu, čímž se jeho rozhodovací činnosti rovněž podřídil . Pokud žalobce popíral právo na uspokojení ze zajištění, pak žalovaný věřitel namítl, že podle § 69a zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění platném ke dni vzniku exekutorského zástavního práva platilo, že pro pořadí exekutorského zástavního práva k nemovitosti je rozhodující den, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen exekuční příkaz. Exekuční příkaz byl katastrálnímu úřadu doručen dne 26. 3. 2012, Exekutorské zástavní právo tedy řádně vzniklo a dosud existuje.

Z provedených důkazů zjistil insolvenční soud tento skutkový stav:

Z přihlášky žalovaného do insolvenčního řízení ze dne 19. května 2014 bylo zjištěno, že tento věřitel přihlásil za dlužníkem Františkem Kubelkou jako pohledávku č. 1) částku 3.067.367,95 Kč. Na jistině tak přihlásil žalovaný věřitele částku 2.278.810,-Kč, když uvedl, že dlužník zhotovoval pro věřitele malou vodní elektrárnu na základě smlouvy o dílo ze dne 26. 3. 2008. Věřitel zaplatil dlužníkovi v průběhu provádění díla na zálohách celkem 4.530.000,-Kč, dlužník však dílo nedokončil, a proto věřitel od smlouvy o dílo dne 31. ledna 2011 odstoupil. Dle znaleckého posudku znalce Ing. Karla Hopfingera byla stanovena hodnota nedokončeného díla v rozmezí 1.795.700,-Kč až 2.251.900,-Kč. Věřitel v přípise, jímž odstoupil od smlouvy o dílo, provedl zápočet vzájemných pohledávek a vyčíslil svůj nárok na vrácení částky, o nichž převyšovaly uhrazené zálohy nejvyšší možnou cenu díla stanovenou znaleckým posudkem. K úhradě však nedošlo. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná podle pravomocného rozhodčího nálezu vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 30. 12. 2011. Jako příslušenství byl uplatněn zákonný úrok z prodlení ve výši 541.919,75 Kč, náklady rozhodčího řízení ve výši 131.954,-Kč, poplatek za rozhodčí řízení ve výši 88.524,-Kč a náklady exekučního řízení ve výše 26.120,20 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako zajištěná nemovitým majetkem dlužníka, a to na základě exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Petra Polanského č.j. 131 EX 3145/12-22 ze dne 14. 3. 2012, jež nabyl právní moci dne 21. 3. 2012. Jako pohledávku pod pořadovým č. 2 přihlásil věřitel částku 831.807,12 Kč. Tato pohledávka sestává ze smluvních pokut za prodlení s dokončením díla v celkové výši 672.000,-Kč (1.000,-Kč za každý den prodlení od 31. 3. 2009 do 31. ledna 2011) a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 159.807,12 Kč. Pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná a zajištěna ze stejného důvodu jako v případě pohledávky uplatněné pod pořadovým č. 1.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 9. června 2014 bylo zjištěno, že insolvenční správce uznal pohledávku co do důvodu a výše, popřel však právo na uspokojení ze zajištění. Žalující věřitel popřel pohledávku co důvodu, výše i pořadí.

Ze smlouvy o dílo uzavřené dne 26. 3. 2009 bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřel za objednatele označeného jako Na Čtvrtích a.s. Ing. Vladimír Faber a za zhotovitele označeného jako František Kubelka pan Jiří Janata. Předmětem smlouvy o dílo bylo zřízení malé vodní elektrárny.

Z přípisu žalovaného ze dne 28. ledna 2011 bylo zjištěno, že žalovaný věřitel odstoupil od smlouvy o dílo z důvodu prodlení zhotovitele s dokončením a předáním díla. Zároveň započetl vůči dlužníkovi své nároky a vyzval jej k úhradě částky 2.278.810,-Kč a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 669.000,-Kč.

Žalobce předložil insolvenčnímu soudu čestné prohlášení učiněné dne 31. 10. 2011 panem Jiřím Janatou. Ten v tomto prohlášení uvedl, že dne 26. 3. 2008 uzavřel ve prospěch pana Františka Kubelky a smlouvu o dílo se společností Na Čtvrtích a.s. s tím, že pan František Kubelka se měl stát zhotovitelem díla. Pan František Kubelka následně nevyjádřil souhlas s tím, že zhotoví dílo celé a rozhodl se, že zhotoví pouze jeho konkrétní část. Proto, pokud jde o zbývající část díla, se cítí být smlouvou o dílo vázán sám pan Janata.

Z předložených listin však insolvenční soud zjistil, že pan František Kubelka jednal ve věci smluvního vztahu založeného shora uvedenou smlouvou o dílo a cítil se být smlouvou zavázán, jednalo se například o daňový doklad č. 12009 ze dne 3. 2. 2009, č. 32009 ze dne 1. 4. 2000 nebo č. 72009 ze dne 20. 7. 2009, kterými pan František Kubelka vyúčtoval společnosti Na Čtvrtích, a.s. částečné plnění ze smlouvy o dílo, řadu dodacích listů vystavených panem Františkem Kubelkou, na základě kterých dodával dlužník objednateli jednotlivé komponenty při realizaci díla, přípis dlužníka ze dne 14. 6. 2010, ve kterém vyzývá společnost Na Čtvrtích a.s., aby dlužníkovi uhradila v přípise specifikované částky, výzva se činí s odkazem na smlouvu o dílo z 26. 3. 2008, přípis dlužníka ze dne 14. 7. 2010 adresovaný advokátu žalovaného věřitelé, ve kterém se výslovně označuje za zhotovitele, odmítá zaplatit vyúčtované smluvní pokuty s tvrzením, že nikdy nebyl za prodlení se splněním díla, ale naopak překážky byly vždy na straně objednatele a informuje advokáta, že na odstranění nepatrných nedostatků upozornil pana Janatu s tím, aby celou záležitost reklamoval u subdodavatele, přípis ze dne 15. 2. 2011 adresovaný společnosti Na Čtvrtích a.s., ve kterém dlužník nesouhlasí se odstoupením od smlouvy o dílo, vyjádření dlužníka Františka Kubelky adresované Okresnímu soudu v Pardubicích k věci vedené pod sp.zn. 123 C 100/2010 ze dne 28. 6. 2011, ve kterém dlužník uváděl, že se pan Jiří Janata podílel na rekonstrukci malé vodní elektrárny jako subdodavatel žalovaného.

Z rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 30. prosince 2011 bylo zjištěno, že Rozhodčí soud zavázal pana Františka Kubelku k zaplacení částky 2.950.810,-Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 22. 2. 2011 do zaplacení. Zároveň dlužníka zavázal k zaplacení částky 88.524,-Kč z titulu poplatku za rozhodčí řízení a k zaplacení částky 131.954,-Kč jako nákladů přiznaných žalujícímu věřiteli. Z odůvodnění rozhodčího nálezu plyne, že dlužník se poprvé vyjádřil v rozhodčím řízení podáním ze dne 2. 5. 2011, ve kterém vznášel věcné námitky proti povinnosti zaplatit žalovanou částku. Následně až v podání ze dne 28. 7. 2011 namítl, že zástupce, který za něho podepisoval smlouvu o dílo, nikdy neměl zmocnění takovou smlouvu podepsat.

Z usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 39 EXE 220/2012-14 ze dne 5. března 2012 bylo zjištěno, že Okresní soud v Pardubicích rozhodl ve věci oprávněného Na Čtvrtích a.s., proti povinnému Františkovi Kubelkovi o nařízení exekuce podle výše uvedeného vykonatelného rozhodčího nálezu.

Z exekučního příkazu č.j. 131 EX 3145/12-22 ze dne 14. 3. 2011 vydaného soudním exekutorem Mgr. Petrem Polanským bylo zjištěno, že ve věci oprávněného Na Čtvrtích, a.s., proti povinnému Františku Kubelkovi se podle rozhodčího nálezu č.j. Rsp 700/11 vydaného Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky přikazuje provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech povinného zapsaných na LV číslo 337 v katastrálním území Chrtníky.

Z rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 1 Cmo 236/2013-183 ze dne 14. dubna 2015 bylo zjištěno, že Vrchní soud v Praze změnil rozsudek Městského soudu v Praze čj. 16 Cm 14/2012-106 ze dne 29.4.2013, kterým byla zamítnuta žaloba o zrušení rozhodčího nálezu, tak, že rozhodčí nález sp.zn. Rsp 700/11 ze dne 30. prosince 2011 vydaný Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky se zrušuje. Důvodem pro zrušením napadeného rozhodčího nálezu byly pochybnosti odvolacího soudu o tom, zda byla v rozhodčím řízení důsledně respektována zásada rovnosti stran, dále zjištění, že závěry rozhodce nebyly náležitě odůvodněny a zejména pak zjištění, že rozhodčí nález přesně nevymezil povinnosti žalovaného zhotovitele ve vztahu k příslušenství pohledávky a zhotovitel tak byl zavázán k plnění neurčitému a tudíž podle tuzemského která nedovolenému. Nejvyšší soud České republiky pak usnesením ze dne 19. ledna 2016, č.j. 20 Cdo 4080/2015-206 dovolání ve věci odmítl.

Z usnesení Okresního soudu v Pardubicích č.j. 39 EXE 220/2012-116 ze dne 15. ledna 2016 bylo zjištěno, že exekuce na majetek povinného nařízená usnesením Okresního soudu v Pardubicích ze dne 5. 3. 2012, č.j. 39 EXE 220/12-14 se zcela zastavuje, a to proto, že rozhodčí nález byl zrušen.

Z takto zjištěného skutkového stavu učinil insolvenční soud následující právní závěr:

Žalovaný věřitel přihlásil své pohledávky do insolvenčního řízení jako pohledávky vykonatelné, a to podle rozhodčího nálezu, který byl následně zrušen. Za daného stavu insolvenční soud tedy přezkoumával v tomto incidenčním sporu pohledávky žalovaného věřitele jako nevykonatelné, proto nebyl popěrný úkon žalujícího věřitele omezen ust. § 200 odst. 6 IZ, jak ve svém vyjádření namítal žalovaný.

Z popěrného úkonu žalobce provedeného ve formulářové podobě vyplynulo, že věřitel měl v úmyslu popřít pohledávky žalovaného věřitele v co do pravosti, výše i pořadí. Podle ust. § 193 IZ platí, že o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla nebo že se zcela promlčela. O popření pohledávky, co do její výše jde podle ust. § 194 IZ tehdy, je-li namítáno, že dlužníkův závazek je nižší než přihlášená částka. Ten, kdo popírá výši pohledávky, musí současně uvést, jaká je skutečná výše pohledávky. Podle ust. § 195 IZ o popření pohledávky co do jejího pořadí jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka má méně výhodné pořadí, než je pořadí uvedené v přihlášce pohledávky, nebo jde-li popíráno právo na uspokojení ze zajištění. Žalující věřitel účinně popřel pravost a pořadí pohledávky, neboť v popěrném úkonu nejsou tvrzeny žádné okolnosti zpochybňující výši přihlášené pohledávky.

Byla-li pohledávka žalobcem popírána co do pravosti, bylo namítáno, že smlouva o dílo nezavazuje dlužníka, neboť tuto smlouvu nepodepsal dlužník ale pan Jiří Janata. Podle ustanovení § 15 obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření posuzované smlouvy o dílo platilo, že kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, byl rovněž zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle docházelo. Překročil-li zástupce podnikatele toto zmocnění, byl takovým jednáním podnikatel vázán, jen, jestliže o překročení třetí osoba nevěděla a s přihlédnutím ke všem okolnostem případu vědět nemohla. Právní úprava ust. § 15 obchodního zákoníku upravuje jeden z případů zákonného zastoupení podnikatele osobou, které byla přidělena určitá pracovní nebo obdobná pozice a které byly v té souvislosti stanoveny úkoly v rámci podnikatelské činnosti zastoupeného podnikatele. K tomu, aby došlo k zákonnému zmocnění se všemi důsledky předpokládanými v § 15 obchod. zák. je nezbytné splnění dvou zákonných podmínek: První z nich je pověření osoby určitou činností. Pověřenou osobou nemusí být pouze zaměstnanci podnikatele, ale toto pověření je třeba chápat extenzivně tedy jako jakékoliv vymezení úkolů či činností, které má osoba pro podnikatele vykonávat či vykonat. Může jít o vztah obchodněprávní, občanskoprávní či vztah pracovněprávní. Nepředpokládá se však udělení plné moci, neboť jde o zastoupení zákonné. Druhou zákonnou podmínkou je, že činnosti, jimiž je osoba podnikatelem pověřena, musí být vykonávány v souvislosti s provozováním podniku. Insolvenční soud dospěl provedeným dokazováním k závěru, že obě výše uvedené podmínky byly naplněny, že pan Jiří Janata jednal za dlužníka ve smyslu ust. § 15 obchodního zákoníku v tehdy platném znění, přičemž tyto úkony zavazovaly podnikatele, aniž by bylo třeba jejich dodatečného schválení podnikatelem. Z provedeného dokazování, zejména přímo z jednotlivých výše popsaných úkonů dlužníka pana Františka Kubelky vyplynulo, že se dlužník cítil být vázán uzavřenou smlouvou o dílo a námitky o nedostatku své pasivní legitimace začal vznášet až mnohem později v roce 2011, v souvislosti s řešením sporů z nesplněné smlouvy. Insolvenční soud tedy dospěl k závěru, že námitka žalobce o nedostatku pasivní legitimace dlužníka Františka Kubelky neobstojí, že František Kubelka byl ze smlouvy o dílo zavázán a že pokud žalovaný věřitel uplatnil z této smlouvy vůči dlužníkovi Františkovi Kubelkovi své nároky, učinil tak ve vztahu k osobě pasivně legitimované.

Vedle nároků ze samotné smlouvy o dílo uplatnil však žalovaný věřitel přihláškou další pohledávky, a to pohledávky z titulu nákladů rozhodčího a exekučního řízení (náklady rozhodčího řízení ve výši 131.954,-Kč, poplatek za rozhodčí řízení ve výši 88.524,-Kč a náklady exekučního řízení ve výše 26.120,20 Kč). Vzhledem k tomu, že byl rozhodčí nález zrušen, a že pohledávka z titulu nákladů řízení je pohledávkou procesní povahy, jež se zakládá až pravomocným rozhodnutím, shledal insolvenční soud popření pravosti těchto pohledávek důvodným a rozhodl, jak je uvedeno v bodě II výroku tohoto rozhodnutí

Vzhledem k tomu, že žalovaný věřitel opírá své právo na uspokojení ze zajištění o exekutorské zástavní právo zřízené na základě později zrušeného exekučního titulu, dospěl insolvenční soud k závěru, že žalující věřitel důvodně popřel pořadí přihlášených pohledávek; pohledávky žalovaného věřitelé jsou pohledávkami nezajištěnými.

O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobcem žalovaným bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobce měl úspěch pouze v části své žaloby.

Vzhledem k tomu, že žalobce složil po podání popěrné žaloby jistotu podle ust. § 202 odst. 3 IZ ve výši 10.000,-Kč, jež měla sloužit k uspokojení nákladů řízení přiznaných žalovanému, rozhodl insolvenční soud o vrácení složené jistoty žalobci.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 5. května 2016

JUDr. Jolana Maršíková, v. r. soudce

Za správnost vyhotovení: Martina Jirků