40 ICm 923/2017
Číslo jednací: 40 ICm 923/2017-89 ( KSHK 40 INS 17026/2016 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci žalobce Insolvency Projekt v.o.s., Bieblova 1110/1,500 03 Hradec Králové, insolvenční správce dlužnice Naděždy Roklové, Náchodská 195, 541 03 Trutnov-Poříčí, zast. advokátem JUDr. Milanem Novákem se sídlem Dukelská 15, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému BP Integralis Limited, reg.č. 255 048, se sídlem Diagorou 4, 1097 Nikósia, Kypr, zastoupen advokátem Mgr. Ivem Sieglem, Školská 38, Praha 1, 110 00, o určení pohledávek

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalovaného za dlužnicí Naděždou Roklovou, r. č. 605827/1461, bytem Náchodská 195, 541 03 Trutnov-Poříčí, přiznaná ji vykonatelným rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Michalem Zalabákem, č.j. 003 SRKCR-030/2010 ze dne 19.03.2012, která byla uplatněna v rámci pohledávky pod poř. č. P10.1, činí 83 499,16 Kč (z toho 73 790 Kč na jistině, 9 709,16 Kč na příslušenství).

II. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužnicí Naděždou Roklovou, r. č. 605827/1461, bytem Náchodská 195, 541 03 Trutnov-Poříčí, pohledávku ve výši 221 014 Kč (z toho 152 335 Kč na jistině a 68 679 Kč na příslušenství), přiznanou mu vykonatelným rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Michalem Zalabákem, č.j. 003 SRKCR-030/2010 ze dne 19.03.2012, která byla uplatněna v rámci pohledávky pod poř. č. P10.2.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová. isir.justi ce.cz

III. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužnicí Naděždou Roklovou, r. č. 605827/1461, bytem Náchodská 195, 541 03 Trutnov-Poříčí, pohledávku ve výši 218 634 Kč (z toho 218 634 Kč na jistině a 0 Kč na příslušenství), přiznanou mu vykonatelným rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Michalem Zalabákem, č.j. 003 SRKCR-030/2010 ze dne 19.03.2012, která byla uplatněna v rámci pohledávky pod poř. č. P10.3.

IV. Určuje se, že žalovaný nemá za dlužnicí Naděždou Roklovou, r. č. 605827/1461, bytem Náchodská 195, 541 03 Trutnov-Poříčí, pohledávku ve výši 32 000 Kč (z toho 32 000 Kč na jistině a 0 Kč na příslušenství), přiznanou mu vykonatelným rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Michalem Zalabákem, č.j. 003 SRKCR-030/2010 ze dne po 9. 3. 2012, která byla uplatněna v rámci pohledávky pod poř. č. P10.4.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 8 228 Kč (sestávající z odměny advokáta ve výši 6 200 Kč v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za 2 úkony právní služby ve výši 2 x 3 100 Kč a 2 režijní paušály ve výši 2 x 300 Kč v souladu s ustanovením § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále DPH ve výši 1 428 Kč v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 85/1996 Sb.).

VI. Žalovaný je povinen zaplatit na účet ČR státu soudní poplatek 5 000 Kč a zaplatit jej do tří od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen nahradit žalobci za jeho právní zastoupení částku 20 570 Kč na účet advokáta JUDr. Milana Nováka a zaplatit ji do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce při přezkumném jednání popřel celkem 4 dílčí pohledávky. Všechny pohledávky pocházely z rozhodčího nálezu a žalobce pokládá rozhodčí doložku za neplatnou.

Žalobce v žalobě uvedl, že nárok věřitele pod P10.1-4 je postaven na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky, na základě které byl vydán rozhodčí nález rozhodce Mgr. Michala Zalabáka čj. 003 SRKCR-030/2010 ze dne 19. 3. 2012. Žalobce vyšel ze závěru, že rozhodčí doložka uvedená v čl. III odst. 3 Dodatku č. 1 ke smlouvě o půjčce č.1F 101028/2009 ze dne 12. 7. 2010 je absolutně neplatná. Rozhodčí řízení mělo být jen jednoinstanční bez možnosti přezkumu, písemné, jednalo se o dohodu se spotřebitelem a rozhodčí doložka je neplatná dále z toho důvodu, že rozhodčí doložka byla sjednána, a to nepřehledně a drobným písmem. Žalobce k potvrzení svých námitek citoval v žalobě rozhodnutí sp.zn. II ÚS ČR 2164/10 a judikatorní rozhodnutí NS ČR.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová.

První pohledávku pod P10.1 popřel správce ve výši 6 210,--Kč na jistině a 26 357,84 Kč na příslušenství. Jistinu popřel z důvodů úhrady, část příslušenství popřel z důvodů promlčení s odkazem na § 110 odst. 3 OZ a rozhodnuté NS ČR sp. zn. 31Cdo 2160/2012.Popřená část pohledávky představuje zákonný úrok z prodlení vzniklý po právní moci rozhodčího nálezu. Právní moc nastala 30.5.2012 a k promlčení práva na zákonný úrok z prodlení došlo nejpozději dne 30.5.2015. Pohledávku správce uznal v částce 83 499,16 Kč a popřel v částce 32 567,84 Kč. Pohledávka vyplývá ze smlouvy o půjčce ze dne 15. 12. 2009, soudem zjištěno, že je uzavřena mezi dlužnicí jako fyzickou osobou nepodnikatelkou, jejím manželem a věřitelem 1.faktorskou s.r.o. Touto půjčkou si dlužnice s manželem půjčila 80 000 Kč s tím, že už ve smlouvě se věřitel zavázal splatit touto půjčkou některé dluhy dlužnice. Byly dohodnuty pravidelné splátky ve výši 1 395 Kč měsíčně. Z čl. III bodu 9 smlouvy soud zjistil, že dál bylo dohodnuto, že pro případ prodlení s úhradou jakékoli splatné částky, které přesáhne 60 dnů, nebo jestliže celková částka v prodlení přesáhne 5% půjčené částky, je pak dlužník povinen zaplatit celou dosud nesplacenou část půjčky včetně dosud nesplacených úroků za celou sjednanou dobu půjčky včetně nesplaceného příslušenství a ostatních dosud nesplacených nároků, tj. úroků z prodlení smluvních pokut a dalších oprávněných nároků věřitele. Z bodu 11 smlouvy zjištěno, že závazek dlužníka trvá až do úplného zaplacení půjčky, tj. jistiny, úroků, úroků z prodlení a ostatních nároků. Úhrady dlužníka se započítávají postupně na tyto ostatní nároky, na smluvní pokuty, na úroky z prodlení, na úroky z půjčky a nakonec na jistinu. Úroky z půjčky dle čl. IV./2 smlouvy se počítají a jsou splatné měsíčně, nebude-li úrok uhrazen, hledí se na něj jako na novou půjčku, která se slučuje s dosavadní půjčkou, tj. připočítává se k jistině dosavadní půjčky a stává se její součástí. Zkrátka tato nová půjčka navýší dosavadní s veškerým jejím příslušenstvím a smluvními pokutami.

Z rozhodčí doložky bylo soudem zjištěno, že je upravena v Dodatku ke smlouvě o půjčce ze dne 12. 7. 2010 v čl. III odst. 3, kde bylo ujednáno, že bude rozhodovat jediný rozhodce splňující požadavky dle ust. § 4 zákona o rozhodčím řízení a určen jmenováním třetí osobou, a to tajemníkem Smírčí a rozhodčí komory ČR z osob uvedených v seznamu advokátů a advokátních koncipientů vedeném Českou advokátní komorou. Soud k tomu dodává, že ta není stálým rozhodčím soudem a osoba rozhodce není konkrétně uvedena nebo není stanoven způsob, jak má být tato osoba určena. Soud zaujímá ten právní závěr, že rozhodčí doložka je absolutně neplatná, rozhodce nebyl určen transparentně. Z rozhodčího nálezu bylo soudem zjištěno že je z 19.3.2012, nabyl právní moci 30.5.2012. Rozhodce žalobci ve věci zcela vyhověl.

Z výzvy dlužníkům soud zjistil, že původní věřitel jim vyúčtoval částku 251 100 Kč za celou půjčku včetně úroků, smluvní pokutu z prodlení splatných splátek ve výši 795,15 Kč ,,smluvní pokutu z prodlení zesplatněné půjčky ve výši 22 098,15 Kč, smluvní pokutu za nepojištění objektu ve výši 16 000 Kč, smluvní pokutu za to, že pojištění nebylo a tedy nebyla vinkulace-16 000 Kč, celkem vyúčtoval 300 428,30 Kč. Výzva byla dlužnici doručena 21.10.2010, to soud zjistil z doručenky k výzvě založené v přihláškovém spise.

Z přihláškového spisu zjištěno, že pod č.10.1 přihlásil věřitel 116 067 Kč (jistina a zákonný úrok z prodlení) pod 2. Pohledávkou přihlásil 221 014 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok se zákonným úrokem z prodlení), pod 3.přihlásil 218 634 Kč ( smluvní pokuta za prodlení s úhradou celé půjčky) a pod 4. Smluvní pokutu za neoznámení pojištění či nepojištění zástavy a vinkulace pojistného ve prospěch věřitele-32 000 Kč. Dlužníkovi bylo poskytnuto 80 000 Kč a věřitel celkem přihlásil 587 715 Kč jako zajištěnou pohledávku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová.

K výši pohledávky pod P10.1 žalobce při jednání vysvětlil, že výše pohledávky vyplývá z pohledávky P10/2, kdy dlužník měl po zesplatnění pohledávky zaplatit na úrocích celkem 9x 1 395 Kč-tedy měl zaplatit 12 555 Kč, ale dlužník uhradil 18 765 Kč ( to tvrdí sám věřitel v přihlášce pod P10/2), tedy co se týče úroků měl dlužník přeplaceno 6 210 Kč. Příslušenství-zákonné úroky jsou pak částečně promlčeny podle ust. § 110odst. 3 OZ ve znění do 31.12.2013. Podle ust. § 110odst.3 OZ úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech, jde-li o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání. K tomu soud provedl důkaz právní mocí rozhodčího nálezu-to je ke dni 30.5.2012, k promlčení práva na zákonný úrok z prodlení tak došlo ke dni 30.5.2015.

Žalobce v žalobě část příslušenství popřel z důvodů promlčení s odkazem na § 110 odst.3 OZ a to podle rozhodnutí NS ČR 31 Cdo 2160/2012, kdy popření doplnil ve vyjádření ze dne 2.11.2017 dále tak, že popíral pouze promlčené zákonné úroky z prodlení, když žalovaný nedoložil v dané věci vedení exekuce či jiné skutečnosti, která by stavěla běh promlčecí doby. Žalovaný nemá pohledávku v P10.1 na jistině 6 210 Kč a nemá pohledávku u promlčených úroků z prodlení ve výši 26 357,84 Kč-tomu odpovídá 1. Bod výroku rozsudku, kdy správcem uznaná částka odpovídá popření.

V žalobě k pohledávce P10.2 správce uvedl, že věřitel má pouze nárok na úhradu splátek úroků ve výši 1 395 Kč za období od 28.1.2010 do 20.10.2010, tj. za 9 měsíců, ode dne, kdy byla půjčka zesplatněna a dlužnice ztratila výhodu splátek. To je 9x1395 Kč = 12 555Kč( od doby splatnosti první splátky do dne zesplatnění půjčky dne 20.10.2010. Dlužnicí bylo uhrazeno do té doby 18 765kč-dle čl. III./11 smlouvy o půjčce pak platí, že plnění se započte přednostně na úroky, ty byly dlužnicí přeplaceny částkou 18 765Kč.Právo na pohledávku v popřené výši teak věřiteli nevzniklo. K tomu soud provedl důkaz bodem III./11ze smlouvy o půjčce a bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na tom, že úhrady dlužníka se přednostně započítavájí na ostatní oprávněné nároky ze smlouvy, na smluvní pokuty, na úroky z prodlení, na úroky z půjčky,a nakonec na úhradu jistiny. Protože v době zaplacení 18 765 Kč nebyly žádné ostatní oprávněné nároky ze smlouvy ze strany věřitele uplatněny a vyúčtovány, a totéž platí o smluvních pokutách a úrocích z prodlení, mohlo být právě započítáno na úroky s přeplatkem ve výši 6 201Kč-viz P10.1.Z těchto důvodů insolvenční správce správně popřel přihlášenou pohledávku co do výše 152 335 Kč na jistině a 68 679 Kč na příslušenství. Pohledávka P10.3 se týká smluvní pokuty. Tu správce popřel z důvodů její nepřiměřenosti . Pokuta byla sjednána v bodu VII/1 smlouvy o půjčce a věřitel za tuto opožděnou pohledávku považuje celou kapitalizovanou nesplacenou část půjčky ( tj. pohledávky P1 a P2). Správce namítá dobré mravy a výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch dlužnice. S ohledem na charakter spotřebitelské smlouvy správce namítá neplatnost takové smluvní sankce. Proto ji popřel ve výši 218 634 Kč. K tomu provedl soud důkaz tímto bodem Z čl. VII/1, kde soudem zjištěno, že byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení některé splatné částky a to ve výši 3% opožděné platby za každý započatý měsíc.

Další smluvní pokuta byla přihlášena pod P10.4 v částce 32 000 Kč. I tuto pohledávku správce zcela popřel z důvodu nepřiměřenosti, tato smluvní pokuta byla upravena v zástavní smlouvě v bodě VI/3 . Ze zástavní smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 15. 12. 2009, když zástavní právo nebylo správcem popřeno, vyplývá další smluvní pokuta uvedená v VI. /3., kdy porušení povinností zástavce uvedených v čl. II,III,IV a V zakládá právo na smluvní pokutu ve výši 20% půjčené částky za každé jednotlivé porušení.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová.

K smluvním pokutám pod P10.3 a 4 soud uvádí, že jsou uvedeny ve dvou listinách-ve smlouvě o půjčce a v zástavní smlouvě, třetí listinou je Dodatek č. 1 ke smlouvě o půjčce. Smlouva o půjčce obsahuje ve svých VIII bodech celkem 41 článků, které se dále promítají do Dodatku č.1, který navyšuje další práva věřitele týkající se dalších porušení smlouvy, tedy další možné důvody ke stanovení smluvních sankcí. Samotný Dodatek ke smlouvě má dalších 18 článků a Zástavní smlouva, kde jsou stanoveny další sankce, má v VII bodech cca 59 článků. Věřitel takové smlouvy koncipoval tak, aby jednotlivá ustanovení na sebe přímo nenavazovala, byla nepřehledná a pro spotřebitele, který nemá právní vzdělání a zkušenosti, co má ve smlouvách hledat, aby zjistil, co ho vlastně čeká pro případ, že nebude moci splácet, je prakticky nemožné to zjistit. Soud hodnotil obě ujednání o smluvních pokutách jako ujednání absolutně neplatná. Soud přitom hodnotil smluvní pokutu i v poměru k 118 článkům všech smluvních dokumentů a dospěl k závěru, že takové množství klauzulí má zneužívající povahu vůči spotřebiteli. Navíc věřitel má svou pohledávku zajištěnou, věřitel tak kumuloval víc zajištění své nízké osmdesátitisícové pohledávky a způsobil tak nerovnováhu mezi ním a spotřebitelem.

Soud činí ten závěr, že Ujednání o smluvní pokutě je tak absolutně neplatné podle ust. § 39 OZ. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., náklady se skládají z 5 úkonů právní služby po 3 100 Kč, k tomu 5x300 Kč režijní paušál, DPH ve výši 3 570 Kč, celkem 20 570Kč.

Žalovaný ve věci byl neúspěšný, musí zaplatit soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, a to na účet soudu, protože správce je od soudního poplatku osvobozen.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Hradec Králové 13.prosince 2017

Mgr. Věra Šáfrová samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová.