41 ICm 4302/2014
Číslo jednací: 41 ICm 4302/2014-52 (KSHK 41 INS 12083/2012)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v právní věci žalobce: BOS GROUP spol. s r. o., IČO 274 79 463, sídlem v Chrudimi IV., Tovární 1112, PSČ 537 01, zastoupeného: JUDr. Jiřím Bláhou, advokátem, sídlem v Lomnici nad Popelkou, Poděbradova 54, PSČ 512 51, proti žalovanému: Mgr. Ing. Dalibor Jandura, insolvenční správce dlužnice Žanety Pfefrové, sídlem v Hradci Králové, Dlouhá 103, PSČ 500 03, o určení pohledávky v insolvenčním řízení,

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobce uplatněná v insolvenčním řízení vedeném na majetek úpadce Žanety Pfefrové pod sp. zn. KSHK 41 INS 12083/2012 je ve výši 286.492,40 Kč po právu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 3. 12. 2014 navrhl žalobce vydání rozhodnutí o určení oprávněnosti své pohledávky uplatněné v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 41 INS 12083/2012 formou konkurzu na majetek dlužnice Žanety Pfefrové ve výši 286.492,40 a popřené žalovaným při přezkumném jednání. Ve zdůvodnění žaloby uvádí, že popření pohledávky při přezkumném jednání bylo nedůvodné, jelikož žalobce uzavřel dne 17. 5. 2010 Dohodu o dočasném přidělení zaměstnanců a dle této dohody vyúčtoval dlužnici pohledávku 19 fakturami za výkon práce zaměstnanců ve prospěch dlužnice. Dále uzavřel žalobce s dlužnicí dne 26. 11. 2010 Smlouvu o poskytování bezpečnostních a jiných služeb, dle které isir.justi ce.cz vyúčtoval žalobce dlužnici poskytování těchto služeb tři faktury. Závazky z obou smluv dlužnice nesplnila, a proto byly pohledávky z nich přihlášeny v insolvenčním řízení s tím, že pohledávky z dohody z 17. 5. 2010 byly uplatněny žalobou v řízení vedeném před Okresním soudem v Jičíně pod sp. zn. 14C 753/2011, jež bylo v souladu s ust. § 236 odst. 1 insolvenčního zákona přerušeno.

Žalovaný uvedl, že posouzení v nároku žaloby závisí na právním posouzení jednání při vzniku závazku, jenž je základem tvrzeného nároku žalobce, nelze zde připustit zastupitelnost manželů dle tehdy platného zákona o rodině a případné plnění bez právního důvodu by bylo nutno prokázat jinými důkazy. Na závěr navrhl zamítnutí podané žaloby, sám nevznesl důkazní návrhy.

Soud vycházel z toho, co účastníci v průběhu řízení uvedli a rovněž z poznatků ze své úřední činnosti.

Z obsahu spisu sp. zn. KSHK 41 INS 12083/2012 insolvenčního řízení vedeného na majetek Žanety Pfefrové je soudu známo (§ 121 o. s. ř.), že byl zjištěn úpadek dlužnice Žanety Pfefrové řešený konkurzem a žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. Z obsahu spisu se dále podává, že dlužnice podnikala jako chovatelka koní v areálu ve Staré Pace (vyjádření k insolvenčnímu návrhu z 25. 7. 2012, též z 30. 1. 2013) a rovněž měla živnostenské oprávnění pro obor ostraha majetku a osob vydaného MÚ Nová Paka (údaj z veřejné části živnostenského rejstříku) a z její výpovědi dne 13. 6. 2014 při projednávání insolvenčního návrhu se podává, že nepodepsala smlouvy dne 17. 5. 2010 a 26. 11. 2010.

Z přihlášky žalobce označené jako P1 se podává, že žalobce přihlásil do řízení dvě pohledávky. Prvá pohledávka uplatněná ve výši jistiny celkem 149.189 Kč a zákonného úroku z prodlení 40.682,43 Kč je odůvodněna neplněním závazků dlužnice z Dohody o dočasném přidělení zaměstnanců z 17. 5. 2010 vyúčtovanými 19 fakturami a případně i bezdůvodným obohacením dlužnice. Druhá pohledávka uplatněná ve výši jistiny 76.800 Kč a zákonného úroku z prodlení 28.800 Kč vyúčtovanými třemi faktur. Je odůvodněna neplněním závazků dlužnice ze Smlouvy o poskytování bezpečnostních a jiných služeb ze dne 26. 11. 2010, též případně i bezdůvodným obohacením dlužnice.

Z protokolu z přezkumného jednání z 5. 11. 2014 se podává, že přihlášenou pohledávku žalobce popřel žalovaný i dlužnice co do pravosti a výše v celém rozsahu.

Z Dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené dne 17. 5. 2010, ze znění příloh a dodatků, mezi věřitelem, zde označeným jako agentura práce a dlužnicí, jako uživatelem se podává závazek věřitele přidělovat své zaměstnance uživateli k výkonu pracovní činnosti (čl. I.) za sjednanou měsíční úplatu za každého zaměstnance, vyfakturovanou se splatností 14 dnů dle pracovního přehledu ve výši přílohy č. 2 ve prospěch věřitele (čl. IV.), dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky (čl. IV./9).

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Zdeňky Lelkové, jejíž měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Zdeňky Karáskové, jejíž měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Josefa Mifka, jehož měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Petra Kolka, jehož měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Jiřího Slezáka, jehož měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Petra Kalouska, jehož měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z přílohy č. 2 se podává výše měsíční úplaty jako superhrubá měsíční mzda zaměstnance Josefa Karafiáta, jehož měsíční mzda činila 6.000 Kč.

Z dodatku č. 1 z 27. 9. 2010 se podává, že od 1. 10. 2010 se strany dohodly na změně čl. IV. tak, že agentuře práce náleží úplata 1.000 Kč měsíčně za každého přidělovaného zaměstnance.

Z výpovědi dohody z 5. 1. 2012 se podává, že byla ukončena výpovědí ze strany agentury ke dni 7. 2. 2012.

Z faktur vystavených věřitelem a příloh ke každé z nich a to-dne 12. 8. 2010 na 27.245 Kč, 6. 9. 2010 na 25.093,20 Kč, 7. 10. 2010 na 27.251 Kč, 11. 11. 2010 na 3.600 Kč, 13. 12. 2010 na 3.600 Kč, 12. 1. 2011 na 2.400 Kč, 31. 1. 2011 na 2.400 Kč, 11. 3. 2011 na 2.400 Kč, 11. 4. 2011 na 2.400 Kč, 11. 5. 2011 na 2.400 Kč, 11. 6. 2011 na 6.000 Kč, 11. 7. 2011 na 4.800 Kč, 11. 8. 2011 na 7.200 Kč, 12. 9. 2011 na 7.200 Kč, 12. 10. 2011 na 7.200 Kč, 14. 11. 2011 na 7.200 Kč, 13. 1. 2012 na 4.800 Kč, 14. 12. 2011 na 4.800 Kč a 10. 2. 2012 na 1.200 Kč-se podává vyúčtování měsíčních úplat ve výši dle sjednané dohody, přičemž přílohou každé faktury je přehled zaměstnanců působících u uživatele včetně výše mzdy.

Ze Smlouvy o poskytování bezpečnostních a jiných služeb uzavřené dne 26. 11. 2010, ze znění příloh a dodatků, uzavřené mezi věřitelem, zde označeným jako obstaravatel a dlužnicí, jako objednavatelem se podává závazek věřitele poskytovat ochrannou službu podle požadavků objednatele (čl. I., II.) za sjednanou měsíční úplatu 8.000 Kč za každého zaměstnance, vyfakturovanou bez DPH se splatností 14 dnů ve prospěch věřitele (čl. III.), dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky (čl. III./4).

Z výpovědi smlouvy z 27. 4. 2011 se podává, že byla ukončena výpovědí ze strany agentury ke dni 30. 4. 2011.

Z faktur vystavených věřitelem a příloh ke každé z nich a to-dne 11. 3. 2011 za únor 2011 na 28.800 Kč (tři zaměstnanci + 20 % DPH), dne 11. 4. 2011 za březen 2011 na 28.800 Kč (tři zaměstnanci + 20 % DPH) a dne 11. 5. 2011 za únor 2011 na 28.800 Kč (tři zaměstnanci + 20 % DPH)-se podává vyúčtování měsíčních úplat ve výši dle sjednané dohody, přičemž přílohou každé faktury je přehled zaměstnanců působících u objednavatele.

Z žalobcem předloženého výpočtu zákonného úroku z prodlení se podává výpočet zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % p. a. uplatněného v přihlášce pohledávky a to za dobu od data splatnosti jednotlivých faktur do dne 26. 8. 2014, tj. dne podání přihlášky pohledávky v celkové výši jednak u dohody z 17. 5. 2010 40.682,43 Kč a jednak v případě smlouvy z 26. 11. 2010 ve výši 19.820,97 Kč.

Z výslechu svědka Miroslava Pfefra, manžela dlužnice, má soud za prokázáno, že podepsal jak dohodu z 17. 5. 2010, tak i smlouvu z 26. 11. 2010 a to v areálu hřebčína ve Staré Pace, podpis pokládal za formalitu, potvrdil, že dlužnice za poskytnutí zaměstnanců nic neplatila.

Soud má po provedeném důkazním řízení za zjištěno, že žalobce jako věřitel včas přihlásil do konkurzního řízení vedeného na majetek dlužnice pohledávky jednak z Dohody o dočasném přidělení zaměstnanců uzavřené dne 17. 5. 2010, když v souladu s touto dohodou byla vyúčtována činnost od července 2010 do ledna 2012 celkem ve výši 149.189 Kč, jednak ze smlouvy o poskytování bezpečnostních a jiných služeb z 26. 11. 2010, když podle této smlouvy poskytoval služby od února 2011 do dubna 2011 celkem ve výši 76.800 Kč. Žalobce rovněž uplatnil zákonný úrok z prodlení jednotlivých měsíčních faktur. Při přezkumném jednání byla pohledávka žalobce popřena.

Ve včas podané žalobě (§ 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, dále jen IZ ) byly v žalobních tvrzeních uvedeny tytéž skutečnosti, jež jsou uplatněny jako důvody přihlášené pohledávky (odst. 2 téhož §). Pokud jde o dohodu z 17. 5. 2010, pak se jedná o platně uzavřenou smlouvu dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku a § 308 zákoníku práce, z níž vznikly závazky dlužnici jako uživateli vůči žalobci jako agentuře práce ve výši jistiny dle součtu shora jmenovaných faktur. Rovněž smlouvu z 26. 11. 2010 má soud za platně uzavřenou dle ust. § 269 odst. 2 obch. zák., případně též jako smlouvu obstaravatelskou (§ 261 odst. 6 obch. zák. v kombinaci s ust. § 733 a n. obč. zák.). Soud má za prokázáno, že smlouvu podepsal manžel dlužnice, jenž k uzavření nebyl zmocněn, avšak v podpisu smluv došlo v areálu hřebčína ve Staré Pace, tj. provozovně dlužnice, a proto toto jednání dlužnici zavazuje (§ 16 obch. zák.). Žalobce v přihlášce pohledávky uplatnil též úrok z prodlení ve výši 7,75 % p. a., přehlédl však, že v obou smlouvách byl sjednán úrok vyšší a to 0,05 % denně, jenž ale v přihlášce pohledávky uplatněn nebyl-např. u faktury ze dne 12. 8. 2010 na 27.245 Kč by výše denního úroku 0,05 % p. a. činila 19.834,36 Kč, žalobce však uplatnil pouze 8.422,81 Kč.

Soud proto žalobě vyhověl jak v částce uplatněných jistin z obou smluvních vztahů v celém rozsahu, když v insolvenčním řízení uplatnil žalobce pohledávky ze smluv platně uzavřených, když dlužnice závazky z těchto smluv neplnila. Bylo vyhověno rovněž, i pokud žalobce požadoval přiznání příslušenství pohledávky.

Ve sporu o pravost, pořadí a výši pohledávky nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci (§ 202 odst. 1 IZ), tomu odpovídá bod II. výroku.

Poučení: Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Hradci Králové dne 11. listopadu 2016

JUDr. Pavel Voseček v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková