41 ICm 1121/2011
Jednací číslo: 41 ICm 1121/2011-51

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce: CVF INVESTMENTS LIMITED, reg.č. spol. HE 73169 se sídlem Dimostheni Severi 22, 1080, Nicosia, Kypr, zastoupen: Mgr. Lukášem Eichingerem, advokátem se sídlem Revoluční 3, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Mgr. Štěpán KRATĚNA, se sídlem Politických vězňů 934/15, 110 00 Praha 1, insolvenční správce dlužníka A-Lhota, s.r.o., IČ: 273 73 738, se sídlem Ke Kapličce 469, 252 41 Dolní Břežany, o určení pravosti pohledávky

takto :

I. Určuje se, že nevykonatelná pohledávka žalobce ve výši 23,312.384,77 Kč přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka A-Lhota, s.r.o., IČ: 27373738, se sídlem Dolní Břežany, Ke Kapličce 469, vedeného Krajským soudem v Praze pod sp. zn. KSPH 41 INS 10743/2010, j e p o p r á v u .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění : Žalobce se svým návrhem domáhal určení, že jeho nevykonatelná pohledávka v částce 23,312.384,77 Kč přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Praze pod sp.zn. KSPH 41 INS 10743/2010, dlužníka A-Lhota, s.r.o. z titulu směnečného peníze ve výši

22,272.328,77 Kč, směnečné odměny ve výši 73.498,--Kč a směnečného úroku ve výši 966.558,--Kč je po právu. Žalobce přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka dne 02.03.2011 přihláškou pohledávky č. 3. Při přezkumném jednání konaném dne 01.04.2011 insolvenční správce popřel pohledávku žalobce co do pravosti.

K rozhodným skutečnostem žalobce doplnil, že svůj nárok opírá o směnku vlastní vystavenou dlužníkem na řad společnosti DH CREDIT LTD., znějící na směnečný peníz 22,272.328,77 Kč, splatnou dne 17.05.2010, opatřenou doložkou bez protestu . Směnka byla ze strany společnosti DH CREDIT Ltd. indosována na společnost WERLOCK ENTERPRISES Ltd., která směnku následně indosovala na žalobce, který se stal jejím majitelem. V rámci přihlášky pohledávky byla směnka předložena v kopii, a to zcela v souladu s právními předpisy (§ 22 odst. 1 písm. b) vyhl. č. MSČR č. 311/2007 Sb.).

Pokud žalovaný namítal, že vystavené směnce neodpovídá žádný kauzální závazek, není podle žalobce, který je nabyvatelem směnky a nikoliv jejím původním majitelem posouzení existence pohledávky žalobce kausa rozhodná (ust. § 17 zák. č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový v platném znění dále jen ZSŠ), ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Žalobci není známo, na základě jakých skutečností či důkazů žalovaný dospěl k závěru, že žalobce při nabývání směnky jednal ve zlé víře. Podle žalobce je tento důvod uváděný žalovaným pouze účelovým. Neexistenci kauzálního závazku žalovaný dovozuje z toho, že pohledávka není evidována v účetnictví dlužníka, ze srovnáním výše pohledávky se základním jměním dlužníka a shodným příjmením jednatele dlužníka a remitenta směnky. V případě popření nároku žalobce pro nepravost podpisů na směnce, toto není způsobilým důvodem k popření pohledávky žalobce, resp. k pochybnosti o tom, že pohledávka existuje. Pokud se jedná o podpis výstavce není důvod pochybovat o jeho pravosti. Předložená směnka obsahuje nepřetržitou řadu indosamentů a žalobce je podle ust. § 16 odst.1 ZSŠ řádným majitelem směnky, když je naplněna i podmínka, že má směnku ve své dispozici. Předložená směnka obsahuje na rubu indosamenty. Podpisy na těchto indosamentech i podpis výstavce jsou po formální strance platnými podpisy, případná materiální neplatnost podpisů indosamentů dřívějšími majiteli směnky není žalobci známa. K námitce žalovaného vztahující se ke způsobilosti osob jednat za osoby, které byly dřívějšími majiteli směnky odkazuje na ust. § 17 ZSŠ, kdy žalobce je pouze nabyvatelem směnky a nikoliv jejím původním majitelem. I případná nezpůsobilost osob podepsaných na směnce jednat jménem subjektů na směnce uvedených, je ve vztahu k posouzení pravosti pohledávky žalobce bez právního významu. Žalobce nebyl schopen při nabývání směnky kontrolovat, zda předchozí indosanti jednali či byli zastoupeni oprávněnými osobami. Žalobce je názoru, že předmětná směnka obsahuje veškeré náležitosti, které k její platnosti vyžaduje ZSŠ, je opatřena nepřetržitou řadou rubopisů, na jejichž základě se majitelem předmětné smraky stal žalobce, žalobce disponuje jejím prvopisem a na předmětnou směnku nebylo ze strany dlužníka ničeho zaplaceno. Námitka kauzální ani směnečná ze strany žalovaného zde nepřísluší, rovněž žalovaný neprokázal své tvrzení o tom, že směnka byla nabyta ve zlé víře a ke škodě dlužníka.

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že žalobce nepředložil originál směnky , kdy tímto originálem nebyl proveden důkaz podle žalovaného originál směnky neexistuje. Podle žalovaného dřívější jednatel dlužníka Gavriil Vasilyev směnku nikdy nepodepsal.

Důkazní břemeno ohledně pravosti směnky náleží žalobci. Z předložené kopie směnky je patrno, že směnky byla původně vystavena jako blankosměnka. Původní listina byla vyplněna co do data splatnosti, směnečné sumy a platebního místa. Podle žalovaného byla směnečná listina o chybějící údaje doplněna neoprávněně. Žalobce nabyl směnku vědomě ke škodě dlužníka, když se nezajímal o to, zda byla směnka prvním majitelem vyplněna po právu. Ust.§ 17 ZSŠ sice zabraňuje žalovanému ze směnky činit majiteli směnky námitky, které se zakládají na jeho vztazích k výstavci nebo dřívějším majitelům, avšak s výjimkou toho pokud majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Podle žalovaného ze strany žalobce k vědomé nedbalosti došlo. Výše směnečné sumy vyplněné na směnce si žádala ze strany nabyvatele mimořádnou pozornost. Pouhým srovnáním se základním kapitálem dlužníka by žalobce dospěl k tomu, že původ směnky, okolnosti jejího vyplnění jsou pochybné. Nabyvatel se měl zajímat o obsah směnečné dohody mezi dlužníkem a Woodland Ltd., a zda vyplněná směnka této dohodě odpovídá. Směnečný závazek dlužníka nevyplývá z jeho účetnictví.

V posuzované věci dospěl soud k následujícím závěrům. Žaloba byla podána včas (pohledávka přezkoumána při přezkumném jednání dne 01.04.2011, žaloba byla podána dne 02.05.2011) a oprávněnou osobou (žalobce je přihlášeným věřitelem, jehož pohledávka byla u přezkumného jednání insolvenčním správcem popřena). Žaloba byla podána v souladu s ust. § 198 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ). Důvody popření přihlášené pohledávky jsou uvedeny v protokole o přezkumném jednání.

Usnesením ze dne 07.02.2011, sp.zn. KSPH 41 INS 10743/2010-A-28 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka A-Lhota, srov.o. a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz, insolvenenčím správcem byl ustanoven žalovaný.

Podle ustanovení § 192 odst.2 z.č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) v platném znění dlužník, insolvenční správce a přihlášení věřitelé mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek. Popření pohledávky lze vzít zpět.

Dle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla a nebo že již zcela zanikla a nebo že se zcela promlčela.

Dle § 198 odst. 2 IZ věřitel, kterému byla účinně popřena jeho pohledávka může v incidenční žalobě podané dle § 198 odst. 1 IZ uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání.

Podle ust. § 11 odst.1 zák.č. 191/1950 Sb., v platném znění ( dále jen ZSŠ) , každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem ( rubopisem).

Podle ust. § 10 ZSŠ nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.

Dle ust. § 16 odst. 1 ZSŠ o tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetžitou řadou indosametů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoidosamentem. Přeškrtnuté indosamety platí za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisatel tohoto indosamentu nabyl směnky blankosamentem.

Dle ust. § 17 ZSŠ kdo je žalovaná ze směnky, nemmůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

Dle ust. § 20 odst.1 ZSŠ indosament po splatnosti směnky má stejné účinky jako indosament před splatností. Byla-li směnka indosována teprve po protestu pro neplacení nebo uplynutí lhůty k protestu, má indoisament jen účinky obyčejného postupu. Podle odst.2 dokud není prokázán opak, má se za to, že nedatovaný indosament byl na směnku napsán před uplynutím lhůty k protestu.

Z provedených důkazů soud zjistil a má za prokázané, že žalobce předložil soudu i žalovanému originál směnky bez protestu vystavené dne 3. ledna 2007 vystavitelem A-Lhota s.r.o., IČ: 273 73 738, Lhota, V Jezerách 105, PSČ 252 41. Směnka obsahuje směnečný závazek vystavitele zaplatit na řad Vladimira Vasilyeva částku 22,272.328,77 Kč se splatností 17. května 2010. Směnka je splatná v Jezerách 105, Lhota. Předmětná směnka byla indosována nepřetržitou řadou indosametů (celkem tři) z Vladimira Vasilyeva na společnost DH CREDIT Ltd., z této společnosti na společnost WERLOCK ENTERPRISES Ltd. z této společnosti na společnost žalobce.

Směnečné závazky jsou závazky z listinného cenného papíru a tedy to, kdo a jakým způsobem je ze směnky zavázán, vyplývá z listiny samotné. Přitom osoby směnečných dlužníků jsou definovány právě svými podpisy. Z žalobcem předloženého originálu směnky a z výpovědi pana Gavriila Vasilyeva (jednatel výstavce směnky) vyplývá, že jako výstavcem je směnka podepsána právě jen dlužníkem-žalovaným. Za právnickou osobu A-Lhota s.r.o. směnku podepsal její jednatel Gavriil Vasilyev s tím, že jak uvedl podepsal směnku nevyplněnou, tzv. blanko směnku, která měla garantovat vrácení peněz.

V případě indosované směnky jsou její další majitelé ve smyslu ust. § 17 ZSŠ chráněni proti námitkám, které mohl směnečný dlužník uplatnit proti indosantovi. Dlužník ztratil v prvé řadě své kauzální námitky. Z tohoto hlediska nabývá indosatář abstraktní směnečný závazek nezatížený předchozími mimosměnečnými vztahy účastníků. Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy směnka je indosována ve smyslu ust. § 20 odst.1 ZSŠ po protestu pro neplacení anebo po uplynutí lhůty k tomuto protestu. V souzeném případě nejsou rubopisy datovány, platí tedy ve smyslu ust. § 20 odst. 2 ZSŠ, že indosament byl na směnku napsán před uplynutím lhůty k protestu. Jedná se o vyvratitelnou domněnku, že indosace se uskutečnila před uplynutím této lhůty, a má tedy účinky běžného rubopisu. Žalovaný (dlužník) nenamítal ani neprokazoval, že by se rubopis na směnce ocitl až po uplynutí této lhůty, a že tedy práva proti nepřímému dlužníku již zanikla. Soud zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, když výslechem bývalého jednatele dlužníka pana Gavrilia Vasilyeva bylo bez pochybností prokázáno, že podpis jako podpis výstavce na předloženém originálu směnky je jeho pravým podpisem. Dále soud zamítl návrhy žalovaného na doplnění dokazování svědeckou výpovědí Vladimíra Vasilyeva a Aleny Vasilyevy, pro nadbytečnost.

Soud provedl důkaz čestným prohlášením Gavrilia Vasilyeva ze dne 05.10.2011, to však nikterak neposuzoval a to s ohledem na provedený důkaz jeho výpovědí.

Není oprávněnou námitka žalovaného, že žalobce nepředložil k přihlášce směnku v originále, neboť z ust.§ 22 vyhl.č. 311/2007 Sb. vyplývá, že přílohami přihlášky pohledávky jsou dle písm. b) kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládající údaje uvedené v přihlášce pohledávky.

Na základě výše uvedených skutečností soud shrnuje a uzavírá, že žalobce je nabyvatelem předložené směnky, kterou nabyl na základě nepřetržité řady indosamentů, které nebyly datovány, není tedy pro posouzení existence pohledávky žalobce kauza rozhodná. Žalovaný, který je žalován ze směnky v souzeném případě nemůže činit proti majiteli směnky námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebylo dřívějším majitelům, neboť žalovaný v řízení řádně netvrdil ani prokázal, že by žalobce při nabývání směnky jednal vědomě, ve zlém úmyslu a na škodu dlužníka. V průběhu řízení a provedenými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce nabyl předmětnou směnku ve zlé víře a na škodu dlužníka, kdy nelze nepřihlédnout ke skutečnosti, že žalobce je až třetím majitelem směnky.

V řízení byla rovněž vyvrácena námitka žalovaného, a to výpovědí pana Gavriila Vasiyeva, týkající se pravosti jeho podpisu na směnce. Rovněž není oprávněnou námitka vztahující se k místu, de má být na směnku placeno, neboť z originálu směnky jednoznačně vyplývá, že směnka je splatná v Jezerách 105, Lhota (jedná se o sídlo dlužníka)

Žalobcem v originále předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti, které k její platnosti vyžaduje ZSŠ, je opatřena nepřetržitou řadou indosamentů na jejichž základě se žalobce stal majitelem předmětné směnky, když v posuzovaném případě žalovanému nepřísluší směnečná ani kauzální námitka.

Vzhledem k tomu, že na směnečný peníz nebylo ničeho zaplaceno náleží žalobci vedle směnečného peníze i úroky podle ust. § 5, § 48 odst.1 bod 2. ZSŠ ve výši 6% p.a. do 06.02.2011 ( 966.558,--Kč ) a směnečná odměna podle ust.§ 48 odst.1 bod 4. ZSŠ ( 73.498,--Kč ).

Ve světle shora uvedeného soud v dané věci shrnuje a uzavírá, že pohledávka žalobce přihlášená do insolvenčního řízení jako nevykonatelná a nezajištěná z titulu směnečného peníze a směnečného úroku z prodlení v částce 23,312.384,77 Kč,--je po právu a nebyla popřena insolvenčním správcem oprávněně.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 202 odst. 1 IZ, kdy ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolventnímu správci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

V Praze dne 28. března 2012

JUDr. Jitka DROBNÁ, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: K. Ondráková