41 ICm 3679/2012
Číslo jednací: 41 ICm 3679/2012-107 (KSHK 41 INS 10531/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v právní věci žalobce: České insolvenční v. o. s., jako insolvenčního správce dlužníka Antonína Bernarda, r. č. 530607/040, IČ 110 52 694, sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139/2, PSČ 500 02, zastoupeného: JUDr. et Mgr. Jaromírem Peterou, advokátem sídlem tamtéž, proti žalovanému: Nové Zálesí, a. s., IČ 251 50 162, sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 37/2074, PSČ 110 00, zastoupeného Mgr. Petrem Řehákem, advokátem sídlem v Praze 3, Domažlická 1256/1, PSČ 130 00, o určení pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že pohledávka žalovaného v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. KSHK 41 INS 10531/2011 na majetek dlužníka Antonína Bernarda ve výši 1.955.977,00 Kč přihlášená pod č. 1, pohledávka žalovaného ve výši 35.218,68 Kč přihlášená pod č. 5 a pohledávka žalovaného ve výši 85.235,91 Kč přihlášená pod č. P9 jako dílčí pohledávka 1 není po právu, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2012 se žalobce domáhal určení nedůvodnosti pohledávek žalovaného ve výši 1.955.977,00 Kč pod č. 1, 32.218,68 Kč pod č. 5 a 85.235,91 Kč pod č. P9 jako dílčí pohledávku 1, přihlášených do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka jako pohledávek vykonatelných. Jako důvod jejich popření při přezkumném jednání uvedl jejich částečnou úhradu. Pokud jde o pohledávku č. 1 ve výši 1.955.977,00 Kč tak na tuto pohledávku bylo ve dnech 19. a 20. října 2010 ve třech platbách zaplaceno 1.955.977,00 Kč a to Lenkou Říhovou a Ing. Vladimírem Grigou. Zbývající dvě pohledávky jsou směnečnými úroky, jež byly žalovaným vypočítány z plné jistiny, tj. z 2.924.426,84 Kč a nikoli z částky jistiny snížené o provedené úhrady.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že mu byla přihlášená pohledávka postoupena Československou obchodní bankou, a. s. smlouvou ze dne 26. 10. 2010 (ve vyjádření na č. l. 11 mylně uveden rok 2012) s tím, že dále po doplacení ceny za postoupení pohledávky měl žalovaný tuto pohledávku postoupit na Lenku Říhovou. Jelikož nebyla cena za postoupení pohledávky doplacena, nedošlo k jejímu dalšímu postoupení. Částečná úhrada ve výši 1.956.500,00 Kč byla provedena ve třech platbách, poslední pak 20. 10. 2010, tj. před dnem postoupení pohledávky na žalovaného a z jiného právního důvodu a nikoli na úhradu pohledávky postoupené ČSOB a. s. na žalovaného.

Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel jednak z obsahu insolvenčního spisu vedeného pod sp. zn. KSHK 41 INS 10531/2011, z toho co účastnicí v řízení uvedli a z níže popsaných důkazů.

Z přihlášky pohledávky žalovaného ze dne 5. 8. 2011 uplatněné v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Antonína Bernarda se podává, že žalovaný uplatnil pohledávku č. 1 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 2.924.426,84 Kč na jistině a 478.943,00 Kč na směnečném úroku ke dni 5. 8. 2011 a to z důvodu směnečného rukojemství dlužníka k zajištění pohledávek ČSOB, a. s. za společností BERIL-EXIM s. r. o. a postoupení pohledávky ČSOB, a. s. na žalovaného; pohledávku č. 2 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 199.820,00 Kč nákladů nalézacího řízení rozhodnutí Krajského soudu Hradci Králové 30 Cm 657/2009-19; pohledávku č. 3 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 16.596,00 Kč směnečné odměny ze směnky dle smlouvy o postoupení pohledávky ČSOB, a. s. na žalovaného; pohledávku č. 4 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 81.276,00 Kč nákladů oprávněného v exekučním řízení 050EX 1184/10.

Z přihlášky pohledávky žalovaného ze dne 23. 12. 2011 uplatněné v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Antonína Bernarda se podává, že žalovaný uplatnil pohledávku č. 1 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 52.880,00 Kč na jistině to z důvodu dopočítání směnečného úroku 6 % z částky 2.924.426,84 Kč z období od 6. 8. 2011 do 24. 11. 2011.

Z přihlášky pohledávky žalovaného ze dne 14. 11. 2012 uplatněné v insolvenčním řízení na majetek dlužníka Antonína Bernarda se podává, že žalovaný uplatnil pohledávku č. 1 jako vykonatelnou a zajištěnou ve výši 151.460,10 Kč na jistině to z důvodu dopočítání směnečného úroku 6 % z částky 2.924.426,84 Kč z období od 25. 11. 2011 do 21. 2. 2012 a z částky 2.798.898,94 Kč od 22. 2. 2012 do 15. 10. 2012.

Ze směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Hradci Králové dne 12. 1. 2010 pod č. j. 39 Cm 657/2009-19 se podává, že soud pravomocně uložil žalovaným, tj. společnosti BERIL-EXIM s. r. o. a dlužníkovi povinnost zaplatit žalobci, tj. Československé obchodní bance, a. s, společně a nerozdílně uhradit směnečný peníz 4.978.843,92 Kč s 6% úrokem od 22. 10. 2009 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 199.820,00 Kč.

Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 5. 12. 2012 se podává, že žalobce popřel vykonatelné pohledávky žalovaného ve výši 1.955.997,00 Kč z důvodu částečné úhrady a pohledávky ve výši 52.880,00 Kč a 35.218,68 Kč z důvodu chybného výpočtu příslušenství. Pohledávku žalovaného ve výši 151.460,10 Kč pak popřel ve výši 85.235,91 Kč z důvodu úhrady.

Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 26. 10. 2010 mezi Československou obchodní bankou, a. s. jako postupitelem a žalovaným jako postupníkem, se podává, že pohledávku v celkové výši 4.866.284,02 Kč nabyl žalovaný za úplatu ve výši 4.823.593,00 Kč s tím, že se jedná o pohledávku plynoucí ze shora citovaného směnečného platebního rozkazu.

Z výslechu Ing. Vladimíra Racka se podává, že žalovaný postupní smlouvou převzal pohledávku od ČSOB a. s. za hlavním dlužníkem (BERIL-EXIM) a dlužníkem a poskytnutou částku 1.956.500,00 Kč použil na úhradu ze svého závazku z postoupní smlouvy vůči ČSOB, a. s. tak, jak bylo dohodnuto ústně mezi žalovaným a společností BERIL-EXIM. Žalovaný posléze očekával od dlužníka doplacení zbývající částky k úhradě závazku žalovaného vůči ČSOB a. s., když poté mělo dojít k dalšímu postoupení pohledávky žalovaným na paní Říhovou. K předpokládanému postoupení však již nedošlo.

Soud má za skutkový stav pro právní posouzení a rozhodnutí za dostatečně zjištěný, a proto další navrhované důkazy neprovedl.

Soud se neztotožnil s tvrzením žaloby spočívající v tom, že částka 1.955.977,00 Kč (žalovaný uvádí částku 1.956.500,00 Kč)-přičemž tato úhrada byla žalovaným potvrzena -byla úhradou na pohledávku, jejímž věřitelem se stal žalovaný dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 10. 2010. Soud má naopak za prokázané tvrzení žalovaného v tom, že tato platba měla sloužit k úhradě jiného závazku tj. ceny za postoupení soudem přiznané pohledávky a to již proto, že byla uhrazena do 20. 10. 2010, tj. dříve než se stal žalovaný věřitelem postoupené vykonatelné pohledávky. Z výpovědi svědka Ing. Racka vyplynulo, že žalovaný měl být jen transakčním místem, jež nabyl pohledávku svědčící původně ČSOB, a. s. za hlavním dlužníkem (společností BERIL-EXIM, s. r. o.) a Antonínem Bernardem. Dále je zřejmé, že sporná pohledávka, ponížena o částky vymožené exekucí nebyla dlužníkem (ani společností BERIL-EXIM) uhrazena, zbývající částky popřené při přezkumném jednání (částky 35.218,68 Kč a 85.235,91 Kč) byly popřeny pouze proto, že dle názoru žalobce měly být vypočteny z výše pohledávky ponížené o částku 1.956.500,00 Kč, správnost výpočtu však nebyla zpochybněna.

Při právním hodnocení skutkového stavu nutno vycházet z omezení daného žalobci v ust. § 199 odst. 2 a 3 insolvenčního zákona, tj. s ohledem na tvrzení žaloby o částečné úhradě pohledávek žalovaného třemi platbami poukázanými do 20. 10. 2010. Proto další důkazní návrhy soud odmítl provést pro jejich nadbytečnost a dospěl k závěru, že vykonatelná pohledávka žalovaného plynoucí z jeho závazku směnečného rukojemství potvrzeného směnečným platebním rozkazem byla ve sporné výši popřena žalobcem nedůvodně, když nebyl prokázán její zánik úhradou, či tím, že by došlo k chybnému výpočtu příslušenství pohledávky.

Podanou žalobu soud zamítl, o nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 202 odst. 1 IZ, podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení ve sporech o výši, pravosti a pořadí pohledávek vůči insolvenčnímu správci.

Poučení: Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu. v Hradci Králové dne 15. ledna 2016

JUDr. Pavel Voseček, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková