42 ICm 1941/2010
Číslo jednací: 42 ICm 1941/2010-54 ( KSHK 42 INS 3512/2008 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v incidenčním sporu žalobce Horizont marketing-finance-logistika s.r.o., Bohumínská 788/61, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, IČ: 25894749, zastoupeného Mgr. Gabrielou Kaprálkovou, advokátkou se sídlem Občanská 18, Slezská Ostrava, proti žalovanému Mgr. Irena Jonáková, advokátka se sídlem Horní 14, Havlíčkův Brod jako insolvenční správkyni dlužníka Ing. Zdeňka Vorlíčka, RČ: 530906/023, bytem Komenského 426, 584 01 Ledeč nad Sázavou, o určení pohledávky ve výši 683.122,-Kč

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem Ing. Zdeňkem Vorlíčkem RČ: 530906/023, bytem Komenského 426, 584 01 Ledeč nad Sázavou, pohledávku ve výši 603.105,90 Kč. II. Žaloba o určení, že žalobce má za dlužníkem Ing. Zdeňkem Vorlíčkem RČ: 530906/023, bytem Komenského 426, 584 01 Ledeč nad Sázavou, pohledávku ve výši 80.016,10 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 6.12.2010 se domáhal žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že má za dlužníkem Ing. Zdeňkem Vorlíčkem RČ: 530906/023, bytem Komenského 426, 584 01 Ledeč nad Sázavou, pohledávku ve výši 683.122,-Kč.

Žalobu zdůvodnil tím, že dlužník uzavřel s panem Ing. Zdeňkem Brzoněm v ústní formě smlouvu o půjčce, na základě které věřitel půjčil dlužníkovi 27.300,-CHF s tím, že půjčka bude vrácena do konce září 2005. Pohledávka z titulu nevrácené půjčky včetně příslušenství byla věřitelem žalobci postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 14.8.2008. Zaplacení částky 27.300,-CHF spolu s příslušenstvím se domáhal žalobce žalobou u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp.zn. 5C 72/2008. Řízení bylo v důsledku prohlášeného konkursu na majetek dlužníka-žalovaného přerušeno a žalobce tedy přihlásil pohledávku do insolvenčního řízení. Žalovaná insolvenční správkyně při přezkumném jednání pohledávku co do důvodu a výše popřela a dne 25.11.2010 bylo žalobci doručeno vyrozumění o popření pohledávky s poučením o možnosti podat žalobu.

Žalovaná insolvenční správkyně ve vyjádření k žalobě uvedla, že nemá za prokázané uzavření smlouvy o půjčce. Namítla promlčení pohledávky žalobce a navrhla zamítnutí žaloby. Ze spisu sp.zn. 5C 72/2008 vedeného Okresním soudem v Havlíčkově Brodě insolvenční soud zjistil, že okresní soud po provedení rozsáhlého dokazování ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 23.9.2009. Rozsudek byl napaden odvoláním. Proto insolvenční soud podle ust. § 265 odst. 2 a 3 IZ usnesením ze dne 12.8.2011 uložil Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacímu, aby pokračoval v přerušeném řízení a projednal odvolání proti rozsudku čj. 5C 72/2008-137 ze dne 23.9.2009.

Z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové čj. 17Co 118/2010-218 ze dne 8.12.2012 pak bylo zjištěno, že odvolací soud projednal odvolání proti žalovanému-insolvenční správkyni dlužníka ing. Vorlíčka. Zamítavý rozsudek Okresního soudu v Havlíčkově Brodě byl potvrzen pouze v té části, kde byla zamítnuta žaloba o zaplacení úroků z prodlení za období od 1.7.2006 do 7.4.2008. Ve zbývající části byl pak rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žalované bylo uloženo zaplacení částky 27.300,-CHF s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) jdoucím od 8.4.2008 do zaplacení.

Výše uvedenému závěru odvolacího soudu odpovídá i výrok rozhodnutí v tomto incidenčním sporu, když bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem pohledávku ve výši 603.105,90 Kč sestávající z nevrácené půjčky 27.300,-CHF a zákonných úroků z prodlení za období od 8.4.2008 do rozhodnutí o úpadku 27.8.2010 ve výši 5.983,98 CHF. Ve zbývající části příslušenství byla žaloba zamítnuta.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 202 IZ, když úspěšný věřitel nemá v incidenčním sporu o pravost, výši či pořadí pohledávky proti insolvenčnímu správci právo na náhradu nákladů řízení.

Rozsudkem odvolacího soudu byla žalovaná insolvenční správkyně dále zavázána zaplatit žalobci na nákladech řízení vedeného pod sp.zn. 5C 72/2008 částku 91.138,-Kč za řízení před okresním soudem a částku 80.866,-Kč za řízení před soudem odvolacím. Insolvenční soud má za potřebné vyjádřit se rovněž k povaze takto přisouzené pohledávky. Pohledávka vznikla za trvání insolvenčního řízení po skončení lhůty k uplatnění pohledávek přihláškou. Nelze ji však zařadit do výčtu pohledávek uvedených v ust. § 168 IZ a § 169 tak, aby bylo možno uzavřít, že se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou či pohledávku jí na roveň postavenou. Proto nebude v průběhu insolvenčního řízení pohledávka uspokojena.

Výše uvedený závěr lze opřít např. o usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 NSČR 16/2011-P8-23, KSPH 39 INS 4718/2009 ze dne 30.11.2011, z něhož lze ocitovat: Protipólem takto nastavené úpravy pohledávek věřitelů uspokojitelných v insolvenčním řízení jsou pohledávky, které insolvenční zákon z takového uspokojení výslovně vylučuje, ač by jinak patřily mezi pohledávky, jež se (v intencích výše podaného výkladu) uspokojit mohou. Jde o pohledávky vypočtené v § 170 insolvenčního zákona. Tím však výčet pohledávek vyloučených z uspokojení v insolvenční m řízení nekončí. Insolvenční zákon dále vylučuje z uspokojení v insolvenčním řízení ty z přihlášených pohledávek, k nimž se v důsledku později (poté, co nastaly účinky přihlášení) nastalých skutečností nepřihlíží (srov. § 185 insolvenčního zákona). Povahou věci je rovněž dáno, že z uspokojení v insolvenčním řízení jsou (faktickou cestou) vyloučeny pohledávky, které věřitel, jemuž insolvenční zákon předepisuje uplatnění pohledávky vůči dlužníku podáním přihlášky, nepřihlásil v průběhu insolvenčního řízení vůbec nebo pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, které věřitel neuplatnil v průběhu insolvenčního řízení postupem dle § 203 insolvenčního zákona (takže se o nich insolvenční správce nedozvěděl). Poslední kategorií pohledávek, jež se v insolvenčním řízení neuspokojují žádným způsobem z majetkové podstaty dlužníka, jsou ty, které vznikly až po rozhodnutí o úpadku respektive (ve vazbě na výše řečené) po uplynutí propadné lhůty vymezené rozhodnutím o úpadku k přihlášení pohledávek a které zároveň nejsou zahrnuty v taxativním výčtu pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň, obsaženém v § 168 a § 169 insolvenčního zákona. Příkladem pohledávky, vzniklé v průběhu insolvenční ho řízení (po rozhodnutí o úpadku, poté, co insolvenční soud rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku), která se v průběhu insolvenčního řízení neuspokojuje vůbec, je pohledávka vzniklá státu (správci daně) tím, že dlužník je povinen v průběhu insolvenčního řízení snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění podle § 44 odst. 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

V Hradci Králové dne 22. října 2012

JUDr. Jolana Maršíková,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hloušková Soňa