42 ICm 1262/2011
Číslo jednací: 42 ICm 1262/2011-87 ( KSHK 42 INS 300/2010 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Jolanou Maršíkovou v incidenčním sporu žalobkyně Naděždy anonymizovano , anonymizovano , bytem Pecka 297, 507 82 zastoupené JUDr. Michalem Filipem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti žalovanému JUDr. Leošovi Maternovi, Zahradní 999, 507 11 Valdice, jako insolvenčnímu správci dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Jarošovská 528, 506 01 Jičín, zastoupenému JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem se sídlem Fráni Šrámka 1139, 500 02 Hradec Králové o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , byly vyloučeny nemovitosti: stavební parcela č. 371 o výměře 115 m2, parcela č. 598/4 o výměře 619 m2, budova čp. 297 na st. p. č. 371, vše v Katastrálním území Pecka, zapsané na LV č. 443, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, se z a m í t á .

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému, k rukám jeho advokáta, na nákladech řízení částku 13 800,-Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou insolvenčnímu soudu dne 18.5.2011 se domáhala žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano byly vyloučeny nemovitosti: stavební parcela č. 371 o výměře 115 m2, parcela č. 598/4 o výměře 619 m2, budova čp. 297 na st. p. č. 371, vše v Katastrálním území Pecka, zapsané na LV č. 443, vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín. 1.10.2002 dlužníkovi Petru anonymizovano . Dlužník se však k rodičům nechoval řádně dle morálních zásad a svým chováním a neuspořádaným životem připravil rodiče o střechu nad hlavou. Toto jednání manžela žalobkyně (otce dlužníka) natolik rozčílilo, že dostal srdeční infarkt, v jehož důsledku dne 25.5.2009 zemřel. Proto vyzvala žalobkyně dlužníka dopisem ze dne 12.11.2009 k vrácení daru.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě namítl, že nemovitosti jsou do majetkové podstaty sepsány jako majetek ve vlastnictví dlužníka. Žalovanému není nic známo o výzvě k vrácení daru. Žalobkyně podáním vylučovací žaloby zmařila konání opakované dražby předmětných nemovitostí. Proto navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný nesporuje, že nemovitosti, které jsou předmětem sporu jsou zapsány v soupisu majetkové podstaty dlužníka Petra anonymizovano . Žalobkyni nebylo insolvenčním správcem zasíláno vyrozumění o soupisu, takže žaloba je ve smyslu ust. § 224 a 225 IZ podána včas.

Z provedeného dokazování zjistil insolvenční soud tento skutkový stav:

Z darovací smlouvy uzavřené dne 1.10.2002 mezi žalobkyní a jejím manželem jako dárci a dlužníkem Petrem Drašarem jako obdarovaným insolvenční soud zjistil, že rodiče darovali dlužníkovi soubor nemovitostí, který je předmětem této vylučovací žaloby. Obdarovaný v darovací smlouvě zřídil ve prospěch dárců věcné břemeno-právo doživotního užívání přízemí darovaného domu.

Z dopisu sepsaného žalobkyní a adresovaného dlužníkovi opatřeného datem 12.11.2009 soud zjistil, že dlužník byl žalobkyní vyzván k vrácení daru s odůvodněním, že dlužník neprojevoval o rodiče zájem, nebyl jim oporou ve stáří, svým způsobem života zavinil smrt otce a připraví matku o střechu nad hlavou. Ani dlužník ani žalobkyně nedokázali insolvenčnímu soudu vysvětlit, proč je dopis opatřen ověřovací doložkou Městského úřadu v Jičíně ze dne 16.1.2012, v níž dlužník uznal svůj podpis na listině za vlastní.

Podle ust. § 630 občanského zákoníku se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se k němu obdarovaný chová tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Podle judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 1708/2001 ze dne 27.11.2001) není předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity, nebo o porušování soustavné. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

Za účelem zjištění intenzity nevhodného chování dlužníka k rodičům soud vyslechl žalobkyní a dlužníka. Tvrzení dlužnice v její účastnické výpovědi nebylo v rozporu s tvrzeními dlužníka v jeho svědecké výpovědi a obsah obou výpovědí lze shrnout tak, že rodiče nesouhlasili se záměrem dlužníka vzít si pro účely podnikání úvěr. Nakonec však darovali synovi nemovitosti, aby mohly posloužit jako zástava, a později souhlasili i se zajištění zřízením zástavního práva. Dlužník nejprve bydlel s rodiči v Pecce (v domě, který je předmětem tohoto sporu), později se oženil a odstěhoval se do Jičína. Na víkendy pak s rodinou do Pecky pravidelně jezdil. O těchto návštěvách docházelo mezi dlužníkem a rodiči ke slovním roztržkám pramenícím z problémů dlužníka s jeho podnikáním; rodiče naléhali, aby dlužník urovnal své finanční záležitosti a obnovil jim věcné břemeno doživotního užívání domu, jak dříve přislíbil. Dlužník rodiče nikdy fyzicky nenapadl, nijak jim nevyhrožoval, nežádal po nich peníze. Hádku většinou končil slovy ať mu dají pokoj a většinou pak odjel pryč. Otce dlužník viděl doma pár dní před infarktem, před smrtí jej ještě 2x navštívil v nemocnici, kde otec dlužníka sice finanční problémy dlužníka zmínil, ale dlužník je s otcem odmítl probírat. Do Pecky jezdí dlužník dodnes. Žalobkyně v domě dodnes bydlí.

Insolvenční soud na základě shora uvedených zjištění vylučovací žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že nemorální chování dlužníka k rodičům nebylo takové intenzity, jež by zakládala nárok žalobkyně na vrácení daru ve smyslu ust. § 630 občanského zákoníku. Nemorálním chováním dlužníka byly v podstatě pouze občasné hádky s rodiči, vyvolané snahou rodičů přimět dlužníka k uspořádání jeho finančních záležitostí.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému, který měl ve věci úspěch, bylo přiznáno právo na náhradu odměny advokáta podle vyhl. č. 484/2000 sb. ve výši 10.000,-Kč a právo na náhradu 5 paušálů po 300,-Kč podle vyhl. č. 177/1996 sb., obojí navýšeno o 20% DPH, když advokát žalovaného je plátcem této daně.

Poučení : Proti tomuto rozhodnutí je možno podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný požádat o jeho výkon.

V Hradci Králové dne 23. dubna 2012

JUDr. Jolana Maršíková,v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Hloušková Soňa