41 ICm 246/2011
č.j.: 41 ICm 246/2011-26

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou ve věci žalobce: Bohemia Faktoring, s.r.o. IČ: 27242617, se sídlem 118 00 Praha 1, Letenská 121/8, zastoupen: Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem se sídlem 602 00 Brno, Kotlářská 51a, proti žalovaným: 1) Mgr. Barbora Novotná Opltová se sídlem 110 00 Praha 1, Karlovo nám. 24, insolvenční správce dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobříš, Mírové nám. 119, zastoupen: JUDr. Zuzanou Mayerovou, advokátkou se sídlem 140 00 Praha 4, V Luhu 18 a 2) Miroslav KOMÁR, anonymizovano , bytem 263 01 Dobříš, Mírové nám. 119 o určení pravosti popřené pohledávky

takto:

I. Žaloba o určení, že je po právu pohledávka žalobce ve výši 7.809,--Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. KSPH 41 INS 10884/2010 jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná, s e z a m í t á .

II. Určuje se, že žalobce má v insolvečním řízení vedeném zdejším soudem pod sp.zn. KSPH 41 INS 10884/2010 dlužníka Miroslava anonymizovano nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku ve výši 12.330,--Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se svým návrhem domáhal určení, že jeho nevykonatelná a nezajištěná pohledávka v částce 20.139,--Kč přihlášená do insolvenčního řízení pod sp.zn. KSPH 41

INS 10884/2010 ve věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Dobříš, Mírové nám. 119, která byla insolvenčním správcem i dlužníkem při přezkumném jednání dne 07.01.2011 popřena co do pravosti a výše v částce 20.139,--Kč popřena, je po právu. O popření vyrozuměl žalovaný č.1) žalobce dopisem ze dne 07.01.2011, který byl žalobci doručen 14.01.20, ve smyslu ustanovení §197 odst. 2 IZ, žalobce proto z opatrnosti podal tuto žalobu. K rozhodným skutečnostem žalobce doplnil, že pohledávka byla za dlužníkem uplatněna z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 19.09.2002, č. 3022642614 jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Pohledávka byla popřena v částce 20.139,--Kč, která se skládá z částky 1.200,--Kč z titulu smluvní pokuty sjednané v čl. 7 VSP, na níž žalobci vznikl nárok z důvodu porušení povinností ze strany dlužníka, tím, že splátky nebyly řádně a včas plněny. Institut smluvní pokuty je zakotven v ust.§ 544,545 OZ a § 300 až 302 Obch.zák.. Rozpor s ust.§ 56 OZ lze podle žalobce posuzovat pouze z hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty a případné nerovnováhy práv a povinností k újmě spotřebitele v souladu s okolnostmi konkrétního případu. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 20% z každé dlužné částky minimálně 100,--Kč. Výše splátek byla stanovena částkou 1.500,--Kč, tj. ve výši 300,--Kč. Smluvní pokuta v částce 6.109,--Kč je vypočtena z celkových dlužných splátek po odpočtu smluvní pokuty započtené ke dni zesplatnění. Podle žalobce výše smluvní pokuty není sjednána neplatně, není v rozporu se zákonem, zákon neobchází ani se nepříčí dobrým mravům ( zde odkazuje na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 26 Odo 159/2006). Poplatky tvoří poplatky za vedení účtu v částce 160,--Kč a poplatky za upomínky v částce 500,--Kč, které jsou účtovány dle čl. 1.4. VSP , a to v souladu se Sazebníkem. Poplatek za vedení účtu byl stanoven v částce 40,--Kč měsíčně a odpovídá požadavku přiměřenosti a není důvodem značné nerovnováhy v právech a povinnostech. Požadovány jsou dlužné poplatky ze vedení účtu za 4 měsíce (únor, březen, duben a květen 2009). Poplatek za upomínku je účtován v souladu se sazebníkem, kdy poplatek byl stanoven á 250,--Kč. V odstoupení od smlouvy je tento poplatek zahrnut do smluvní pokuty. Obchodní úrok v částce 8.937,--Kč vyčíslený od zesplavnění úvěru do dne úpadku byl sjednán v čl. 1.4. VOP a platném Sazebníku, tento úrok byl sjednán ve smyslu ust.§ 497 a 502 odst.2 obch.zák. ve výši 1,89% měsíčně z čerpaných peněžních prostředků. Tato výše úroků neodporuje zákonu ani dobrým mravům a není ujednáním, které by bylo v rozporu s požadavkem dobré víry a ochrany spotřebitele. Částka 3.233,--Kč představuje úrok z prodlení, kdy povinnost k jeho úhradě plyne z ust. Čl. 7 VSP, kde byl sjednán ve výši 0,1% denně. V souladu s konstantní judikaturou žalobce požadoval zákonnou sazbu úroku z prodlení, a to od zesplatnění úvěru do dne úpadku.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že v příloze přihlášky č.1 žalobce do insolvenčního řízení uvedl stav pohledávky za dlužníkem ke dni 17.10.2010. Výše úročené jistiny k tomuto datu činila částku 25.093,--Kč a částka smluvní pokuty, poplatků, obchodního úroku ode dne zesplavnění činí částku 16.906,--Kč. Je patrno, že výše sankcí, poplatků a obchodního úroku tvoří jen o malou část a téměř dosahuje hodnotu poskytnuté jistiny. Žalovaný ujednání o smluvní pokutě a výpočet obchodních úroků považuje za ujednání, která jsou v rozporu s ust.§ 56 odst.1 OZ ve spojení s ust. bodu 1 písm.e) přílohy směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a naopak dostává dlužníka do postavení zjevného nepoměru vůči žalobci.

V posuzované věci dospěl soud k následujícím závěrům. Žaloba byla podána včas ( pohledávka přezkoumána při přezkumném jednání dne 07.01.2011, vyrozumění o popření pohledávky bylo žalobci doručeno dne 14.01.2011, žaloba podána dne 04.02.2011) a oprávněnou osobou ( žalobce je přihlášeným věřitelem, jehož pohledávka byla u přezkumného jednání částečně popřena). Žaloba byla podána v souladu s ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona ( dále jen IZ). Důvody popření pohledávky jsou uvedeny v protokole o přezkumném jednání.

Podle ustanovení §191odst.1 z.č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) ve znění před 31.3.2011 dlužník a insolvenční správce mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Jednotliví věřitelé toto právo nemají.

Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla a nebo že již zcela zanikla a nebo že se zcela promlčela.

Dle § 198 odstavec 2 IZ věřitel, kterému byla účinně popřena jeho pohledávka může v incidenční žalobě podané dle §198 odstavec 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Dle ust. § 52 OZ jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, o dílo a jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou spotřebitel a dodavatel. Dodavatel je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti a spotřebitelem je osoba, která, při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle ust. § 55 OZ se ujednání ve spotřebitelských smlouvách nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ustanovení § 56 odst.1,2 OZ zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Netýká se předmětu plnění a ceny plnění. Ustanovení § 6 z.č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zakazuje prodávajícímu, aby při prodeji výrobků a poskytování služeb se choval v rozporu s dobrými mravy, zakazuje diskriminaci spotřebitele. Dle ust. § 39 OZ je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Dle ust.§ 497 obch.zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust.§ 499 obch.zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem činnosti podnikání věřitele. Dle ust.§ 502 odst.1 obch.zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona.

Česká republika je přímo vázána Směrnicí Rady 93/13/EHS z 5.4.1993, která pro členské státy stanovila ve svém článku 3, co se rozumí nepřiměřenými podmínkami ve spotřebitelských smlouvách : 1. Smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je nepřiměřená, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran plynoucí ze smlouvy v neprospěch spotřebitele 2. Podmínka není sjednána individuálně, byla-li sepsána předem, a proto spotřebitel nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky.

Směrnice v příloze k článku 3 uvádí pod písm.a) až q) demonstrativní výčet nepřiměřených podmínek sjednaných ve smlouvě : dle písm.q) takovou podmínkou je zbavení spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek, zejména požadovat na spotřebiteli, aby předkládal spory výlučně rozhodčímu soudu, na který se nevztahují ustanovení právních předpisů.

Soud učinil skutkové zjištění o tom, že:

1) zdejším soudem bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka Miroslava anonymizovano a povoleno mu oddlužení usnesením č.j.KSPH 41 INS 10884/2010-A-13 ze dne 27. 10. 2010

2) žalobce přihlásil do insolvenčního řízení nevykonatelnou a nezajištěnou pohledávku ve výši 45.232,--Kč z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ( úročená jistina 25.093,--Kč, 7.969,--smluvní pokuta a poplatky, 8.937,--Kč úrok a 3.233,--Kč úrok z prodlení).

3) na přezkumném jednání dne 07.01.2011 pro pravost a výši 20.139,--Kč popřel insolvenční správce a dlužník pohledávku věřitele č. 8-Bohemia Faktoring, s.r.o.

4) o popření insolvenční správce věřitele č. 8 podle ust. § 197 odst. 2 IZ vyrozuměl, vyrozumění bylo věřiteli č. 8 doručeno dne 14.01.2011.

Soud po provedeném dokazování zjistil a má prokázány tyto pro rozhodnutí ve věci rozhodné skutečnosti :

1) Ze smlouvy o Revolvingovém úvěru č. 3022642614 ze dne 19.09.2002 včetně dodatku ze dne 19.02.2003 a ze dne 19.07.2004 k této smlouvě podepsané oběma smluvními stranami, že dlužníku souhlasil s poskytnutím revolvingového úvěru a vydání úvěrové platební karty ) O.K. karta) s úvěrovým rámcem 30.000,--Kč a měsíční splátkou 1.500,--Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchoní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru, kdy dlužník svým podpisem potvrdil jejich převzetí včetně Sazebník poplatků. Dlužník se zavázal úvěr splácet vždy ke každému 19. dni v měsíci počínaje 19.10.2002. Úroková sazba z čerpaných peněžních prostředků byla sjednána ve výši 1,89% měsíčně.

2) Z článku 7.1. VSP soud zjistil, že za porušení povinností dlužníka ze smlouvy zakládá právo věřitele na smluvní pokutu. Výše smluvní pokuty byla stanovena v Sazebníku poplatků platného od 01.09.2002, a to za prodlení se splácením úvěru ve výši 20% z každé dlužné splátky minimálně 100,--Kč.

3) Dle bodu 1.4 tohoto článku se dlužník zavázal platit za služby a peněžní prostředky poskytované věřitelem úroky, poplatky a ostatní náklady dle Sazebníku, který tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru a obsahuje platby, poplatky, pokuty a úrokové sazby věřitele, které budou placeny se spotřebitelským úvěrem. Podle sazebníku poplatků platného od 01.09.2002 činil poplatek za správu úvěru, který zahrnoval platbu za převod peněžních prostředků a vedení účtu měsíční částku 40,--Kč. Podle Sazebníku poplatků k O.K. kartě Standart činil poplatek za zaslání upomínky 250,--Kč.

4) Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobcem jako postupníkem a GE Money Multiservis, a.s. jako postupitelem ze dne 21.07.2009 jejíž nedílnou součástí je seznam postupovaných pohledávek č. 17 ze dne 19.08.2010, soud zjistil, že pod položkou 17 byla postoupena pohledávka za dlužníkem Miroslavem Komárem. Postoupení pohledávky bylo dlužníku oznámeno dopisem ze dne 31.08.2010.

5) Z dopisu ze dne 26.12.2004 adresovaného dlužníkovi soud zjistil, že žalobce oznámil dlužníkovi, že v důsledku neplnění splátkového kalendáře ve smlouvě o revolvingovém, úvěru od smlouvy odstoupil. Ke dni ukončení smlouvy činila dlužná částka 38.406,90 Kč.

6) Z platební historie ke smlouvě č. 3022642614 soud zjistil pohyb na úvěrovém účtu dlužníka

Na základě provedeném dokazování, po zhodnocení důkazů jednotlivě i v souvislostech, soud dospěl k těmto závěrům :

V souzeném případě smlouva o revolvingové úvěru je smlouvou spotřebitelskou, která podléhá přísným kritériím, jak plyne ze shora uvedených ustanovení občanského zákoníku, zákona o ochraně spotřebitele, směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Při subsumci těchto zákonných ustanovení na předmětnou smlouvu soud dospěl k závěru, že některá ustanovení smlouvy o revolvingovém úvěru číslo 3022642614 ze dne 19.09.2002 ve znění dodatku jsou absolutně neplatná pro rozpor se zákonem ( § 55, §56 OZ, z.č.634/1992 Sb.) a pro rozpor s dobrými mravy :

Absolutně neplatným dle ust. § 39 OZ soud shledal ujednání o smluvní pokutě, která byla stanovena v Sazebníku poplatků platného od 01.09.2002, a to za prodlení se splácením úvěru ve výši 20% z každé dlužné splátky minimálně 100,--Kč. Výše této smluvní pokuty sjednaná ve spotřebitelské smlouvě ve prospěch věřitele je nemravná a nepřiměřená a způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, které vyplývají z dané smlouvy v neprospěch spotřebitele, dlužníka. Za nemravné soud považuje nejen sjednanou smluvní pokutu, ale i poplatek za upomínku, který je s jednání ve v Sazebníku v částce 250,--Kč za zaslání upomínky. Pokud jde o posouzení platnosti nepřiměřeně vysoké sjednané pokutě ve smlouvě o revolvingové půjčce soud odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci čj. 13 Cmo 3/2009-68 ze dne 18.2.2010).

V rozsahu částky představující smluvní pokutu v částce 1.200,--Kč a dopočítanou smluvní pokutu v částce 6.109,--Kč a poplatky za upomínky v částce 500,--Kč soud s ohledem na výše uvedené zamítl.

Oprávněným naopak shledal soud nárok žalobce požadovaný z titulu zákonných úroků z prodlení, který žalobce vyčíslil ode dne zesplavnění úvěru ( 01.06.2009 do dne úpadku 27.10.2010) v částce 3.233,--Kč. Nárok na zákonné úroky z porosení vyplvá z ust.§ 517 OZ, kdy úroky z prodlení jsou účtovány v souladu s nařízením vlády č. 141/1994 Sb. Soud neshledal neplatným ujednání o obchodím úroku-roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr ( dále jen RPSN), který byl účastníky sjednán ve výši 1,89% měsíčně, tj. 22,68% ročně. Podle soudu výše této sazby RPSN neodporuje dobrým mravům podle ust.§ 3 odst.1 OZ, a to zejména ve vztahu k poskytované jistině, kdy výše revolvingového úvěru byla sjednána až do částky 30.000,--Kč. Podle soudu toto ujednání nepředstavuje hrubý nepoměr mezi věřitelem a dlužníkem. Soud neshledal neplatným a odporujícím dobrým mravům rovněž ujednání o měsíčním poplatku za vedení účtu dle platného Sazebníku ve výši 40,--Kč, který se nejeví nepřiměřeným a zvýhodňujícím věřitele na úkor dlužníka, který je v pozici spotřebitele.

Ve světle shora uvedeného soud v dané věci shrnuje a uzavírá, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení jako nevykonatelná a nezajištěná je co do částky 12.330,--Kč po právu. V případě částky 7.809,--Kč byla pohledávka žalobce žalovanými popřena co do pravosti a výše oprávněně. Soud proto žalobě co do částky 12.330,--Kč vyhověl a co do částky 7.809,--Kč žalobu zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. , jak v bodu III. výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soud v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 6. června 2011

JUDr. Jitka Drobná, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: K. Ondráková