41 ICm 3381/2014
Číslo jednací: 41 ICm 3381/2014-46 ( KSHK 41 INS 14491/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v právní věci žalobce Chytrý nájem s.r.o., sídlem Ke Křižovatce 466, Zruč-Senec, PSČ 330 08, IČ 29158958, zastoupeného JUDr. Hanou Kapitánovou, advokátem se sídlem v Plzni, Sady 5. května 36, PSČ 301 12, proti žalovanému Mgr. Radanu Venclovi, jako insolvenčnímu správci dlužníka Ivany Vágnerové, se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/II, PSČ 500 03, zastoupenému Mgr. Ondřejem Skálou, advokátem sídlem tamtéž, o určení pohledávky v insolvenčním řízení, takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení pohledávky ve výši 37.900,00 Kč přihlášené do insolvenčního řízení dlužníka Ivany Vágnerové, vedeného pod sp. zn. KSHK 41 INS 14491/2014, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 13.600,00 Kč k rukám jeho advokáta Mgr. Ondřeje Skály, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 30.9.2014 se žalobce domáhal určení pravosti pohledávek v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka Ivany Vágnerové pod sp. zn. KSHK 41 INS 14491/2014. Uvedl, že žalovaný popřel nedůvodně pohledávku žalobce při přezkumném jednání. Důvodem popření byl rozpor s dobrými mravy při sjednání smluvní pokuty ve smlouvě o půjčce uzavřené mezi dlužníkem a žalobcem. Žalobce má za to, že smluvní pokuta byla sjednána mezi účastníky smlouvy platně vzhledem k funkci smluvní Pokračování 41 ICm 3391/2014 pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční) a nikoliv proti dobrým mravům, odkázal rovněž na judikáty Nejvyššího soudu. V dalším podání ze dne 11.5.2015 poukázal jednak na to, že ke dni splatnosti půjčky (18.11. 2013) a až do 11.4. 2014 nebyla uhrazena celá jistina půjčky (170 tis. Kč), tato jistina byla zaplacena až 17.7. 2014 a posléze pak byla uhrazena i část smluvní pokuty ve výši 59.000,00 Kč.

Ohledně částky smluvní pokuty 9.000,00 Kč byla vzata žaloba zpět a usnesením 15.5. 2015 bylo řízení v této výši zastaveno.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Jeho námitka spočívá v tvrzení, že smluvní pokuta ve smlouvě o půjčce je sjednána jako sankce ve výši 0,25% z výše jistiny půjčky a nikoliv z výše dlužné částky. Za této situace není nikterak zohledněno splácení půjčky. Takto žalovaný shledává rozpor ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy.

Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel jednak z obsahu insolvenčního spisu vedeného pod sp.zn. KSHK 41 INS 14491/2014, z toho co účastnicí v řízení uvedli a z níže popsaných důkazů.

Z přihlášky pohledávky žalobce se podává, že žalovaný jako věřitel přihlásil v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka Ivany Vágnerové pohledávku ve výši 46. 900,00 Kč z důvodu smluvní pokuty ze smlouvy o půjčce č. 1521201 z 18.9.2013 a dle výpočtu smluvní pokuty v částce 96.900,00 Kč.

Z protokolu z přezkumného jednání z 24.9.2014 se podává, že pohledávka žalovaného byla v celé výši popřena z důvodu rozporu s dobrými mravy.

Z vyrozumění žalovaného z 25.9.2014 se podává, že byl žalobce o popření pohledávky vyrozuměn s odkazem na ust. § 197 odst. 2 insolvenčního zákona a poučen o nutnosti podat incidenční žalobu v 30 denní lhůtě.

Ze smlouvy o půjčce č. 1521201 uzavřené žalobcem jako věřitelem na straně jedné a manželi Bohuslavem Vágnerem a Ivanou Vágnerovou, jako dlužníky na straně druhé, dne 18.9.2013 se podává, že věřitel poskytl dlužníkům půjčku ve výši 170.000,00 Kč se splatností do 18.11.2013. Splnění závazku z půjčky bylo zajištěno ujednáním v čl. 2.2 o smluvní pokutě ve výši 0,25% denně z jistiny půjčky až do zaplacení.

Z bankovních výpisů předložených žalobcem k vyjádření dne 11.5.2015 se podává, že na účet žalobce byly připsány částky 80.000,00 Kč dne 11.4. 2014, 80.000,00 Kč dne 5.5. 2014, 60.000,00 Kč dne 17.7. 2014, 1.500,00 Kč dne 1.9. 2014, 1.500,00 Kč dne 1.10.2014, 1.500,00 Kč dne 3.11.2014, 1.500,00 Kč dne 1.12.2014, 1.500,00 Kč dne 2.1.2015 a 1.500,00 Kč dne 6.2.2015.

Soud má za zjištěný následující skutkový stav:

Dlužnice spolu se svým manželem uzavřela dne 18.9.2013 s žalovaným smlouvu o půjčce ve výši 170.000,00 Kč splatných ve 2 měsíční lhůtě. Závazek dlužnice nebyl včas splněn, k jeho splnění došlo až dne 17.4.2014 a následnými platbami bylo věřiteli (žalobci) uhrazena jistina 170.000,00 Kč + 59.000,00 Kč smluvní pokuty. Závazek dlužnice zajištěn sjednáním smluvní pokuty v čl. 2.2 smlouvy o půjčce ve výši 0,25% denně z jistiny půjčky až do zaplacení. Pokračování 41 ICm 3391/2014

Při právním hodnocení skutkového stavu-který nebyl stranami sporu zpochybňován-dospěl soud k níže uvedeným právním závěrům, vycházeje z ust. § 3073 o. z., kdy se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti zákona posuzují až do svého zániku podle dosavadních předpisů, tj. dle § 544 a násl. obč.zák.:

Smlouva ze dne 18.9.2013 sice obsahuje v bodu II. ujednání o zajištění závazku smluvní pokutou, jak je shora citována. Jelikož je tato smluvní pokuta (0,25% z jistiny 170.000,00 Kč denně) pevně sjednanou částkou a nezohledňuje nikterak byť i částečné plnění dlužníka, má soud toto ujednání za rozporné s dobrými mravy (§ 39 obč.zák.) a tedy i neplatné. Soud je přesvědčen o tom, že při sjednání smluvní pokuty s úhradou peněžní částky je mravné přihlédnout k tomu, co bylo na jistinu dluhu dlužníkem zaplaceno v průběhu trvání dluhu. Soud přihlédl i k tomu, že z této sankce bylo při prodlení cca 8 měsíců zaplaceno žalobci dlužníkem (jeho manželem) 59.000,00 Kč, tj. cca 35% z jistiny dlužné částky. Pokud jde o rozhodnutí NSČR citovaná žalobcem, pak je v nich posuzována výše smluvní pokuty počítaná procentem z výše dlužné částky a nikoliv z jistiny.

Soud ze shora uvedených důvodu podanou žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný, zastoupený v řízení advokátem, požadoval náhradu ve výši 3.100,00 Kč za čtyři úkony právní služby + 4x 300,00 Kč paušálních náhrad (§ 7 odst. 5, § 9 odst. 5 a § 13 odst. 1,2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), celkem mu tedy náleží 13.600,00 Kč. Tomu odpovídá i bod II. výroku.

Poučení: Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Hradci Králové dne 11. září 2015 JUDr. Pavel Voseček, v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Marcela Veselá