42 ICm 1626/2015
č.j.: 42 ICm 1626/2015-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl dne 6.8.2015 samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobkyně Ivana Kolářová, IČ 67160069, Jablonského 395/15, 397 01 Písek-Pražské Předměstí, zast. Mgr. Pavel Jezl, advokát, Kostelní náměstí 16, 383 01 Prachatice, proti žalovaným 1) Ing. Pavel Vlček, IČ 60627875, Tř. 28. října 1476/10, 370 01 České Budějovice, insolvenční správce Ivany Kolářové, zast. Mgr. Martin Kolařík, advokát, Pod Zámkem 477/18, 373 71 Rudolfov, 2) Ing. František anonymizovano , anonymizovano , Jaromíra Malého 2247, 397 01 Písek, 3) Jiřina anonymizovano , nar. 16.10.1955, Jaromíra Malého 2247, 397 01 Písek, o určení neplatnosti kupní smlouvy,

takto:

I. Žaloba na určení, že kupní smlouva ze dne 19.9.2014, uzavřená mezi žalovaným č. 1 a žalovanými č. 2 a 3, na základě které došlo k prodeji pozemku parc. č. st. 4515-zastavěná plocha a nádvoří o vým. 20 m2, stavby č.e. 1020 v části obce Budějovické Předměstí (způsob využití: rod. rek.), postavené na pozemku parc. č. st. 4515 a pozemku parc. č. 1717/20- zahrada o vým. 354 m2, vše zapsáno na LV č. 4568 (nyní na LV č. 9160) pro obec a k.ú. Písek v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, je částečně neplatná, a to pokud jde o převod pozemkové parcely parc. č. 1717/20 o vým. 354 m2 zapsané na LV č. 4568 (nyní na LV č. 9160) pro obec a k.ú. Písek v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 1 na náhradě nákladů soudního řízení částku 4.114,-Kč, k rukám právního zástupce žalovaného č. 1, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný č. 2 a žalovaná č. 3 a žalobkyně nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala určení částečné neplatnosti shora označené kupní smlouvy ve shora ve výroku označeném rozsahu s odůvodněním, že žalobkyně byla vlastnicí předmětných nemovitostí, které byly v rámci ust. § 289 IZ prodány v insolvenčním řízení mimo dražbu, když smlouva o prodeji těchto nemovitostí byla uzavřena na straně prodávajícího insolvenčním správcem a na straně kupující žalovanými č. 2 a 3 za cenu 220.000,-Kč. K prodeji těchto nemovitostí došlo na základě pokynu zajištěných věřitelů Emelin Invest, s.r.o., který vystupuje v insolvenčním řízení se zjištěnou pohledávkou P16, která je přihlášená jako zajištěná, a sice stavbou číslo evidenční 1020 nikoli souvisejícími pozemky a na základě pokynu zajištěného věřitele JUDr. Antonína Dohnala, který vystupuje v insolvenčním řízení s přihláškou P13 ve výši 7.865,-Kč, která byla přihlášena jako zajištěná, jak budovou, tak předmětnými pozemky. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je přesvědčena, že JUDr. Antonín Dohnal neměl v insolvenčním řízení vystupovat jako zajištěný věřitel, neboť jeho pohledávka je zajištěná na základě exekutorského zástavního práva zřízeným exekučním příkazem k vymožení nákladů exekuce samotného exekutora, když exekuční řád v ust. § 69a odst. 1 e.ř. neumožňuje zřídit platně exekutorské zástavní právo k zajištění nákladů exekuce. Dále žalobkyně uvedla, že dne 19.6.2014 uhradila pohledávku JUDr. Antonína Dohnala a došlo tak k zániku jeho pohledávky a JUDr. Antonín Dohnal přestal být věřitelem v insolvenčním řízení a tedy přestal být i zajištěným věřitelem, který by mohl platně dát pokyn k prodeji zajištěných nemovitostí, když k uzavření kupní smlouvy došlo až po uhrazení pohledávky věřitele JUDr. Antonína Dohnala dne 19.9.2014 a v této době nemohl insolvenční správce účinně a platně zpeněžit i pozemkovou parcelu, neboť již nebyla zatížena žádným zástavním právem, když k zániku zástavního práva došlo na základě úhrady pohledávky. Žalobkyně se též domnívá, že částečnou neplatnost kupní smlouvy způsobuje i neurčitost ujednání o kupní ceně nemovitostí, když v kupní smlouvě byla sjednána kupní cena budovy ve výši 160.000,-Kč a cena obou pozemků byla stanovena bez rozlišení ceny každého jednotlivého pozemku ve výši 60.000,-Kč. Nelze tak stanovenou cenu přezkoumat, zda byla stanovena v odpovídající výši, když insolvenční zákon stanovuje insolvenčnímu správci v ust. § 219 odst. 4 IZ povinnost zadat znalci ocenění hodnoty zajištění.

Žalovaný č. 1 s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že JUDr. Antonín Dohnal je zajištěným věřitelem, neboť jeho pohledávka byla uplatněna jako zajištěná předmětnými nemovitostmi a takto byla na přezkumném řízení zjištěna, neboť nebyla popřena insolvenčním správcem, ani dlužnicí. Zároveň se též žalovaný č. 1 domnívá, že exekuční řád, vzhledem ke znění exekučního řádu účinného v době zřizování exekutorského zástavního práva, umožňoval soudnímu exekutorovi zajistit svou pohledávku exekutorským zástavním právem a přihlášení pohledávky jako zajištěné bylo soudním exekutorem učiněno v insolvenčním řízení správně. Žalovaný č. 1 uvedl, že nedošlo k uhrazení pohledávky věřitele u JUDr. Antonína Dohnala, když žalobkyně skutečně částku 7.685,-Kč uhradila JUDr. Antonínu Dohnalovi, ten ji však nepřijal a zaslal jí insolvenčnímu správci, který ji hodlal použít jako mimořádný příjem v insolvenčním řízení, když na základě v pokynu insolvenčního soudu mu bylo sděleno, že tuto platbu nelze použít v insolvenčním řízení jako mimořádný příjem, a proto tuto platbu insolvenční správce dlužnici vrátil. V řízení tak nedošlo ke zpětvzetí pohledávky ze strany JUDr. Antonína Dohnala, ani k ukončení účasti JUDr. Antonína Dohnala v insolvenčním řízení ze strany insolvenčního soudu ve smyslu ust. § 186 IZ a JUDr. Antonín Dohnal byl v době uzavírání kupní smlouvy stále přihlášeným zajištěným věřitelem v insolvenčním řízení. Žalovaný č. 1 taktéž uvedl, že uvedení souhrnné ceny 60.000,-Kč za prodávané pozemky nemůže způsobit neplatnost kupní smlouvy.

Žalovaný č. 2 a 3 s podanou žalobou nesouhlasili s odůvodněním, že jim insolvenční správce před podpisem smlouvy doložil veškeré dokumenty, které ho opravňovaly k prodeji výše uvedených nemovitostí.

Kupní smlouva byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna dne 26.1.2015 a žaloba byla podána k soudu dne 24.4.2015 a je tedy žalobou včasnou, uplatněnou ve lhůtě dle ust. § 289 odst. 3 IZ.

Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobkyně byla vlastnicí předmětných nemovitostí a současnými vlastníky jsou v katastru nemovitostí evidováni žalovaní č. 2 a 3. Z přihlášky P13 zjistil soud, že do insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku ve výši 7.865,-Kč JUDr. Antonín Dohnal, která byla přihlášena jako zajištěná, a to předmětnými nemovitostmi. Z přihlášky P16 zjistil soud, že věřitel Emelin Invest, s.r.o., přihlásil do insolvenčního řízení své pohledávky v celkové výši 141.859,14 Kč, které byly zajištěny zástavním právem k budově č.e. 1020 a nikoli souvisejícími pozemky (označení viz výše). Z protokolu o přezkumném jednání zjistil soud, že pohledávka P13 a P16 byly zjištěny, neboť nebyly popřeny ani dlužnicí ani insolvenčním správcem. Z přípisu dlužnice JUDr. Antonínu Dohnalovi ze dne 19.6.2014 včetně poštovní poukázky zjistil soud, že dlužnice zaslala tomuto věřiteli dne 19.6.2014 částku 7.865,-Kč. Z insolvenčního spisu sp. zn. 26 INS 21251/2013 pak vyplývá, že účast JUDr. Antonína Dohnala nebyla v insolvenčním řízení doposud ukončena. Ze znaleckého posudku č. 4084-37/2013 soudního znalce Ing. Karla Šatavy ze dne 24.7.2013 zjistil soud, že předmětné nemovitosti byly oceněny částkou 220.000,-Kč, když stavba č.e. 1020 byla oceněna částkou 100.689,40 Kč a zbytek oceněné ceny tvoří ocenění pozemků včetně ocenění trvalých porostů. Ze shora označené kupní smlouvy zjistil soud, že dne 19.9.2014 byly předmětné nemovitosti prodány insolvenčním správcem žalovanému č. 2 a 3, když kupní cena byla stanovena částkou 220.000,-Kč, z čehož částka 160.000,-Kč činila kupní cenu za dům a částka 60.000,-Kč činila kupní cenu za oba pozemky bez rozlišení výše kupní ceny za jednotlivé pozemky. Soud hodnotí tuto smlouvu jako určitou, neboť uvedení souhrnné ceny pozemků nemůže vést k závěru o neplatnosti kupní smlouvy pro její neurčitost, když je běžné a obvyklé, že se soubor nemovitostí, pozemky a na nich postavené stavby, prodávají za jednotnou kupní cenu, neboť pozemky a stavby spolu věcně souvisí a nabývající obvykle nemá zájem o nabytí pouze jednotlivé věci, ale souboru nemovitostí. Z přípisu insolvenčního správce ze dne 16.9.2014 a z odpovědi společnosti Emelin Invest, s.r.o., a JUDr. Antonína Dohnala, zjistil soud, že zajištění věřitelé udělili insolvenčnímu správci pokyn k prodeji zajištěných nemovitostí. Z přípisu JUDr. Antonína Dohnala zjistil soud, že JUDr. Antonín Dohnal částku zaslanou mu dlužnicí ve výši 7.865,-Kč nepřijal a zaslal ji na účet insolvenčního správce. Z insolvenčního spisu 26 INS 21251/2013 vyplývá zjištění, že insolvenčnímu správci nebyl udělen souhlas s prodejem insolvenčního soudu a věřitelského výboru se souhlasem předmětných nemovitostí mimo dražbu.

Dle ust. § 201 odst. 1 písm. a) IZ pohledávka je zjištěna, jestliže ji nepopřel insolvenční správce ani žádný z přihlášených věřitelů. Dle ust. § 186 odst. 1 IZ jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím, které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Dle ust. § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. Dle ust. § 293 odst. 1 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Dle ust. § 293 odst. 2 IZ ustanovení § 230 odst. 3 až 5 platí obdobně. Ustanovení § 286 odst. 2, § 287 odst. 2 a § 289 odst. 1 se použije jen tehdy, není-li zde pokynu zajištěného věřitele.

Soud na základě provedeného dokazování, po aplikaci příslušných právních ustanovení, uzavírá, že předmětná kupní smlouva v její napadené části není neplatná, neboť pohledávka JUDr. An tonína Dohnala byla na přezkumném jednání zjištěna jako zajištěná a soud ve fázi řízení o neplatnosti prodeje věcí mimo dražbu není oprávněn zkoumat, zda byl jakýkoli věřitel oprávněn přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení jako zajištěnou či nikoli. Zkoumání, zda je přihlášený věřitel zajištěným věřitelem či nikoli, přísluší výlučně insolvenčnímu správci, který však při přezkumném jednání zajištění pohledávky JUDr. Antonína Dohnala nepopřel. Soud proto musí vycházet stavu po zjištění pohledávky dle kterého je JUDr. Antonín Dohnal věřitelem přihlášeným a zajištěným. Zároveň též soud v rámci tohoto řízení nemůže zkoumat, zda došlo k zániku dané pohledávky, resp. toto zkoumání, nemůže vést k závěru soudu o tom, že JUDr. Antonína Dohnala již není věřitelem přihlášeným v insolvenčním řízení, když do doby, než insolvenční soud případně ve smyslu ust. § 186 odst. 1 IZ rozhodne o ukončení účasti JUDr. Antonína Dohnala v insolvenčním řízení, musí soud vycházet v tomto sporu ze stavu, v jakém se insolvenční řízení nachází, ve kterém nyní vystupuje stále JUDr. Antonín Dohnal jako přihlášený, zajištěný věřitel. Zároveň též soud nevyhodnotil jako neplatnou kupní smlouvu co do neurčitosti, když ani případné zjištění absence znaleckého posudku (přičemž v tomto řízení znalecký posudek byl vypracován) ve smyslu ust. § 219 odst. 4 IZ by nemohlo vést ke zjištění neplatnosti dané kupní smlouvy, když nesplnění povinnosti insolvenčním správcem dle ust. § 219 odst. 4 IZ, a sice nezadání znaleckého posudku by mohlo být nanejvýše kvalifikováno jako neodborný postup insolvenčního správce. Z posuzované věci však vyplývá, že insolvenční správce takto nepostupoval, neboť ve věci byl samotnou dlužnicí předložen znalecký posudek a hodnota nemovitostí byla znalecky oceněna. Soud se dále z úřední povinnosti musel zabývat, zda byly splněny podmínky ust. § 289 odst. 1 IZ, když z dokazování vyplynulo splnění podmínky vydání pokynu zajištěnými věřiteli k prodeji mimo dražbu. Soud v této věci postupuje v rámci článku 2 zákona č. 294/2013 dle aktuálního znění insolvenčního zákona a uzavírá, že ve věci dosud nebyl udělen souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru k prodeji předmětných nemovitostí mimo dražbu, který však ve smyslu ust. § 293 odst. 2 IZ není vyžadován, neboť k prodeji nemovitostí byl dán pokyn zajištěných věřitelů. Ze všech těchto důvodů tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 163 IZ ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žalovaným č. 2 a 3 náklady řízení nevznikly a žalovanému č. 1 vzniklo právo na náhradu nákladů řízení za advokátní zastoupení dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 za 2 procesní úkony včetně příslušných režijních paušálů a příslušné 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, v celkové výši 8.228,-Kč. Soud náklady řízení žalovaného č. 1 ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. moderoval na polovic se zohledněním finanční situace žalobkyně, která v současné době plní v rámci insolvenčního řízení splátkový kalendář a hrazení nákladů řízení žalovaného č. 1 v plné výši by mohlo ohrozit její schopnost hradit stanovený splátkový kalendář.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 6. srpna 2015

JUDr. Ondřej Ludvík v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. Petra Kottová