41 ICm 201/2012
Sp. zn.: 41 ICm 201/2012-30 KSPH 41 INS 4943/2010 KSPH 36 INS 9175/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce: JUDr. Ing. Helena HOROVÁ, LL.M., se sídlem V Luhu 18, 140 00 Praha 4, insolvenční správce dlužníka CON INVEST, a.s. , IČ: 25061607 se sídlem Za Pivovarem 3, 263 01 Dobříš, zastoupen: Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 24, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ing. Lee LOUDA, se sídlem Vodičkova 41, 110 00, Praha 1, insolvenční správce dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o., IČ: 26439701, se sídlem Za Pivovarem 3, 263 01 Dobříš, zastoupen: JUDr. Miroslavem Houškou, advokátem se sídlem V Jámě 1/699, 110 00 Praha 1, o vyloučení movitých věcí ze soupisu majetkové podstaty

takto :

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vyloučení souborů movitých věcí představujících technologické vybavení kotelny, které tvoří ucelený technologický komplex kotelny pro výrobu topného média umístěný v:

-nebytový prostor č. 3/602 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0215 -nebytový prostor č. 3/603 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0218 -nebytový prostor č. 3/606 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0227 -nebytový prostor č. 3/607 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0230 -nebytový prostor č. 3/608 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1-0233;

v obytném komplexu budovy č. 3 na pozemku st.parc. č. 270/3 v k.ú. obec Dobříš zapsané v katastru nemovitostí na LV č. 4236 u Katastrálního úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram;

v nebytovém prostoru č. 1889/2001 (jiný nebytový prostor)-položka soupisu B1- 0248 v obytném komplexu budovy čp. 1889 na pozemku st.parc. č. 270/7 v k.ú. obec Dobříš zapsané v katastru nemovitostí na LV č. 4239 u Katastrálního úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram; z majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. se sídlem Dobříš, Za Pivovarem 3, IČ: 264 39 701, s e z a m í t á .

II. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 12.600,--Kč, to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění :

Žalobce se svým návrhem ze dne 20.01.2012 domáhal, aby soud svým rozhodnutím vyloučil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš výše uvedený soubor movitých věcí, které byly insolvenčním správcem žalovaného sepsány do majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš s.r.o.

K věci uvedl, že předmětem žaloby je vyloučení technologií vybavení kotelen, které jsou umístěny v nebytových a bytových jednotkách ve vlastnictví žalovaného. Technologie jsou samostatnými jednotkami, a to jak v právním slova smyslu, tak i ve smyslu jejich oddělitelnosti a nejedná se o součást věci dle ust. § 120 OZ. Součástí majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s. je pod položkou č. 144 až 149 ze dne 20.09.2010 mimo jiné i soubor movitých věcí-technologické vybavení kotelny, které tvoří ucelený komplex kotelny pro výrobu topného média umístěný v obytném komplexu budovy č.3 , stojící na pozemku st.parc.č.270/3 v obci a k.ú. Dobříš, zapsaném na LV č. 4236 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram. V insolvenčním rejstříku byla předmětná část majetkové podstaty zveřejněna dne 03.03.2011. Dopisem ze dne 21.12.2011, který byl žalobci doručen dne 23.12.2011 žalovaný žalobce vyrozuměl o sepsání výše uvedených technologií do majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš s.r.o. Technologie kotelny, která se nachází v samostatných nebytových jednotkách č. 601/3, 602/3, 603/3, 606/3, 607/3, 608/3 v budově č.p. 3 nacházející se na pozemku st.parc.č. 270/3 v k.ú. a obci Dobříš, zapsaná v katastru nemovitostí na LV č. 4236, sepsané do majetkové podstaty žalovaného podle žalobce právně nejsou součástí ani příslušenstvím nebytových prostor. Dlužník CON INVEST, a.s. je vlastníkem technologie od samého začátku a tato majetková hodnota nikdy nebyla předmětem převodu mezi CON INVEST, a.s. a Bydlení Dobříš, s.r.o. Technologie kotelny je vedena jako samostatná položka v účetnictví žalobce. Tvrzené skutečnosti dokládá nájemní smlouvou ze dne 06.01.2008 uzavřená mezi dlužníkem CON INVEST, a.s. pronajímatelem vystupujícím v pozici vlastníka technologií a ITES, spol. s r.o. jako nájemcem, provozovatelem zařízení pro výrobu a distribuci tepla. Předmětné technologie byly pro žalobce zhotoveny společností PECHA, a.s., kdy o jejich převzetí a předání byl vyhotoven předávací protokol. Technologie kotelny je na základě provedeného soupisu součástí majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s. a práva a povinnosti spojení s jejím soupisem do majetkové podstaty svědčí výhradně žalobci a nikoliv žalovanému.

Žalovaný nemohl účinně vyzvat žalobce ve vztahu k technologii kotelny k podání vylučovací žaloby, neboť ve skutečnosti uvedený majetek do majetkové podstaty nesepsal. Pokud žalovaný hodlá k technologii kotelny uplatňovat jakákoliv práva, může se tak domáhat vylučovací žalobou proti žalobci.

Žalovaný k věci uvedl, že do majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. byly zapsány nebytové prostory-jednotky č. 3/601,602,603,606,607 a 608-technické místnosti sloužící jako kotelny včetně jejich technického vybavení, které se nachází v objektech areálu Za Pivovarem č.3, Dobříš, na parcele parc.č.st. 270/3. Soupis majetkové podstaty byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn pod č.1. B-1 dne 18.11.2010, přičemž předmětný majetek byl uveden pod poř.č. B1-0212 až B1-220 a B1-0227 až B1-0235. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku KSPH 36 INS 9175/2009-B-68 zjistil že dne 03.03.2011 bylo zveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s., v němž žalobce uvedl, že do majetkové podstaty dlužníka byl dne 20.09.2010 zapsán dlouhodobý majetek-kotelna včetně technologií BD A1 (p.č. 144), kotelna včetně technologií BD A2 (p.č. 145), kotelna včetně technologií BD B (p.č. 146), kotelna včetně technologií BD A6 (p.č. 147), kotelna včetně technologií BD D (p.č. 148) a kotelna včetně technologií BD C (p.č. 149) umístěná v objektu Za Pivovarem 3, Dobříš. Na základě této skutečnosti žalovaný vyrozuměl žalobce o soupisu majetkové podstaty, neboť předmětný majetek byl již dříve zapsán do majetkové podstaty dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. Žalovaný pojal do soupisu majetkové podstaty nebytové jednotky, které jsou ve vlastnictví dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o., a to jako celek včetně jejich součástí-technického vybavení spočívajícího v technologickém komplexu kotelen. Toto technologické vybavení jednotek představuje jejich neoddělitelnou část zde odkázal na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2958/2008. Jednotky tvoří s technickým vybavením jeden funkční celek kotelny, který umožňuje vytápění jednotlivých nemovitostí v areálu Za Pivovarem 3, Dobříš. Technologické prvky plní svoji funkci jen ve vztahu ke konkrétním nemovitostem, v nichž jsou instalovány. Technické vybavení, k němuž žalobce uplatňuje své vlastnické právo, nemůže být odděleno od jednotek, v nichž je umístěno, neboť by tím bylo znemožněno další fungování těchto jednotek jako kotelen a došlo by k ohrožení dodávek tepla, TÚV do ostatních jednotek, resp. společných prostor v bytových domech. Podle žalovaného není správný závěr žalobce, že technologie kotelen není právně součástí ani příslušenstvím předmětných nebytových jednotek, tvoří samostatný předmět a je na základě soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, nikoliv Bydlení Dobříš s.r.o. Pokud žalobce namítá, že ho žalovaný nemohl účinně vyzvat k podání vylučovací žaloby, neboť tento majetek nebyl dosud do majetkové podstaty sepsán, uvádí, že předmětný soubor technického vybavení kotelen považuje za součást nebytových jednotek, který nemůže být v rámci insolvenčního řízení samostatným předmětem zpeněžení. Z tohoto důvodu toto vybavení nebylo pojato do soupisu majetkové podstaty pod samostatnými položkami jako movitý majetek. Z výše uvedených důvodů navrhoval zamítnutí žaloby.

Usnesením ze dne 12.05.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-A-32 byl zjištěn úpadek dlužníka CON INVEST, a.s., insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Usnesením ze dne 13.12.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-B-56 byl zamítnut návrh dlužníka na povolení reorganizace a na jeho majetek byl prohlášen konkurz.

Usnesením ze dne 16.11.2010, sp.zn. KSPH 41 INS 4943/2010-A-56 byl zjištěn úpadek dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o., na jeho majetek byl prohlášen konkurz, insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný.

Movité věci, jejíchž vyloučení ze soupisu majetkové podstaty se žalobce domáhá, byly sepsány insolvenčním správcem dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. do soupisu dne 10.11.2010, který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku pod č. 1, B-1, poř.č. B1-0212 až 0220 a B1-0227 až 0235.

Žalobce movité věci jejichž vyloučení se domáhá sepsal do majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s. v aktualizaci a doplněném soupisu majetkové podstaty ze dne 22.02.2011 v příloze č.5 soupisu majetkové podstaty ze dne 20.09.2010, pod položkou č. 144-154, kdy předmětná příloha byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 03.03.2011.

Žalovaný vyrozuměl o soupisu výše uvedeného do majetkové podstaty dopisem ze dne 21.12.2011. Mezi účastníky nebyla spornou skutečnost, že vyrozumění žalobce obdržel dne 23.12.2011, žaloba byla podána dne 20.01.2012, tj. včas (ust. § 225 odst. 2 IZ), osobou oprávněnou.

Podle ust.§ 224 odst.1 IZ do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje svá práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení.

Podle ust.§ 225 odst.1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Z odst.2 vyplývá, že žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30ti dnů, kdy osobě uvedené v odst. 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty k soudu. Z odst. 3 vyplývá, že nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně, totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil, nebo ji odmítl.

Soud neshledal oprávněnou námitku žalobce, že insolvenční správce Bydlení Dobříš, s.r.o. pochybil, když žalobce vyzval k podání vylučovací žaloby. Z insolvenčního rejtříku dlužníků a provedeného dokazování vyplývá, že insolvenční správce dlužníka Bydlení Dobříš s.r.o. ( žalovaný) sepsal výše uvedené technologie do soupisu majetkové podstaty dne 10.11.2010, zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 18.11.2010. Insolvenční správce dlužníka CON INVEST, a.s. ( žalobce), tak učinil až v aktualizovaném soupisu majetkové podstaty ze dne 22.02.2011, zveřejněn v insolvenčním rejstříku 03.03.2011.

Je nepochybné, že předmětný majetek byl dříve sepsán v majetkové podstatě dlužníka Bydlení Dobříš, s.r.o. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR-rozhodnutí publikované v SSRS č. 27/2003 a rozhodnutí ze dne 27.04.2005 ve věci 29 Odo 10005/200, od nichž nemá soud důvod se odchýlit, je aktivní věcná legitimace žalobce-insolvenčního správce, který sepsal majetek do podstaty jako druhý v pořadí ve sporu o jeho vyloučení dána, neboť osoba, která druhý soupis provedla se domáhá vůči správci, který sepsal věci jako první, vyloučení těchto věci z majetkové podstaty.

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný je vlastníkem nemovitostí zapsaných na LV.č. 4237 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, v nichž je umístěno technologické zařízení, jehož vyloučení se žalobce domáhá.

Podle ust.§ 120 odst.1 OZ součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se věc znehodnotila.

V rozsudku ze dne 29. července 1999, sp. zn. 25 Cdo 770/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy, 2001, č. 2, str. 84, Nejvyšší soud České republiky vyložil, že podle § 120 odst. 1 obč. zák. součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Právní institut součásti věci je zákonným vyjádřením skutečnosti, že existují věci, jakožto hmotné předměty, které lze z hlediska právní teorie charakterizovat jako věci složené, tedy věci, které jsou vnitřně strukturovány a tvořeny relativně samostatnými částmi více nebo méně vzájemně spojenými. Zákon staví samostatnost věci ve vztahu k věci jiné na dvou kritériích: 1) na vzájemné sounáležitosti věcí a 2) na míře jejich oddělitelnosti. První kritérium představuje spíše subjektivní rovinu, neboť to, co k věci podle její povahy náleží se určuje do značné míry podle lidských zvyklostí, zkušeností a norem vztahujících se ke konkrétní věci. Míra sounáležitosti se pak posuzuje prostřednictvím povahy té věci, která je považována za věc podstatnější, určující a tedy ve vztahu více věcí za věc tzv. hlavní. Zákonný text touto obecnou úpravou dává prostor k individuálnímu posouzení, jaké vlastnosti věc hlavní vykazuje, aby odtud bylo možno odvíjet úvahy, zda jiná relativně samostatná věc k ní patří natolik neodmyslitelně, že nemůže již být považována za věc odlišnou. Druhé kritérium je více objektivní a sleduje spojení věcí především ve smyslu fyzickém. Formulace nemůže být oddělena, aniž by se tím věc znehodnotila však nevylučuje možnost faktické separace věcí, naopak vlastně v důsledcích jejich oddělení spatřuje měřítko samostatnosti věcí. Charakter oddělení zákon nestanoví a tedy nutně tento pojem musí zahrnovat celou škálu způsobů od přímých zásahů do hmotné podstaty věci (např. vybourání vestavěných oken domu), přes manipulaci neničící podstatu věci (např. odmontování kola automobilu), po pouhé volně proveditelné odnětí věci (např. odnesení bezdrátového sluchátka od telefonního aparátu). Definici součásti věci pak z tohoto pohledu vyhovují ty případy, kdy oddělení kterýmkoliv z uvedených způsobů znamená pro věc hlavní (nikoliv též pro její oddělovanou součást) újmu na její hodnotě. Znehodnocením nemusí být ovšem jen ztráta hodnoty peněžní (byť ta bývá zpravidla výsledným odrazem ztráty jakýchkoliv jiných hodnot), nýbrž může jít i o znehodnocení funkční, estetické či jiné. Jinými slovy řečeno se znehodnocením míní stav, kdy hlavní věc v porovnání se stavem před oddělením její součásti slouží svému původnímu účelu méně kvalitně nebo mu nemůže sloužit vůbec. Teprve faktické oddělení součásti doprovázené znehodnocením věci hlavní přináší právní důsledek, že dřívější součást se stává věcí samostatnou a na dosavadní hlavní věcí nezávislou .

Součástí věci se může stát i původně samostatná věc, je-li spojena s jinou věcí. Zpravidla půjde o fyzické spojení, nelze však zcela vyloučit, že jedinou věcí v právním smyslu mohou být věci, které takto spojeny nebudou (například sluchátko bezdrátového telefonního přístroje). Nutnou podmínkou pro to, aby původně samostatná věc mohla být v případě volnějšího spojení s jinou věcí považována za součást věci je, aby nadále byla v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí. Vstupuje-li objekt do samostatných funkčních vazeb s jinými objekty, aniž by pro tyto vazby byla nutná existence celku vyššího řádu, jde o samostatný objekt. Pokud tedy určitá věc, která je spojena s jinou věcí, má vazby k dalším věcem, aniž by k těmto vazbám bylo zapotřebí existence této jiné věci, nemůže být součástí věci (může jít nanejvýš o věc složenou-universitas rerum cohaerentium-ve které každá z původních věcí zachovává svoji individualitu a je samostatným předmětem právních vztahů). Má-li spojením původně samostatných věcí vzniknout věc nová (popřípadě má-li jedna z těchto věcí zaniknout jako přírůstek), je třeba, aby původní věci byly nadále ve vztazích k okolí jako jediný celek; tomuto požadavku odporuje stav, kdy původní věci si zachovávají samostatné funkce a vnější vztahy (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. dubna 2000, sp. zn. 22 Cdo 2548/98, uveřejněný v časopise Právní rozhledy, 2000, č. 10, str. 446).

Soud se zabýval posouzením, zda technologické vybavení kotelny, které tvoří ucelený technologický komplex kotelny pro výrobu topného média (soustava kotlů, čerpadel, přípojek, rozvodů atd.) umístěný v objektech ve vlastnictví žalovaného a sloužící k vytápění jednotlivých nemovitostí ( bytových a nebytových jednotek) v areálu Za Pivovarem 3, Dobříš, je součástí nemovitostí žalovaného.

Zařízení sloužící vytápění obytných místností jsou nezbytnou součástí obytných domů-k tomu srov. Ust.§ 11 odst.3 vyhl.č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích stavby. Obytné místnosti tedy musí být vybaveny zařízením zajišťujícím dodatečné vytápění s možností regulace tepla. Mezi tato zařízení patří samozřejmě kotel, přičemž plynové a elektrické jsou napojeny na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny. Jejich odstraněním z domu bez jejich náhrady jiným zdrojem vytápění se z hlediska dlouhodobého užívání znemožňuje užívání bytů a znehodnocuje stavba sama-významně klesá její užitná hodnota i její cena ( srovnej rozsudek NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2482/2008 ze dne 14.07.2010). Rovněž v rozsudku ze dne 27.01.2011 sp.zn. 22 Cdo 2958/2008 dospěl NS ČR k právnímu závěru, že na rozvod plynu připojený kotel je součástí stavby.

Tyto principy vyslovené v rozhodnutí NS ČR pak lze přiměřeně použít i v souzené věci.

Jednotky ve vlastnictví žalobce tvoří s technickým vybavením kotelen funkční celek umožňující vytápění jednotlivých nemovitostí, jejich oddělením od jednotek v nichž jsou umístěny by bylo znemožněno jejich fungování, došlo by k ohrožení dodávek tepla a TUV, a tím i ke znemožnění řádného užívání bytů, znehodnocení stavby jako takové, a to i v návaznosti na její cenu.

Lze uzavřít, že budova spolu s technologickým vybavením kotelen tvoří společně věc, která si z hlediska vybavení kotelen a i z hlediska nebytových jednotek, jako jedné z původních věcí, neponechává samostatné funkce a vnější vztahy. Funkčnost kotelny a jejího zařízení je podmíněna existencí budovy, v níž je umístěna, pro jejíž potřeby byla zřízena a jejímž potřebám výlučně slouží. Svoji funkci předávání tepla a TUV plní toliko ve vztahu k věci hlavní (nebytová jednotka).

Na základě výše uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že technologická zařízení kotelen jsou součástí nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, když předmětná technologická zařízení nemohou být od budovy v níž jsou umístěna oddělena, a jejímž potřebám slouží ( srovnej NS ČR sp.zn. 22 Cdo 2958/2008).

Soud ve věci provedl dokazování nájemní smlouvou ze dne 06.01.2008 ve znění dodatku ze dne 02.01.2009 uzavřenou mezi žalobcem a obchodní formou ITEST, s.r.o. v níž žalobce prohlásil, že je výlučným vlastníkem souhrnu technologického zařízení kotelen. Předmětem smlouvy bylo provozování zařízení pro výrobu a distribuci tepla pro objekty Za Pivovarem 3, Dobříš. Z protokolu o předání díla ze dne 01.02.2008 sepsaném mezi žalobcem jako objednatelem a obchodní firmou PECHA, a.s. jako zhotovitelem soud učinil skutkové zjištění o tom, že zhotovitel předal objednateli dílo, a to kompletní dodávku a montáž ústředního vytápění, vodoinstalací, kanalizace, rozvodů plynu v rámci výstavby objektu Nový Pivovar Dobříš. Z výše uvedené listiny, vyplývá, že žalobce byl původním vlastníkem technologií, které se staly součástí nemovitostí, které jsou v současné době ve vlastnictví žalovaného.

Na základě výše uvedených skutečností, soud dospěl k závěru, žaloba není důvodná, proto ji zamítl.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ ve spojení s ust.§ 142 odst.1, § 149 o.s.ř., kdy ve sporu úspěšnému žalovanému náklady řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení, které tvoří odměna advokáta dle vyhl.č. 484/200 Sb. v částce 9.000,--Kč, 4 režijní paušály po 300,--Kč dle vyhl.č. 177/1996 Sb. a 20% DPH. Celkem částka 12.600,--.Kč. Lhůta k plnění byla soudem stanovena podle ust.§ 160 o.s.ř. Odměna advokáta byla stanovena dle čl. II. vyhl.č. 277/2012 Sb.přechodných ustanovení, dle kterého se výše paušální odměny za zastupování účastníka advokátem v jednotlivém stupni občansko soudního řízení, které nebylo v tomto stupni ukončeno ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 11. května 2012

JUDr. Jitka DROBNÁ, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: K. Ondráková