40 ICm 814/2015
Č.j. 40 ICm 814/2015-216 ( KSHK 40 INS 14518/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci

žalobce: EUROMONT GROUP a. s., Velebudice 2010, 434 01, Most, IČ 631 47 165, zastoupen: JUDr. Petrem Jirátem, advokátem, Školní 3315, 430 01, Chomutov, proti

žalovanému: Mgr. Emil Fischer, MBA, insolvenční správce dlužníka CGM Czech, a. s., IČ 499 73 215, se sídlem Pražská třída 184/65, 500 04, Hradec Králové,

o určení pořadí pravosti pohledávky takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že má právo na uspokojení své pohledávky vůči dlužníkovi, a to ze zpeněžení pohledávky společnosti CGM Czech, a.s. za společností GariG Real, s.r.o., IČ 27185516, se sídlem Vřešť 140, na úhradu části ceny díla dle smlouvy o dílo ze dne 29.6.2012 ve znění pozdějších dodatků na akci výstavba nových rodinných domů, lokalita Na Brabčově, a to do výše 2.582.311,28 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému 532,32 Kč a zaplatil ji na účet žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová. isir.justi ce.cz Č.j.- ( KSHK 40 INS 14518/2014 )

Odůvodnění:

1. Soud zamítl žalobu rozsudkem pod čj.-159 ze dne 30. Března 2016 a rozhodl o povinnosti zaplatit náklady řízení žalobcem žalovanému. 2. Pod čj. 103 VSPH 656/2016-192 ze dne 13.7.2017 odvolací soud rozhodl tak, že rozhodnutí zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, aby nebylo rozhodnutí soudu předčasné, že je třeba zkoumat podmínky mající původ v insolvenčním řízení, že jde o zkoumání toho, zda byla přihlášená pohledávka včas, zda nevykazovala vady bránící jejímu přezkumu, zda byla popřena řádně, zda žalobce svůj nárok odůvodňuje stejnými skutečnostmi jako ve svém popěrném úkonu, zda byla podána žaloba včas, zda jsou účastníci věcně legitimováni, apod. Rozhodnutí postrádá podle odvolacího soudu konkrétní důvody, proč byla žaloba zamítnuta, rozhodnutí neobsahuje vysvětlení, proč provedení zbývajících důkazů zamítl a proč poučení podle ust. § 118a o.s.ř. není adresné a jakého konkrétního poučení se tomu kterému z účastníků dostalo. 3. K tomu soud uvádí, že z přihláškového spisu bylo zjištěno, že přihláška nebyla soudem odmítnuta pro její opožděnost, správce ji řádně zařadil do seznamu pohledávek a soud tuto pohledávku na přezkumném jednání řádně přezkoumal. Výsledkem přezkumného jednání pak je záznam soudu na této přihlášce, že správce u tohoto přihlášeného věřitele popřel pořadí, zjistil přihlášenou výši-tedy bez zajištění. Žalobce na základě vyrozumění o popření pohledávky správcem ze dne 28.1.2015 ( č.l. P 240-2 přihláškového spisu, doručeného dle doručenky dne 4.2.2015, podal v 30 denní lhůtě včasnou žalobu, o čemž svědčí doručená žaloba k soudu dne 19.2.2015. O opožděnosti přihlášky rozhoduje asistent soudce, vady bránící přezkumu řeší insolvenční správce, správce při přezkumu pohledávku zřetelně popřel co do pořadí, v jeho popření není nedostatku, ostatně takový nedostatek by soud při přezkumném jednání napravil a požadoval upřesnění popření. Účastníci řízení jsou ti samí jako u přezkumného jednání, jsou legitimováni aktivně i pasivně. 4. K žalobě soud uvádí, že mezi účastníky není rozporu o skutkových tvrzeních, ostatně výše pohledávek byla správcem zjištěna, správcem bylo popřeno toliko pořadí. Mezi účastníky jde pouze o výklad ustanovení zástavní smlouvy a ustanovení § 1311, resp. odst. 2 Občanského zákoníku, na jejichž základě žalobce odvozoval pořadí svých pohledávek, které mu bylo správcem popřeno. Proto soud nehodnotí v tomto rozsudku důkazní listiny k samotné výši dluhu, tedy listiny o tom, že dlužník nezaplatil žalobci cenu ze smlouvy o dílo Terminál Tanvald a cenu ze smlouvy o dílo ZŠ Václava Havla v Poděbradech. Soud ani nehodnotí smlouvy mezi CGM Czech a.s-dodavatele s jinými subjekty, na základě nichž měly vzniknout pohledávky, které měly být předmětem zástavy dle Smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám mezi žalobcem a žalovaným ze dne 18.2.2014. Důvodem, proč tyto smlouvy nehodnotí, je právě závěr soudu o tom, že zástavní právo nevzniklo s odůvodněním níže. 5. Podle § 1311OZ: a. Zástavním právem lze zajistit dluh o určité výši nebo dluh, jehož výši lze určit kdykoli v době trvání zástavního práva. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu. b. Zástavním právem lze zajistit i dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době nebo i různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová. Č.j.- ( KSHK 40 INS 14518/2014 )

6. Žalobce totiž v žalobě tvrdil, že pohledávky má zajištěné, neboť jako zástavní věřitel a dlužník jako zástavce a zástavní dlužník spolu uzavřeli dne 18. 2. 2014 smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávkám, kterou bylo k zajištění budoucích pohledávek žalobkyně za dlužníkem z budoucích smluv o dílo, kde žalobkyni jako zhotoviteli vzniknou pohledávky za dlužníkem jako objednatelem z titulu splátek ceny díla až do celkové výše 15.000.000,00 Kč, zřízeno zástavní právo k pohledávkám dlužníka za jeho dlužníky (poddlužníky). Pohledávkou dlužníka zajišťující přihlášené pohledávky žalobkyně za dlužníkem je jeho pohledávka za společností GariG Real s. r. o. se sídlem Řež na úhradu části ceny díla ve výši 5.148.698,00 Kč dle smlouvy o dílo ze dne 29. 6. 2012 na akci výstavba nových rodinných domů, lokalita Na Brabčově, kterou uzavřeli dlužník jako zhotovitel a společnosti GariG Real s. r. o. jako objednatel. Předmětná část ceny za dílo byla objednateli vyúčtována fakturou dlužníka č. 310090 ze dne 6. 9. 2013 se splatností 20. 9. 2013. Žalobce tvrdil, že zřízení zástavního práva k předmětné pohledávce bylo věřitelem poddlužníku písemně oznámeno. Žalobce dále uvedl, že nesouhlasí s popřením správce, když, podle jeho tvrzení, je smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám neplatná, protože v ní není vymezena doba, v níž mají zajišťované pohledávky vznikat. Žalobce uvedl, že smlouva o zřízení zástavního práva k pohledávkám zcela jednoznačně a určitě vymezuje budoucí zajišťované pohledávky, jakož i dobu trvání zajištění, která je určena celkovým limitem budoucích zajišťovaných pohledávek do výše 15.000.000,00 Kč. Nový občanský zákoník nestanoví, že by doba, v níž mají zajišťované pohledávky vznikat, musela být ve smlouvě určena pouze způsobem od-do . Nadto nový občanský zákoník v ust. § 3011 odst. 2 stanoví alternativně dvě možnosti, jakými lze zajistit budoucí pohledávky zástavního věřitele za dlužníkem. První možnost představují dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době a alternativně druhou možnosti představuje zajištění budoucích různých dluhů z téhož právního důvodu. I kdyby v předmětné smlouvě nebyla explicitně sjednána doba, v níž by měly zajištěné pohledávky vznikat, byl zcela jednoznačně a určitě sjednán právní důvod vzniku zajišťovaných pohledávek. Mělo jít o pohledávky na cenách za dílo dle smluv o dílo, které spolu žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel v budoucnu uzavřou do celkové výše 15.000.000,00 Kč. Dle žalobce takové vymezení zajišťovaných pohledávek je zcela určité a nevyvolává žádné pochybnosti o tom, o jaké pohledávky se mělo jednat. Žalobce uvedl, že ust. § 1311 představuje zjevný odklon od doktríny akcesority (výklad před § 2010 pod VI). Ve fázi vzniku zajištění-zákon výslovně umožňuje zřídit zajištění, aniž by v takovém okamžiku ještě existoval dluh, který má být zajištěn. Platí-li interpretační postup navržený v komentáři k odstavci 1, pak pravidlo odstavce 2 představuje alternativu k první větě odstavce 1, tzn., že se jedná o pravidlo vyznačující se uvolněnějším kritériem určitosti. Namísto dluhu určité výše nebo dluhů, jejichž výši lze určit kdykoliv v době trvání zástavního práva, umožňuje odstavec 2 zajistit dluhy (všechny, jejichž druhy jsou popsány ve větě druhé odstavce 1), jejichž výše není určitá ani určitelná kdykoliv po dobu trvání zástavního práva, ale jež lze pro účely požadavku určitosti dostatečně specifikovat jinak. Buďto druhem a dobou vzniku, nebo právním důvodem vzniku. 7. Dále žalobce uvedl, že nelze přehlédnout ani skutečnost, že dlužník sám pohledávku žalobkyně uznal, nezpochybnil právo na uspokojení ze zajištění a předal dokumenty ke svým pohledávkám za svými dlužníky, oznámil společnosti GariG Real s. r. o. vznik zástavního práva k předmětné pohledávce, tedy žalobce i dlužník zcela přesně věděli a byli srozuměni s tím, co je obsahem jejich právního vztahu založeného smlouvou o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 18. 2. 2014, jednali zcela důsledně dle vůle, kterou v předmětné smlouvě projevili.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová. Č.j.- ( KSHK 40 INS 14518/2014 )

8. Žalovaný správce se k žalobě vyjádřil tak, že skutečně popřel pořadí obou pohledávek, že podle jeho přesvědčení je smlouva o zřízení zástavního práva neplatná. Ve smlouvě je sice obecně vymezen druh zajišťovaných pohledávek, není v ní však vymezena doba, v níž mají tyto pohledávky vznikat. Ust. § 1311 OZ představuje určitý odklon od doktríny akcesority ve fázi vzniku zajištění, zákon výslovně umožňuje zřídit zástavní právo, aniž by v takovém okamžiku ještě existoval dluh, který má být zajištěn. Má-li vzniknout zajištění k dosud neexistujícím pohledávkám, jež nejsou vymezeny konkrétním právním důvodem, klade zákon určité minimální požadavky na to, aby zajišťované pohledávky v zástavní smlouvě byly vymezeny tak, aby v budoucnu bylo zřejmé, které pohledávky jsou zajištěny, nepostačuje pouhá abstraktní možnost budoucí pohledávky, ale je třeba mít jistý právní základ, z něhož pohledávka může vzejít. Zákonodárce v ust. § 1311 stanovil dva způsoby, jak lze vymezit více dluhů, jež vzniknou v budoucnu, a jež mají být zajištěny zástavním právem, které vznikne před vznikem konkrétního dluhu. Jednou z možností jsou dluhy vznikající z téhož právního důvodu s tím, že stejný právní důvod v budoucnu vzniklých pohledávek nedovozuje ve svých podáních ani žalobce. Druhou možností jsou dluhy určitého druhu vznikající dlužníkovi vůči zástavnímu věřiteli v určité době. Žalovaný dospěl k výkladu, že v zástavní smlouvě došlo k vymezení toho, o jaký druh dluhů se jedná-dluhy ze smlouvy o dílo, má však jednoznačně za to, že nedošlo k řádnému vymezení doby, po kterou mají zajišťované dluhy vznikat. Žalobce sice argumentuje tím, že doba, po níž mají dluhy vznikat, je vymezena ust. čl. VI odst. 2 zástavní smlouvy, žalovaný má za to, že ustanovení smlouvy nespecifikuje určitě čas , v němž mají zajišťované pohledávky vznikat, ale pouze čas, po který má trvat zástavní právo. Nelze podle žalovaného přitom přehlédnout, že žalobce se argumentačně snaží nahradit vymezení času vyžadované zákonem tím, že jinými slovy vymezuje zajišťovaný druh pohledávek a dobu trvání zástavního práva (tedy nikoli dobu trvání pohledávek). Žalovaný dále z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.5.2008 sp.zn. 29 Odo 423/2006,které vymezilo dobu určitou tak, že tomu nepřekáží, není-li konec stanoven uplynutím určitého času-uvedením konkrétního dne, k němuž běh této doby skončí, nýbrž tak, že trvání doby je vázáno na konkrétním datem neurčitelnou objektivně zjistitelnou skutečnost, z níž je možné bez pochyb zjistit , kdy příslušné období skončí. V době sjednání nemusí mít účastníci jistotu, kdy takto sjednaná doba uplyne, je však jisté, že daná skutečnost nastane. Žalovaný pak namítl, že kdyby došlo k přerušení spolupráce žalovaného a žalobce, nikdy by nemuselo dojít k tomu, že skutečnost spočívající v uplynutí sjednané doby nastane. Protože v zástavní smlouvě nebyla sjednána určitá doba, po níž mají zajišťované dluhy vznikat, v důsledku této skutečnosti nemohlo zástavní právo k pohledávkám vzniknout. 9. Soud provedl důkaz zástavní smlouvou-z této smlouvy je soudem zjištěno, že zástavní právo se zřizuje k zajištění následujících budoucích pohledávek zástavního věřitele za zástavcem a jejich příslušenství: pohledávek z budoucích uzavřených smluv o dílo, kde zástavnímu věřiteli jako zhotoviteli vzniknou pohledávky za zástavním dlužníkem jako objednatelem z titulu dílčích splátek ceny díla do celkové výše 15.000.000,00 Kč. V čl. VI 2) smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 18. 2. 2014 bylo sjednáno, že zástavní právo zřízené dle této smlouvy trvá po dobu trvání podle smlouvy zajišťovaných pohledávek zástavního věřitele za zástavce uvedených v čl. 1. smlouvy včetně jejich příslušenství smlouvy: Zástavní právo se zřizuje k zajištění následujících budoucích pohledávek zástavního věřitele za zástavcem a jejich příslušenství: pohledávek z budoucích uzavřených SoD, kde zástavnímu věřiteli jako zhotoviteli vzniknou pohledávky za zástavním dlužníkem jako objednatelem z titulu dílčích splátek ceny díla do celkové výše 15.000.000,00 Kč.

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová. Č.j.- ( KSHK 40 INS 14518/2014 )

10. Protože v zástavní smlouvě nebyla sjednána určitá doba, po níž mají zajišťované dluhy vznikat, v důsledku této skutečnosti nemohlo zástavní právo k pohledávkám vzniknout. Vymezení času nemůže být takové, aby byla vymezena výše zajišťovaných pohledávek. Doba určitá musí být stanovena buď časovým rozpětím nebo tak, že trvání doby bude vázáno na zjistitelnou skutečnost, z níž je možné odvodit, že taková doba uplyne. Takovou dobou však nemůže být 15milionová výše pohledávek. Z důvodu nedostatku časového údaje nemohlo platně vzniknout zástavní právo, žalobce tedy tvrzené zástavní právo nemá. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žalovanému bylo přiznáno jízdné ve výši 1/3, když toho dne měl celkem tři jiné incidenční spory. Žalovaný spočítal cestovní výlohy Praha-Hradec Králové a zpět celkem ve výši 1.596,97 Kč včetně DPH (celkem ujeto 240 km, 3,80 Kč/1 km, cena 29,50 Kč u motorové nafty pro rok 2016), z toho 1/3 činí 532,32 Kč. V průběhu dalšího jednání žádné náklady žalovanému nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Hradec Králové 18. dubna 2018

Mgr. Věra Šáfrová v. r. samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Irena Hanušová.