42 ICm 1703/2015
č.j.: 42 ICm 1703/2015-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl dne 28.7.2015 samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce SPOLTRADE s.r.o., IČ 44564457, Kolmá 675, 190 00 Praha 9-Vysočany, zast. JUDr. Filip Štípek, advokát, Hradiště 96/8, 400 01 Ústí nad Labem, proti žalované JUDr. Daniela Urbanová, IČ 66240484, Opletalova 5, 110 00 Praha 1, insolvenční správkyně Expres Hypotéka s.r.o. v likvidaci, o určení výše pohledávky, takto:

I. Určuje se, že pohledávky žalobce P23-1, P23-2 přihlášené do insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 28 INS 33030/2014, jsou v popřené výši pohledávky P23-1 389.244,-Kč a u pohledávky P23-2 v popřené výši 884.768,-Kč, po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal určení, že jeho shora označené pohledávky jsou do insolvenčního řízení v popřené výši přihlášeny po právu.

Z přihlášky pohledávky P23 zjistil soud, že žalobce přihlásil do shora označeného insolvenčního řízení své dvě pohledávky. Pohledávka P23-1 byla přihlášena v celkové výši 1.925.000,-Kč s odůvodněním, že dlužník s žalobcem uzavřel dne 5.2.2010 smlouvu o půjčce č. 100001048, na základě které žalobce poskytl dlužníku půjčku 700.000,-Kč splatnou v pěti měsíčních splátkách, počínaje rokem 2011. Zároveň si též účastníci dohodli pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné částky za každý den trvání prodlení, max. do výše jistiny, a dohodli si úrok ve výši 15 % ročně. Dlužník však na půjčce ničeho nevrátil a dluží žalobci jistinu ve výši 700.000,-Kč, smluvní pokutu ve výši 700.000,-Kč a úroky ve výši 525.000,-Kč. U pohledávky P23-2 žalobce tvrdil, že dlužník a žalobce uzavřeli dne 24.11.2009 smlouvu o půjčce č. 100001045, na základě které žalobce poskytl dlužníku půjčku 500.000,-Kč splatnou v pěti měsíčních splátkách, počínaje rokem 2010. Zároveň si též účastníci dohodli pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z dlužné částky za každý den trvání prodlení, max. do výše jistiny, a dohodli si úrok ve výši 15 % ročně. Dlužník však na půjčce ničeho nevrátil a dluží tak žalobci jistinu ve výši 500.000,-Kč, smluvní pokutu ve výši 500.000,-Kč a úroky ve výši 375.000,-Kč. Pohledávka P23-2 byla přihlášena jako zajištěná na základě zástavní smlouvy ze dne 24.11.2009, když předmětem zajištění byl spoluvlastnický podíl dlužníka na nemovitostech zapsaných na LV č. 4066 pro obec a k.ú. Karlovy Vary.

Z protokolu o přezkumném jednání včetně vyrozumění o popření pohledávky soud zjistil, že pohledávka žalobce P23-1 byla popřena ve výši jistiny 120.000,-Kč a ve výši uplatněného úroku 269.244,-Kč s odůvodněním, že u těchto pohledávek již uplynula promlčecí lhůta. Pohledávka P23-2 pak byla popřena co do výše jistiny 100.000,-Kč, co do výše uplatněné smluvní pokuty 500.000,-Kč a co do uplatněného úroku ve výši 284.768,-Kč s odůvodněním, že jistina a úroky v popřené výši jsou díky uplynutí promlčecí doby promlčeny a smluvní pokuta byla sjednána neplatně pro rozpor se zásadami poctivého obchodního styku, neboť její výše je nepřiměřená s přihlédnutím k dalšímu sjednanému zajišťovacímu institutu, a sice zástavního práva k nemovitostem, který zajišťoval splnění závazků plynoucí z předmětné smlouvy o půjčce.

Žalobce s popřením pohledávek nesouhlasil a v žalobě setrval na svých přihláškových tvrzeních, ke kterým doplnil, že k promlčení pohledávek v popřené výši nemohlo dojít, neboť dlužník dne 12.4.2013 písemně uznal pohledávky jdoucí z obou smluv o půjčce, a proto začala plynout od data 12.4.2013 nová čtyřletá promlčecí lhůta, která ještě neproběhla. Zároveň též žalobce uvedl, že smluvní pokuta nebyla sjednána v nepřiměřené výši a použití dalšího zajišťovacího instrumentu nemůže jít k tíži žalobce.

Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a uvedla, že obsah uznání závazku jí v době přezkumného jednání nebyl znám a ke smluvní pokutě uvedla, že v době poskytnutí půjčky nesvědčilo žalobci oprávnění k poskytování podobných půjček či úvěrů a nejednalo se tak o jeho obvyklou činnost a vzhledem k zřízení zástavního práva na nemovitostech a současném uplatnění smluvní pokuty se žalovanému jeví výše smluvní pokuty jako sjednaná v nepřiměřené výši.

Přezkumné jednání se konalo 7.4.2015, žaloba doručena soudu dne 30.4.2015 a je žalobou včasnou, uplatněnou ve lhůtě dle ust. § 198 odst. 1 IZ.

Soud ve věci rozhodl ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem soudu vyslovili souhlas.

Ze smlouvy o půjčce ze dne 5.2.2010 č. 100001048 a ze smlouvy o půjčce ze dne 24.11.2009 č. 100001045 zjistil soud pravdivost přihláškových tvrzení. Ze zástavní smlouvy ze dne 24.11.2009 zjistil soud pravdivost přihláškových tvrzení ohledně zajištění smlouvy o půjčce č. 100001045 zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka. Z uznání dluhu ze dne 12.4.2013 zjistil soud, že dlužník své pohledávky plynoucí mu ze smlouvy č.

100001048 a č. 100001045 uznal, a to jak co do jistiny, tak co do úroku, tak co do smluvní pokuty.

Dle ust. § 407 odst. 1 obch. zák. uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Týká-li se uznání pouze části závazku, běží nová promlčecí doba ohledně této části. Dle ust. § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

Soud žalobě jako důvodné vyhověl, neboť z provedeného dokazování vyplynul závěr, že popřené pohledávky, co se jistiny a uplatněného úroku týče, promlčeny nejsou, neboť tyto pohledávky byly dlužníkem dne 12.4.2013 uznány a počala běžet nová promlčecí doba. Uznání dluhu pak splňuje veškeré zákonné nároky na tento jednostranný projev vůle dlužníka, neboť je dostatečně určité, jsou zde označeny konkrétní smlouvy o půjčce i konkrétní povinnosti na zaplacení jistiny, smluvní pokuty i smluvního úroku. Co se týče smluvní pokuty, soud nesdílí závěr žalovaného o sjednání smluvní pokuty v nepřiměřené výši a tedy v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když výše smluvní pokuty 0,25 % denně s omezením horní hranice co do 100 % jistiny, není dle názoru soudu ani s ohledem na další zajišťovací instrument-sjednání zástavního práva k nemovitostem, nepřiměřeně vysoká. Soudní judikatura dospěla k závěru, že smluvní pokuta sjednaná až do výše přibližně 0,5 % denně není sjednána v nepřiměřené výši (viz judikaturu shrnující judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1682/2007).

O náhradě nákladů soudního řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 163 IZ ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve spojení s ust. § 202 odst. 1 IZ, když plně procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. V tomto řízení však žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému jako insolvenčnímu správci nelze přiznat.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. července 2015

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. Petra Kottová