41 ICm 577/2012
Jednací číslo: 41 ICm 577/2012-19 KSPH 41 INS 15357/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce: JUDr. Petr MICHAL se sídlem CITY TOWER, Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, insolvenční správce dlužníka Ivety ČERVEŇÁKOVÉ, nar. 23.06.1977, bytem Dělnická 51, 294 29 Bezno, zastoupen: JUDr. Oldřichem Řeháčkem, Ph.D., advokátem se sídlem CITY TOWER, Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4, proti žalovanému: Mgr. Kamil KOŠINA, soudní exekutor, Exekutorský úřad Prachatice se sídlem Zdíkov 79, 384 73 Stachy, IČ: 43876439, o popření vykonatelné pohledávky

takto :

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že pohledávka žalovaného, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka Ivety Červeňákové, nar. 23.06.1977, bytem Dělnická 51, Bezno, vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 15357/2011, jako vykonatelná pohledávka č. 3/P3 ve výši 6.379,40 Kč uplatněná z titulu náhrady nákladů exekuce, není po právu, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění : Žalobce se svým návrhem ze dne 29.02.2012 domáhal určení, že žalovaného vykonatelná pohledávka v částce 6.379,40 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného

Krajským soudem v Praze pod sp.zn. KSPH 41 INS 15357/2011 dlužníka Ivety Červeňákové, nar. 23.06.1977, bytem Dělnická 51, Bezno z titulu náhrady nákladů exekutora, není po právu. Žalobce uvedl, že žalovaný přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka z titulu náhrady nákladů exekuce v částce 6.379,40 Kč dle příkazu k úhradě exekuce jako pohledávku vykonatelnou. Při přezkumném jednání konaném dne 24.02.2012 insolvenční správce přihlášenou vykonatelnou pohledávku žalovaného popřel, co do pravosti.

Přihlášená pohledávka žalovaného není po právu, neboť mu nárok z účtovanou odměnu a hotové výdaje nevznikl, když v průběhu exekučního řízení ničeho nevymohl, resp. exekuci neprovedl. Podle ust.§ 5 odst.1 a § 6 vyhl.č. 330/2001 Sb., náklady exekutora dosud nevznikly, neboť exekuce provedena nebyla, o čemž svědčí i jeho přihláška věřitelé č. 6/ P6 ( GE Money Bank, a.s., který je právním nástupcem oprávněného z exekuce GE Money Multiservis, a.s.). Základem pro určení odměny za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky je výše exekutorem vymoženého plnění. Z ust. § 109 odst.1 písm.c) IZ vyplývá, že jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení je to, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, náležející do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze ji však provést. Exekuce na majetek dlužníka v daném případě provedena nebyla, žalovanému tak nevznikl nárok na úhradu nákladů exekuce, a to ani v minimální výši dle ust.§ 6 odst.3 vyhlášky, neboť vymoženo nebylo ničeho. Navíc není postaveno najisto, že dlužník je povinen náklady exekuce hradit. Exekuční řízení je ohledně náhrady nákladů řízení ovládáno zásadou procesního úspěchu ve věci a výsledek exekučního řízení má tedy význam nejen pro výši odměny a náhrady nákladů exekutora, ale i pro určení osoby povinné k jejich úhradě. V daném případě nelze určit, který z účastníků exekučního řízení bude mít povinnost sporné náklady hradit zde odkazuje na rozhodnutí MS Praha ze dne 20.05.2011, sp.zn. 88 ICm 379/2011.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že popřené pohledávka byla uplatněna do insolvenčního řízení na základě příkazu k úhradě nákladů č.j. 40 Ex 7150/07-13 ze dne 23.08.2007 ( právní moc 04.11.2008). Přihlášená pohledávka představuje minimální náklady účtované exekutorem dle vyhl.č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, a to odměna dle § 6 odst.3 v minimální výši 6.379,40 Kč, ponížené úhradu dlužníka ve výši 1.420,60 Kč dne 30.10.2009., a to v částce 3.000,--Kč, hotové výdaje dle ust.§ 13 odst.1 v paušální výši 3.500,--Kč a podle ust.§ 87 ex.č. 20% DPH v částce 1.300,--Kč, Ust.§ 87 ex.ř. zákon nestanoví, v jaké fázi exekučního řízení je soudní exekutor povinen příkaz vydat. Zahájení insolvenčního řízení a jeho trvání není zákonným důvodem pro zastavení exekuce, a není tedy důvod, proto aby exekutor uplatňoval náklady exekuce spolu s návrhem na její zastavení zprostředkovaně opětovně na povinném. Podle ust.§ 88 odst.1 EŘ náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k náhradě nákladů exekuce,který doručuje oprávněnému a povinnému. Podle odst.3 citovaného ustanovení účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do 3 dnů od doručení. Pokud exekutor námitkám nevyhoví, postoupí se bez zbytečného odkladu soudu ( § 45), který o námitkách rozhodne do 15ti dnů. Ust.§ 89 EŘ určuje, že v případě zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že v exekučním řízení ničeho nevymohl a neprováděl žádné úkony. V rámci exekučního řízení byl vydán exekuční příkaz prodejem nemovitosti povinné, na nařízení přikázání pohledávky z účtu povinné u peněžního ústavu, exekuce srážkou ze mzdy a jiných příjmů, kdy bylo sraženo celkem 1.420,60 Kč a nařízení exekuce přikázáním pohledávky třetí osobě ( tyto skutečnosti žalovaný doložil soudu jednotlivými exekučními příkazy).

Žalovaný se k nařízenému jednání soudu včas a řádně omluvil, souhlasil s rozhodnutí věci v jeho nepřítomnosti. Soud věc projednal a rozhodl podle ust.§ 101 odst.3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného.

Usnesením Krajského soudu v Praze čj. KSPH 41 INS 15357/2011-A-15 ze dne 04.01.2012 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz.

Dne 10.01.2012 žalovaný přihlásil svoji vykonatelnou pohledávku (P/3) za dlužníkem ve výši 6.379,40 Kč, představující náklady exekutora dle příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. 40 Ex 7150/2007-9 ze dne 23.08.2007 (právní moc 04.11.2008 ). Exekuce byla nařízena usnesením Okresního soudu v Mělníku č.j. 16 Nc 2877/2007-9 ze dne 04.04.2007 ( právní moc 14.11.2008) na podkladě vykonatelného platebního rozkazu Okresního soudu v mělníku ze dne 17.08.2004, č.j. 30 Ro 794/2004-15 k uspokojení pohledávky oprávněného GE Money Multiservis, a.s. v částce 27.690,--Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1% denně od 23.03.2004 do zaplacení, v částce 12.756,--Kč, náklady nalézacího řízení v částce 11.565,--Kč a náklady exekuce, které budou v jejím průběhu stanoveny. Provedením exekuce byl pověřen žalovaný.

V posuzované věci dospěl soud k následujícím závěrům. Žaloba byla podána včas (pohledávka přezkoumána při přezkumném jednání dne 24.02.2012, žaloba podána dne 29.02.2012) a oprávněnou osobou (žalobce insolvenčním správcem dlužníka Ivety Červeňákové, který popřel vykonatelnou pohledávku věřitele č.3, P/3). Žaloba byla podána v souladu s ust. § 199 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Důvody popření přihlášené pohledávky jsou uvedeny v protokole o přezkumném jednání a přezkumném listu k přihlášené pohledávce. Důvody popření neshledal soud důvodnými.

Podle ust.§ 199 odst.1 IZ insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba posledního dne lhůty soudu. Podle odst.3 v žalobě podle odst.3 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro, které pohledávku popřel.

Mezi účastníky bylo sporným, zda nárok na odměnu exekutora vznikl již na základě nařízení exekuce okresním soudem a vydáním příkazu k úhradě nákladů exekuce exekutorem, resp. zda tento nárok vznikne až po ukončení exekuce, tj. v době, kdy je znám její výsledek.

Podle § 87 odst. 1 exekutorského řádu patří mezi náklady exekuce odměna exekutora, náhrada paušálně určených či účelně vynaložených hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem DPH, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 87 odst. 3 téhož zákona hradí náklady exekuce exekutorovi povinný.

Podle § 87 odst. 4 téhož zákona pak náklady exekuce a náklady oprávněného vymůže exekutor na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, a to některým ze způsobů určených exekučním příkazu k provedení úkonů exekuce ukládající zaplacení peněžité částky.

Podle § 87 odst. 2 exekutorského řádu oprávněný má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání nároku, náklady hradí oprávněnému povinný.

Podle § 88 odst. 1 exekutorského řádu platí, že náklady exekuce a náklady oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který doručí oprávněnému a povinnému. Z odst. třetího téhož ustanovení vyplývá, že účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu námitky do osmi dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (ustanovení § 45), který o námitkách rozhodne do patnácti dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.

Ustanovení § 89 exekutorského řádu pak určuje, že dojde-li k zastavení exekuce, hradí náklady exekuce a náklady účastníků ten, který zastavení zavinil. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost povinného hradí paušálně určené či účelně vynaložené výdaje exekutora oprávněný. Pro případ zastavení exekuce pro nemajetnost povinného si může oprávněný s e xekutorem předem sjednat výši účelně vynaložených výdajů. Při právním hodnocení soud vyšel z ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, zejména ze stanoviska k výkladu zákona číslo 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpis (sp.zn.Cpjn 200/2005).

Judikatura (srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 20 Cdo 5223/2007 ze dne 10.03.2008) dovozuje, že příkazem k úhradě nákladů exekuce soudní exekutor určuje konkrétní výši a jednotlivé složky nákladů exekuce, aniž by stanovil způsob, kterým budou vymoženy. Příkaz je ve spojení s usnesením o nařízení exekuce exekučním titulem, který se vymáhá v exekučním řízení, v němž byl vydán ( viz ust.§ 87 odst.4 a § 88 odst. 1 a 2 EŘ), přičemž způsob provedení exekuce je stanoven v exekučním příkazu ( viz § 47 odst. 1 a § 48 písm. f) EŘ ). Pouze v případě podání námitek proti tomuto příkazu některým z účastníků, jestliže jim zcela nevyhoví sám exekutor, přenáší se rozhodování o nákladech exekuce na soud, který rozhodně o důvodnosti námitek ( viz § 88 odst. 3 a 4 EŘ).

Nařízení exekuce se vztahuje i na povinnost k úhradě nákladů exekuce i nákladů oprávněného, a to bez toho, že by jejich výše byla v tomto usnesení specifikována. V exekučním řízení je tak uplatňován postup prostřednictvím institutu příkazu k úhradě nákladů exekuce podle § 88 exekučního řádu, k jehož vydání je povolán exekutor. Příkaz k úhradě nákladů exekuce určuje výši nákladů a vykonatelný exekuční příkaz je pokládán za exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 87 odst. 4 exekučního řádu. Lze shrnout, že příkaz k úhradě spolu s náhradovým výrokem obsaženým v usnesení o nařízení exekuce, je způsobilý sloužit coby samostatný titul pro exekuční řízení další.

Soud nemá důvod se odchýlit od právního názoru vysloveného Vrchním soudem v Praze v jeho rozhodnutí ze dne 26.01.2012, sp.zn. 101 VSPH 209/2011 podle něhož má exekutor právo na upokojení nákladů exekuce i v případě, že v průběhu exekuce nebylo k uspokojení pohledávky oprávněného ničeho vymoženo (v souzeném případě byla vymožena částka 1.420,60 Kč), když exekutor je v podstatě honorován za to, že byl exekucí pověřen.

Názor, že náklady exekuce mohou být vyčísleny až po jejím skončení a že exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce jen v případě, že na uspokojení pohledávky oprávněného něco vymůže, z exekučního řádu, a ani z vyhlášky č. 330/2001 Sb., nevyplývá.

Z provedených důkazů soud zjistil a má za prokázané, že Okresní soud v Mělníku nařídil exekuci k vymožení povinnosti povinného, nákladů exekučního řízení a nákladů oprávněného. Soudní exekutor postupoval v souladu s ust.§ 88 ex.ř. a vydal příkaz k úhradě nákladů exekuce, který nabyl právní moci. V insolvenčním řízení uplatnil soudní exekutor svůj nárok, který vyčíslil v pravomocném příkazu k úhradě nákladů exekuce. Námitky proti tomuto příkazu k náhradě nákladů exekuce nebyly žádným z účastníků podány. Pohledávka žalovaného byla do insolvenčního řízení dlužníka Ivety Červeňákové přihlášeny po právu jako pohledávky vykonatelné, proto nezbylo než žalobu zamítnout.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 202 odst.1 IZ v platném znění, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 1. června 2012

JUDr. Jitka DROBNÁ, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: K. Ondráková