41 ICm 1896/2011
41 ICm 1896/2011-133 KSPH 36 INS 9175/2009

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce : Les Marrons, a.s., IČ: 28208536, se sídlem Pod Harfou 938/40, 190 00 Praha 9, zastoupen: JUDr. Danou Kořínkovou, Ph.D., LL.M., advokátkou se sídlem Peckova 9, 180 00 Praha 8-Karlín, proti žalovanému: JUDr. Ing. Helena HOROVÁ, LL.M., se sídlem V luhu 18, 140 00 Praha 4, insolvenční správce dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Za Pivovarem 3, 263 01 Dobříš, IČ: 25061607, zastoupen: Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem Karlovo nám. 24, 110 00 Praha 1, o vyloučení nemovitých věcí ze soupisu majetkové podstaty dlužníka

takto :

I. Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST a.s., IČ: 250 61 607, se sídlem Dobříš, Za Pivovarem čp. 3, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009 s e v y l u č u j e pozemek parc.č. 4729, o výměře 1785 m, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, budova č.p. 120, způsob využití bytový dům, postavená na pozemku parc.č. 4729, pozemek parc.č. 4730, o výměře 1046 m, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc.č. 4731, o výměře 2083 m, druh pozemku ostatní plocha a pozemek parc.č. 4740, o výměře 983 m, druh pozemku ostatní plocha, vše v k.ú. Smíchov, obec Praha, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV č. 3117.

II. II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v výši 31.200,--Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění :

Žalobce se svým návrhem domáhal vyloučení nemovitostí-pozemek par. č. 4729, o výměře 1785, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, budova č. p. 120, způsob využití bytový dům, postavená na pozemku parc. č. 4729, pozemek parc. č. 4730, o výměře 1046 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. č. 4731, o výměře 2083 m2, druh pozemku ostatní plocha a pozemek parc. č. 4740, o výměře 983 m2, druh pozemku ostatní plocha, vše v k.ú. Smíchov, obec Praha, zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na LV č. 3117, z majetkové postaty dlužníka CON INVEST a.s, které insolvenční správce pojal do doplněného soupisu majetkové podstaty ze dne 24.06.2011. O zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka insolvenční správce vyrozuměl žalobce podáním ze dne 20.06.2011 s tím, že nemovitosti sepsal v Příloze č. 9, pod položkou č. 450-454. Vyrozumění o zahrnutí nemovitého majetku do majetkové podstaty dlužníka žalobce obdržel dne 22.06.2011. Výše uvedené nemovitosti nabyl žalobce jako kupující ( původní obchodní jméno Zakarpat Invest, a.s.) na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 17.06.2010 uzavřené s obchodní firmou PAULINE, s.r.o. se sídlem Praha 6, Západní 258/37, IČ: 2512785322 jako prodávající. Účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly dnem 18.06.2010. Nemovitosti insolvenční správce dlužníka sepsal do majetkové podstaty dlužníka z důvodu odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a P.N.S.T. s.r.o. ze dne 15.12.2008, pro nezaplacení kupní ceny, dostoupení od kupní smlouvy žalovaný nedoložil. Odstoupení od smlouvy považuje žalobce za neplatné a neúčinné s odkazem na ustálenou judikaturu k ust.§ 253 IZ, a i v případě, že by platné a účinné bylo nemůže mít vliv na vlastnictví žalobce k výše uvedeným nemovitostem. Důvod sepsání nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka žalovaný následně svým podáním ze dne 12.11.2012 změnil a tvrdil, že kupní smlouva v pořadí první je neplatná, neboť dlužník smlouvu uzavřel v době, kdy již byl v úpadku a došlo tím k reálnému zmenšení majetku na úkor jeho věřitelů, neobdržel na kupní smlouvu odpovídající plnění, kupní cena je sjednána nestandardně, následnými právními úkony byly nemovitosti převáděny na subjekty spřízněné s dlužníkem, resp. jeho akcionářem. Žalobce uvedl, že ujednání o kupní ceně, aniž by byla tato specifikována u jednotlivých nemovitostí, nemůže způsobit neplatnost první kupní smlouvy. Nemovitosti byly převáděny jako celek, proto i kupní cena byla stanovena za všechny nemovitosti. Stanovení kupní ceny je pouze na dohodě stran a zákon ji neomezuje. Podmínky kupní smlouvy, kdy nemovitosti byly zastaveny k zajištění pohledávky ve výši 35 mil. Kč s příslušenství, a to smlouvy o úvěru uzavřené mezi dlužníkem a ing. Šteflem dne 01.07.2008. Prodávající nabyl nemovitosti zatížené zástavním právem a neměl zajištěno, že k zániku zástavního práva dojde a nebude realizováno. Podle žalobce podmínky první kupní smlouvy, byly nastaveny rovnocenně pro obě smluvní strany. Kupní smlouvu považoval za platnou i věřitel dlužníka Volksbank CZ, a.s., který si touto smlouvou nechal postoupit pohledávku vůči firmě PRINSITT, s.r.o. na zaplacení kupní ceny. Žalobce podotýká, že žalovaná nemohla od kupní smlouvy odstoupit pro nezaplacení kupní ceny, neboť pohledávkou na její zaplacení již v době odstoupení dlužník nedisponoval. Pokud správce namítá, že dlužník učinil právní úkon v době, kdy již byl v úpadku, a tímto zmařil uspokojení pohledávek věřitelů, tím že zvýhodnil jiného věřitele, nejedná se ve smyslu insolvenčního zákona o právní úkony neplatné, nýbrž neúčinné dle ust.§ 241, 242 IZ. Neúčinnost těchto právních úkonů je založena rozhodnutím insolvenčního soudu na základě správcem podané žaloby. I v případě, že by ke znevýhodnění věřitele došlo, nemůže tuto skutečnost žalovaný uplatňovat jako námitku při vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty. Tvrzení o zvýhodnění věřitele žalovaný nijak nedokládá. Pokud žalovaný tvrdí, že první kupní smlouva je absolutně neplatná, nestačí bez dalšího tvrzení, že zkrácení věřitele muselo být kupujícímu známo, resp. s ním byl srozuměn, žalovaný by zde musel tvrdit a prokazovat, že kupující z první kupní smlouvy jednal v úmyslu věřitele zkrátit, zde odkazuje na rozhodnutí NS ČR ze dne 10.08.2011, sp.zn. 21 Cdo 2581/2010. Žalobce poukazuje na skutečnost, že v době zaplacení kupní ceny dle první kupní smlouvy měl dlužník finanční prostředky k úhradě svých závazků vůči svým věřitelům, úpadek byl zjištěn usnesením soudu ze dne 12.05.2010 na základě insolvenčního návrhu ze dne 18.12.2009, tj. více jak po roce od uzavření první kupní smlouvy. Pokud k zaplacení kupní ceny nedošlo, neznamená to, že dlužník jednal protiprávně. Kupní cena několikanásobně převyšovala pohledávky věřitelů PECHA a.s. a SEFIKO, spol. s r.o., čímž je vyvrácena právní domněnka uvedená v ust.§ 3 odst.2 písm.b) IZ. Není pravdivé tvrzení žalované, že nemovitosti byly převáděny dlužníkem na osoby s ním spřízněné, neboť v době uzavření první kupní smlouvy žádná propojenost mezi akcionáři dlužníka a společníka kupujícího PRINSITT s.r.o., popř. statutárními orgány neexistovala. Podle žalobce je první kupní smlouvy smlouvou platnou a na základě ní došlo k platnému převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem. V případě druhé kupní smlouvy uzavřené mezi PRINSITT, s.r.o. ( prodávající) a PAULINE s.r.o. ( kupující) z časových údajů uváděných žalovaným nevyplývá, že by smlouva byla uzavřena mezi osobami spřízněnými. Třetí kupní smlouva uzavřená dne 17.06.2010 mezi PAULINE, s.r.o. ( prodávající) a žalobcem ( kupující) rovněž není uzavřena mezi propojenými osobami. Jedná se tedy u kupní smlouvu platnou, na jejímž základě došlo k platnému převodu vlastnického práva a žalobce je vlastníkem výše citovaných nemovitostí. Žalobce odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, a to nález Ústavního soudu ČR ze dne 16.10.2007, sp.zn. Pl.ÚS 78/06, dle něhož v situaci řetězení několika kupních smluv ani případ, kdy se ukáže první smlouva v řetězci jako absolutně neplatná, nemůže toto mít vliv na vlastnické právo pozdějších nabyvatelů, pokud nabývali nemovitosti v dobré víře. Žalobce byl v době uzavírání třetí kupní smlouvy v dobré víře, že prodávající je vlastníkem převáděných nemovitostí, a že je oprávněn je bez omezení převést a nevede se třetí osobou žádný spor. Tato skutečnost odpovídala zápisu v katastru nemovitostí ke dni uzavření třetí kupní smlouvy a žalobce jednal v dobré víře v pravdivost a úplnost zápisů v této veřejné knize. Tvrzení žalované o tom, že první kupní smlouva je neplatná je pouze účelové.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, neboť v pořadí první kupní smlouva je absolutně neplatná. Neplatnost kupní smlouvy spatřuje v tom, že kupní cena nebyla ve smlouvě řádně specifikována, když předmětem prodeje bylo celkem šest nemovitostí a cena je uvedena v celkové výši. Kupní cena dle první kupní smlouvy nebyla dlužníkovi ve sjednané lhůtě zaplacena, což dosvědčuje i skutečnost, že pohledávka vůči P.N.S.T., s.r.o. na zaplacení kupní ceny na základě smlouvy o zajištění pohledávky ze dne 17.08.2009 se stala předmětem zajištění ve prospěch Volksbank CZ, a.s. Kupní cena nebyla dosud dlužníku zaplacena, a to ani částečně. Dlužník uzavřel kupní smlouvu v době, kdy již byl v úpadku ve smyslu ust.§ 3 odst.1 a 2 IZ. Z insolvenčních návrhů i přihlášek je zřejmé, že v době uzavírání první kupní smlouvy byl již dlužník v úpadku, když již na sklonku roku 2008 měl vůči svým věřitelům neuhrazené závazky ( PECHA, a.s.-1,777.960,74 Kč, SEFIKO, spol. s r.o.-9,789.888,--Kč), splatné v letech 2005 až 2008.

Společnost P.N.S.T., s.r.o. je současné době ovládána jediným společníkem panem Pavlem Štěpánkem, jednatelkou a společnicí PAULINE, s.r.o. byla paní Heda Šíchová, která v minulosti působila společně s panem Jiřím Štěpánkem ( jediný akcionář a člen představenstva dlužníka) v jiných společnostech. Jednatelem PAULINE, s.r.o. je v současné době manžel paní Hedy Šíchové, pan Pavel Šícha. Bezprostředně poté, co se PAULINE, s.r.o. stala vlastníkem výše uvedených nemovitostí převedla je na žalobce. Dlužník první kupní smlouvu uzavřel v době, kdy již byl v úpadku a došlo tím k reálnému zmenšení majetku na úkor jeho věřitelů, neobdržel na kupní smlouvu odpovídající plnění, kupní cena je sjednána nestandardně, následnými právními úkony byly nemovitosti převáděny na subjekty spřízněné s dlužníkem, resp. jeho akcionářem. Podle žalovaného nedošlo k platnému převodu vlastnického práva z dlužníka na P.N.S.T., s.r.o., a tudíž nemohlo dojít k následným převodům nemovitostí na nástupce této společnosti, tj. ani na žalobce. Žalobce se nestal vlastníkem předmětných nemovitostí, a ani mu nesvědčí jiné právo k nemovitostem, jež by vylučovalo jejich soupis do majetkové podstaty dlužníka.

Soud ve věci rozhodl dne 2. prosince 2011 rozsudkem pro uznání podle ust.§ 153 a o.s.ř., na základě odvolání žalovaného byl tento rozsudek usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22.srpna 2012, č.j. 102 VSPH 7/2012-73 zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Insolvenční řízení dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš, IČ: 25061607 bylo zahájeno dne 18.12.2009. Usnesením ze dne 12.05.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-A-32 byl zjištěn úpadek dlužníka CON INVEST, a.s. se sídlem Za Pivovarem 3, Dobříš, IČ: 25061607. Insolvenčním správcem byl ustanoven žalovaný. Usnesením ze dne 13.12.2010, sp.zn. KSPH 36 INS 9175/2009-B-56 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurz. Tyto skutečnosti nejsou účastníky rozporovány.

Nemovitosti, jejichž vyloučení ze soupisu majetkové podstaty se žalobce domáhá, byly sepsány insolvenčním správcem do soupisu majetkové podstaty dlužníka v Příloze č. 9 , pod položkou č. 450-454 soupisu. Dopisem ze dne 20.06.2011, který doplnil dopisem ze dne 22.07.2011, insolvenční správce vyrozuměl žalobce o sepsání výše uvedených nemovitostí do majetkové podstaty. Dopis byl žalobci dle dodejky doručen dne 22.06.2011. Žaloba byla podána dne 21.07.2011, tj. včas ( ust.§ 225 odst. 2 IZ), osobou oprávněnou.

Podle ust.§ 225 odst.1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

Podle ust.§ 253 odst.1 IZ nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkurzu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka nebo může od smlouvy odstoupit.

Podle ust.§ 133 odst.2 OZ převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

Podle ust.§ 324 odst.1 obch.zák. závazek zanikne, je-li věřiteli splněn řádně a včas. Podle odst.2 závazek zaniká také pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazek již zanikl odstoupením věřitele od kupní smlouvy.

Podle ust.§ 344 obch.zák. od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouvě nebo zákon.

Podle ust.§ 349 odst.2 obch.zák. oprávněná strana nemůže odstoupit od smlouvy poté, kdy jí byla doručena zpráva, že již byla splněna povinnost, jejíž porušení bylo důvodem k odstoupení od smlouvy.

Mezi účastníky není spornou skutečnost, že insolvenční správkyně zahrnula výše uvedené nemovitosti do soupisu majetkové podstaty dlužníka CON INVEST, a.s., a to v Příloze č. 9 pod položkou č. 450 až 454 soupisu.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy CON INVEST, a.s. vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 4137 soud zjistil, že v období od 27.06.1996 do 24.05.2010 byl místopředsedou představenstva pan Michal Štěpánek, v době od 02.01.2009 do 24.06.2010 byl pan Jiří Štěpánek předsedou představenstva. Jménem společnosti jednal každý člen představenstva samostatně. Podepisování za společnost se dělo, tak, že k vytištěné či vypsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis samostatně jeden z členů představenstva.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy PRINSITT,s.r.o. ( nyní P.N.S.T. s.r.o.) vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 38130 soud zjistil, že ke dni podpisu první kupní smlouvy tj. 15.12.2008, byl jednatelem společnosti Jan Sitta a Irena Sittová. Jednatel jedná za společnost samostatně. Pan Pavel Štěpánek byl jedním z jednatelů a společníkem společnosti v období od 07.07.2010 do 08.07.2011.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní formy PAULINE, s.r.o. vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 52021 soud zjistil, že ke dni podpisu druhé kupní smlouvy tj. 02.04.2010, byl jednatelem společnosti Pavel Šícha. Jednatel jedná za společnost samostatně.

Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní formy žalobce ( dříve Zakarpat Invest, a.s.) vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka 13184 soud zjistil, že ke dni podpisu třetí kupní smlouvy tj. 11.06.2010, byla předsedou představenstva Hanna Shpenyk, členové představenstva Miloslava Kuryk, Viktoryia Kuryk. Jménem společnosti jednají všichni členové představenstva samostatně. Spornou mezi účastníky byla otázka platného resp. neplatného uzavření smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené mezi dlužníkem jako prodávajícím a obchodní firmou PRINSITT, s.r.o. jako kupujícím dne 15.12.2008 ( první kupní smlouva).

Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkové zjištění o tom, že mezi dlužníkem jako kupujícím, za něhož jednal pan Jiří Štěpánek, který byl v rozhodné době předsedou představenstva dlužníka a obchodní firmou PRINSITT, s.r.o. jako prodávajícím, za kterou jednal pan Jan Sitta, jednatel společnosti byla podle ust.§ 409 a násl. Obch.Z uzavřena dne 15.12.2008 kupní smlouva ( dále jen první kupní smlouva) jejímž předmětem byl převod nemovitostí ve vlastnictví dlužníka. Nemovitosti jejichž vyloučení z majetkové podstaty dlužníka se žalobce domáhá jsou zapsány na LV č. 3117 u Katastrálního úřadu pro hl.m. Prahu. Kupní cena byla sjednána v čl. IV. smlouvy jako celková kupní cena za celý Předmět koupě specifikovaný v čl. II.1. smlouvy dle dohody smluvních stran za částku 55,113.120,--Kč. Způsob úhrady byl sjednán v čl. V. do dvou měsíců ode dne uzavření kupní smlouvy. Kupní smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 29.12.2008 ( ust.§ 133 odst.2 OZ). Kupní smlouvou ze dne 02.04.2010 ( dále jen druhá kupní smlouva) obchodní firma PRINSITT s.r.o. ( prodávající) v rozhodné době jednající svým jednatelem panem Janem Sittou převedla výše citované nemovitosti, za sjednanou kupní cenu 59,567.000,--Kč na obchodní firmu PAULINE, s.r.o. ( kupující), za kterou jednal její jednatel pan Pavel Šícha. Právní vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni 02.04.20 ( § 133 odst.2 OZ). Kupní smlouvou ze dne 11.06.2010 ( dále jen třetí kupní smlouva) obchodní firma PAULINE s.r.o. ( prodávající) v rozhodné době jednající svým jednatelem panem Pavlem Šíchou převedla výše citované nemovitosti, za sjednanou kupní cenu 51,950.000,--Kč na obchodní firmu žalobce ( kupující), za kterou jednal člen představenstva paní Viktoryia Kuryk. Právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni 18.06.2010 ( ust.§ 133 odst.2 OZ). Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 3117 u Katastrálního úřadu pro hl.m.Prahu, Katastrální pracoviště Praha má soud za prokázáno, že ke dni podpisu třetí kupní smlouvy byl v tomto registru uveden jako vlastník předmětných nemovitostí obchodní firma PAULINE, s.r.o. nemovitostí nebyly zatíženy zástavním právem, ani nijak nebylo omezeno vlastnické právo.

Vlastnické právo žalobce k výše uvedeným nemovitostem vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro hl.m. Prahu, Katastrální pracoviště Praha, LV č. 3117, pro obec Praha, k.ú. Smíchov s právními účinky vkladu práva ke dni 18.06.2010, z kupní smlouvy uzavřené dne 17.06.2010. Vlastnické právo není nijak omezeno. Z téhož výpisu z katastru nemovitostí LV č. 3117 ke dni uzavření výše uvedené kupní smlouvy ( v pořadí třetí) vyplývá, že vlastnické právo svědčilo prodávajícímu PAULINE, s.r.o., a to na základě kupní smlouvy ze dne 02.04.2010 s právními účinky vkladu ke dni 02.04.2010. Vlastnické právo nebylo nijak omezeno. Soud provedl důkaz daňovými doklady-fakturami č. 201006, 2011002, 2011001, 2011022 a 2011028 předloženými žalobcem, kterými vyúčtovala obchodní firma FADW, s.r.o. žalobci inženýrskou a projektovou činnost a provedené práce na akci Rezidence Skalka , předmětné listinné důkazy soud nehodnotil, neboť nemají vliv na právní ani skutkové posouzení souzené věci. Žalovaný netrval na provedení důkazu listinou odstoupení od kupní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a obchodní firmou PRINSITT, s.r.o. ( nyní P.N.S.T., s.r.o.). ani tento důkaz soudu nepředložil.

Soud vzal z provedeného dokazování za prokázáno, že mezi obchodní firmou PRINSITT, s r.o. jako kupujícím na straně jedné a dlužníkem jako prodávajícím na straně druhé byla uzavřena dne 15.12.2008 kupní smlouvy jejímž předmětem byl převod výše uvedených nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 29.12.2008. Kupní smlouvu za dlužníka uzavřel předseda představenstva pan Jiří Štěpánek, za kupujícího jeho jednatel pan Jan Sitta. Z výpisů z obchodních rejstříků ( viz výše) vyplývá, že v době převodu nemovitostí nebyly právní úkony k nim směřující učiněny mezi osobami blízkými resp. subjekty spřízněnými s dlužníkem, ve smyslu ust.§ 66a odst.1 Obch.zák. Jan Sitta, jednatel obchodní firmy PRINSITT, s.r.o. v rozhodné době nefiguruje jako statutární orgán, člen dozorčí rady, resp. akcionář v obchodní firmě dlužníka. Jako jednatel a společník obchodní firmy PRINSITT, s.r.o. je zapsán pan Pavel Štěpánek, a to od 07.07.2010 do 08.07.2011, tj. nikoliv v rozhodné době podpisu první kupní smlouvy, ke dni 15.12.2008. Z žalovaným tvrzených skutečností nelze učinit závěr o tom, že by převod nemovitostí v případě první kupní smlouvy podléhal omezením uvedeným ust.§ 196a odst.3 Obch.zák, tj. že byl učiněn mezi osobami jednajícími ve shodě ( srovnej R 106/2011).

Soud neshledal oprávněnou námitku žalovaného týkající nestandartního ujednání o kupní ceně a jejího vypořádání. Z předložené první kupní smlouvy vyplývá, že účastníci smluvního vztahu v čl. IV. Kupní cena sjednali celkovou kupní cenu za celý předmět koupě specifikovaný v čl. II.1. smlouvy, která činila na základě dohody smluvních stran částku 55,113.120,--Kč. Způsob její úhrady byl sjednán v čl. V. tak, že kupující uhradí celou kupní cenu na účet prodávajícího uvedený v čl. I. smlouvy nejpozději do dvou měsíců ode dne uzavření této kupní smlouvy. Soud je shodně se žalobcem názoru, že předmětné ujednání o kupní ceně nemůže způsobit neplatnost první kupní smlouvy. Stanovení kupní ceny bylo sjednáno na základě dohody smluvních stran. Soud nemá důvod se odchýlit o právního názoru vysloveného v rozhodnutí NSČR ze dne 21.10.2009, sp.zn. 22 Cdo 3974/2010, z něhož vyplývá, že není vyloučeno, aby účastníci kupní smlouvy ohledně více věcí sjednali cenu souhrnnou bez ocenění jednotlivých věcí; taková smlouva není bez dalšího neplatná pro neurčitost. Z první kupní smlouvy vyplývá, že kupující nabyl od dlužníka nemovitosti, které byly zatíženy zástavním právem, ve prospěch zajištění smlouvy o úvěru ze dne 01.07.2008 uzavřené mezi dlužníkem a ing. Šeflem ( čl. VI.2 smlouvy). Smlouva v čl. VI.2. obsahovala ujednání o tom, že kupující zřídí zástavní právo ve prospěch prodávajícího k zajištění jeho pohledávky na zaplacení kupní ceny. Nelze přisvědčit tvrzení žalovaného o tom, že podmínky první kupní smlouvy byly nastaveny nestandardně, naopak lze konstatovat, že obě smluvní strany nesly rovnocenná rizika.

Žalovaný sepsal předmětné nemovitosti do soupisu majetkové podstaty dlužníka s tím, že nebyla zaplacena jejich kupní cena, proto od první kupní smlouvy odstoupil. Žalovaný soudu nepředložil listinu, obsahující právní úkon-odstoupení od první kupní smlouvy, na provedení tohoto důkazu netrval. Ustanovení § 253 odst.1 IZ určuje, že nebyla-li smlouva o vzájemném plnění ( o niž jde i v této věci) v době prohlášení konkurzu ještě zcela splněna dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, může insolvenční správce splnit smlouvu místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo od smlouvy odstoupit. V souzeném případě soud shodně s právním názorem vysloveným v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11.10.2012, sp.zn. 102 VSPH 204/2012 uvádí, že žalovaný již nemohl od první kupní smlouvy odstoupit, neboť dlužník svůj závazek z první kupní smlouvy ( převést vlastnické právo k nemovitostem na obchodní firmu PRINSITT, s.r.o.) zcela splnil. Tento právní závěr je zcela v souladu s již ustálenou judikaturou viz rozsudek NS ČR ze dne 06.12.2007, sp.zn. 29 Odo 1170/2006. Insolvenční správce nebyl oprávněn od první kupní smlouvy odstoupit pro prodlení kupujícího ( ust.§ 345 Obch.zák.), neboť mu to v situaci, kdy první kupní smlouva byla zcela dlužníkem splněna, zapovídalo ust.§ 253 odst.1 IZ. Výhrada žalovaného, že v řízení nebylo prokázáno, že sjednaná kupní cena nebyla ještě před prohlášením konkurzu na majetek dlužníka řádně a včas zaplacena, je tudíž irelevantní. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že by převod nemovitostí v případě první kupní smlouvy byl učiněn za cenu jinou než obvyklou ( tržní).

Neobstojí námitky žalovaného, že první kupní smlouva byla je absolutně neplatná, neboť tím, že dlužník převedl předmětné nemovitosti na kupující obchodní firmu PRINSIIT, s.r.o. v době, kdy se nacházel v úpadku, a tím zmařil možné uspokojení pohledávek svých dalších věřitelů z případného výtěžku zpeněžení a zvýhodnil jiného věřitele. Předmětné námitky mohou být právně relevantní v případě tzv. odpůrčí žaloby podle ust.§ 240 odst.1,2 a násl. IZ ( srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 30 Cdo 2432/2007, 30 Cdo 2709/2007). Právní úkony v jejichž důsledku dochází ke zvýhodnění věřitele nebo úmyslného zkrácení věřitelů jsou právními úkony neúčinnými, nikoliv neplatnými. Podle ust.§ 235 IZ se neúčinnost právních úkonů dlužníka zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům, v daném případě taková žaloba insolvenčním správcem podána nebyla.

Je nepochybné, a v řízení bylo prokázáno, že na žalobce byly nemovitosti převedeny až třetí kupní smlouvou v pořadí, soud vychází z ustálené judikatury Ústavního soudu, a to nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 16.10.2007, sp.zn. Pl. ÚS 78/06 z něhož vyplývá, že v situaci řetězení několika kupních smluv ani případ, kdy se ukáže první smlouva v řetězci absolutně neplatná, nemůže mít toto zjištění vliv na vlastnické právo pozdějších nabyvatelů, pokud nemovitosti nabývali v dobré víře. Žalovaný netvrdil, ani neprokazoval, že byl žalobce v době uzavření třetí kupní smlouvy nejednal v dobré víře. Soud se zde shodně se žalobcem uvádí, že v době podpisu třetí kupní smlouvy žalobce jednal v přesvědčení, že prodávající PAULINE, s.r.o. byla oprávněna s nemovitostmi nakládat, že je jejich výlučným vlastníkem, což vyplynulo i z provedeného dokazování třetí kupní smlouvou čl. VI.3. cituji: strana prodávající prohlašuje, že je jediným a výlučným vlastníkem Předmětu koupě, že je bez omezení oprávněn Předmět koupě převést touto smlouvou na stranu kupující, ohledně Předmětu koupě není veden mezi stranou prodávající a jinou osobou žádný spor konec citace. Prohlášení prodávajícího odpovídalo zápisu v katastru nemovitostí ke dni uzavření třetí kupní smlouvy, který byl k důkazu proveden. Nelze tedy než uzavřít, že žalobce jednal v dobré víře v pravdivost a úplnost zápisu ve veřejné knize, tj. zápisu v katastru nemovitostí, kde byla obchodní firma PAULINE, s.r.o. v rozhodné době zapsána jako vlastník převáděných nemovitostí, a to bez omezení převodu vlastnického práva. Pro úplnost soud odkazuje na nález Ústavního soudu ČR sp.zn. I.ÚS 143/07 řešící otázku dobré víry, podle něhož vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své právo nabyli v dobré víře, požívá ochrany a nezaniká, což je v souladu s čl. 11 Listiny.

Na základě výše uvedených skutečností, dospěl soud k závěru, že v řízení bylo řádně prokázáno, že mezi PRINSITT, s r.o. a dlužníkem byla platně uzavřena první kupní smlouva, jejichž předmětem byl úplatný převod nemovitostí. V pořadí třetí kupní smlouvou došlo na základě úplatného převodu nemovitostí, jejichž vyloučení se žalobce domáhal, k jejich převodu na žalobce. Právní účinky vkladu nastaly ke dni 18.06.2010. Žalobce v řízení prokázal, že je vlastníkem výše uvedených nemovitostí, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ ve spojení s ust.§ 142 odst.1, § 149 o.s.ř., kdy ve sporu úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, které tvoří náklady za první řízení před soudem prvního stupně, tj. náklady právního zastoupení, a to odměna advokáta podle ust.§ 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 9.000,--Kč, 2 režijních paušály po 300,--Kč podle ust.§ 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. ( převzetí věci, žaloba) + 20% DPH v částce 2.120,--Kč, a soudní poplatek v částce 1.000,--Kč. Celkem částka 12.720,--Kč. Náklady řízení za odvolací řízení, tj. náklady právního zastoupení, a to odměna advokátka podle ust.§ 8 vyhl.č. 484/2000 Sb. krácená o 50% podle ust. § 18 vyhl.č. 484/2000 Sb. v částce 4.500,--Kč, jeden režijní paušál 300,--Kč ( vyjádření k odvolání) podle ust.§ 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. + 20% DPH v částce 960,--Kč. Celkem za odvolací řízení částka 5.760,--Kč. Náklady za druhé jednání před soudem prvního stupně, které tvoří náklady právního zastoupení, a to odměna advokáta podle ust.§ 8 vyhl.č. 484/2000 Sb., ze znění platném od 01.03.2012 v částce 10.000,--Kč, 2 režijních paušály po 300,--Kč podle ust.§ 13 vyhl.č. 177/1996 Sb. ( vyjádření k podání žalovaného, účast na jednání dne 30.11.2012) + 20% DPH v částce 2.120,--Kč. Celkem částka 12.720,--Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust.§ 160 o.s.ř.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 30.listopadu 2012

JUDr. Jitka DROBNÁ, samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Nikola Laškovská