41 ICm 286/2012
41 ICm 286/2012-23 KSPH 36 INS 9175/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce : a) Společenství vlastníků jednotek U pivovaru 3, Dobříš, IČ: 28480490, se sídlem U Pivovaru 3, 263 01 Dobříš a b) Společenství vlastníků jednotek Bydlení Dobříš C v domě č.p. 1889 v katastrálním území Dobříš, IČ: 28472004, se sídlem U Pivovaru 1889, 263 01 Dobříš, oba zastoupeni: Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem se sídlem Králodvorská 16, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: JUDr. Ing. Helena HOROVÁ, LL.M., se sídlem V Luhu 18, 140 00 Praha 4, insolvenční správce dlužníka, CON INVEST, a.s. , IČ: 25061607, se sídlem Za Pivovarem 3, 263 01 Dobříš, zastoupen: Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 24, 110 00 Praha 1, o vyloučení nemovitých věcí ze soupisu majetkové podstaty

takto :

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají na žalovaném vyloučení věcí movitých zapsaných v aktualizovaném soupisu majetkové podstaty ze dne 22. 02. 2011 v Příloze č. 5, položka č. 144-kategorie HM, kotelna včetně technologií-BD -A1, položka č. 145-kategorie HM, kotelna včetně technologií BD-A2, položka č. 146-kategorie HM, kotelna včetně technologií-BD-B, položka č. 147-kategorie HM, kotelna včetně technologií-BD-A6, položka č. 148- kategorie HM, kotelna včetně technologií-BD-D, položka č. 149-kategorie HM, kotelna včetně technologií-BD-C a položka č. 150-kategorie HM, mobilní oplocení, dlužníka CON INVEST, a.s. IČ: 250 61 607, se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009, s e z a m í t á .

II. Z aktualizovaného soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST a.s., IČ: 250 61 607, se sídlem Dobříš, Za Pivovarem čp. 3, v insolvenčním řízení

vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009 s e v y l u č u j í následující movité věci, sepsané v Příloze č. 5, aktualizovaného soupisu majetkové podstaty ze dne 22.02.2011 pod položkou č. 151-kategorie HM, společné televizní antény pro bytové domy č.p. 3 a č.p. 1889, pod položkou č. 155-kategorie HM, přístupový systém-elektronické zařízení zajišťující elektronickou kontrolu přístupu do bytových domů a pod položkou č. 153-kategorie HM, datové rozvody v bytových domech.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění :

Žalobci se svým návrhem ze dne 01.02.2012 domáhali, aby soud svým rozhodnutím vyloučil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s., IČ: 25061607 se sídlem Za Pivovarem 3, 263 01 Dobříš výše uvedené věci movité uvedené v aktualizovaném soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 22.02.2011, v Příloze č. 5, pod položkou č. 144 až 153 soupisu. K věci uvedli, že jsou právnickou osobou vykonávající podle ust.§ 9 zák.č. 72/1994 Sb. v platném znění správu společných částí bytových domů č.p. 3, na pozemku st.parc.č. 270/3, k.ú. a obec Dobříš, U Pivovaru 3, Dobříš a domu č.p. 1889 na pozemku st.parc.č. 270/7, k.ú. a obec Dobříš, U Pivovaru č.p. 1889, Dobříš. Majetek sepsaný žalovaným do majetkové podstaty dlužníka se nachází ve výše uvedených bytových domech a jedná se o jejich součást, resp. společné prostory těchto bytových domů, proto s nimi nelze samostatně disponovat a byly do spisu majetkové podstaty dlužníka sepsány neoprávněně. Podle ust.§ 2 písm.g) zákona o vlastnictví bytů se pro účely tohoto zákona společnými částmi domu rozumí části domu určené pro společné užívání, a to zejména kotelny ( pol.č. 144-149 soupisu), různé rozvody, např. elektřina, teplo, a společné antény ( pol.č. 151 soupisu), a to i když jsou umístěny mimo dům. Za společné části bytového domu se považuje příslušenství domu ( což může být např. položka č. 150 soupisu-oplocení). Zde odkázali na judikaturu NS ČR sp.zn. 28 Cdo 1788/2003 a sp.zn. 22 Cdo 2482/2008, kdy dle této judikatury kotelna je součástí společných prostor bytového domu a nelze s ní samostatně disponovat, dále pak se jedná i o zabudované rozvody plynu připojené na kotel, který je považován za součást stavby rovněž dle ust.§ 120 odst.1 OZ. Veškeré položky jsou ve smyslu ust.§ 2 písm.g) zákona o vlastnictví bytů určeny pro společné užívání vlastníky jednotek v uvedených bytových domech. Na základě výzvy žalobce a) žalovaný dopisem ze dne 22.12.2011, který byl žalobci a) doručen dne 02.01.2012 uvedl, že setrvává na zařazení výše uvedených položek do soupisu majetkové podstaty dlužníka, současně jej vyzval k podání vylučovací žaloby. Žalobu z opatrnosti, ač nebyl žalovaným k jejímu podání vyzván, podal i žalobce b) neboť kotelna pod položkou č. 149 se nachází a slouží k vytápění bytového domu č.p. 1889, kde správu nemovitostí vykonává právě tento žalobce. V případě datových rozvodů a přístupového systému ty se nachází v obou bytových domech ( položka č.152 a č. 153, rovněž anténa pod položkou č. 150 je užívána oběma bytovými domy, oplocení pak ohraničuje částečně oba bytové domy. Aktivní legitimaci žalobci odvozují od toho, že předmětné položky jsou součástí věci a staly se nedílnou součástí bytových domů. Vlastnický titul k těmto položkám naopak neprokázal žalovaný.

Podle žalobců neměly být předmětné věci movité do majetku dlužníka zahrnuty, proto podle ust.§ 225 odst.1 IZ požadují tento movitý majetek z majetkové podstaty dlužníka vyloučit.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, součástí majetkové podstaty dlužníka dle položek č. 144 až 149 je soubor technologie kotelen, nikoliv však nebytové jednotky, v nichž se technologie nachází. Žalobci se domáhají vyloučení výše uvedených položek soupisu majetkové podstaty dlužníka, kdy poukazují na ust.§ 2 písm.g) zákona o vlastnictví bytů, dle něhož má předmětný majetek náležet ke společným částem bytového domu č.p. 3 a č.p. 1889 a proto s nimi nelze samostatně disponovat. Z právního hlediska má zařízení kotelny povahu movité věci, a technicky se skládá z několika dílčích komponent, je součástí distribuční soustavy a plní samostatnou hospodářskou funkci. Z pouhého mechanického spojení výše uvedeného celku s nemovitostí nelze dovozovat, že se automaticky stává součástí jiné věci ve smyslu ust.§ 120 odst.1 OZ. Závěr žalobců, podle něhož se technologie kotelny automaticky stává součástí nemovitosti není správná a nelze jej dovodit ani z ust.§ 2 písm.g) zákona o vlastnictví bytů. Vlastníkem technologie kotelny, jakož i dalších movitých věcí, jejichž vyloučení z majetkové podstat dlužníka se žalobci domáhají je ten, kdo k nim má vlastnický titul. Kotelna ( ve smyslu technologického zařízení), rozvod plynu, společná anténa a další vyjmenované položky mohou být ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek v budovách ve správě žalobců jako společné části domu pouze pokud jim k uvedeným předmětům svědčí vlastnický titul. Vlastnický titul však žalobci ve své žalobě nijak nedokládají a svůj nárok opírají o chybnou interpretaci ust.§ 2 písm.g) o vlastnictví bytů. Jiný důvod vzniku vlastnického práva k dotčeným položkám soupisu netvrdí ani nedokládají. V mezidobí byl insolvenčním soudem vydán rozsudek, kterým bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že technologické zařízení kotelen je součástí nebytových prostor, které jsou ve vlastnictví dlužníka Bydlení Dobříš, a.s.r.o. Dlužník je vlastníkem výše uvedeného souboru movitých věcí od samého počátku jejich vzniku a jejich hodnoty má zavedeny v účetnictví, tyto hodnoty nebyli nikdy předmětem převodu mezi dlužníkem a jiným nabyvatelem. Jedná se o věci samostatné, které jsou ve vlastnictví investora stavby, tj. žalovaného. Z prohlášení vlastníka budovy o vymezení jednotek movité věci jejichž vyloučení se žalobci domáhají uvedeny nejsou.

Insolvenční řízení dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš, IČ: 25061607 bylo zahájeno dne 18.12.2009. Usnesením ze dne 12.05.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-A-32 byl zjištěn úpadek dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš, IČ: 25061607. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Usnesením ze dne 13.12.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-B-56 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz.

Movité věci, jejichž vyloučení ze soupisu majetkové podstaty se žalobci domáhají, byly sepsány insolvenčním správcem do soupisu majetkové podstaty dlužníka (Příloha č. 5) položka č. 144 až 153 aktualizovaného soupisu). Dopisem ze dne 22.12. 2011 insolvenční správce vyrozuměl žalobce a) o sepsání výše uvedených movitostech věcí do majetkové podstaty. Dopis byl žalobci doručen dne 02.01.2012. Žaloba byla podána dne 01.02.2012, tj. včas ( ust.§ 225 odst. 2 IZ), osobou oprávněnou.

Podle ust.§ 224 odst.1 IZ do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje svá práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení.

Podle ust.§ 225 odst.1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolventního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Z odst.2 vyplývá, že žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30ti dnů, kdy osobě uvedené v odst. 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty k soudu. Z odst. 3 vyplývá, že nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně, totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil, nebo ji odmítl.

Podle 9 odst.1 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v platném znění společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem, opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostora pouze k účelům uvedeným ve větě první.

Podle ust.§ 2 písm. g) zák.č. 72/1994 Sb., společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu ( např. drobné stavby) a společná zařízení domu ( např. vybavení prádelny).

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že movité věci, jejichž vyloučení se žalobci domáhají byly sepsány žalovaným do majetkové podstaty úpadce. Dále pak skutečnost, že se předmětné movité věci nacházejí v bytovém komplexu.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11.05.2012, sp.zn. 41 ICm 201/2012, který nabyl právní moci dne 09.06.2012 vzal soud za prokázanou skutečnost,že soud zamítl žalobu, kterou se žalobce ( v tomto řízení žalovaná) domáhal na žalovaném Ing. Lee Loudovi, insolvencím správci Bydlení Dobříš, s.r.o. vyloučení souboru movitých věcí představujících vybavení kotelen, které tvoří ucelený technologický komplex kotelny pro výrobu topného média umístěný v:-nebytový prostor č. 3/602 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0215, nebytový prostor č. 3/603 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0218. nebytový prostor č. 3/606 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0227, nebytový prostor č. 3/607 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0230, nebytový prostor č. 3/608 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0233; v obytném komplexu budovy č. 3 na pozemku st.parc. č. 270/3 v k.ú. obec Dobříš zapsané v katastru nemovitostí na LV č. 4236 u Katastrálního úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram; v nebytovém prostoru č. 1889/2001 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0248 v obytném komplexu budovy čp. 1889 na pozemku st.parc. č. 270/7 v k.ú. obec Dobříš zapsané v katastru nemovitostí na LV č. 4239 u Katastrálního úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram; z majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. se sídlem Dobříš, Za Pivovarem 3.

Podle ust.§ 120 odst.1 OZ součástí věci je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se věc znehodnotila.

Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkové zjištění o tom, žalobce a) je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v oddíle S, vložka 9510, právní forma společenství vlastníků jednotek se sídlem Dobříš, U Pivovaru 3. žalobce b) je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze v oddíle S, vložka 9460, právní forma společenství vlastníků jednotek se sídlem Dobříš u Pivovaru 1889.

Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro k.ú. a obec Dobříš, LV č. 4236 vzal soud za prokázáno, že vlastníky nemovitostí-bytového domu, včetně pozemků, U Pivovaru 3, Dobříš (bytových jednotek) jsou jednotliví vlastníci, kteří založili společenství vlastníků žalobce a). Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram, pro k.ú. a obec Dobříš, LV č. 4239 vzal soud za prokázáno, že vlastníky nemovitostí-bytového domu, včetně pozemků, U Pivovaru 1889, Dobříš (bytových jednotek) jsou jednotliví vlastníci, kteří založili společenství vlastníků žalobce b).

Žalovaný zapsal předmětné movité věci do aktualizovaného a doplněného soudu majetkové podstaty ze dne 22.02.2011, v Příloze č. 5, pod položkou č. 144-154 do majetkové podstaty dlužníka.

Dopisem ze dne 22.12.2011 žalovaný vyrozuměl žalobce a) o tom, že výše uvedené movité věci jejichž vyloučení se žalobci domáhají sepsal do soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s., ve smyslu ust.§ 224 IZ a vyzval žalobce a) k podání vylučovací žaloby.

Soud zamítl návrh žalobců na doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku, který by měl určit, že věci movité, jejichž vyloučení se domáhají jsou součástí bytových domů a dále šetřením na místě samém, neboť v případě právního posouzení souzené věci jsou tyto důkazy nadbytečné.

Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl u jednotlivých položek jejichž vyloučení se žalobci domáhají k těmto závěrům:

A) položky č. 144 až č. 149 aktualizovaného soupisu majetkové podstaty, Příloha č.5 -technologické vybavení kotelen BD: A1, A2, B, A6, D a C.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 11.05.2012, sp.zn. 41 ICm 201/2012, který nabyl právní moci dne 09.06.2012 bylo rozhodnuto, a tím postaveno najisto, že výše uvedená technologická zařízení kotelen byla zapsána do majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. po právu, neboť do majetkové podstaty tohoto dlužníka byly pojaty nebytové jednotky, které jsou ve vlastnictví obchodní firmy Bydlení Dobříš, s.r.o., a to jako celek včetně jejich součástí-technického vybavení, spočívajícího v technologickém komplexu kotelen.

Technologické vybavení kotelen představuje jejich neoddělitelnou část, a to v souladu s konstantní judikaturou, především rozsudkem NS ČR ze dne 29.07.199, sp.zn. 25 Cdo 770/98, ze dne 27.04.2000, sp.zn. 22 Cdo 2548/98 a konečně ze dne 27.01.2011, sp.zn. 22 Cdo 2958/2008. V případě těchto položek soud žalobu zamítl, neboť technologické zařízení kotelen je ve vlastnictví dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o., který je pojal do svého soupisu majetkové podstaty, nikoliv žalovaného. Žalovaný ohledně těchto položek tudíž není ve věci pasivně věcně legitimován.

B) položka č. 150 aktualizovaného soupisu majetkové podstaty, Příloha č. 5-mobilní oplocení.

Soud rovněž zamítl žalobu v části, ve které se žalobci domáhali vyloučení položky č. 150 -mobilního oplocení. Žalobce ve svém žalobním tvrzení uvedl, že mobilní oplocení ohraničuje část komplexu bytových domů č.p. 3 a č.p. 1889, a tudíž je jejich součástí. Zde se soud přiklonil k právnímu názoru žalovaného, že v případě mobilního oplocení se jedná o samostatnou věc a nejedná se o věc, která by byla spojena s jinou věcí. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by bylo mobilní oplocení nějak spojeno ať již s pozemkem nebo jinou věcí. Žalovaný jako investor, tudíž v případě položky č. 150-mobilní oplocení, sepsal do soupisu majetkové podstaty tuto položku po právu, neboť se nejedná o společnou část domu ve smyslu ust.§ 2 písm.g) zák.č. 74/1992 Sb., o vlastnictví bytů ani součást věci, tak jak je uvedeno v ust.§ 120 odst.1 OZ.

C) položky č. 151 až č. 153 aktualizovaného soupisu majetkové podstaty, Příloha č. 5 -společné televizní antény, přístupový systém-elektronické zařízení zajišťující elektronickou kontrolu přístupu do bytových domů a datové rozvody v bytových domech.

Z výpisů z katastru nemovitostí LV č. 4236 a LV č. 4239 vedeném Katastrální úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram jednoznačně vyplývá, že jednotliví vlastníci bytových jednotek, kteří tvoří společenství vlastníků jednotek založeného dle ust.§ 9 a násl. zák.č. 74/1992 Sb., o vlastnictví bytů jsou podílovými spoluvlastníky společných částí domu č.p. 3 a č.p. 1889 dle ust.§ 8 odst.1 zák.č. 74/1992 Sb. Pro účely zákona o vlastnictví bytů se pro účely tohoto zákona rozumí společnými částmi domu části domu určení pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (např. drobné stavby) a společná zařízení domu ( např. vybavení společné prádelny).

V rozsudku ze dne 29. července 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy, 2001, č. 2, str. 84, Nejvyšší soud České republiky vyložil, že podle § 120 odst. 1 obč. zák. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní institut součásti věci je zákonným vyjádřením skutečnosti, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon staví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích: 1) na vzájemné sounáležitosti věcí a 2) na míře jejich oddělitelnosti. První kritérium představuje spíše subjektivní rovinu, neboť

to, co k věci podle její povahy náleží se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Míra sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující a tedy ve vztahu více věcí za věc tzv. hlavní. Zákonný text touto obecnou úpravou dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní patří natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter oddělení zákon nestanoví a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věcí nezávislou .

Součástí věci se může stát i původně samostatná věc, je-li spojena s jinou věcí. Zpravidla půjde o fyzické spojení, nelze však zcela vyloučit, že jedinou věcí v právním smyslu mohou být věci, které takto spojeny nebudou (například sluchátko bezdrátového telefonního přístroje). Nutnou podmínkou pro to, aby původně samostatná věc mohla být v případě volnějšího spojení s jinou věcí považována za součást věci je, aby nadále byla v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí. Vstupuje-li objekt do samostatných funkčních vazeb s jinými objekty, aniž by pro tyto vazby byla nutná existence celku vyššího řádu, jde o samostatný objekt. Pokud tedy určitá věc, která je spojena s jinou věcí, má vazby k dalším věcem, aniž by k těmto vazbám bylo zapotřebí existence této jiné věci, nemůže být součástí věci (může jít nanejvýš o věc složenou-universitas rerum cohaerentium-ve které každá z původních věcí zachovává svoji individualitu a je samostatným předmětem právních vztahů). Má-li spojením původně samostatných věcí vzniknout věc nová (popřípadě má-li jedna z těchto věcí zaniknout jako přírůstek), je třeba, aby původní věci byly nadále ve vztazích k okolí jako jediný celek; tomuto požadavku odporuje stav, kdy původní věci si zachovávají samostatné funkce a vnější vztahy (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. dubna 2000, sp. zn. 22 Cdo 2548/98, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2000, č. 10, str. 446).

Soud se zabýval posouzením, zda televizní anténa, přístupový systém-elektronické zařízení zajišťující elektronickou kontrolu přístupu do bytových domů a datové rozvody v bytových domech, které jsou umístěny v objektech ve vlastnictví vlastníků bytových jednotek tvořících společenství žalobců a) a b) v bytových domech č.p. 3 a č.p. 1889 jsou součástí nemovitostí v jejich vlastnictví, a dopěl k závěru, že jejich odstraněním z domu bez jejich náhrady se z hlediska dlouhodobého užívání se znehodnocuje stavba sama-významně klesá její užitná hodnota i její cena ( srovnej rozsudek NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2482/2008 ze dne 14.07.2010).

Lze tedy uzavřít, že položky soupisu majetkové podstaty č. 151 až č. 153, které se nachází v obou bytových domech, které tvoří komplex jsou společnými částmi bytových domů a jsou nedílnou součástí nemovitostí ve vlastnictví jednotlivých vlastníků bytových jednotek, resp. podílových spoluvlastníků společných částí bytových domů.

Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že televizní anténa, přístupový systém-elektronické zařízení zabezpečující elektronickou kontrolu přístupu do bytových domů a datové rozvody, jsou součástí bytových domů v níž jsou umístěna a jejímž potřebám slouží, žalobu proto soud shledal v této části důvodnou, proto jí v této části, kterou se žalobci domáhali vyloučení položek č. 151,152 a 153 z majetkové podstaty dlužníka ze dne 20.09.2010, Příloha č. 5, vyhověl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ ve spojení s ust.§ 142 odst.2 o.s.ř., s ohledem na skutečnost, že žalobci měli ve sporu jen částečný úspěch, pro soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 12.října 2012

JUDr. Jitka DROBNÁ, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Lucie Ostrówková