41 ICm 3048/2011
Číslo jednací: 41 ICm 3048/2011-48 ( KSHK 41 INS 11437/2011 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vosečkem v právní věci žalobce České insolvenční v.o.s., sídlem v Hradci Králové, Fráni Šrámka 1139, PSČ 500 02, jako insolvenčním správcem dlužníků Zuzany anonymizovano , anonymizovano a Jana anonymizovano , anonymizovano , zastoupené JUDr. Jaromírem Peterou, sídlem tamtéž, proti žalovanému OSPEN, s.r.o., IČ 25262823, sídlem v Přelouči, Hradecká 1383, PSČ 535 01, zastoupenému JUDr. Martinem Michňákem, advokátem sídlem v Kolíně, Jiráskovo náměstí 1487, PSČ 280 02 o určení pohledávky v insolvenčním řízení

takto: I. Určuje se, že pohledávky žalovaného, uplatněné ve výši 3 093,35 Kč a 9 085,-Kč v insolvenčním řízení, vedeném na majetek dlužníků Jana anonymizovano a Zuzany anonymizovano pod sp. zn. 41 INS 11437/2011, nejsou po právu. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 525,-Kč k rukám jeho advokáta JUDr. Jaromíra Petery do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit 5 000,-Kč soudního poplatku na účet Krajského soudu v Hradci Králové do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobami ze dne 9. 11. 2011 se žalobce domáhal určení neoprávněnosti vykonatelných pohledávek žalovaného uplatněných v insolvenčním řízení dlužníků Zuzany anonymizovano a Jana anonymizovano ve výši 3 093,50 Kč a 9 085,-Kč. V důvodech žaloby uvádí, že částečně popřel přihlášené vykonatelné pohledávky, přiznané elektronickým platebním rozkazem, jelikož jde o úroky požadované nad rámec ust. § 517 občanského zákoníku. Poukázal na to, že se jedná o kogentní zákonné ustanovení, a proto je uplatněný nárok žalovaného neoprávněný.

Žalovaný ve vyjádření k žalobě sdělil, že na pravosti přihlášených částek trvá, odkazujíc na platební rozkaz OS v Trutnově a pokud jde o úročení, pak se jedná o obchodní úrokovou sazbu a nikoli úrok z prodlení.

Pravomocným usnesením vydaným podle ust. § 112 o.s.ř. dne 15. 10. 2012 byly ke společnému řízení spojeny věci vedené pod sp. zn.a 41 ICm 3050/2011.

Soud vycházel z toho, co účastníci v průběhu řízení uvedli a z níže popsaných důkazů.

Z EPR čj. 107 EC 300/2011-6 vydaného OS v Trutnově dne 10.8. 2011se podává, že jím bylo Janu anonymizovano uloženo zaplatit žalovanému jistinu 5 883,82 Kč s 29% úroků z Kč 5 554,-od 13.10. 2009 do zaplacení a částku 11 820,-Kč nákladů řízení.

Z EPR čj. 15 EC 436/2010-5 vydaného OS v Trutnově dne 30.9. 2010 se podává, že jím bylo Zuzaně anonymizovano uloženo zaplatit žalovanému jistinu 15 301,74 Kč s 29% úroků z Kč 14 623,01 od 24. 7. 2009 do zaplacení a částku 10 700,-Kč nákladů řízení.

Z přihlášky pohledávky žalovaného do ins. řízení sp.zn. KSHK 41INS 11437/2011 se podává, že žalovaný přihlásil pohledávku jednak ve výši 20 797,17 Kč z části vykonatelnou ve výši 5 883,82 Kč s odkazem na EPR 107 EC 300/2011-6, když v rozpisu výpočtu příslušenství uvádí, že požaduje úrok ve výši 29% p.a. z částky 5 554,-Kč od 13.10. 2009 do 13.9. 2011 ve výši 3 093,35 Kč. Pohledávku ve výši 35 087,24 Kč z části vykonatelnou ve výši 15 301,74 Kč přihlásil s odkazem na 15 EC 436/2010-5, když v rozpisu výpočtu příslušenství uvádí, že požaduje úrok ve výši 29% p.a. z částky 14 623,01 Kč od 24. 7. 2009 do 13.9. 2011 ve výši 9 085,50 Kč.

Z protokolu z přezkumného jednání, konaného dne 9.10. 2011 se podává, že při projednávání pohledávky žalovaného ve výši 20 797,17 Kč popřel žalobce část vykonatelné pohledávky ve výši 3 093,35 Kč z důvodu neplatnosti ujednání o smluvním úroku. Při projednávání pohledávky žalovaného ve výši 35 087,24 Kč popřel žalobce část vykonatelné pohledávky ve výši 9 085,-Kč z důvodu neplatnosti ujednání o smluvním úroku z prodlení.

Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 16.6. 2009 se podává, že původní věřitel obou dlužníků-Česká spořitelna, a.s., postoupil své pohledávky za nimi žalovanému.

Ze smlouvy o úvěru uzavřené věřitelem Českou spořitelnou, a.s. a dlužníkem Janem anonymizovano dne 9.11. 2004 se podává, že se strany dohodly /úvěrová smlouva čl. 17. bodu I./ na úroku z prodlení ve výši 29% p.a. z dlužné částky.

Ze smlouvy o úvěru uzavřené věřitelem Českou spořitelnou, a.s. a dlužníkem Zuzanou anonymizovano dne 14.11. 2007 se podává, že se strany dohodly na úroku z prodlení ve výši 29% p.a. z dlužné částky (čl. III.A/4. obchodních podmínek).

Mezi účastníky řízení je sporné, zda vyúčtované úroky z prodlení ve výši 3 093,35 Kč a 9 085,-Kč uplatněné jako vykonatelné pohledávky v insolvenčním řízení byly popřeny žalobcem oprávněně.

Jelikož byly tyto pohledávky přiznány pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, bylo lze v incidenčním sporu uplatnit jen skutečnosti, které v předchozím řízení dlužník neuplatnil s tím, že důvodem popření nemůže být jiné právní posouzení věci (ust. § 199 odst. 2 zákona č. 182/2006, insolvenční zákon, dále jen IZ ). Tomuto požadavku zákona žalobce dostál, když z elektronického plat. rozkazu je zřejmé, že dlužníci v rozkazním řízení před Okresním soudem v Trutnově žádné skutečnosti neuplatnili. Při přezkumu pohledávek žalobce uvedl důvod popření neplatnost ujednání o smluvním úroku z prodlení, totéž pak uvedl v podané žalobě (§ 199 odst. 3 IZ). Výrok platebního rozkazu žádné právní posouzení věci neobsahuje a v žalobě se tak žalobce může domáhat jakéhokoliv posouzení věci.

Obě úvěrové smlouvy byly uzavřeny s odkazem na obchodní zákoník jako spotřebitelské smlouvy. Skutečnost, že prodlení je odpovědnostním institutem, má značný význam v případě spotřebitelských smluv, které podléhají režimu obchodního zákoníku [úvěrové smlouvy, bankovní obchody, jiné (například leasingové) smlouvy, u kterých strany sjednají použití obchodního zákoníku atd.]. Podle § 262 odst. 4 obch. zák. platí, že ve vztazích podřízených obchodnímu zákoníku se použijí, nevyplývá-li z obchodního zákoníku nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení o obchodních závazkových vztazích na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

Vzhledem k tomu, že odpovědnost za prodlení je jedním z typů právní odpovědnosti, je třeba následky prodlení v uvedených vztazích posuzovat ve vztahu ke straně, která není podnikatelem, podle úpravy občanskoprávní (významné je to především z hlediska povinnosti platit úroky z prodlení, jejichž výše je v občanském právu na rozdíl od práva obchodního stanovena kogentně, proto se strany u spotřebitelských smluv, které podléhají režimu obchodního zákoníku, nemohou smluvně odchýlit pro případ prodlení spotřebitele od zákonné výše úroků z prodlení pod sankcí absolutní neplatnosti takového ujednání).

Právě k tomu došlo v projednávané věci, kdy byl úrok z prodlení sjednán ve výši 29% p.a., což odporuje ust. § 517 občanského zákoníku resp. prováděcímu vládnímu nařízení č. 142/1994 Sb., podle ust. § 1 tohoto předpisu odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v r. 2009 činila tato sazba 0,5%, resp. 0,25 %, úrok z prodlení by tedy v obou případech činil 7 až 8% p.a., sjednaných 29% je v rozporu se zákonem a toto ujednání není proto platné.

Soud žalobě vyhověl z výše uvedených důvodů v celém rozsahu.

Podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení a to odměnu advokáta 9 000,-Kč dle vyhl. č. 484/200 Sb., § 10, dále 2x 300,-Kč paušálních náhrad plus 20% DPH.

Ve sporu o určení pohledávky v insolvenčním řízení je žalobce osvobozen od povinnosti k úhradě soudního poplatku (§ 11 odst. 2 písm. r/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění). Podle § 2 odst. 3 cit. zákona je žalovaný povinen zaplatit podle výsledku řízení poplatek v případě, že je navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl.

Jelikož v projednávaném sporu o určení vykonatelné pohledávky v ins. řízení byl žalobce v řízení zcela úspěšný, soud uložil zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000,-Kč, dle pol. 13 odst. 1 c/ Sazebníku cit. zákona, žalovanému.

P o u č e n í : Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

V Hradci Králové dne 14. prosince 2012 JUDr. Pavel Voseček,v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Marie Bažantová