41 ICm 1898/2010
Číslo jednací: 41 ICm 1898/2010-28

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce : JUDr. David TERMER, se sídlem Praha 1, Opatovická 24/156, insolvenční správce dlužníka CTJ, a.s., se sídlem Mnichovice, Husova 723, IČ: 261 20 216, proti žalovanému: URBAN-TRANSPORTE GmbH, se sídlem SRN, Kostheimer Landstr. 21, DE. 55246 Mainz Kostheim, zastoupen: JUDr. Ing. Pavlem Novákem, Ph.D., advokátem se sídlem 170 00 Praha 7, Komunardů 36, o odpůrčí žalobě

takto :

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá neúčinnosti příkazu k úhradě, za základě něhož byl z účtu dlužníka vedeného u Komerční banky, a.s. č.ú. 19- 9127940287/0100 proveden dne 24.08.2010 převod částky 73.000,-- na účet žalovaného, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 11.880,-- Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění :

Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal, aby soud svým rozhodnutím určil, že příkaz k úhradě, za základě něhož byl z účtu dlužníka vedeného u Komerční banky, a.s. běžný účet č.ú. 19-9127940287/0100 proveden dne 24.08.2010 převod částky 73.000,-- na účet žalovaného, je neúčinným právním úkonem. Žalobce uvedl, že v rámci své činnosti insolvenčního správce zjistil, že dlužník převedl dne 24.08.2010 na žalovaného bez právního důvodu částku 73.000,-- . Podle žalobce se jednalo o neúčinný právní úkon ve smyslu ust.§ 111 IZ, když účinky zahájení insolvenečního řízení nastaly ke dni 19.03.2010, příp. § 241 IZ, kdy by se jednalo znevýhodňující úkon. Mezi účastníky není sporu o tom, že částka převedená žalovaným na účet dlužníka v únoru 2010, byla převedena bez právního důvodu. Žalovanému tak vůči žalobci vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce nesouhlasí s dlužníkem, že peněžní prostředky nepřešly do majetku dlužníka. Platba byla bankou řádně zúčtována a tím, se finanční prostředky dostaly do majetku dlužníka. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení není v insolvenčním zákoně nikterak preferován. V daném případě by se jednalo o pohledávku nezajištěnou, která by se upokojovala spolu s ostatními nezajištěnými pohledávkami. Chybou Komerční banky a.s., tak byl žalovaný oproti ostatním věřitelům zvýhodněn, když dva dny před prohlášením konkurzu mu byla částka 73.000,-- poukázána na účet. Pokud by nebylo možno postupovat podle ust.§ 241 IZ, odkazuje žalobce na ust.§ 80 o.s.ř., kdy je v tomto případě dán naléhavý právní zájem na určení toho, že předmětný právní úkon je neúčinný, čímž by došlo k odvrácení dalších možných zdlouhavých a nákladných soudních sporů, které by musel insolvenční správce vést na plnění. Tato řízení značně zatěžující majetkovou podstatu, navíc je zde dán i právní zájem na tom, aby věc rozhodoval specializovaný senát. Žalobce dále uvedl, že z opatrnosti podal proti žalovanému žalobu na plnění.

Žalovaný uvedl, že nárok žalobce neuznává, neboť vrácení částky 73.000,-- žalovanému není v rozporu s ust.§ 111 IZ, když mylně připsanou částku bylo třeba vrátit. V případě, že by se jednalo o neúčinnost ve smyslu odst.3 citovaného ustanovení, jednalo by se o neúčinnost danou ze zákona a žalobci by nesvědčila aktivní legitimace. V případě insolvenčního řízení se věřitelé hojí na majetkové podstatě dlužníka, která je tvořena rovněž finančními prostředky. Majetkovou podstatu však nemohou tvořit věci, které jsou majetkem třetích osob. V souzeném případě se nejednalo o poškozující právní úkon ani o bezdůvodné zvýhodnění vůči ostatním věřitelům. Dlužník se v žádném případě nemohl domnívat, že cizí finanční prostředky, mylně převedené na jeho účet jsou jeho majetkem a už vůbec se nemohl domnívat, že tyto prostředky mohou náležet do majetkové podstaty. Dle žalobce zde není dán naléhavý právní zájem ve smyslu ust.§ 80 o.s.ř., neboť žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat na plnění. Věc nelze projednat jinak, než jak byla podána, tj. jako odpůrčí žaloba.

Insolvenční řízení na dlužníka CTJ, a.s. se sídlem Mnichovice, Husova 723, bylo zahájeno na základě vyhlášky Krajského soudu v Praze ze dne 19.03.2010, č.j. KSPH 41 INS 2804/2010-A-3. Usnesením ze dne 26.08.2010, č.j. KSPH 41 INS 2804/2010-A-115 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka a prohlášen na jeho majetek konkurz, insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce.

Ze soupisu majetkové podstaty soud zjistil, že insolvenční správce výše uvedený movitý majetek do této nesepsal.

Podle ust.§ 111 odst.1 IZ nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Podle odst.3 citovaného ustanovení právní úkony, které dlužník činil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.

Odpůrčí žaloba byla insolvenčnímu soudu doručena dne 02.12.2010, tj. ve lhůtě dle ust.§ 239 odst.3 IZ.

Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkové zjištění o tom, že vyhláškou č.j. KSPH 41 INS 2804/20109-A-3 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka CTJ, a.s. se sídlem Mnichovice, Husova 723 s účinky zahájení insolvenčního řízení ode dne 19.03.2010 ve 14:04 hodin. Usnesením č.j. 41 INS 2804/2010-A-115 ze dne 26.08.2010 byl zjištěn úpadek dlužníka a současně byl na jeho majetek prohlášen konkurz.

Z výpisu z účtu dlužníka vedeného u KB a.s., č.ú. 19-9127690257/0100, soud učinil skutkové zjištění o tom, že počáteční zůstatek na tomto účtu ke dni 06.08.2010 činil částku 100.282,18 Kč, dne 24.08.2010 byla provedena platba na vrub běžného účtu dlužníka v částce 73.000,-- ve prospěch účtu URBAN-TRANSPORTE GmbH č.ú. 2052100316020000/0100, VS 602 se zprávou pro příjemce: CTJ a.s. vratka mylné platby. Konečný zůstatek na účtu dlužníka činil-232.838,72 Kč. Dopisem bez data požádal dlužník Komeční banku a.s. o vrácení platby z 26.02.2010 zpět žalovanému v částce 85.000,-- . Dopisem ze dne 23.09.2010 insolvenční správce dlužníka vyzval žalovaného k vrácení provedené platby ve prospěch jeho účtu dne 24.08.2010, když platba byla provedena po zahájení insolvenčního řízení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.02.2009 uzavřenou mezi dlužníkem jako postupitelem a Mercedes Benz Financial Services Česká republika, s.r.o. jako postupníkem se postoupil postupitel potupníkovi veškeré pohledávky postupitele, které vyplývají ze zajišťovacích smluv. Z faktury č. 1011000439 ze dne 25.02.2010 vyplývá, že faktura byla postoupena na Mercedes Benz Services Česká republika, s.r.o. a platby měly být prováděny na účet této společnosti. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne 01.03.2010 u Commerzbank Frankfurt am Main bylo učiněno skutkové zjištění o tom, že na účet Mercedes Benz Services ČR s.r.o. byla poukázána částka 85.014,-- .

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pracovnice žalovaného v únoru 2010 mylně poslala platbu na účet dlužníka CTJ a.s., namísto společnosti Mercedes Benz Services ČR s.r.o.

Na základě výše uvedeného soud zavřel, že právní úkon převodu finančních prostředků z účtu žalobce vedeného KB a.s., který byl dlužníkem učiněn dne 24.08.2010 ve prospěch účtu žalovaného byl učiněn v době, kdy již nastaly účinky spojené ze zahájením insolvenčního řízení (dne 19.03.2010). Dlužník tento právní úkon učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, a takový právní úkon je ze zákona ust.§ 111 odst.3 IZ vůči věřitelům neúčinný.

V případě neúčinnosti právního úkonu, která nastává ze zákona ve smyslu ust.§ 111 IZ insolvenční správce sepíše předmětnou movitou či nemovitou věc do majetkové podstaty, v těchto případech, pak není třeba podávat odpůrčí žalobu podle ust.§ 111 odst.3 IZ Takováto žaloba je pak podávána jako protinávrh insolvenčního správce, resp. v případě, kdy je na místě podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení je tato otázka řešena jako otázka předběžná v rámci insolvenčním správcem podané žaloby, v souzeném případě na vydání bezdůvodného obohacení.

Soud zastává právní názor, že v případě, kdy nastala neúčinnost právního úkonu ze zákona na základě porušení povinností stanovených v ust.§ 111 odst.1 IZ není insolvenční správce k podání odpůrčí žaloby, kterou se domáhá určení, že právní úkon je neúčinný, aktivně legitimován.

Pokud se žalobce dovolává ust.§ 80 písm.c) o.s.ř., zde se soud zcela ztotožnil s právním názorem žalovaného, že v daném případě, není dán naléhavý právní zájem na určení, když z ustálené judikatury vyplývá, že žaloba domáhající se určení podle ust.§ 80 písm.c) o.s.ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na plnění povinností podle ust.§ 80 písm.b) o.s.ř. ( srovnej R 17/1972, Sb. ÚS sv.3č.35 s.261 a komentář k Občanskému soudnímu řádu, C.H.Beck, 7. vydání, Bureš/Drápal/Krčmář a kol., strana 356-357). Soud se nemá důvod odchýlit od ustálené judikatury NSČR rozsudek ze dne 25.01.2001, sp.zn. 20 Cdo 2948/2000 a ze dne 04.10.2001, sp.zn. 22 Cdo 1772/2000 podle, kterých má-li právní otázka, o níž má být rozhodnuto na základě žaloby na určení, povahu otázky předběžné ve vztahu k jiné otázce, není dán naléhavý právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li přímo žalovat n aurčení existence nebo neexistence samotného práva nebo právního vztahu. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

Ve smyslu ust.§ 164 o.s.ř. soud opravil zřejmou nesprávnost, v čísle účtu, které bylo při vyhlášení rozsudku chybně uvedeno.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst.1, § 149í odst.1 o.s.ř., ust.§ 202 IZ, kdy úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení podle ust.§ 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 9.000,--Kč, tři režijní paušály po 300,--Kč podle ust.§ 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. ( převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání) + 20% DPH v částce 1.980,--Kč. Celková výše přiznaných nákladů řízení činí 11.880,--Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust.§ 160 o.s.ř. v zákonem stanovené lhůtě.

Poučení : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 23. května 2011

JUDr. Jitka Drobná, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: K. Ondráková