42 ICm 2023/2015
Číslo jednací: 42 ICm 2023/2015-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřej Ludvík v právní věci žalobce BONUS PRAHA Investment a.s., IČ: 28214374, Vinohradská 1511/230, 100 00, Praha 10, zast.: Mgr. Michal Müller, Počernická 988/8, 10000, Praha, proti žalovanému JUDr. Eva Šimková, IČO 66211832, Chelčického 95/15, 370 01, České Budějovice, o určení pravosti a výše pohledávky, takto: I. Určuje se, že pohledávka vedená v insolvenčním rejstříku jako P3-9 přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 26 INS 15077/2014 je po právu ve výši 2.433.224,79 Kč.

II. Žaloba na určení, že pohledávka vedená v insolvenčním rejstříku jako P3-1 a P3-9 přihlášená žalobcem do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 26 INS 15077/2014 je ve výši 2.189.750,42 Kč zajištěná a ve výši 243.474,37 Kč nezajištěná se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění: Žalobce se domáhal určení, aby byla shora označená pohledávka shledána, co do pravosti a výše, uplatněná ve shora označeném insolvenčním řízení po právu s tím, že část této pohledávky je zajištěna a část nezajištěna.

Z přihlášky pohledávky žalobce vůči dlužníku Milanu Starkovi ze dne 24.6.2014 zjistil soud, že žalobce přihlásil vůči tomuto dlužníku své pohledávky v celkové výši 2.433.224,79 Kč z titulu nesplněných závazků z úvěrové smlouvy, když celá pohledávka v této přihlášce byla přihlášena jako zajištěná, neboť ji zajišťoval majetek ve výlučném vlastnictví Milana Starky. Tato přihláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku pod označením P3-1. Z přihlášky pohledávky žalobce vůči dlužnici Simoně Starkové ze dne 24.6.2014 zjistil soud, že žalobce přihlásil vůči dlužnici své pohledávky v celkové výši 2.433.224,79 Kč z titulu neuhrazených závazků z úvěrové smlouvy, když tato pohledávka byla přihlášená jako nezajištěná, resp. zajištěná majetkem ve vlastnictví jiné osoby než dlužnice. Tato přihláška je pak vedena v insolvenčním rejstříku pod označením P3-9. V průběhu insolvenčního řízení poté, co bylo schváleno společné oddlužení manželů Milana a Simony Starkových, žalobce změnil obě přihlášky tak, že část pohledávky ve výši 2.189.750,42 Kč přihlásil jako zajištěnou a část pohledávky ve výši 243.474,37 Kč přihlásil jako nezajištěnou. Na přezkumném jednání soud sdělil žalobci, že ke změnám týkajících se změny zajištění přihlášených pohledávek v režimu ustanovení § 192 odst. 4 IZ nepřihlížel a přihlášky byly přezkoumány jako v celé výši jako zajištěné. U přezkumného jednání žalovaná popřela uplatněnou pohledávku vůči Simoně Starkové z titulu duplicity a popřela tuto pohledávku co do pravosti a výše. Pohledávka vůči Milanu Starkovi byla co do pravosti a výše zjištěna a byla zjištěna jako celá zajištěná. Žalobce s popřením svých pohledávek nesouhlasil a uvedl, že žalobce byl tím, kdo zahájil insolvenční řízení vůči oběma dlužníkům (manželům), když žalobce neměl možnost zahájit insolvenční řízení vůči oběma dlužníkům na jednom formuláři, protože formulář pro zahájení insolvenčního řízení na společné oddlužení neexistuje. Žalobce se však domnívá, že existenci pohledávky v průběhu insolvenčního řízení řádně doložil a je zřejmé, že uplatňuje pouze jednu pohledávku vůči oběma dlužníkům. Zároveň též vyslovil nesouhlas s postupem insolvenčního soudu, který nepřihlížel k opravě přihlášky žalobce vůči oběma dlužníkům, když dle názoru žalobce nešlo o změnu přihlášky, ale o zpětvzetí zajištění části pohledávky a proto se domáhal, aby v tomto řízení bylo určeno, že část pohledávky je zajištěná a část pohledávky nezajištěná. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že změny provedl žalobce až po uplynuté lhůtě přihlášených pohledávek a insolvenční soud správně ke změně přihlášek nepřihlížel. Přezkumné jednání se konalo dne 24.4.2015 a žaloba byla doručena soudu dne 22.5.2015 a je žalobou včasně uplatněnou ve lhůtě dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15.12.2014 č.j. 26 INS 15077/2014-A-24 zjistil soud, že byl zjištěn úpadek obou dlužníků a řešení úpadku dlužníků bylo povoleno tzv. společným oddlužením. Dle ustanovení § 394a odst. 2 IZ, společný návrh na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů. Dle odstavce 3 citovaného ustanovení, manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinku o oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Ze shora citované právní úpravy plyne, že pokud pohledávka žalobce vůči dlužníku Milanu Starkovi byla co do pravosti a výše na přezkumném jednání zjištěna, nelze tuto pohledávku vůči Simoně Starkové z důvodu duplicity, úspěšné co do pravosti a výše popřít, neboť Simona Starková a Milan Starka mají po dobu trvání společného oddlužení postavení nerozlučných společníků. Z toho pak plyne, že pohledávka tak, jak byla na zvláštním přezkumném jednání zjištěna vůči Milanu Starkovi, je zjištěna i vůči Simoně Starkové. Je tedy zjištěna ve výši 2.433.224,79 Kč, jako celá zajištěná. Soud proto žalobě na určení, že pohledávka vůči Simoně Starkové byla přihlášena po právu, co do pravosti i výše vyhověl. Dle ustanovení § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Z výše provedeného dokazování pak plyne závěr, že pořadí pohledávky na přezkumném jednání nebylo insolvenčním správcem vůbec učiněno, neboť insolvenční správce celou pohledávku vůči Milanu Starkovi uznal co do pravosti, výše i zajištění a přihlášku vůči Simoně Starkové popřel pouze z důvodu pravosti a výše, nikoli co do pořadí. Neexistuje zde tak popěrný úkon insolvenčního správce týkající se pořadí a žalobce se přesto domáhá zjištění rozdílného výsledku co se pořadí týče od výsledku přezkumného jednání. Soud je přesvědčen, že správnost postupu insolvenčního soudu, který ke změnám v přihlášce provedených po proběhlé lhůtě k přihlášení pohledávek nepřihlížel, nemůže soud v rámci tohoto incidenčního sporu vůbec přezkoumávat, neboť případné námitky vůči tomuto procesnímu postupu insolvenčního soudu může žalobce uplatnit v rámci dohledové činnosti insolvenčního soudu. V tomto incidenčním sporu soud může pouze přezkoumávat správnost případných popěrných úkonů účastníků přezkumného jednání. Popěrný úkon pořadí však učiněn nebyl. V tomto bodě tak musela být žaloba zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 163 odst. 1 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když při poměrně stejném úspěchu obou účastníků řízení soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze, a to prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. V Českých Budějovicích dne 1.9.2015

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Havlenová