41 ICm 1027/2015
Číslo jednací: 41 ICm 1027/2015-155 (KSHK 41 INS 22280/2013)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl soudkyní Mgr. Marií Šrámkovou v právní věci žalobce: UNISTAV, a. s., IČO 005 31 766, se sídlem Příkop 6, 604 33 Brno, zast.: Mgr. Petrem Vodehnalem, advokátem se sídlem Havlíčkova 1680/13, PSČ: 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Česká insolvenční v. o. s., IČO 288 10 341, se sídlem Fráni Šrámka 1139/2, 500 02 Hradec Králové, zast.: Mgr. Zuzanou Zlatohlávkovou, advokátkou, se sídlem Fráni Šrámka 1139, 500 02 Hradec Králové, o určení pravosti pohledávky,

t a k t o:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že pohledávka ve výši 459.375,31 Kč přihlášená žalobcem v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013 je pravá, se z a m í t á.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 15.450 Kč k rukám advokáta žalovaného, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 10. 3. 2015 domáhal určení, že pohledávka ve výši 459.375,31 Kč přihlášená žalobcem v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013 je pravá. Žalobce tvrdil, že dle odd. 13, odst. 3 Všeobecných stavebních obchodních podmínek E-05, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dílo č. 102080_U.3750_10_2009 uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem platí, že zahájením insolvenčního řízení s dlužníkem dojde ke snížení ceny isir.justi ce.cz o 15 % (v tomto případě došlo o snížení ceny díla o částku ve výši 397.200 Kč, neboť cena díla činila částku ve výši 2.648.000 Kč bez DPH). Účinek takového snížení ceny díla nastane dnem zahájení insolvenčního řízení, tj. dnem 13. 8. 2013. Zhotovitel (dlužník) má pak nárok na zaplacení ceny za dílo ve výši odpovídající skutečné hodnotě jím provedených prací, ponížené o sjednanou hodnotu záruky. Zhotovitel-dlužník skutečně pro objednatele-žalobce provedl dílo v hodnotě 2.648.000 Kč bez DPH, přičemž cena díla ponížená o hodnotu záruky, kterou měl zhotovitel za dílo obdržet, činila částku ve výši 2.250.800 Kč. Jelikož objednatel-žalobce zaplatil zhotoviteli-dlužníkovi za dílo částku ve výši 2.489.372,31 Kč, představovala rozdílová částka 238.572,31 Kč bezdůvodné obohacení na straně dlužníka, které byl dlužník povinen žalobci vydat, avšak které dlužník žalobci k jeho výzvě nevydal. Žalobce tak byl nucen svou pohledávku ve výši 238.572,31 Kč přihlásit do insolvenčního řízení s dlužníkem (přihláška evidovaná pod č. P 166.1).

Dále žalobce tvrdil, že dle odd. 13, odst. 3 Všeobecných stavebních obchodních podmínek E-07, které jsou nedílnou součástí smlouvy o dílo č. 102080_U.3965_36_2011 a smlouvy o dílo č. 102080_U.3910_48_2011 uzavřených mezi žalobcem a dlužníkem, platí že zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem představuje titul pro odstoupení od smlouvy o dílo ze strany objednatele-žalobce, přičemž pro případ odstoupení ze strany objednatele-žalobce byl sjednán vznik nároku objednatele-žalobce na odstupné odpovídající 10 % z ceny díla, tj. odpovídající částce ve výši 146.803 Kč v případě smlouvy o dílo č. 102080_U.3965_36_2011, neboť ke dni odstoupení byla dlužníkem žalobci vyúčtována částka ve výši 1.468.030,97 Kč a ve výši 74.000 Kč, ve výši 1.468.030,97 Kč a ve výši 74.000 Kč v případě smlouvy o dílo č. 102080_U.3910_48_2011, neboť ke dni odstoupení byla dlužníkem žalobci vyúčtována částka ve výši 740.000 Kč. Dlužník však pohledávku žalobce žalobci neuhradil a žalobce tak byl nucen svou pohledávku ve výši 220.803 Kč přihlásit do insolvenčního řízení s dlužníkem (přihláška evidovaná pod č. P 166.2 a P 166.3).

Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby a tvrdil, že ujednání smlouvy o dílo (resp. všeobecných smluvních podmínek, které jsou její součástí) o slevě z ceny díla/odstupném (tj. odd. 13 odst. 2 písm. l) a ujednání odd. 13 odst. 3 Všeobecných stavebních obchodních podmínek z roku 2008 a odd. 13 odst. 2 písm. i) a ujednání odd. 13 odst. 3 Všeobecných stavebních obchodních podmínek z roku 2011 dále společně jen VSOP ) pro případ zahájení insolvenčního řízeni zhotovitele (tj. dlužníka), je absolutně neplatným, a to proto, že: a) bylo sjednáno v rozporu s dobrými mravy resp. poctivým obchodním stykem, b) je vnitřně rozporné.

Žalovaný namítal, že žalobce neměl možnost od předmětné smlouvy o dílo odstoupit, když nebyly splněny smluvní ani zákonné předpoklady pro odstoupení.

II. a) rozpor s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem

-dlužník jako zhotovitel díla nemohl nijak ovlivnit, zda na něj bude podán návrh na zahájení insolvenčního řízení a tedy zda s ním bude toto insolvenční řízení zahájeno, tedy bylo možností odstoupit sankcionováno jednání, které nebylo jednáním dlužníka, a bylo tak zcela mimo dispozici dlužníka, což je v rozporu s dobrými mravy i poctivým obchodním stykem;

-ujednání, kterým smluvní strany sjednávají, že ačkoliv bylo plnění zhotovitele poskytnuto řádně a včas, nedostane za něj zhotovitel v části zaplaceno, tj. ujednání o poskytnutí slevy z ceny díla/odstupného pro případ zahájení insolvenčního řízení

dlužníka, je nepochybně v rozporu se základní zásadou poctivého obchodního styku, a to, že za provedené dílo má být zaplaceno.

Ačkoliv tedy nebyly splněny podmínky pro odstoupení od smlouvy o dílo aktivním jednáním dlužníka, došlo v důsledku toho ke snížení ceny díla ze strany objednatele, a tím ke vzniku plnění bez přiměřeného protiplnění.

II. b) vnitřní rozpor smluvních ujednání

-odd. 13 odst. 2 písm. l) resp. i) VSOP (resp. ujednání odd. 13 odst. 3 VSOP), kdy toto je vnitřně rozporné-na jednu stranu je předpokládáno zjišťování skutečné hodnoty na díle realizovaných prací a dodávek (což je při absenci jiné smluvní úpravy postupu smluvních stran při odstoupení od smlouvy postup v souladu se zákonem) a na stranu druhou je počítáno s hodnotou záruky u ceny díla, která je sjednána smlouvou, od které bylo odstoupeno. Vedle sebe tak stojí dvě ustanovení, která při výkladu smlouvy o dílo nejsou slučitelná, a pro tuto vnitřní rozpornost jsou absolutně neplatná.

II. c) žalobce nebyl oprávněn od předmětné smlouvy o dílo odstoupit

Žalovaný namítal, že ustanovení odd. 13 odst. 1 VSOP a ustanovení odd. 13 odst. 2 VSOP je nutné vykládat společně, tedy tak, že v ustanovení odd. 13 odst. 2 VSOP jsou vyjmenovány důvody, pro které zejména může objednatel od smlouvy okamžitě odstoupit. Z dikce samotného ustanovení je tedy zřejmé, že uvádí pouze příklady těchto důvodů odstoupení od smlouvy, přičemž tyto důvody je možné použít pouze za současného splnění generální podmínky uvedené v ustanovení odd. 13 odst. 1 VSOP, tedy až v okamžiku, kdy zhotovitel ohrozí nebo zmaří realizaci dohodnutého díla nebo podstatným způsobem poruší tuto smlouvu , k čemuž ovšem ze strany zhotovitele (tj. dlužníka) nedošlo, když dílo bylo provedeno řádně, včas a jako takové v okamžiku zahájení insolvenčního řízení již bylo dokonce žalobci řádně předáno. Smyslem smluvní úpravy bylo zajistit hladký průběh zhotovení díla, což bylo ze strany dlužníka, jako zhotovitele díla, zajištěno.

Při zkoumání podmínek řízení soud uzavřel, že dne 12. 8. 2013 bylo na dlužníka ROSS Holding, a. s., věřitelem zahájeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 22280/2013. Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení nastaly ke dni 13. 8. 2013. Dne 21. 1. 2014 byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Dne 8. 4. 2014 byla nařízena reorganizace, která byla dne 4. 11. 2014 přeměněna v konkurz. Dne 19. 12. 2014 se konalo přezkumné jednání, na kterém byla shora uvedená pohledávka žalobce insolvenčním správcem popřena co do pravosti. Žalovaný o popření pohledávky vyrozuměl žalobce dopisem ze dne 23. 2. 2015. Žaloba v předmětné věci byla doručena zdejšímu soudu dne 10. 3. 2015, tedy ve lhůtě dle ust. § 198 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), dále jen IZ .

Provedeným dokazováním byl zjištěn tento skutkový stav věci:

Žalobce jako objednatel a dlužník jako zhotovitel uzavřeli tři smlouvy o dílo. Ve všeobecných podmínkách bylo ujednáno, kdy a za jakých podmínek lze od smluv o dílo odstoupit. V odd. 13 Všeobecných stavebních obchodních podmínek ev. č. 05/VSOP/sub/2008 Smlouvy o dílo č. 102080-U.3750-10-2009 (viz. Č. l. 44 spisu) bylo sjednáno odstoupení od smlouvy takto:

1. Ohrozí-li nebo zmaří-li zhotovitel realizaci dohodnutého díla, nebo podstatným způsobem poruší tuto smlouvu, má objednatel právo od této smlouvy odstoupit. 2. Mezi důvody, pro něž může objednatel okamžitě odstoupit od smlouvy, patří zejména: a) .k) l) zhotovitel bude v likvidaci, se zhotovitelem jako s dlužníkem je zahájeno insolvenční řízení, zhotovitel je v úpadku 3. Smluvní strany konstatují, že pro případ neplnění svých povinností dle smlouvy o dílo je stanovena tzv. hodnota záruky za jakost díla, která je obsažena v ceně díla a činí 15 % z celkové ceny díla bez DPH, Pro případ: -odstoupení objednatele od smlouvy o dílo, -zahájení insolvenčního řízení, kdy objednatel nebude odstupovat od smlouvy o dílo nebo -kdy z jakýchkoli důvodů nebude zhotovitel moci dostát svým závazkům vyplývajícím z poskytnuté záruky za jakost díla.

V odd. 13 Všeobecných stavebních obchodních podmínek ev. č. 07/VSOP/sub/2011 (viz. č. l. 82 spisu) u dvou zbývajících Smluv o dílo bylo sjednáno odstoupení od smlouvy takto:

1. Objednatel má okamžitě právo odstoupit od smlouvy v případě podstatného porušení smluvní povinnosti zhotovitele. 2. Mezi důvody, pro něž může objednatel okamžitě odstoupit od smlouvy, patří zejména (podstatné porušení povinnosti) patří zejména: a) .h) i) zhotovitel bude v likvidaci, bude s ním jako s dlužníkem zahájeno insolvenční řízení, proti zhotoviteli je nařízena exekuce 3. V případě, že objednatel nebo zhotovitel od smlouvy odstoupí, je zhotovitel povinen uhradit objednateli odstupné ve výši 10 % z ceny díla bez DPH, které zhotovitel provedl do okamžiku odstoupení od smlouvy objednatelem. Odstupné bude objednatelem vyúčtováno samostatným daňovým dokladem a jednostranně započteno proti pohledávkám zhotovitele za objednatelem.

Dopisem ze dne 20. 9. 2013 žalobce oznámil dlužníkovi, že odstupuje od všech tří smluv o dílo. Zároveň v uvedeném dopise žalobce dlužníkovi oznámil, že dle všeobecných smluvních obchodních podmínek uplatňuje hodnotu záruky ve výši 15 % z ceny provedeného díla, tedy částku 397.200 Kč a dále odstupné ve výši 10 % z cen děl provedených do okamžiku odstoupení, tedy částky 146.803 Kč a 74.000 Kč. Odstupné ve výši 146.803 Kč a 74.000 Kč žalobce dlužníkovi vyúčtoval daňovými doklady (č. l. 85 a 92 spisu). Žalobce přihlásil své pohledávky za dlužníkem do insolvenčního řízení. V přihlášce P166.1 žalobce uvedl, že zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem je ve smyslu odd. 13 odst. 2, písm. l) VSOP 05 důvodem pro odstoupení od smlouvy. Žalobce uplatnil pohledávku ve výši

238.572,31 Kč jako hodnotu záruky ve výši 15 % z ceny díla (poníženou o započtenou částku 63.552 Kč). V přihlášce pohledávky P 166.2 žalobce uvedl, že zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem je ve smyslu odd. 13 odst. 2, písm. i) VSOP 07 důvodem pro odstoupení od smlouvy a uplatnil pohledávku ve výši 146.803 Kč jako odstupné odpovídající 10 % ceny provedeného díla. V přihlášce pohledávky P 166.3 žalobce uvedl, že zahájení insolvenčního řízení s dlužníkem je ve smyslu odd. 13 odst. 2, písm. i) VSOP 07 důvodem pro odstoupení od smlouvy a uplatnil pohledávku ve výši 74.000 Kč jako odstupné odpovídající 10 % ceny provedeného díla. Insolvenční správce i dlužník přihlášenou pohledávku P-166 v celkové výši 459.375,31 Kč popřeli co do pravosti.

Po právní stránce byla věc posouzena takto:

Dle ust. § 344 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo obchodní zákon.

Ve Všeobecných stavebních obchodních podmínkách bylo mezi žalobcem a dlužníkem sjednáno v odd. 13 odst. 1. právo objednatele od smlouvy odstoupit, ohrozí-li nebo zmaří-li zhotovitel realizaci dohodnutého díla, nebo podstatným způsobem poruší smlouvu. Žalobce netvrdil a neprokázal, že by dlužník ohrozil nebo zmařil realizaci dohodnutého díla. Smluvené dílo bylo v době odstoupení od smlouvy dokonce již řádně dokončeno a předáno. Ve skutečnosti tak již ani nemohlo dojít k naplnění této podmínky umožňující odstoupení od smlouvy. Zároveň však žalobce konkrétně ani netvrdil a ani neprokázal, v čem spočívalo porušení smlouvy zhotovitelem podstatným způsobem tak, aby byla naplněna podmínka umožňující objednateli od smlouvy odstoupit. V uvedeném ustanovení VSOP byly sjednány dva případy, za jejichž splnění bylo možno odstoupit od smlouvy. V posuzovaném případě nebylo tvrzeno a prokázáno naplnění ani jednoho případu, tedy že by zhotovitel ohrozil či zmařil realizaci dohodnutého díla nebo podstatným způsobem porušil smlouvu, a proto soud dospěl k závěru, že odstoupení od smlouvy bylo neplatné. Pokud mezi stranami bylo sjednáno v odd. 13 odst. 2 VSOP, co zejména náleží mezi jednotlivé důvody, pro které může objednatel od smlouvy odstoupit, tak lze uzavřít, že se jedná o příkladný výčet důvodů, které lze použít pro odstoupení od smlouvy v případě, že bude napleněna alespoň jedna podmínka smluvená v odd. 13 odst. 1 VSOP.

Dále je soud toho názoru, že pokud strany sjednají možnost objednatele odstoupit od smlouvy o dílo v případě, že je zahájeno insolvenční řízení na zhotovitele, a to bez splnění jakýchkoliv dalších podmínek, tak je nutné takové ujednání posoudit jako uzavřené v rozporu s dobrými mravy, či poctivým obchodním stykem. Samotné zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená, že dlužník je v úpadku. V případě šikanózního věřitelského insolvenčního návrhu smluvená možnost odstoupení od smlouvy vázaná na pouhé zahájení insolvenčního řízení naopak může zhotovitele poškodit a vést k jeho úpadku. Samotné zahájení šikanózního insolvenčního řízení dlužník nemůže vlastním jednáním ovlivnit. Soud v počáteční fázi nezkoumá oprávněnost pohledávky tvrzené v insolvenčním návrhu, ale do 2 hodin od dojití návrhu zveřejní vyhlášku o zahájení insolvenčního řízení. Soud proto takové ustanovení, které umožňuje možnost odstoupení od smlouvy v případě zahájení insolvenčního řízení, bez naplnění dalších podmínek, považuje za ustanovení uzavřené v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem.

Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že se jedná o neplatné odstoupení od smlouvy, a proto byla žaloba zamítnuta.

Pro úplnost soud uvádí, že žalobce specifikoval své důvody, pro které přihlásil svoji pohledávku v přezkumných listech. Dle ust. § 198 odst. 2 IZ žalobce může uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Soud se proto v souladu s uvedeným ustanovením nezabývá případnými dalšími důvody vzniku pohledávky tvrzenými až po skončení přezkumného jednání.

Ve druhém výroku bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Náklady řízení ve věci úspěšného žalovaného tvoří:

odměna advokáta ve výši 13.950 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy z tarifní hodnoty 50.000 Kč činí jeden úkon právní služby částku 3.100 Kč (jedná se o 4,5 úkonu právní služby, převzetí věci, vyjádření ve věci 15. 3. 2016, 7. 7. 2016, závěrečný návrh 5. 9. 2016, účast při jednání soudu dne 31. 8. 2016 a poloviční úkon za účast na jednání kde byl vyhlášen rozsudek dne 7. 9. 2016),

paušální náhrada ve výši 300 Kč náleží za každý úkon právní služby dle ust. § 13 odst. 3 AT tj. 1.500 Kč.

Úspěšnému žalovanému bylo na náhradě nákladů řízení přiznáno celkem 15.450 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.

V Hradci Králové dne 7. září 2016

Mgr. Marie Šrámková, v. r. soudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková