41 ICm 188/2015
Číslo jednací: 41 ICm 188/2015-356 ( KSHK 41 INS 22280/2013 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Marií Šrámkovou ve věci

žalobkyně: Česká insolvenční v.o.s., IČO 28810341 sídlem Fráni Šrámka 1139/2, 500 02 Hradec Králové insolvenční správce dlužníka ROSS Holding a.s., IČO 25259741 Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod zastoupená advokátem Janem Malým Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o. sídlem Sokolovská 49/5, 186 00 Praha

proti žalované: PSJ, a.s., IČO 25337220 sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava zastoupená JUDr. Danielem Kaplanem, LL.M. sídlem Politických vězňů 1597/19, 110 00 Praha 1

o určení neúčinnosti Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2013 a bezhotovostních plateb dlužníka na účet žalované po 175 000 EUR dne 5. 4. 2013, 15. 4. 2013, 23. 4. 2013 a 20. 5. 2013,

takto: I. Určuje se, že Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2013, kterou společnost PSJ, a. s., IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava, postoupila na společnost ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod, pohledávky o nominální hodnotě 33,110.294,96 Kč, a to za úplatu ve výši 700 000 EUR je právně neúčinná. isir.justi ce.cz

II. Určuje se, že platba ve výši 175 000 EUR provedená dne 5. 4. 2013 bezhotovostním převodem z bankovního účtu ve vlastnictví společnosti ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod č. 2014920034 vedeného u PPF banky, a. s. na bankovní účet společnosti PSJ a. s. IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava č. CZ 2103001723630117358073 je právně neúčinná.

III. Určuje se, že platba ve výši 175 000 EUR provedená dne 15. 4. 2013 bezhotovostním převodem z bankovního účtu ve vlastnictví společnosti ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod č. 2014920034 vedeného u PPF banky, a. s. na bankovní účet společnosti PSJ a. s. IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava č. CZ 2103001723630117358073 je právně neúčinná.

IV. Určuje se, že platba ve výši 175 000 EUR provedená dne 23. 4. 2013 bezhotovostním převodem z bankovního účtu ve vlastnictví společnosti ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod č. 2014920034 vedeného u PPF banky, a. s. na bankovní účet společnosti PSJ a. s. IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava č. CZ 2103001723630117358073 je právně neúčinná.

V. Určuje se, že platba ve výši 175 000 EUR provedená dne 20. 5. 2013 bezhotovostním převodem z bankovního účtu ve vlastnictví společnosti ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod č. 2014920034 vedeného u PPF banky, a. s. na bankovní účet společnosti PSJ a. s. IČ 25337220, se sídlem Jiráskova 3960/32, 586 01 Jihlava č. CZ 2103001723630117358073 je právně neúčinná.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do majetkové podstaty dlužníka společnosti ROSS Holding, a. s., IČ 25259741, se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod, částku 700 000 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení od 12. 1. 2015 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 140 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit státu Česká republika na účet Krajského soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 2 000 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně, jako insolvenční správce dlužníka ROSS Holding a.s., se domáhala určení neúčinnosti Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2013 a určení neúčinnosti 4 plateb vždy ve výši 175 000 EUR provedených ve dnech 5. 4. 2013, 15. 4. 2013, 23. 4. 2013 a 20. 5. 2013 bezhotovostním převodem na účet žalované. Dále se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni do majetkové podstaty dlužníka 700 000 EUR s přísl. Žalobkyně tvrdila, že dlužník se žalovanou uzavřeli dne 22. 3. 2013 Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které žalovaná převedla na dlužníka deset pohledávek o nominální hodnotě 33 130 294,96 Kč s přísl., za úplatu celkem 700 000 EUR

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

(tj. 18 088 000 Kč), což představovalo 54,6% nominální hodnoty postoupených pohledávek. Žalobkyně dále tvrdila, že dlužník od žalované nezískal přiměřené protiplnění, neboť pohledávky postoupené na dlužníka byly nulové hodnoty nebo byly hodnoty blížící se nule a byly vymahatelné pouze v několika málo procentech, když většina dlužníků z postoupených pohledávek, se již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek nacházela v exekučním či insolvenčním řízení. Jediným smyslem smlouvy o postoupení pohledávek byla snaha pana Romana Stryka odčerpat z předpokládané majetkové podstaty dlužníka další finanční prostředky. Pro dlužníka nebylo typické, že by nakupoval pohledávky, když takovou činností se dlužník nikdy nezabýval. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena necelých 5 měsíců před zahájením insolvenčního řízení a z mnoha ostatních sporů vedených v rámci shodného insolvenčního řízení vyplývá, že dlužník byl v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek v úpadku. Ze znaleckého posudku, který byl vypracován v rámci insolvenčního řízení vyplývá, že nezajištění věřitelé budou uspokojeni maximálně co do výše 6% přihlášených pohledávek. Žalovaná tak byla zvýhodněna proti ostatním věřitelům.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Tvrdila, že pohledávky, které byly na dlužníka postoupeny byly vymahatelné a protiplnění bylo přiměřené, když cca 50 % nominální hodnoty je obvyklé v obchodním styku mezi dvěma podnikateli. Dále tvrdila, že skutečná výše většiny postoupených pohledávek včetně příslušenství (úroky, náklady řízení), byla ještě podstatně vyšší než jejich uváděná nominální hodnota. Nejvyšší hodnotu ze souboru postoupených pohledávek měla pohledávka žalované za společností MUSICAL spol. s r.o. (dále jen MUSICAL), a skutečnost, že o pohledávce bylo v době rozhodné vedeno soudní řízení podle žalované neznamená, že by nebyla bonitní. Pro zjištění bonity by bylo potřeba zkoumat hospodářskou situaci společnosti MUSICAL. Městským soudem v Praze bylo o sporné pohledávce pravomocně ke dni 6. 8. 2013 rozhodnuto. Žalované bylo přisouzeno právo vůči MUSICAL na zaplacení částky ve výši přesahující 19 000 000 Kč s přísl. Dále žalovaná tvrdila, že MUSICAL měla v době rozhodné pohledávky za společností Hybernia a.s., které v době postoupení pohledávek mohly činit včetně příslušenství cca 8 000 000 Kč, a to z titulu směnek splatných dne 31. 12. 2009, 31. 12. 2010 a 31. 12. 2011. Jednalo se o zpeněžitelný majetek společnosti MUSCAL spol. s r.o. Dále žalovaná tvrdila, že MUSICAL inkasovala v roce 2005 částku 15 940 000 Kč. Před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek společnost MUSICAL spol. s r.o. inkasovala 15 960 000 Kč. V době postoupení pohledávek společnost MUSICAL disponovala majetkem, ze kterého se postupník mohl případně uspokojit.

3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že vzhledem ke skutečnosti, že v době uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek dne 22. 3. 2013 byly na společnost MUSICAL neúspěšně již roky vedeny 2 exekuční řízení, z čehož jedno dokonce žalovanou, tak tvrzení žalované o hospodářské situaci společnosti MUSICAL jsou irelevantní. Ani v rámci exekuce zahájené v roce 2009 na společnost MUSICAL nebyla do dnešního dne vymožena celá částka, a proto by nebyla vymožena ani postoupená pohledávka. Žalovaná věděla, že vymáhá za MUSICAL neúspěšně roky svoji pohledávku v řádech milionu Kč a musela tedy vědět, že vymožení další pohledávky, postoupené v rámci Smlouvy o postoupení pohledávek je zcela nepravděpodobné.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

4. Při zkoumání podmínek řízení soud uzavřel, že dne 12. 8. 2013 bylo věřitelem na dlužníka ROSS Holding a.s., u Krajského soudu v Hradci Králové zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno pod sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly ke dni 13. 8. 2013. Dne 21. 1. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanovena žalobkyně. Dne 8. 4. 2014 byla nařízena reorganizace, která byla dne 4. 11. 2014 přeměněna v konkurz. Žaloba v předmětné věci byla doručena zdejšímu soudu do datové schránky dne 20. 1. 2015, tedy ve lhůtě dle ust. § 239 odst. 3 insolvenčního zákona. Odpůrčí žaloba byla podána insolvenčním správcem, který má aktivní legitimaci ve věci samé proti pasivně legitimované žalované § 239 odst. 1 IZ.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2013 (čl. 32) soud zjistil, že žalovaná jako postupitelka a dlužník jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, kterou žalovaná postoupila na dlužníka 10 pohledávek (přesně specifikovaných) o nominální hodnotě 33 130 294,96 Kč, za úplatu 700 000 EUR tj. (tj. 18 088 000 Kč), což představovalo 54,6% nominální hodnoty postoupených pohledávek. Postupitelka postoupila na postupníka následující peněžité pohledávky za dlužníky: 1) MABO SYSTÉM group s.r.o. ve výši 2 550 150,91 Kč s přísl., 2) AIRCONDITION CZ, s.r.o. v likvidaci, ve výši 649 731 Kč s přísl., 3) INSTALACE CZ, spol s r.o., ve výši 1 489 131,45 Kč s přísl. , 4) Jaroslav Vyhnalík ve výši 1 531 398,50 Kč s přísl. , 5) EBZ Stavby s.r.o. ve výši 673 929,60 Kč s přísl., 6) METALŠPRIC-SERVIS s.r.o. ve výši 292 225 Kč s přísl., 7) MUSICAL spol. s r.o. ve výši 19 601 340 Kč s přísl., 8) Ing. Radim Fuxa ve výši 715 750,50 Kč s přísl., 9) Jiří Horák ve výši 1 566 638 Kč s přísl. a 10) ECM-Group N.V. ve výši 4 060 000 Kč s přísl. Soud dále zjistil, že pohledávka ve výši 19 601 340 Kč za společností MUSICAL byla nejvyšší postoupenou pohledávkou. Ze součtu zbývajících 9 postoupených pohledávek soud zjistil, že jejich nominální hodnota činí částku 13 528 954,96 Kč.

6. Z výpisů z účtu dlužníka ze dne 5. 4. 2013 (čl. 42), ze dne 15. 4. 2013 (čl. 43), ze dne 23. 4. 2013 (čl. 44) a ze dne 20. 5. 2013 (čl. 45) soud zjistil, že dlužník uhradil žalované za postoupení pohledávky úplatu 4 x 175 000 EUR, tj. celkem 700 000 EUR.

7. Z usnesení Krajského soudu v Plzni soud zjistil, že na dlužníka MABO SYSTÉM Group s.r.o. bylo v době postoupení pohledávky již zahájeno insolvenční řízení a dne 3. 5. 2012 byl zjištěn úpadek (čl. 192). Z konečné zprávy IS (čl. 196) vyplývá, že nezajištěným věřitelům nebude z konkurzu vyplaceno ničeho.

8. Z usnesení Krajského soudu v Brně soud zjistil, že na dlužníka AIRCONDITION. CZ, s.r.o. bylo v době postoupení pohledávky již zahájeno insolvenční řízení a dne 4. 5. 2012 byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurz (čl. 200). Insolvenční řízení není skončeno.

9. Z usnesení Krajského soudu v Brně soud zjistil, že na dlužníka INSTALACE CZ spol. s r. o. bylo v době postoupení pohledávky již zahájeno insolvenční řízení a dne 9. 1. 2013

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

byl zjištěn úpadek (čl. 202). Z konečné zprávy IS (čl. 206) bylo zjištěno, že k uspokojení věřitelů nebyla určena žádná částka.

10. Z usnesení Krajského soudu v Brně soud zjistil, že dlužník Jaroslav Vyhnalík na sebe podal dne 15. 10. 2013 insolvenční návrh. Úpadek byl zjištěn a konkurz prohlášen dne 26. 11. 2013 (čl. 208). Z konečné zprávy a z návrhu rozvrhové zprávy vyplývá, že Česká insolvenční (tedy žalobkyně), z celkové pohledávky ve výši 1.531.398,50 Kč obdrží částku 168.960,20 Kč s tím, že ještě částka 46.689,00 Kč je u IS fixována z důvodu neukončeného incidenčního sporu (čl. 210).

11. Z usnesení Krajského soudu v Brně soud zjistil, že na dlužníka EBZ Stavby s. r. o. bylo v době postoupení pohledávky již zahájeno insolvenční řízení a dne 29. 4. 2013 byl zjištěn úpadek (čl. 214). Z usnesení Krajského soudu v Brně bylo zjištěno, že konkurz byl zrušen pro nedostatek majetku (čl. 219).

12. Z účetní závěrky společnosti METALŠPRIC-SERVIS s. r. o., za rok 2011 (čl. 221), bylo zjištěno, že již v roce 2011 byla společnost v předlužení. Z centrální evidence exekucí (čl. 223) bylo zjištěno, že již od března 2013, v době ještě před podpisem napadené smlouvy o postoupení pohledávek, začaly napadat na tuto společnost exekuce, přičemž v současné době se vede na tuto společnost 22 exekucí.

13. K pohledávce žalované za společností MUSICAL, ve výši 19 601 340 Kč s přísl., postoupené na dlužníka, bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 3. 2013 tato postupovaná pohledávka byla sporná a bylo o ní již od roku 2001 tj. 12 let, vedeno soudní řízení, které v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek nebylo skončeno, neboť rozhodnuto bylo až dne 20. 6. 2013 (čl. 125).

14. Z výpisu z centrální evidence exekucí (čl. 231) ke dni 5. 5. 2016 bylo zjištěno, že proti povinné společnosti MUSICAL byly v uvedené době vedeny 3 exekuce, a to u Mgr. Ondřeje Svobody, sp. zn. 184 EX 9948/15, u JUDr. Miky sp. zn. 120 EX 8968/08 a u JUDr. Usnula sp. zn. 098 EX 02320/09.

15. Ze zprávy exekutora Mgr. Ondřeje Svobody (čl. 259) bylo zjištěno, že proti povinné společnosti MUSICAL je vedena exekuce, která byla zahájena dne 8. 12. 2015 pro částku 12 195,59 Kč s přísl. Exekutor přípisem ze dne 11. 12. 2017 sdělil, že žádný majetek povinné nebyl dohledán.

16. Ze zprávy exekutora JUDr. Dalimila Miky, LL.M. (čl. 264) ze dne 15. 12. 2017 bylo zjištěno, že byl pověřen k provedení exekuce dne 26. 8. 2008, a to proti povinné společnosti MUSICAL pro částku 42 389,60 Kč s přísl. Nebyla vymožena žádná částka, a nebyl zjištěn žádný majetek postižitelný exekucí.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

17. Z exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Milana Usnula (čl. 290) sp. zn. 098 EX 02320/09-7 soud zjistil, že dne 1. 12. 2009 byl na základě vykonatelného exekučního titulu -usnesení č. j. 1 Cmo 229/2007-213 ze dne 31. 1. 2008, který vydal Vrchní soud v Praze k návrhu oprávněného PSJ a.s. (žalované) proti povinnému MUSICAL vydán příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného MUSICAL spol. s r.o., a to pro celkovou částku 12 241 466,91 Kč s poznámkou, že úroky byly vypočteny k 1. 12. 2009. Ze sdělení exekutora (čl. 261-262) bylo zjištěno, že exekuce byla zahájena 26. 10. 2009. Celkem bylo k datu 15. 12. 2017 vymoženo 11 839 111,19 Kč (byla postižena pohledávka za poddlužníkem) a zbývá uhradit 3 287 127,14 Kč.

18. Z exekučního příkazu soudního exekutora JUDr. Milana Usnula (čl. 273) sp. zn. 098 EX 02323/09-10 soud zjistil, že dne 6. 12. 2010 byl na základě vykonatelného exekučního titulu -usnesení č. j. 1 Cmo 229/2007-213 ze dne 31. 1. 2008, který vydal Vrchní soud v Praze k návrhu oprávněného PSJ a.s. (žalované) proti povinné MUSICAL vydán příkaz na nařízení exekuce přikázáním jiné pohledávky než z účtu u peněžního ústavu MUSICAL vůči svému dlužníkovi Hybernia, a.s., a to pro celkovou částku 12 945 524,10 Kč.

19. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 28 Co 354/2015-366 (čl. 293) soud zjistil, že dne 30. 12. 2010 bylo zahájeno řízení o poddlužnické žalobě PSJ, a.s.,(žalované) proti společnosti Hybernia, a.s. Soud prvního stupně dvakrát žalobu zamítl a až dne 30. 3. 2016 bylo odvolacím soudem rozhodnuto tak, že společnosti Hybernia, a.s., byla uložena povinnost zaplatit společnosti MUSICAL, částku 6 000 000 Kč s přísl.

20. Ze sdělení exekutora JUDr. Milana Usnula (čl. 305) ze dne 20. 2. 2018 soud zjistil, že v exekuční věci vedené pod sp. zn. 098/ EX 02320/09-076 byla z účtu povinné společnosti MUSICAL dne 15. 12. 2010 stržena částka 1 845 621,76 Kč. Dne 24.8.2016 byla uhrazena na základě postižení jiné pohledávky oprávněnému částka 9 993 450 Kč. Ze zprávy exekutora (čl. 299) bylo zjištěno, že poddlužnicí byla společnost Hybernia, a.s.

21. Z usnesení soudního exekutora Mgr. Stanislava Moláka (čl. 235), příkazu k úhradě nákladů exekuce (čl. 236) a přípisu exekutora (čl. 237) bylo zjištěno, že proti Ing. Radim Fuxovi již od r. 2002 ( tj. již 11 let před podpisem smlouvy o postoupení pohledávky) bylo vedeno exekuční řízení, které dodnes není skončené. V rámci tohoto exekučního řízení vedené soudním exekutorem Mgr. Stanislavem Molákem, byla po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek, vymožena částka 12 172 Kč z celkové údajné pohledávky ve výši 715 750 Kč s tím, že exekutor ve svém přípise z dubna 2016 již není schopen najít žádný postižitelný majetek a navrhuje případné zastavení exekuce.

22. Ze zprávy soudní exekutorky JUDr. Marie Sárové (čl. 239) a exekutora JUDr. Petra Kociána (čl. 240-241) bylo zjištěno, že proti Jiřímu Horákovi byly již v době podpisu smlouvy o postoupení pohledávek vedeny 2 exekuční řízení. V jednom exekučním řízení byla vymožena částka 283 260 Kč a zbývalo uhradit 100 492 Kč, a to ještě

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

před postoupením předmětných pohledávek. Ve druhém exekučním řízení nebylo dosud vymoženo ničeho, když jediný postižitelný majetek měly být nemovitosti v hodnotě 150 000 Kč.

23. Z účetní závěrky (čl. 245) vypracované k 31. 12. 2011 společnosti ECM Group ASSET Management a. s., (jediné dceřiné společnosti Nizozemské společnosti ECM Group N.V. v České republice) bylo zjištěno, že v této době již byla dceřiná společnost předlužena. Již v roce 2013 byl vydán exekuční příkaz postižením podniku této dceřiné společnosti, kterážto představuje jediný majetek holandské společnosti v ČR.

24. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

Dne 22. 3. 2013 uzavřel dlužník a žalovaná smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které žalovaná postoupila za úplatu na dlužníka 10 peněžitých pohledávek přesně ve smlouvě specifikovaných. Dlužník uhradil v průběhu dubna až května 2013 čtyřmi bankovními převody žalované celkem 700 000 EUR (4 x 175 000 EUR). Dne 12. 8. 2013 bylo na dlužníka zahájeno insolvenční řízení. K postoupeným pohledávkám bylo zjištěno, že se jednalo o pohledávky nevymahatelné, nebo téměř nevymahatelné, když ve většině případů se jednalo o pohledávky za společnostmi, proti nimž již v době uvaření smlouvy o postoupení pohledávek bylo zahájeno insolvenční řízení případně exekuční řízení. Insolvenční řízení bylo v době postoupení pohledávek již zahájeno u pohledávek č. 1), č. 2), č. 3) a č. 5). Dne 15. 10. 2013 na sebe sám podal insolvenční návrh dlužník pohledávky č. 4). Za společností s pohledávkou č. 6) byly zahájeny exekuce ještě před uzavřením předmětné smlouvy a v současné době je vedeno neúspěšně 22 exekucí. Pohledávka č. 7) byla v rozhodné době sporná, neboť o ní bylo již 12 let vedeno soudní řízení a v současné době jsou za společností vedeny neúspěšně 2 exekuce. Za společnostmi s pohledávkou č. 8) a č. 9) byly již v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek vedeny neúspěšně exekuce. Za společností s pohledávkou č. 10) byla již v roce 2013 nařízena exekuce postižením podniku.

25. Po právní stránce byla věc posouzena takto:

Dle ust. § 235 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ), neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Za právní úkon se považuje též dlužníkovo opomenutí.

Dle ust. § 235 odst. 2 IZ, neúčinnost dlužníkových právních úkonů, včetně těch, které tento zákon označuje za neúčinné a které dlužník učinil poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, se zakládá rozhodnutím insolvenčního soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (dále jen odpůrčí žaloba), není-li dále stanoveno jinak.

Dle ust. § 236 odst. 1 IZ neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost; v insolvenčním řízení však dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

Dle ust. § 236 odst. 2 IZ, není-li možné vydat do majetkové podstaty původní dlužníkovo plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada. Dle ust. § 237 odst. 1 IZ, povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch.

26. V ust. § 235 odst. 1 IZ definuje, která právní jednání jsou neúčinnými, přičemž jako kritérium používá následky, jež dlužník takovým jednáním vyvolává. Za neúčinné označuje právní jednání, které zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některého z věřitelů na úkor jiných. Smyslem uvedeného institutu je poskytnout ochranu věřitelům před právními jednáními jejich dlužníka, která vedou ke zmenšení dlužníkova majetku a tím, ke ztížení, případně zmaření uspokojení pohledávek věřitelů.

27. V posuzovaném případě platnou Smlouvou o postoupení pohledávek došlo ke zmenšení dlužníkova majetku, který na základě uvedené smlouvy uhradil žalované v dubnu až květnu 2013, částku 700 000 EUR. Tímto úkonem došlo ke zmenšení dlužníkova majetku a dlužník tak zkrátil možnost uspokojení věřitelů, čímž byla naplněna obecná definice neúčinného právního úkonu dle ust. § 235 odst. 1) IZ.

28. Protože bylo uzavřeno, že obecná definice neúčinného právního úkonu byla naplněna a že došlo ke zmenšení majetku dlužníka a tím i k omezení či dokonce zmaření možnosti uspokojení pohledávek věřitelů, tak pro určení neúčinnosti právního úkonu musí být současně splněna jedna ze zvláštních skutkových podstat uvedených taxativním výčtem v § 240-242 IZ.

29. Dle ust. § 240 odst. 1 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.

30. Dle ust. § 240 odst. 2 IZ, právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

31. Dle ust. § 240 odst. 3 IZ, právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízen ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

32. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 22. 3. 2013. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 12. 8. 2013. Smlouva tedy byla uzavřena v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení, a proto lze této smlouvě odporovat § 240 odst. 3 IZ. Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřel a právní úkon učinil dlužník a právnímu úkonu lze proto odporovat. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že posuzovaný úkon byl učiněn v době, kdy dlužník byl v úpadku, když tato skutečnost byla nepochybně zjištěna

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

a prokázána v desítkách pravomocně skončených incidenčních řízení vedených v rámci shodného insolvenčního řízení a rozhodnutých i odvolacím soudem, neboť dlužník byl v rozhodné době v úpadku minimálně ve formě platební neschopnosti § 3 a § 240 odst. 2 IZ.

33. Shora uvedené ustanovení specifikuje, co se rozumí neúčinnými právními úkony dlužníka poskytnutými bez přiměřeného protiplnění (jedná se o skutkovou podstatu neúmyslnou), založenou na pouhých objektivních důvodech neúčinnosti. Při posuzování ekvivalence vzájemného plnění je nutné srovnávat sjednanou cenu s cenou obvyklou (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004 sp. zn. 29 Odo 130/2004). Základní hledisko pro posouzení, zda došlo k uzavření neúčinného úkonu je tedy posouzení ekvivalence, přiměřenost či vyváženost vzájemných plnění ve vazbě na cenu obvyklou, a to v době uzavření právního úkonu.

34. Provedeným dokazováním bylo nepochybně zjištěno a prokázáno, že smlouva o postoupení pohledávek je platným právním úkonem bez přiměřeného protiplnění, neboť dlužník uhradil za postoupené pohledávky 700 000 EUR tj. 18 088 000 Kč a nezískal za úplatu 700 000 EUR ekvivalentní přiměřené protiplnění. Nominální hodnota postoupených pohledávek byla sice 33 130 294,96 Kč, a dlužník uhradil cca 54% nominální hodnoty postoupených pohledávek, ale nominální hodnota není pro posouzení věci rozhodující. Podstatné je, jakou skutečnou hodnotu měly postupované pohledávky v době uzavření právního úkonu, tedy v březnu 2013. Zda jejich obvyklá cena odpovídala ceně plnění poskytnutého dlužníkem, což znamená, že by obvyklá cena postupovaných pohledávek musela dosáhnout alespoň částky 18 088 000 Kč. V takovém případě by soud uzavřel, že vzájemné protiplnění je ekvivalentní či vyvážené. O tento případ se však v posuzované věci nejedná. Bylo zjištěno, že na většinu společností, jichž se pohledávky týkaly, bylo v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek již zahájeno insolvenční řízení nebo se jednalo o pohledávky za společnostmi, na něž bylo v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek vedeno i několik exekučních řízení, jedna pohledávka byla sporná a již 12 let se o ní vedlo soudní řízení. Tržní hodnota, takto již na první pohled nevymahatelných pohledávek byla nepochybně velmi nízká a v žádném případě nemohla dosahovat a nedosahovala 18 088 000 Kč tj. 54% nominální hodnoty. O ekvivalentní plnění se v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek nejednalo.

35. Ze součtu devíti postoupených pohledávek (z celkového počtu deseti) soud zjistil, že jejich nominální hodnota činila částku 13 528 954,96 Kč s přísl.. Dlužník uhradil částku 18 088 000 Kč. Uhradil tedy více, než byla hodnota téměř všech postoupených pohledávek. Pro posouzení věci proto není podstatné, zda by některá z těchto devíti postoupených pohledávek případně byla vymahatelná. Žalobkyně i přesto prokázala nevymahatelnost uvedených pohledávek. Soud proto uzavřel, že postoupené pohledávky byly nevymahatelné, případně vymahatelné v pouze v několika málo % v rámci insolvenčních řízení. Obrana žalované, že některé z postoupených pohledávek (pohledávka č. 2 ve výši 649 731 Kč a pohledávka č. 4 ve výši 1 531 398,50 Kč, na kterou v rámci rozvrhu připadne 168 960,20 Kč) jsou částečně bonitní a že snad proto by se mělo jednat o ekvivalentní plnění je proto neakceptovatelná.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

36. Nejvyšší postoupenou pohledávkou byla pohledávka za společností MUSICAL spol s r.o., o nominální hodnotě 19 601 340 Kč s přísl.. O tuto pohledávku se však v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek vedlo soudní řízení, když původní žaloba byla podána již 14. 6. 2001. Postoupená pohledávka byla tedy sporná. Věc byla rozhodnuta až 20. 6. 2013 a pravomocně byla ukončena ke dni 6. 8. 2013, tedy po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, a proto není pro rozhodnutí ve věci této podstatné, jak bylo o sporné pohledávce rozhodnuto. Rozhodující je, že v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka sporná a vedlo se o ní již 12 let soudní řízení. Obvyklá cena takto dlouhou dobu sporné pohledávky je nepochybně velmi nízká, pokud by vůbec byla obchodovatelná. K závěru o velmi nízké tržní ceně předmětné pohledávky dospěl soud i z toho důvodu, že na povinnou společnost MUSICAL byly v době postoupení pohledávek vedeny neúspěšně dvě exekuční řízení. Jednalo se o exekuci vedenou od roku 2008 pro částku 42 389,60 Kč s přísl. s tím, že nebyla vymožena žádná částka a nebyl zjištěn žádný majetek postižitelný exekucí. Dále se jednalo o exekuci sp. zn. 098 EX 02320/09 vedenou samotnou žalovanou, pro celkovou částku cca 12 000 000 Kč. Exekuce byla zahájena již dne 26. 10. 2009 a do dne uzavření smlouvy o postoupení pohledávky nebyla ukončena, neboť se podařilo z účtu povinné strhnout v roce 2010 pouze cca 1 800 000 Kč. Dále byla exekuce neúspěšná. Za situace, kdy v době postoupení pohledávek je pohledávka sporná (je vedeno 12 let soudní řízení) a na povinnou jsou roky neúspěšně vedeny exekuční řízení, (dokonce samotnou žalovanou), tak soud považuje skutečnost, že se nejednalo o přiměřené či vyvážené protiplnění za prokázané, a proto rozhodl, že smlouva o postoupení pohledávek je právně neúčinná jak uvedeno ve výroku I. Zároveň soud ve výroku II.-V. určil, že jsou právně neúčinné 4 platby po 175 000 EUR provedené bankovním převodem z účtu dlužníka na účet žalované.

37. Obrana žalované spočívala mimo jiné v tvrzení, že jestliže došlo k postoupení pohledávky ve výši cca 19 mil. Kč, tak bylo lze předpokládat, že nabyvateli pohledávky nebude lhostejný průběh nalézacího řízení ohledně jejího vymáhání, ale že se bude aktivně snažit vstoupit do tohoto řízení a pohledávku vymáhat. Zároveň však uvedla, že došlo soudem k zamítnutí návrhu na vstup nabyvatele pohledávky do řízení. Dlužník nadále zůstal zcela pasivní a žalovaná materiálně již nebyla vlastníkem pohledávky. Dlužník na základě pravomocného rozhodnutí nečinil žádné kroky k vymáhání pohledávky, která nebyla následně vymáhána ani insolvenčním správcem dlužníka. Dále žalovaná namítala, že společnost MUSICAL nebyla žádná prázdná schránka, ale skutečně zde probíhaly transakce v řádech milionů či desítek milionů Kč. Vzhledem k tomu, že účetní závěrky však nejsou dohledatelné ve sbírce listin obchodního rejstříku, tak nebyl schopen toto nikterak dokázat.

38. K této obraně žalované soud sděluje, že rozhodující pro určení ekvivalence plnění je skutkový stav v době uzavření právního úkonu, tedy 22. 3. 2013. V tento den byla pohledávka za MUSICAL pro svoji spornou povahu již mnoho let řešena v soudním řízení. Velmi důležitá je i skutečnost, že v době rozhodné na MUSICAL byly již roky vedeny neúspěšně dvě další exekuce, a to jedna dokonce samotnou žalovanou. V době rozhodné se tak vzhledem ke všem okolnostem dalo předpokládat, že i v případě úspěchu, ve věci

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

sporné pohledávky za MUSICAL, nebude tato z důvodu neúspěšných exekucí vymahatelná. Sama žalovaná uvedla, že účetní závěrky společnosti MUSICAL nejsou dohledatelné.

39. Obrana žalované spočívající v tvrzení, že k pohledávce 19 601 340 Kč náleží úrok z prodlení a celková výše pohledávky v roce 2013 přesahovala 50 mil. Kč se jeví jako irelevantní, neboť pro rozhodnutí věci neúčinnosti právního úkonu není rozhodující nominální hodnota postupované pohledávky, ale skutečnost, jaká byla její obvyklá cena v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Obvyklá cena je závislá na vymahatelnosti pohledávky. Jak uvedeno shora, za situace, kdy v době postoupení pohledávky byla pohledávkou spornou, o kterou se vedlo již 12 let soudní řízení a zejména za situace, kdy na povinnou byly v rozhodné době již roky vedeny neúspěšně 2 exekuce, tak nelze dospět k závěru, že by postupovaná pohledávka mohla být vymahatelná a že by úplata tedy mohla být ekvivalentní.

40. Žalovaná dále ke své obraně tvrdila, že povinná společnost MUSICAL, měla v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, pohledávku za společností Hybernia, a.s. a z této pohledávky se mohl dlužník uspokojit. Je pravdou, že v rámci exekuce vedené žalovanou pod sp. zn. 098 EX 02320/09 proti povinné MUSICAL, byla dne 6. 12. 2010 nařízena exekuce přikázáním jiné pohledávky než z účtu u peněžního ústavu MUSICAL spol. s r.o., a to vůči společnosti Hybernia, a.s., pro celkovou částku cca 12 000 000 Kč. Pravdou však také je, že společnost Hybernia, a.s. exekuční příkaz neplnila, a proto žalovaná podala dne 30. 12. 2010 proti Hybernii, a.s. poddlužnickou žalobu. Ta byla soudem 1. stupně 2 x zamítnuta. Až rozsudkem ze dne 30. 3. 2016 byla společnosti Hybernia, a.s. uložena povinnost uhradit žalované částku 6 000 000 Kč s přísl. Na základě tohoto rozhodnutí Hybernia a.s. uhradila dne 24. 8. 2016 žalované jako poddlužnice částku cca 10 000 000 Kč. Zbytek dluhu však uhrazen nebyl. Tvrzení žalované, že v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek měla společnost MUSICAL, pohledávku za společností Hybernia, a.s. a z této že se mohla uspokojit tak není zcela přesné, neboť pohledávka byla sporná. Žalovaná musela podat poddlužnickou žalobu. V průběhu řízení byla poddlužnická žaloba 2 x zamítnuta. Sporná pohledávka za Hybernií a.s. (pouze ve výši 6 000 000 Kč) proto nebyla způsobilá v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávek zajistit navýšení tržní ceny postupované pohledávky. Obrana žalované se tak jeví jako zcela účelová.

41. Obrana žalované spočívající v tvrzení, že v roce 2005 a dále v roce 2013 před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávek společnost MUSICAL inkasovala 2 x cca 15 000 000 Kč je pro rozhodnutí věci nepodstatná, a to vzhledem ke skutečnosti, že na společnost MUSICAL byly v době postoupení pohledávek vedeny neúspěšně 2 exekuce a žádný majetek se dle exekutorů nepodařilo dohledat. Sama žalovaná uvedla, že MUSICAL roky nezakládala účetní závěrky do Sbírky listin.

42. K tvrzení žalované, že v rámci insolvenčního řízení vedeného na společnost AIRCONDITION dojde k vyššímu uspokojení, než jsou 2-3 %, jak tvrdí žalobkyně soud zjistil, že Smlouvou o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka č. 2) na částku 673.929,00 Kč. I kdyby byla v rámci insolvenčního řízení uspokojena ve výši 100%, což

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

nebylo ani tvrzeno, tak je tato pohledávka nízká a nemůže významně ovlivnit obvyklou cenu postupovaných pohledávek.

43. Žalovaná navrhovala zadání znaleckého posudku k ocenění pohledávky a k prošetření hospodářské situace, za společností MUSICAL, ke dni 22. 3. 2013. Soud uvádí, že znalec se může vyjádřit maximálně k dobytnosti pohledávky, a to za předpokladu, že existence takové pohledávky není sporná. Pohledávka žalované za společností MUSICAL však byla v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky sporná. Znalec se nemůže vyjadřovat ke spornosti pohledávky, neboť takové hodnocení je hodnocením právním a náleží výlučně soudu. Soud uzavřel, že hodnota pohledávky žalované za společností MUSICAL nebyla v době postoupení pohledávek znalcem ocenitelná, když znalec se nemůže vyjádřit k dobytnosti sporné pohledávky. Soud proto znalecký posudek nezadal.

44. Podstata obrany žalované spočívala v tvrzení, že hospodářská situace společnosti MUSICAL umožňovala uhrazení postoupené pohledávky cca 19 000 000 Kč s přísl. Sama žalovaná však uvedla, že společnost MUSICAL roky nezakládala listiny do Sbírky listin. Z exekučních řízení bylo zjištěno, že v době postoupení pohledávek na MUSICAL byly roky neúspěšně vedeny 2 exekuční řízení. Sama žalovaná nebyla schopna vymoci několik let po MUSICAL svoji pohledávku. Za skutkové situace, kdy postupovaná pohledávka za MUSICAL byla sporná a bylo o ní roky vedeno soudní řízení a dále za situace, kdy proti MUSICAL byly roky vedeny neúspěšně dvě exekuce, tak nelze dospět k závěru, že by úplata za postoupené pohledávky byla v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ekvivalentní. Obrana žalované se jeví jako zcela účelová.

45. Dle ust. § 164 o. s. ř., předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

46. Ve výroku VII. bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

47. Při vyhlášení rozsudku došlo ve výroku VII. k chybě při výpočtu nákladů řízení úspěšného advokáta. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení ve výši 41 400 Kč. Má však právo na 41 140 Kč. Soud v písemném vyhotovení opravil chybu v počtech dle ust. § 164 o.s.ř.

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.

48. Náklady řízení ve věci úspěšné žalobkyně tvoří:

-odměna advokáta ve výši 31.000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy z tarifní hodnoty 50.000 Kč činí jeden úkon právní služby částku 3.100 Kč (jedná se o 10 úkonů právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, 3 x písemné vyjádření ve věci samé-ze dne 21. 5. 2015, 13. 5. 2016, 24. 8. 2016, účast na jednání soudu dne 6. 12. 2017, dne 24. 1. 2018, písemné podaní ze dne 15. 3. 2018, účast na jednání dne 21. 3. 2018, písemné podání ze dne 6. 4. 2018 -náhrada hotových výdajů v paušální částce ve výši 300 Kč náleží za každý úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 3.000 Kč -dle § 137 odst. 3 o. s. ř. bylo přiznáno i DPH ve výši 21% z 34 000 Kč tj. 7 140 Kč, z odměny advokáta, režijních paušálů, jízdného, neboť advokát žalovaného předložil osvědčení o své registraci plátce daně z přidané hodnoty -Úspěšné žalobkyni bylo na náhradě nákladů řízení přiznáno celkem 41 140 Kč.

49. Dle ust. § 166 odst. 1 o. s. ř., nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu.

50. V rozsudku soud nerozhodl o nákladech státu spočívajících v soudním poplatku. Rozsudek dosud nenabyl právní moci, a proto jej soud doplnil i bez návrhu o výrok VIII., ve kterém byla žalované uložena povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně je v předmětném řízení dle ust. § 11 odst. 2 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, od placení soudního poplatku osvobozena. Soud jeho návrhu vyhověl a poplatková povinnost tak přešla na neúspěšnou žalovanou § 2 odst. 3 cit. zákona. Výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 13 písm. d) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.

Hradec Králové 11. dubna 2018

Mgr. Marie Šrámková v. r. soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Petra Havlíčková.